Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
incron
má ovládání velice podobné cronu
, což je sice výhoda, ale někomu se může silně zajídat. I mně se to zajídá, některé věci si raději naklikám. Proto jsem k incronu vytvořil i jednoduchý grafický front-end, který je již pár dní k dispozici pod GPL. Ale pozor - odpůrci Javy mají smůlu.
Kdo četl mé dřívější zápisy (třeba tento, tento a tento), bude už incron znát. Ve stručnosti je to systém podobný cronu, který prostřednictvím technologie inotify
umožňuje čekat na události v souborovém systému a spouštět podle nich různé programy.
incron jsem navrhl tak, aby se jeho vlastnosti hodně blížily cronu, a aby tedy bylo podobné i ovládání. Pravidla jsou uložena v tabulkách pro jednotlivé uživatele (včetně "systémový účtů", tedy uživatelů bez normálního domovského adresáře - např. postfix
nebo apache
). S tabulkami se manipuluje pomocí konzolové utility incrontab, která umožňuje mj. vypsat tabulku, editovat ji ve vim
u nebo jiném editoru, nebo ji načíst ze souboru. V každém případě se jedná o ruční práci, vyžadující vypisování všeho potřebného a v neposlední řadě také znalost přesných názvů jednotlivých symbolů.
incrontab funguje tak, že tabulku poskytnutou uživatelem parsuje, a co se mu nelíbí (např. špatný formát pravidla), zahodí. Do systému se tedy uloží již čistá, bezchybná tabulka. To ale samozřejmě může být frustrující, protože při takové chybě uživatel o pravidlo přijde. Právě toto a také obecná lenost editovat tabulky mě vedla k tomu, abych si to nějak zjednodušil.
Vznikl tedy program jIncron
. Je to velice primitivní grafický front-end, napsaný, jak již název napovídá, v Javě. Využívá GUI Swing a pro svoji funkci potřebuje Javu verze alespoň 5.0 (JDK 1.5.0). Javu jsem zvolil proto, že to bylo z mého pohledu nejrychlejší, a to i přes ryze ruční tvobu GUI (žádný grafický návrhář).
Program po spuštění načte (pomocí utility incrontab
) tabulku aktuálního uživatele (lze ji též naimportovat ze souboru), umožňuje ji snadno upravovat, pak uložit zpět nebo vyexportovat do souboru. Hlavní okno zobrazuje tabulku zhruba v podobě, v jaké je vidět v editoru.
Hlavní síla spočívá v dialogu vlastností pravidla. Tam si lze naklikat cestu k souboru (přes souborový dialog), jednotlivé sledované události (v checkboxech) a příkaz ke spuštění (jsou tu tlačítka pro speciální symboly). Celé by to mělo být relativně blbuvzdorné. Konfigurace programu (v tuto chvíli jen pozice a velikost hlavního okna) se ukládá do XML souboru v domovském adresáři.
Program zatím trpí několika vadami. Největší je ta, že nerozlišuje, které události systém podporuje. Tváří se tedy, že podporuje všechny, což je pravda třeba na FC 6, ale na starších distribucích nastane problém (vyústící ve změnu některých pravidel). Další vadou je, že je to všechno šité pořádně horkou jehlou a leccos je implementováno těžkopádně. A konečně třetí chyba, kód není vůbec okomentovaný a k programu neexistuje ani sebemenší dokumentace.
Proto tedy, kdo chce, ať používá, kdo nechce, nemusí. A kdo by si chtěl napsat GUI třeba v GTK+ nebo Qt, má aspoň inspiraci.
Aktuální verze je 0.3.4, postavená na inotify-cxx
0.6.2. Předchozí verze 0.3.3 měla opravit bezpečnostní chybu ohledně práv skupiny - při tom ovšem došlo k tomu, že incrond přestal úplně fungovat. Kdo má tuto verzi, nechť si stáhne tu nejnovější. Totéž ať učiní i ten, kdo si nejnovější verzi stáhl již včera - do balíků se zatoulal soubor, který byl určen k testování a měl vypnutou démonizaci incrond. Za chybu se omlouvám.
Součástí dokumentace incronu jsou už nějakou dobu také man
stránky, zatím pouze v angličtině. Všechny projekty související s inotify dostanou (snad brzy) nový web, kde budou též informace o samotné technologii inotify. Pro blízkou budoucnost je hlavní prioritou zavedení rekurzivního monitoringu (sledování celých podstromů), které není na úrovni inotify podporováno.
inotify-cxx
od verze 0.6.0 obsahuje statické metody pro zjišťování a nastavování parametrů inotify v jádře. Není tedy nutno je zjišťovat/nastavovat krkolomně přes procfs, stačí volat tyto metody.
Tiskni
Sdílej:
/proc
(např. meminfo, devices...) se chovají tak, jak mají, pro adresáře procesů to neplatí. Takže vytvoření/zrušení procesu se tak sledovat nedá.
Je jen otázka, jestli je to chyba nebo vlastnost. Ale tak jako tak to nejspíš ohlásím.