Do 30. května lze v rámci akce Warhammer Skulls 2024 získat na Steamu zdarma hru Warhammer 40,000: Gladius - Relics of War.
HelenOS (Wikipedie), tj. svobodný operační systém českého původu založený na architektuře mikrojádra, byl vydán ve verzi 0.14.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnou lze nabídku Start. Videopředstavení na YouTube.
BreadboardOS je firmware pro Raspberry Pi Pico (RP2040) umožňující s tímto MCU komunikovat pomocí řádkového rozhraní (CLI). Využívá FreeRTOS a Microshell.
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 24.05. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení. Do balíku se dostalo 5 nových aplikací: Audex, Accessibility Inspector, Francis, Kalm a Skladnik.
Byla vydána (𝕏) nová verze 18.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
V neděli 26. května lze navštívit Maker Faire Rychnov nad Kněžnou, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byla vydána nová stabilní verze 3.20.0, tj. první z nové řady 3.20, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou počáteční podporu 64bitové architektury RISC-V.
Společnost Jolla na akci s názvem Jolla Love Day 2 - The Jolla comeback představila telefon se Sailfish OS 5.0 Jolla Community Phone (ve spolupráci se společností Reeder) a počítač Jolla Mind2 Community Edition AI Computer.
LibreOffice 24.8 bude vydán jako finální v srpnu 2024, přičemž LibreOffice 24.8 Alpha1 je první předběžnou verzí od začátku vývoje verze 24.8 v prosinci 2023. Od té doby bylo do úložiště kódu odesláno 4448 commitů a více než 667 chyb bylo v Bugzille nastaveno jako opravené. Nové funkce obsažené v této verzi LibreOffice najdete v poznámkách k vydání.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 141 (pdf) a HackSpace 78 (pdf).
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Osud tomu chtěl, že jsem byl nucen se poněkud důkladněji zabývat problematikou AIO na Linuxu. A tak mě nevyhnutelně napadlo, jestli to vůbec někdo v praxi používá.
AIO je zkratka pro Asynchronous Input/Output. Tedy pro asynchronní řešení operací souvisejících se čtením a zápisem dat. Operace se naplánují, a když nějaká skončí, proces to dostane na vědomí (většinou signálem). Lze startovat čtení i zápis napřeskáčku, páté přes deváté, na různých místech souboru, ať si plánovač poradí.
Na jednu stranu je to velice lákavé - není potřeba nikde složitě čekat, prostě se to spustí a až to doběhne, dá to o sobě vědět. Jenže ono to tak jednoduché není. Jednak se to docela obtížně kombinuje s klasickým synchronním I/O (které se musí používat přinejmenším pro neseekovatelné soubory), a také není legrace ho implementovat v ovladačích zařízení (kvůli tomu už se v LKML nějakou dobu vede diskuse o lepším řešení).
Když si to tak vezmu, zatím jsem se ještě nesetkal s programem, který by AIO používal, nepočítám-li nějaké ukázkové příklady. Reálný program, kde by se to skutečně používalo (a hlavně, kde by to mělo výhody), jsem dosud neviděl.
Proto otázka zní: setkali jste se někdy s AIO na Linuxu? Odpovídejte prosím v anketě.
Tiskni Sdílej:
vcelku je to spíš softwarová emulace než opravdová implementaceV glibc je to bohužel ryze softwarová emulace a s plnohodnotným AIO nemá nic společného. Prostě se vytvoří vlákno a to volá normální synchronní operaci. Navenek se to pak sice tváří jako AIO, ale má to dost podstatnou režii. Měl jsem na mysli opravdové AIO, které ovšem glibc vůbec nijak nepodporuje (musí se použít jiné řešení, např.
libaio
).
make menuconfig
. Od té doby co je jeho podpora v jádře volitelná je to jedna z prvních věcí kterou nastavuji na ne, děkuji uctivě. AIO je potřeba velmi málo, a když už, forknutí threadu který bude dělat synchronní IO na pozadí je minimálně stejně dobré jako ono asynchronní IO.
forknutí threadu který bude dělat synchronní IO na pozadí je minimálně stejně dobré jako ono asynchronní IOTo není pravda. Vzhledem ke značné režii na systémová volání a na přepínání kontextu tam bude poměrně velký rozdíl ve výkonu. Pravdou ovšem je, že u většiny aplikací to příliš nevadí, protože úzké hrdlo je jinde.