Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
WLED je open-source firmware pro ESP8266/ESP32, který umožňuje Wi-Fi ovládání adresovatelných LED pásků se stovkami efektů, synchronizací, audioreaktivním módem a Home-Assistant integrací. Je založen na Arduino frameworku.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.8.
Herní studio Hangar 13 vydalo novou Mafii. Mafia: Domovina je zasazena do krutého sicilského podsvětí na začátku 20. století. Na ProtonDB je zatím bez záznamu.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Osud tomu chtěl, že jsem byl nucen se poněkud důkladněji zabývat problematikou AIO na Linuxu. A tak mě nevyhnutelně napadlo, jestli to vůbec někdo v praxi používá.
AIO je zkratka pro Asynchronous Input/Output. Tedy pro asynchronní řešení operací souvisejících se čtením a zápisem dat. Operace se naplánují, a když nějaká skončí, proces to dostane na vědomí (většinou signálem). Lze startovat čtení i zápis napřeskáčku, páté přes deváté, na různých místech souboru, ať si plánovač poradí.
Na jednu stranu je to velice lákavé - není potřeba nikde složitě čekat, prostě se to spustí a až to doběhne, dá to o sobě vědět. Jenže ono to tak jednoduché není. Jednak se to docela obtížně kombinuje s klasickým synchronním I/O (které se musí používat přinejmenším pro neseekovatelné soubory), a také není legrace ho implementovat v ovladačích zařízení (kvůli tomu už se v LKML nějakou dobu vede diskuse o lepším řešení).
Když si to tak vezmu, zatím jsem se ještě nesetkal s programem, který by AIO používal, nepočítám-li nějaké ukázkové příklady. Reálný program, kde by se to skutečně používalo (a hlavně, kde by to mělo výhody), jsem dosud neviděl.
Proto otázka zní: setkali jste se někdy s AIO na Linuxu? Odpovídejte prosím v anketě.
Tiskni
Sdílej:
Ne, ted vazne... ...pozuivam vetsinou synchronni, ale s tim, ze z hlediska programu je asynchronni. Jinymi slovy mam v programu vice threadu, kdy jeden (nebo vice) se stara o IO a komunikuje s ostatnimi. Ty pak samozrejme nemuseji cekat...
Skutecne asynchronni IO jsem pouzival skoro vyhradne u socketu (tam jsou ruzne "zaseky" docela caste)...
14.3.2007 01:30
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
13.3.2007 20:53
Bluebear | skóre: 30
| blog: Bluebearův samožerblog
| Praha
13.3.2007 20:59
Bluebear | skóre: 30
| blog: Bluebearův samožerblog
| Praha
14.3.2007 01:15
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
14.3.2007 01:10
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
vcelku je to spíš softwarová emulace než opravdová implementaceV glibc je to bohužel ryze softwarová emulace a s plnohodnotným AIO nemá nic společného. Prostě se vytvoří vlákno a to volá normální synchronní operaci. Navenek se to pak sice tváří jako AIO, ale má to dost podstatnou režii. Měl jsem na mysli opravdové AIO, které ovšem glibc vůbec nijak nepodporuje (musí se použít jiné řešení, např.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
libaio).
make menuconfig. Od té doby co je jeho podpora v jádře volitelná je to jedna z prvních věcí kterou nastavuji na ne, děkuji uctivě. AIO je potřeba velmi málo, a když už, forknutí threadu který bude dělat synchronní IO na pozadí je minimálně stejně dobré jako ono asynchronní IO.
14.3.2007 17:41
michich | skóre: 51
| blog: ohrivane_parky
14.3.2007 18:11
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
14.3.2007 17:50
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
forknutí threadu který bude dělat synchronní IO na pozadí je minimálně stejně dobré jako ono asynchronní IOTo není pravda. Vzhledem ke značné režii na systémová volání a na přepínání kontextu tam bude poměrně velký rozdíl ve výkonu. Pravdou ovšem je, že u většiny aplikací to příliš nevadí, protože úzké hrdlo je jinde.