Projekt D7VK dospěl do verze 1.0. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána nová verze 2025.4 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) zveřejnil Národní politiku koordinovaného zveřejňování zranitelností (pdf), jejímž cílem je nejen zvyšování bezpečnosti produktů informačních a komunikačních technologií (ICT), ale také ochrana objevitelů zranitelností před negativními právními dopady. Součástí je rovněž vytvoření „koordinátora pro účely CVD“, jímž je podle nového zákona o kybernetické … více »
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 25.12. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Společnost System76 vydala Pop!_OS 24.04 LTS s desktopovým prostředím COSMIC. Videoukázky na YouTube.
Byla vydána verze 1.92.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Free Software Foundation zveřejnila ocenění Free Software Awards za rok 2024. Oceněni byli Andy Wingo, jeden ze správců GNU Guile, Alx Sa za příspěvky do Gimpu a Govdirectory jako společensky prospěšný projekt.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-12 aneb Eclipse 4.38. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
U příležitosti oslav osmi let prací na debianím balíčku vyšlo GPXSee 15.6. Nová verze přináší především podporu pro geotagované MP4 soubory, včetně GoPro videí. Kdo nechce čekat, až nová verze dorazí do jeho distribuce, nalezne zdrojové kódy na GitHubu.
Monado, tj. multiplatformní open source implementace standardu OpenXR specifikujícího přístup k platformám a zařízením pro XR, tj. platformám a zařízením pro virtuální realitu (VR) a rozšířenou realitu (AR), bylo vydáno ve verzi 25.1.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
V návaznosti na diskuse ohledně chování programu mount ve vztahu k filesystému ISO 9660 jsem ho rozhodl přesvědčit se, jak to doopravdy je. A je to v podstatě tak, jak jsem si myslel.
Spustíme-li program mount (s požadavkem připojit konkrétní FS), záleží na tom, zda existuje příslušná položka v /etc/fstab a jaké parametry mount dostane. Konkrétně třeba typ FS - největší prioritu má hodnota zadaná z příkazové řádky, pak následuje hodnota ze souboru, a teprve nakonec by se mount pokoušel o detekci filesystému.
Podobně je to i s volbami pro připojení. Tedy i s tím, zda se bude připojovat RO nebo R/W. Důležité je, že R/W je výchozí volba, a že detekce typu systému nemá žádný vliv na to, jak se filesystém připojí. Jinými slovy, že detekce (nebo jiné určení) filesystému ISO 9660 nezpůsobí, že by mount automaticky přepnul na RO. Stejně tak na to nemá vliv zařízení - bylo by to nesmyslné a nesystematické, znamenalo by to mj. pořádné nabobtnání programu.
Program mount tedy, v okamžiku kdy zná všechny potřebné parametry, volá syscall mount, který provede (samozřejmě v jádře) samotné připojení. Jádro zjistí typ filesystému a zavolá příslušnou funkci v ovladači tohoto filesystému. A zde je to klíčové - ovladač pro ISOFS totiž bez dalšího natvrdo nastavuje režim na RO (bez ohledu na to, jaké parametry dostal). Není sám, podobně postupuje třeba ovladač NTFS, pokud nebyl zkompilován s podporou zápisu.
Po připojení se běh vrací zpět do programu mount, a ten (pokud bylo připojení úspěšné) zapíše soubor /etc/mtab. Použije k tomu ty parametry, které posílal do jádra - nezajímá ho, jaké změny jádro provedlo (ostatně by si to musel zjistit, např. přes PROCFS, protože je přes syscall zpět nedostane).
Co z toho vyplývá? Že v /etc/mtab (pokud je vytvářen přímo programem mount) jsou parametry poskytnuté programu mount, kdežto v /proc/mounts jsou parametry, s jakými jádro filesystém připojilo. Proto ten rozpor.
Ještě zbývá vysvětlit rozpor mezi filesystémem připojeným ad hoc (na základě parametrů poskytnutých uživatelem) a systémem připojeným podle záznamů v souboru /etc/fstab. Záznamy do tohoto souboru dnes dělá většinou démon HAL (dříve třeba program kudzu apod.), který detekci schopností zařízení provádí (s jakou kvalitou, to nechme stranou). Proto, rozpozná-li RO zařízení, v řádku pro příslušný filesystém se objeví tato volba.
Doufám, že tento stručný přehled ukončí nesmyslné spory o to, co jaká komponenta dělá nebo má dělat. Já osobně považuji použitou koncepci za poměrně rozumnou, i když někdo může mít jiný názor.
Tiskni
Sdílej:
. Urcite tam na jednom miste je hlaska, ze nelze zarizeni pripojit read/write a v options neni tento fakt promitnut, ale to se nas netyka, protoze to, co pise Plesa se deje potichu.