VST 3 je nově pod licencí MIT. S verzí 3.8.0 proběhlo přelicencování zdrojových kódů z licencí "Proprietary Steinberg VST3 License" a "General Public License (GPL) Version 3". VST (Virtual Studio Technology, Wikipedie) je softwarové rozhraní pro komunikaci mezi hostitelským programem a zásuvnými moduly (pluginy), kde tyto moduly slouží ke generování a úpravě digitálního audio signálu.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 25.10. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Londýně probíhá dvoudenní Ubuntu Summit 25.10. Na programu je řada zajímavých přednášek. Zhlédnout je lze také na YouTube (23. 10. a 24. 10.).
Gemini CLI umožňuje používání AI Gemini přímo v terminálu. Vydána byla verze 0.10.0.
Konference OpenAlt 2025 proběhne již příští víkend 1. a 2. listopadu v Brně. Nabídne přibližně 80 přednášek a workshopů rozdělených do 7 tematických tracků. Program se může ještě mírně měnit až do samotné konference, a to s ohledem na opožděné úpravy abstraktů i případné podzimní virózy. Díky partnerům je vstup na konferenci zdarma. Registrace není nutná. Vyplnění formuláře však pomůže s lepším plánováním dalších ročníků konference.
Samsung představil headset Galaxy XR se 4K Micro-OLED displeji, procesorem Snapdragon XR2+ Gen 2, 16 GB RAM, 256 GB úložištěm, operačním systémem Android XR a Gemini AI.
Před konferencí Next.js Conf 2025 bylo oznámeno vydání nové verze 16 open source frameworku Next.js (Wikipedie) pro psaní webových aplikací v Reactu. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Sovereign Tech Fund oznámil finanční podporu následujících open source projektů: Scala, SDCC, Let's Encrypt, Servo, chatmail, Drupal, Fedify, openprinting, PHP, Apache Arrow, OpenSSL, R Project, Open Web Docs, conda, systemd a phpseclib.
Bylo vydáno OpenBSD 7.8. S předběžnou podporou Raspberry Pi 5. Opět bez písničky.
Valkey (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 9.0. Valkey je fork Redisu.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
V návaznosti na diskuse ohledně chování programu mount ve vztahu k filesystému ISO 9660 jsem ho rozhodl přesvědčit se, jak to doopravdy je. A je to v podstatě tak, jak jsem si myslel.
Spustíme-li program mount (s požadavkem připojit konkrétní FS), záleží na tom, zda existuje příslušná položka v /etc/fstab a jaké parametry mount dostane. Konkrétně třeba typ FS - největší prioritu má hodnota zadaná z příkazové řádky, pak následuje hodnota ze souboru, a teprve nakonec by se mount pokoušel o detekci filesystému.
Podobně je to i s volbami pro připojení. Tedy i s tím, zda se bude připojovat RO nebo R/W. Důležité je, že R/W je výchozí volba, a že detekce typu systému nemá žádný vliv na to, jak se filesystém připojí. Jinými slovy, že detekce (nebo jiné určení) filesystému ISO 9660 nezpůsobí, že by mount automaticky přepnul na RO. Stejně tak na to nemá vliv zařízení - bylo by to nesmyslné a nesystematické, znamenalo by to mj. pořádné nabobtnání programu.
Program mount tedy, v okamžiku kdy zná všechny potřebné parametry, volá syscall mount, který provede (samozřejmě v jádře) samotné připojení. Jádro zjistí typ filesystému a zavolá příslušnou funkci v ovladači tohoto filesystému. A zde je to klíčové - ovladač pro ISOFS totiž bez dalšího natvrdo nastavuje režim na RO (bez ohledu na to, jaké parametry dostal). Není sám, podobně postupuje třeba ovladač NTFS, pokud nebyl zkompilován s podporou zápisu.
Po připojení se běh vrací zpět do programu mount, a ten (pokud bylo připojení úspěšné) zapíše soubor /etc/mtab. Použije k tomu ty parametry, které posílal do jádra - nezajímá ho, jaké změny jádro provedlo (ostatně by si to musel zjistit, např. přes PROCFS, protože je přes syscall zpět nedostane).
Co z toho vyplývá? Že v /etc/mtab (pokud je vytvářen přímo programem mount) jsou parametry poskytnuté programu mount, kdežto v /proc/mounts jsou parametry, s jakými jádro filesystém připojilo. Proto ten rozpor.
Ještě zbývá vysvětlit rozpor mezi filesystémem připojeným ad hoc (na základě parametrů poskytnutých uživatelem) a systémem připojeným podle záznamů v souboru /etc/fstab. Záznamy do tohoto souboru dnes dělá většinou démon HAL (dříve třeba program kudzu apod.), který detekci schopností zařízení provádí (s jakou kvalitou, to nechme stranou). Proto, rozpozná-li RO zařízení, v řádku pro příslušný filesystém se objeví tato volba.
Doufám, že tento stručný přehled ukončí nesmyslné spory o to, co jaká komponenta dělá nebo má dělat. Já osobně považuji použitou koncepci za poměrně rozumnou, i když někdo může mít jiný názor.
Tiskni
Sdílej:
. Urcite tam na jednom miste je hlaska, ze nelze zarizeni pripojit read/write a v options neni tento fakt promitnut, ale to se nas netyka, protoze to, co pise Plesa se deje potichu.