Libre Graphics Meeting 2026, tj. čtyřdenní konference a setkání vývojářů a uživatelů svobodných a otevřených grafických softwarů, proběhne od 22. do 25. dubna v Norimberku. Dění lze sledovat na Mastodonu.
Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
V diskusi u zápisu KDE tipy a triky padla stížnost na pomalost diskových operací. Troufám si tvrdit, že právě "rychlost" disků je ta největší brzda dnešních počítačů.
Zatímco rychlost naprosté většiny součástí počítače setrvale roste (i když v poslední době už ne tak závratným tempem), pro pevné disky to tak docela neplatí. I když roste hustota záznamu a tedy i rychlost čtení a zápisu dat, doba na přesun hlav (seek time) zůstává prakticky stejná. Například u disku Hitachi 7K400, patřícího mezi to lepší, co je na trhu, se uvádí průměrný čas přesunu hlavy 8,5 ms. Zhruba na stejné úrovni se tento parametr drží už několik let.
Uvážíme-li, v jakých časových mírách se na dnešních počítačích pohybujeme (že máme např. jiffie 4 ms, průměrné systémové volání trvá řádově mikrosekundy atd.), je doba 8,5 ms nesnesitelně dlouhá. Pak stačí, aby bylo pro start nějakého programu potřeba provést pouhých 100 přesunů hlav a jen tyto přesuny zaberou skoro vteřinu. A to nepočítám další diskové prodlevy.
Proto vyvstává důležitá otázka: jak to vyřešit. Řešení se nabízí celá řada, ale žádné z nich neřeší problém beze zbytku:
Takže co z toho vyplývá? Moje doporučení zní: používat hodně fyzické paměti, defragmentovat disk, a pokud to lze, zprovoznit výkonný specializovaný souborový server (s RAID) a načítat data (včetně programů) z něj. Případně ještě vyzkoušet různé plánovače I/O a použít ten, který v dané situaci dává nejlepší výsledky (na většině distribucí je default CFQ, což někdy nemusí být ta správná volba). Také by se docela hodil dobrý démon pro přednačítání dat (s vyhodnocováním, co načíst), ale zatím bohužel o žádném takovém nevím.
Tiskni
Sdílej:
Jak zminujes toho chytrho demona, tak to uz nejakeho chytraka napadlo. Uz nevim na jakem pochybnem ydroji jsem to cet (asi zive.cz). Disk skombinovanej s flashkou (nebo proste disk s mimoradne velkou cache, dovi jak tam na tu flasku prisli :) a super chytrej ovladac do woken, kterej by tam natlacil casto pouzivany data. A jako nevyhoda byla uvedena vysoka cena. Tot vse co si pamatuju
Osobne me tenhle smer vyvoje nebere. Jak pise autor blogpostu, hlavne hodne RAMky a je to. Vzdyt jakou dobu uz si v ni Linux nechava dulezity veci, aby je nemusel znovu nacitat. A nebo proste filesystem v RAMce.
Když už člověk koupí tak velký ramky tak je snad potřebuje a nebude je mit natolik prázdné aby je ze 2/3 využival jako diskovou flah pamět.
Člověk, který uvažuje dopředu, si paměti nakoupí víc s tím, že zase tak drahá není a že dostatek RAM se hodí vždy (a to nejen pro diskovou cache). Pokud si budu konečně kupovat new PC, tak pod 2GB nejdu (hloupé je, že kdybych chtěl 4GB, tak si zaplácám všechny paměťový sloty a další zvyšování už nebude možné - jako teď
) Doufám, že si nikdo nenavrhuje PC tak, že si spočítá spotřebu programů a koupí si nejblíže vyšší kapacitu. Takto nastavená paměť mu vydrží tak na půl roku.
aby nedoslo k nedorozumeniu, rezerva je dobra - ale 2GB? to je mi nanic, nevyuzijem ani 1GB ked sa snazimTak znovu. Načítání dat z paměti je o několik řádů rychlejší než z disku. Proto čím víc paměti, tím lépe. A osobně bych radši šetřil na procesoru než na paměti. Jen tak pro zajímavost: např. mezi procesory AMD A64 3800+ Venice a AMD A64 4000+ SanDiego je stejný cenový rozdíl, jako mezi 1 GB a 2 GB paměti. Co má větší smysl?
a nemam vyuzitie pre 2GB
V tom případě máte na disku méně než 2GB dat a v tom případě to skutečně nevyužijete.
je preci pre-loading bezna vec - zvysuje se tim vykon. Z mych zkusenosti rozhodne vyrazneji nez zvysovanim taktu procesoru.
dalsi vyuziti je nasmerovat /tmp do ram disku (bezne to dela napr Mandriva Linux pomoci tmpfs).
PS: ne/vyuziti RAM nad 1GB? to ma byt vtip? vzdyt 1GB je dnes rozumne minimum.
aby nedoslo k nedorozumeniu, rezerva je dobra - ale 2GB? to je mi nanic, nevyuzijem ani 1GB ked sa snazim :)
Asi se snažíš málo
. Pokud ti paměť stačí, není co řešit. Osobně bezproblému využiju i ty 4GB.
Zvětšení cache diskuje IMO problematické, protože při výpadku napájení hrozí ztráta dost velkého množství dat (pokud bude cache zrovna plná)