Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Přibližně před rokem jsem napsal pochvalný text týkající se programu Adobe Premiere Elements 3. Nyní jsem vyzkoušel verzi 4 a musím bohužel konstatovat, že udělat mezi verzemi tak brutální kotrmelec, to muselo dát skutečně práci.
S programem Premiere Elements 3 jsem byl velice spokojen. Proto jsem nyní, kdy mě čeká poměrně velká porce stříhání, vyzkoušel demoverzi verze 4. Verze, která měla být "ještě mnohem lepší, než všechny předchozí".
První šok ovšem nastal ještě před stažením. Demoverzi si nelze stáhnout jen tak, je potřeba mít registraci u Adobe. Ale ani s registrací to nejde zrovna jednoduše. Instalační balík Adobe Premiere Elements 4 (dále jen "APE 4") lze totiž stahovat pouze jakýmsi Akamai Download Managerem, což je jakási ActiveX hračka, fungující pochopitelně jen v Internet Exploreru. Z jiných prohlížečů si tedy člověk neškrtne.
Šokem číslo dvě je velikost balíku. Tento má celých 2,7 GB, což je skoro čtyřikrát víc, než měla předchozí verze. Na jednoduchý amatérský program je to celkem dost. Většinu ovšem netvoří samotný program, nýbrž jakési šablony, ve kterých stejně nevidím žádný přínos. Instalace ukousne cca 6 GB místa na disku, zhruba stejné místo je potřeba pro dočasné soubory - balík je totiž tvořen dvěma soubory, z nichž jeden je malý instalátor a druhý 7-ZIP archiv, který je před instalací nejprve celý rozbalen.
Nainstalovaný program také překvapí, a to hned několikrát. Nejprve vzhledem a ovladatelností GUI. Minule jsem si stěžoval na "vistoidní" vzhled, ovšem ten nový je ještě o řád jinde. Ne směrem k Vistě, ale někam úplně jinam. Je to celé černé, nepřehledné a těžce ovladatelné. Možná bylo cílem vše zjednodušit, ale rozhodně není nové GUI vůbec intuitivní a velmi špatně se používá.
Další překvapení se skrývá v rychlosti a žravosti. Aplikace postavená na platformě .NET reaguje velmi ztěžka (i na triviální požadavky, třeba rozbalení menu), alokuje kvanta paměti a neustále něco načítá z disku. Při otevření videosouboru ve formátu DV si (podobně jako předchozí verze) vytváří pomocné audiosoubory, počíná si však znatelně pomaleji.
Z mého pohledu je APE 4 totálním propadákem. Po několika desítkách minut pokusů sestříhat v tom kousek filmu byl osud demoverze zpečetěn - letěla z počítače, až se prášilo. Takhle tedy opravdu ne. Tohle není software, který by se dal rozumně používat.
Takže mé doporučení je takové: Kdo chce pohodlně stříhat film, nechť si pořídí Adobe Premiere Elements 3, případně jiný program podle vlastního výběru. Kvalita spočívá v jiných parametrech, než je velikost instalačního balíku nebo kvalita stínování ovládacích prvků.
Tiskni
Sdílej:
Ale hlavně, není to skutečný program pro střih, spíš pro rozsekání videa a přidání pár efektů. Já potřebuji vícestopý střih, a ten Kino nemá ani omylem.
Požadavky na vícestopý střih sice splňuje Cinelerra (která už se naštěstí - přinejmenším v openSUSE - zbavila i někdejšího nechutného vzhledu), bohužel ale tuhne a padá ještě častěji než Kino (např. teď jsem ji zkušebně spustil - zobrazil se "Tip of the day", když jsem ho zavřel, GUI už nereagovalo na klikání ani na klávesy; při ukončení signálem SIGTERM jsem byl odměněn pádem přes SIGABRT).
no a kterou verzi kina jste naposledy zkoušel?Naposledy 1.1.1, konkrétně v openSUSE 10.3. Je pravda, že už nepadá zdaleka tak často, jako některé starší verze (na které se stačilo ošklivě podívat). Ovšem stále se někdy zhroutí (typicky při otevírání souboru - zřejmě se mu něco nelíbí ve formátu souboru a dá to najevo takto).