Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Ultra Ethernet Consortium (UEC), jehož cílem je optimalizace a další vývoj Ethernetu s důrazem na rostoucí síťové požadavky AI a HPC, vydalo specifikaci Ultra Ethernet 1.0 (pdf, YouTube).
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
V návaznosti na diskuse ohledně chování programu mount ve vztahu k filesystému ISO 9660 jsem ho rozhodl přesvědčit se, jak to doopravdy je. A je to v podstatě tak, jak jsem si myslel.
Spustíme-li program mount
(s požadavkem připojit konkrétní FS), záleží na tom, zda existuje příslušná položka v /etc/fstab
a jaké parametry mount
dostane. Konkrétně třeba typ FS - největší prioritu má hodnota zadaná z příkazové řádky, pak následuje hodnota ze souboru, a teprve nakonec by se mount pokoušel o detekci filesystému.
Podobně je to i s volbami pro připojení. Tedy i s tím, zda se bude připojovat RO nebo R/W. Důležité je, že R/W je výchozí volba, a že detekce typu systému nemá žádný vliv na to, jak se filesystém připojí. Jinými slovy, že detekce (nebo jiné určení) filesystému ISO 9660 nezpůsobí, že by mount
automaticky přepnul na RO. Stejně tak na to nemá vliv zařízení - bylo by to nesmyslné a nesystematické, znamenalo by to mj. pořádné nabobtnání programu.
Program mount
tedy, v okamžiku kdy zná všechny potřebné parametry, volá syscall mount
, který provede (samozřejmě v jádře) samotné připojení. Jádro zjistí typ filesystému a zavolá příslušnou funkci v ovladači tohoto filesystému. A zde je to klíčové - ovladač pro ISOFS totiž bez dalšího natvrdo nastavuje režim na RO (bez ohledu na to, jaké parametry dostal). Není sám, podobně postupuje třeba ovladač NTFS, pokud nebyl zkompilován s podporou zápisu.
Po připojení se běh vrací zpět do programu mount, a ten (pokud bylo připojení úspěšné) zapíše soubor /etc/mtab
. Použije k tomu ty parametry, které posílal do jádra - nezajímá ho, jaké změny jádro provedlo (ostatně by si to musel zjistit, např. přes PROCFS, protože je přes syscall zpět nedostane).
Co z toho vyplývá? Že v /etc/mtab
(pokud je vytvářen přímo programem mount
) jsou parametry poskytnuté programu mount
, kdežto v /proc/mounts
jsou parametry, s jakými jádro filesystém připojilo. Proto ten rozpor.
Ještě zbývá vysvětlit rozpor mezi filesystémem připojeným ad hoc (na základě parametrů poskytnutých uživatelem) a systémem připojeným podle záznamů v souboru /etc/fstab
. Záznamy do tohoto souboru dnes dělá většinou démon HAL (dříve třeba program kudzu
apod.), který detekci schopností zařízení provádí (s jakou kvalitou, to nechme stranou). Proto, rozpozná-li RO zařízení, v řádku pro příslušný filesystém se objeví tato volba.
Doufám, že tento stručný přehled ukončí nesmyslné spory o to, co jaká komponenta dělá nebo má dělat. Já osobně považuji použitou koncepci za poměrně rozumnou, i když někdo může mít jiný názor.
Tiskni
Sdílej: