Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Jednou z poměrně málo pochopitelných věcí je odpor k STL u programátorů v C++. Někteří pro něj mají pádné důvody, ale u těch ostatních většinou nevím o jediném rozumném argumentu, proč STL nepoužívat.
Prakticky každý program vyžaduje nějaký mechanismus ukládání dat v paměti. Velice záleží na tom, jaká data ukládáme a jak s nimi potřebujeme pracovat. Nelze zapomenout ani na časté dilema "operační versus paměťová složitost". Proto je dobré mít možnost s daty pracovat efektivním, univerzálním a přenositelným způsobem, s výběrem metody, jak se budou data ukládat.
V jazyce C++ máme standardně k dispozici velice silné prostředky k realizaci tohoto cíle. Skrývají se pod zkratkou STL (Standard Template Library, standardní knihovna šablon). STL je běžně součásní standardní knihovny C++ (např. libstdc++
), kromě toho existují i další implementace, např. STLPort. V knihovně jsou obsaženy šablony pro kontejnery a celá řada dalších zajímavých věcí, včetně efektivní implementace řetězců.
Když jsem začínal programovat v C++, právě STL byla věc, která mě naprosto uchvátila. Již předtím jsem znal Java Collections Framework, kde je filosofie trochu podobná, nicméně i vzhledem k různému charakteru jazyků se řada věcí liší. V každém případě jsem se ale do používání STL vrhl po hlavě a postupně přicházel na výhody i nevýhody. Pravda, nevýhod moc není - i když samozřejmě nějaké také jsou.
Vzhledem k výtečným vlastnostem STL by jeho použití mělo být metodou první volby ve všech případech, kdy tomu nebrání závažné důvody. Už pro tu přenositelnost a spolehlivost to stojí za to. Je tu pochopitelně pár situací, kdy STL raději nepoužívat - zde jsou ty hlavní z nich:
Když vynecháme uvedené důvody (a výjimečně ještě nějaké další), obecně není důvod se používání STL bránit. Přesto se všeobecně setkávám s tím, že programátoři toto řešení zavrhují a raději tráví spoustu hodin návrhem, implementací a laděním vlastních kontejnerů. Jiní se zase moří se složitými operacemi na řetězci typu char*
, i když pomocí std::string
by to měli hotové za pár minut.
Doporučuji proto, ať se každý, kdo programuje v C++ a nepoužívá STL, trochu zamyslí nad tím, jaký je hlavní důvod. Případně ať se podívá, co mu tato výtečná knihovna skýtá a jak se používá. Možná přijde na to, že to celé bylo zbytečné a že jediným důvodem nepoužívání byly obavy z neznámého.
Tiskni
Sdílej:
while (*s++ = *t++);
' nebo 'int f(int n) { return n ? n*f(n-1) : 1; }
' a musel jsem z toho vystřízlivět. Když jsem začínal s C++ byl jsem podobně opojen jeho vymoženostmi a byl jsem přesvědčen, že musím za každou cenu overloadovat operátory, používat šablony atd. Z toho prostě člověk musí vyrůst…
potvoro->hejbni_se();tak musím prolézt celkem dost kódu a zkoumat co kde je. Kdežto v C mi to grep poví prakticky rovnou a ctags fungují bezchybně. Další lahůdka je, když se v php předá nějaký objekt coby parametr funkce a chci zjistit co se vlastně předalo. To zas není problém v C++, protože tam je uveden typ. Zase nadruhou stranu, v C++ lze schovat spoustu kódu, který by jinak překážel a znepřehledňoval. Například přetížením operátorů. Ale to není u slušně napsaného kódu v C problém.
To taky, ale spíš jsem měl na mysli třeba to, že se děděním vytvoří nějaká hiearchie tříd. Metody se různě dědí či nedědí, některé jsou virtuální, některé ne... no a pak když chci vědět co se myslí řádkemTo je spise vysledek chaotickeho navrhu knihovny a pouzivani neintuitivnich jmen. A nebo dusledek vaseho podvedomeho odporu k OO programovani obecne.
int pole[] = {4, 4, 4,4 ,4}; std::sort(pole, pole+3); //seradi brambory nebo 4ky nebo streamy:)