Immich byl vydán v nové verzi 3.0.0. Jedná se o alternativu k výchozím aplikacím od Googlu a Applu pro správu fotografií a videí umožňující vlastní hosting serveru Immich. K vyzkoušení je demo. Immich je součástí balíčků open source aplikací FUTO. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí AGPL-3.0.
Společnost Juno Computers prodávající počítače s předinstalovaným Linuxem má nově v nabídce linuxový tablet Juno Tab 4 - WiFi. Na výběr je Debian, Ubuntu a Kubuntu. Předobjednat jej lze za 949 liber (26 500 korun).
Podman (Pod Manager), nástroj umožňující vytvářet a provozovat kontejnery, aniž by uživatel potřeboval práva roota, byl vydán v nové major verzi 6.0.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Řešena je i vážná bezpečnostní chyba CVE-2026-57231.
Společnost Sony oznámila, že od ledna 2028 přestane vydávat nové hry pro PlayStation na fyzických discích. Všechny budoucí tituly budou dostupné výhradně v digitální podobě na PlayStation Store.
Google Chrome 150 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 150.0.7871.46 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 433 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Soudní dvůr Evropské unie potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (100 miliard Kč) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa povolila firmě Anthropic obnovit plný přístup klientů k modelům umělé inteligence (AI) Fable 5 a Mythos 5. Ty byly nedostupné bezmála tři týdny kvůli bezpečnostním obavám vlády, třebaže americké ministerstvo obchodu minulý pátek povolilo omezený přístup k modelu Mythos 5 pro některé „důvěryhodné“ domácí organizace.
Francúzska organizácia na ochranu spotrebiteľa, po viac než ôsmych rokoch skúmania, žaluje Epson za plánované zastarávanie tlačiarní. Súd sa začína dnes, 2. 7. 2026, vo francúzskom Nanterre.
Erin Catto, autor open source 2D fyzikálního enginu Box2D (Wikipedie), představil nový 3D fyzikální engine Box3D. Engine je již používán ve hře The Legend of California.
Byla vydána nová verze 4.0.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Osud tomu chtěl, že jsem byl nucen se poněkud důkladněji zabývat problematikou AIO na Linuxu. A tak mě nevyhnutelně napadlo, jestli to vůbec někdo v praxi používá.
AIO je zkratka pro Asynchronous Input/Output. Tedy pro asynchronní řešení operací souvisejících se čtením a zápisem dat. Operace se naplánují, a když nějaká skončí, proces to dostane na vědomí (většinou signálem). Lze startovat čtení i zápis napřeskáčku, páté přes deváté, na různých místech souboru, ať si plánovač poradí.
Na jednu stranu je to velice lákavé - není potřeba nikde složitě čekat, prostě se to spustí a až to doběhne, dá to o sobě vědět. Jenže ono to tak jednoduché není. Jednak se to docela obtížně kombinuje s klasickým synchronním I/O (které se musí používat přinejmenším pro neseekovatelné soubory), a také není legrace ho implementovat v ovladačích zařízení (kvůli tomu už se v LKML nějakou dobu vede diskuse o lepším řešení).
Když si to tak vezmu, zatím jsem se ještě nesetkal s programem, který by AIO používal, nepočítám-li nějaké ukázkové příklady. Reálný program, kde by se to skutečně používalo (a hlavně, kde by to mělo výhody), jsem dosud neviděl.
Proto otázka zní: setkali jste se někdy s AIO na Linuxu? Odpovídejte prosím v anketě.
Tiskni
Sdílej:
Ne, ted vazne... ...pozuivam vetsinou synchronni, ale s tim, ze z hlediska programu je asynchronni. Jinymi slovy mam v programu vice threadu, kdy jeden (nebo vice) se stara o IO a komunikuje s ostatnimi. Ty pak samozrejme nemuseji cekat...
Skutecne asynchronni IO jsem pouzival skoro vyhradne u socketu (tam jsou ruzne "zaseky" docela caste)...
14.3.2007 01:30
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
13.3.2007 20:53
Bluebear | skóre: 30
| blog: Bluebearův samožerblog
| Praha
13.3.2007 20:59
Bluebear | skóre: 30
| blog: Bluebearův samožerblog
| Praha
14.3.2007 01:15
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
14.3.2007 01:10
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
vcelku je to spíš softwarová emulace než opravdová implementaceV glibc je to bohužel ryze softwarová emulace a s plnohodnotným AIO nemá nic společného. Prostě se vytvoří vlákno a to volá normální synchronní operaci. Navenek se to pak sice tváří jako AIO, ale má to dost podstatnou režii. Měl jsem na mysli opravdové AIO, které ovšem glibc vůbec nijak nepodporuje (musí se použít jiné řešení, např.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
libaio).
make menuconfig. Od té doby co je jeho podpora v jádře volitelná je to jedna z prvních věcí kterou nastavuji na ne, děkuji uctivě. AIO je potřeba velmi málo, a když už, forknutí threadu který bude dělat synchronní IO na pozadí je minimálně stejně dobré jako ono asynchronní IO.
14.3.2007 17:41
michich | skóre: 51
| blog: ohrivane_parky
14.3.2007 18:11
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
14.3.2007 17:50
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
forknutí threadu který bude dělat synchronní IO na pozadí je minimálně stejně dobré jako ono asynchronní IOTo není pravda. Vzhledem ke značné režii na systémová volání a na přepínání kontextu tam bude poměrně velký rozdíl ve výkonu. Pravdou ovšem je, že u většiny aplikací to příliš nevadí, protože úzké hrdlo je jinde.