Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byla vydána nová verze 7.0 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Armstrong bylo vybráno na počest amerického jazzového trumpetisty a zpěváka Louise Armstronga (What A Wonderful World).
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Mnozí lidé si nedokáží představit, že by za e-mailovou schránku, webový prostor nebo jiné podobné služby měli platit. Někteří z nich na tyto bezplatné služby často nadávají, jiní jsou spokojeni (často ale jen proto, že nevědí, že mohou mít mnohem víc). Pokud chce člověk něco pro vážné účely (tedy nikoli jen na hraní), služby "zdarma" prostě nemohou vyhovět.
Služby zdarma (ať už e-mail, webhosting, úložný prostor atd.) mají obecně jedinou výhodu - a to právě tu, že člověk nemusí zmenšit svoje peněžní zásoby. Jinak už lze najít jen samé nevýhody. Mezi tyto služby samozřejmě nepočítám takové, které jsou součástí nějaké jiné služby (tedy např. e-mailová schránka od ISP) nebo které nějaká komunita, spolek apod. poskytuje svým členům.
Pokud někdo poskytuje nějaké služby, většinou tak nečiní pro svoji zábavu (i když někdy třeba také), nýbrž proto, aby na tom vydělal. To nemusí být v rozporu s tím, že uživatel služby za ni přímo neplatí (ostatně, za komerční televize nebo rádia se také často přímo neplatí). To samozřejmě přináší uživatelům různé komplikace. Neříkám, že je hloupost bezplatné služby využívat (v mnoha případech plně vyhoví). Čemu ale nerozumím, je poměrně běžný jev, že na tyto služby spoléhají i solidní, dlouhodobě prosperující firmy.
Co tedy vidím jako největší překážky v používání "free" služeb pro vážnější účely:
ejakulejs.cz sice může vypadat vtipně, ale když pak chce dotyčný dát někomu svou adresu např. kvůli pohovoru u potenciálního zaměstnavatele, už to tak vtipně nevypadá.
Shrnu-li to, dnes rozhodně není důvod používat služby typu free(něco). Jsou dobré na hraní, ale k použití v normálním životě je lepší sáhnout do kapsy a ten malý obnos za placené služby utratit - bude to stát mnohem méně, než většina lidí provolá z mobilního telefonu.
Tiskni
Sdílej:
.
, jako má seznam, centrum, ...).
), možnost pořídit si placenou variantu by nebyla od věci
Není to přece fuj, psát do free verze, kterou si může založit každá lama?
.