Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.8.
Herní studio Hangar 13 vydalo novou Mafii. Mafia: Domovina je zasazena do krutého sicilského podsvětí na začátku 20. století. Na ProtonDB je zatím bez záznamu.
Operátor O2 má opět problémy. Jako omluvu za pondělní zhoršenou dostupnost služeb dal všem zákazníkům poukaz v hodnotě 300 Kč na nákup telefonu nebo příslušenství.
Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Farmaceutická společnost Merck prohrála soudní spor, vyvolaný kvůli vedlejším účinkům jejího léku Vioxx. Přestože neznám podrobnosti celé causy, je tento případ jen jedním z mnoha, a ukazuje, že zavádění nových léků (ale i jiných nových výrobků a postupů) může být docela nebezpečné pro toho, kdo tyto věci zavádí.
Představme si situaci, která se již řadu desetiletí vyskytuje velice často. Nějaká firma dokončí vývoj léku (nebo léčebné metody, ale i třeba výrobku nebo postupu z úplně jiného oboru), který má výrazně zlepšit možnosti léčby nějakého onemocnění. Pacienti, kteří příslušnou nemocí trpí, by se nejraději k léku dostali co nejdříve, mnozí klidně i bez dostatečného otestování (není se jim co divit - když někdo trpí těžkou nemocí, která navíc přináší velké utrpení, využije každou příležitost). Přesto lék projde všemi testy včetně dlouhodobých klinických zkoušek, a teprve pak se začne naplno používat.
Nicméně po nějaké době používání se zjistí, že lék má nějaké nepříjemné vedlejší účinky, které nebyly během testů zjištěny (např. proto, že se týkají jen určitých lidí, v určitých situacích, anebo se jedná o složité interakce s jinými látkami). Co v takové situaci udělat? Jsou dvě možnosti:
Obě cesty jsou špatné, ale nějaká se vybrat musí. Pokud se zvolí první z nich, sice se zabrání poškození zdraví některých lidí, ale současně se nevyléčí mnoho těch, kteří by to potřebovali. Výběr druhé cesty zase znamená, že se bude vědomě používat škodlivý lék. Není to jednoduché.
Toto byla zatím ale jen medicínsko-etická stránka věci. Nyní přistupuje i ta právní. Lze vědomě podávat lék, který je nebezpečný? Lze vědomě nepodat lék, který (ačkoliv je potenciálně nebezpečný) povede k vyléčení? Pacient trpící chorobou, proti které nemůže dostat účinný lék to bude vidět jinak než ten, který byl lékem vyléčen, ale vedlejší účinky mu poškodily zdraví. Anebo příbuzný člověka zemřelého na vědomě neléčenou nemoc jinak, než příbuzný člověka zemřelého na vedlejší účinky léku. Kdo zvolí "špatně" (tedy aspoň z pohledu soudu), může se být donucen vyplácet velké odškodné, platit drakonické pokuty, je novináři vláčen ve špíně atd.
Jak posuzovat případ, kdy je lék stažen z trhu až v momentě, kdy se jednoznačně prokáže, že ho nelze bezpečně používat? Těchto případů už bylo mnoho, asi nejznámější byla aféra kolem léku Contergan, který (užíván v těhotenství) způsoboval vrozené vady dětí.
Proč o tom píšu? Není to zdaleka jen problém medicíny. Podobné věci se mohou dít (a dějí) i v jiných oborech. V chemii, strojírenství, ale třeba i v softwaru. Někdo přinese řešení nějakého problému, a toto řešení se ukáže jako problematické (třeba tím, že obsahuje nějaké chyby v implementaci nebo už v návrhu). A jde o to, zda nedokonalá řešení okamžitě zavrhovat, anebo je přijímat, a problémy řešit za pochodu, přestože to přinese nějaké oběti.
Tiskni
Sdílej:
Problém je v tom, že experimentální léky a postupy smí být (alespoň v Evropě, nevím jak je to jinde) nasazeny až ve chvíli, kdy tradičnější (tj. dříve vyzkoušené postupy) selhalyTo není tak docela pravda. Většinou to platí, ale někdy ne. Třeba nyní se připravují klinické zkoušky vakcíny proti papillomaviru. Virus výrazně zvyšuje riziko karcinomu děložního čípku, který se zatím léčí klasickými (nepříliš účinnými) metodami, a očkování by znamenalo výraznou změnu k lepšímu. V tomto případě nikdo experimentálnímu nasazení vakcíny nebrání. V řadě případů (a právě třeba u devitalizace to tak bylo) se zahájení experimentů (nebo jejich pokračování) prosazuje těžce.