BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
V diskusi u zápisu KDE tipy a triky padla stížnost na pomalost diskových operací. Troufám si tvrdit, že právě "rychlost" disků je ta největší brzda dnešních počítačů.
Zatímco rychlost naprosté většiny součástí počítače setrvale roste (i když v poslední době už ne tak závratným tempem), pro pevné disky to tak docela neplatí. I když roste hustota záznamu a tedy i rychlost čtení a zápisu dat, doba na přesun hlav (seek time) zůstává prakticky stejná. Například u disku Hitachi 7K400, patřícího mezi to lepší, co je na trhu, se uvádí průměrný čas přesunu hlavy 8,5 ms. Zhruba na stejné úrovni se tento parametr drží už několik let.
Uvážíme-li, v jakých časových mírách se na dnešních počítačích pohybujeme (že máme např. jiffie 4 ms, průměrné systémové volání trvá řádově mikrosekundy atd.), je doba 8,5 ms nesnesitelně dlouhá. Pak stačí, aby bylo pro start nějakého programu potřeba provést pouhých 100 přesunů hlav a jen tyto přesuny zaberou skoro vteřinu. A to nepočítám další diskové prodlevy.
Proto vyvstává důležitá otázka: jak to vyřešit. Řešení se nabízí celá řada, ale žádné z nich neřeší problém beze zbytku:
Takže co z toho vyplývá? Moje doporučení zní: používat hodně fyzické paměti, defragmentovat disk, a pokud to lze, zprovoznit výkonný specializovaný souborový server (s RAID) a načítat data (včetně programů) z něj. Případně ještě vyzkoušet různé plánovače I/O a použít ten, který v dané situaci dává nejlepší výsledky (na většině distribucí je default CFQ, což někdy nemusí být ta správná volba). Také by se docela hodil dobrý démon pro přednačítání dat (s vyhodnocováním, co načíst), ale zatím bohužel o žádném takovém nevím.
Tiskni
Sdílej:
Jak zminujes toho chytrho demona, tak to uz nejakeho chytraka napadlo. Uz nevim na jakem pochybnem ydroji jsem to cet (asi zive.cz). Disk skombinovanej s flashkou (nebo proste disk s mimoradne velkou cache, dovi jak tam na tu flasku prisli :) a super chytrej ovladac do woken, kterej by tam natlacil casto pouzivany data. A jako nevyhoda byla uvedena vysoka cena. Tot vse co si pamatuju
Osobne me tenhle smer vyvoje nebere. Jak pise autor blogpostu, hlavne hodne RAMky a je to. Vzdyt jakou dobu uz si v ni Linux nechava dulezity veci, aby je nemusel znovu nacitat. A nebo proste filesystem v RAMce.
Když už člověk koupí tak velký ramky tak je snad potřebuje a nebude je mit natolik prázdné aby je ze 2/3 využival jako diskovou flah pamět.
Člověk, který uvažuje dopředu, si paměti nakoupí víc s tím, že zase tak drahá není a že dostatek RAM se hodí vždy (a to nejen pro diskovou cache). Pokud si budu konečně kupovat new PC, tak pod 2GB nejdu (hloupé je, že kdybych chtěl 4GB, tak si zaplácám všechny paměťový sloty a další zvyšování už nebude možné - jako teď
) Doufám, že si nikdo nenavrhuje PC tak, že si spočítá spotřebu programů a koupí si nejblíže vyšší kapacitu. Takto nastavená paměť mu vydrží tak na půl roku.
aby nedoslo k nedorozumeniu, rezerva je dobra - ale 2GB? to je mi nanic, nevyuzijem ani 1GB ked sa snazimTak znovu. Načítání dat z paměti je o několik řádů rychlejší než z disku. Proto čím víc paměti, tím lépe. A osobně bych radši šetřil na procesoru než na paměti. Jen tak pro zajímavost: např. mezi procesory AMD A64 3800+ Venice a AMD A64 4000+ SanDiego je stejný cenový rozdíl, jako mezi 1 GB a 2 GB paměti. Co má větší smysl?
a nemam vyuzitie pre 2GB
V tom případě máte na disku méně než 2GB dat a v tom případě to skutečně nevyužijete.
je preci pre-loading bezna vec - zvysuje se tim vykon. Z mych zkusenosti rozhodne vyrazneji nez zvysovanim taktu procesoru.
dalsi vyuziti je nasmerovat /tmp do ram disku (bezne to dela napr Mandriva Linux pomoci tmpfs).
PS: ne/vyuziti RAM nad 1GB? to ma byt vtip? vzdyt 1GB je dnes rozumne minimum.
aby nedoslo k nedorozumeniu, rezerva je dobra - ale 2GB? to je mi nanic, nevyuzijem ani 1GB ked sa snazim :)
Asi se snažíš málo
. Pokud ti paměť stačí, není co řešit. Osobně bezproblému využiju i ty 4GB.
Zvětšení cache diskuje IMO problematické, protože při výpadku napájení hrozí ztráta dost velkého množství dat (pokud bude cache zrovna plná)