Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Farmaceutická společnost Merck prohrála soudní spor, vyvolaný kvůli vedlejším účinkům jejího léku Vioxx. Přestože neznám podrobnosti celé causy, je tento případ jen jedním z mnoha, a ukazuje, že zavádění nových léků (ale i jiných nových výrobků a postupů) může být docela nebezpečné pro toho, kdo tyto věci zavádí.
Představme si situaci, která se již řadu desetiletí vyskytuje velice často. Nějaká firma dokončí vývoj léku (nebo léčebné metody, ale i třeba výrobku nebo postupu z úplně jiného oboru), který má výrazně zlepšit možnosti léčby nějakého onemocnění. Pacienti, kteří příslušnou nemocí trpí, by se nejraději k léku dostali co nejdříve, mnozí klidně i bez dostatečného otestování (není se jim co divit - když někdo trpí těžkou nemocí, která navíc přináší velké utrpení, využije každou příležitost). Přesto lék projde všemi testy včetně dlouhodobých klinických zkoušek, a teprve pak se začne naplno používat.
Nicméně po nějaké době používání se zjistí, že lék má nějaké nepříjemné vedlejší účinky, které nebyly během testů zjištěny (např. proto, že se týkají jen určitých lidí, v určitých situacích, anebo se jedná o složité interakce s jinými látkami). Co v takové situaci udělat? Jsou dvě možnosti:
Obě cesty jsou špatné, ale nějaká se vybrat musí. Pokud se zvolí první z nich, sice se zabrání poškození zdraví některých lidí, ale současně se nevyléčí mnoho těch, kteří by to potřebovali. Výběr druhé cesty zase znamená, že se bude vědomě používat škodlivý lék. Není to jednoduché.
Toto byla zatím ale jen medicínsko-etická stránka věci. Nyní přistupuje i ta právní. Lze vědomě podávat lék, který je nebezpečný? Lze vědomě nepodat lék, který (ačkoliv je potenciálně nebezpečný) povede k vyléčení? Pacient trpící chorobou, proti které nemůže dostat účinný lék to bude vidět jinak než ten, který byl lékem vyléčen, ale vedlejší účinky mu poškodily zdraví. Anebo příbuzný člověka zemřelého na vědomě neléčenou nemoc jinak, než příbuzný člověka zemřelého na vedlejší účinky léku. Kdo zvolí "špatně" (tedy aspoň z pohledu soudu), může se být donucen vyplácet velké odškodné, platit drakonické pokuty, je novináři vláčen ve špíně atd.
Jak posuzovat případ, kdy je lék stažen z trhu až v momentě, kdy se jednoznačně prokáže, že ho nelze bezpečně používat? Těchto případů už bylo mnoho, asi nejznámější byla aféra kolem léku Contergan, který (užíván v těhotenství) způsoboval vrozené vady dětí.
Proč o tom píšu? Není to zdaleka jen problém medicíny. Podobné věci se mohou dít (a dějí) i v jiných oborech. V chemii, strojírenství, ale třeba i v softwaru. Někdo přinese řešení nějakého problému, a toto řešení se ukáže jako problematické (třeba tím, že obsahuje nějaké chyby v implementaci nebo už v návrhu). A jde o to, zda nedokonalá řešení okamžitě zavrhovat, anebo je přijímat, a problémy řešit za pochodu, přestože to přinese nějaké oběti.
Tiskni
Sdílej:
Problém je v tom, že experimentální léky a postupy smí být (alespoň v Evropě, nevím jak je to jinde) nasazeny až ve chvíli, kdy tradičnější (tj. dříve vyzkoušené postupy) selhalyTo není tak docela pravda. Většinou to platí, ale někdy ne. Třeba nyní se připravují klinické zkoušky vakcíny proti papillomaviru. Virus výrazně zvyšuje riziko karcinomu děložního čípku, který se zatím léčí klasickými (nepříliš účinnými) metodami, a očkování by znamenalo výraznou změnu k lepšímu. V tomto případě nikdo experimentálnímu nasazení vakcíny nebrání. V řadě případů (a právě třeba u devitalizace to tak bylo) se zahájení experimentů (nebo jejich pokračování) prosazuje těžce.