Bogdan Ionescu rozběhl webový server na jednorázové elektronické cigaretě.
Byla vydána beta verze Ubuntu 25.10 s kódovým názvem Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 25.10 mělo vyjít 9. října 2025.
Bola vydaná nová verzia 4.13 security platformy Wazuh. Prináša nový IT hygiene dashboard, hot reload dekodérov a pravidiel. Podrobnosti v poznámkách k vydaniu.
Americký výrobce čipů Nvidia investuje pět miliard dolarů (přes 100 miliard Kč) do konkurenta Intel, který se v poslední době potýká s vážnými problémy. Firmy to včera oznámily ve společné tiskové zprávě. Dohoda o investici zahrnuje spolupráci při vývoji čipů pro osobní počítače a datová centra. Akcie společnosti Intel na zprávu reagovaly výrazným růstem.
Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Přibližně před rokem jsem napsal pochvalný text týkající se programu Adobe Premiere Elements 3. Nyní jsem vyzkoušel verzi 4 a musím bohužel konstatovat, že udělat mezi verzemi tak brutální kotrmelec, to muselo dát skutečně práci.
S programem Premiere Elements 3 jsem byl velice spokojen. Proto jsem nyní, kdy mě čeká poměrně velká porce stříhání, vyzkoušel demoverzi verze 4. Verze, která měla být "ještě mnohem lepší, než všechny předchozí".
První šok ovšem nastal ještě před stažením. Demoverzi si nelze stáhnout jen tak, je potřeba mít registraci u Adobe. Ale ani s registrací to nejde zrovna jednoduše. Instalační balík Adobe Premiere Elements 4 (dále jen "APE 4") lze totiž stahovat pouze jakýmsi Akamai Download Managerem, což je jakási ActiveX hračka, fungující pochopitelně jen v Internet Exploreru. Z jiných prohlížečů si tedy člověk neškrtne.
Šokem číslo dvě je velikost balíku. Tento má celých 2,7 GB, což je skoro čtyřikrát víc, než měla předchozí verze. Na jednoduchý amatérský program je to celkem dost. Většinu ovšem netvoří samotný program, nýbrž jakési šablony, ve kterých stejně nevidím žádný přínos. Instalace ukousne cca 6 GB místa na disku, zhruba stejné místo je potřeba pro dočasné soubory - balík je totiž tvořen dvěma soubory, z nichž jeden je malý instalátor a druhý 7-ZIP archiv, který je před instalací nejprve celý rozbalen.
Nainstalovaný program také překvapí, a to hned několikrát. Nejprve vzhledem a ovladatelností GUI. Minule jsem si stěžoval na "vistoidní" vzhled, ovšem ten nový je ještě o řád jinde. Ne směrem k Vistě, ale někam úplně jinam. Je to celé černé, nepřehledné a těžce ovladatelné. Možná bylo cílem vše zjednodušit, ale rozhodně není nové GUI vůbec intuitivní a velmi špatně se používá.
Další překvapení se skrývá v rychlosti a žravosti. Aplikace postavená na platformě .NET reaguje velmi ztěžka (i na triviální požadavky, třeba rozbalení menu), alokuje kvanta paměti a neustále něco načítá z disku. Při otevření videosouboru ve formátu DV si (podobně jako předchozí verze) vytváří pomocné audiosoubory, počíná si však znatelně pomaleji.
Z mého pohledu je APE 4 totálním propadákem. Po několika desítkách minut pokusů sestříhat v tom kousek filmu byl osud demoverze zpečetěn - letěla z počítače, až se prášilo. Takhle tedy opravdu ne. Tohle není software, který by se dal rozumně používat.
Takže mé doporučení je takové: Kdo chce pohodlně stříhat film, nechť si pořídí Adobe Premiere Elements 3, případně jiný program podle vlastního výběru. Kvalita spočívá v jiných parametrech, než je velikost instalačního balíku nebo kvalita stínování ovládacích prvků.
Tiskni
Sdílej:
no a kterou verzi kina jste naposledy zkoušel?Naposledy 1.1.1, konkrétně v openSUSE 10.3. Je pravda, že už nepadá zdaleka tak často, jako některé starší verze (na které se stačilo ošklivě podívat). Ovšem stále se někdy zhroutí (typicky při otevírání souboru - zřejmě se mu něco nelíbí ve formátu souboru a dá to najevo takto).