Byla vydána (Mastodon, 𝕏) vývojová verze 3.1.4 příští stabilní verze 3.2 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání.
Zakladatel ChimeraOS představil další linuxovou distribuci zaměřenou na hráče počítačových her. Kazeta je linuxová distribuce inspirována herními konzolemi z 90. let. Pro hraní hry je potřeba vložit paměťové médium s danou hrou. Doporučeny jsou SD karty.
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala Linux From Scratch 12.4 a Linux From Scratch 12.4 se systemd. Nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů přichází s Glibc 2.42, Binutils 2.45 a Linuxem 6.15.1. Současně bylo oznámeno vydání verze 12.4 knih Beyond Linux From Scratch (BLFS) a Beyond Linux From Scratch se systemd.
Organizátoři konference LinuxDays ukončili veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata, která na letošní konferenci zaznějí. Hlasovat můžete do neděle 7. září. Poté podle výsledků hlasování organizátoři sestaví program pro letošní ročník. Konference proběhne 4. a 5. října v Praze.
Byla vydána verze 11.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. Vypíchnout lze, že v Plasmě byl implementován 22letý požadavek. Historie schránky nově umožňuje ohvězdičkovat vybrané položky a mít k ním trvalý a snadný přístup.
Wayfire, kompozitní správce oken běžící nad Waylandem a využívající wlroots, byl vydán ve verzi 0.10.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Videoukázky na YouTube.
Před necelými čtyřmi měsíci byl Steven Deobald jmenován novým výkonným ředitelem GNOME Foundation. Včera skončil, protože "nebyl pro tuto roli v tento čas ten pravý".
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Osud tomu chtěl, že jsem byl nucen se poněkud důkladněji zabývat problematikou AIO na Linuxu. A tak mě nevyhnutelně napadlo, jestli to vůbec někdo v praxi používá.
AIO je zkratka pro Asynchronous Input/Output. Tedy pro asynchronní řešení operací souvisejících se čtením a zápisem dat. Operace se naplánují, a když nějaká skončí, proces to dostane na vědomí (většinou signálem). Lze startovat čtení i zápis napřeskáčku, páté přes deváté, na různých místech souboru, ať si plánovač poradí.
Na jednu stranu je to velice lákavé - není potřeba nikde složitě čekat, prostě se to spustí a až to doběhne, dá to o sobě vědět. Jenže ono to tak jednoduché není. Jednak se to docela obtížně kombinuje s klasickým synchronním I/O (které se musí používat přinejmenším pro neseekovatelné soubory), a také není legrace ho implementovat v ovladačích zařízení (kvůli tomu už se v LKML nějakou dobu vede diskuse o lepším řešení).
Když si to tak vezmu, zatím jsem se ještě nesetkal s programem, který by AIO používal, nepočítám-li nějaké ukázkové příklady. Reálný program, kde by se to skutečně používalo (a hlavně, kde by to mělo výhody), jsem dosud neviděl.
Proto otázka zní: setkali jste se někdy s AIO na Linuxu? Odpovídejte prosím v anketě.
Tiskni
Sdílej:
Ne, ted vazne... ...pozuivam vetsinou synchronni, ale s tim, ze z hlediska programu je asynchronni. Jinymi slovy mam v programu vice threadu, kdy jeden (nebo vice) se stara o IO a komunikuje s ostatnimi. Ty pak samozrejme nemuseji cekat...
Skutecne asynchronni IO jsem pouzival skoro vyhradne u socketu (tam jsou ruzne "zaseky" docela caste)...
14.3.2007 01:30
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
13.3.2007 20:53
Bluebear | skóre: 30
| blog: Bluebearův samožerblog
| Praha
13.3.2007 20:59
Bluebear | skóre: 30
| blog: Bluebearův samožerblog
| Praha
14.3.2007 01:15
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
14.3.2007 01:10
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
vcelku je to spíš softwarová emulace než opravdová implementaceV glibc je to bohužel ryze softwarová emulace a s plnohodnotným AIO nemá nic společného. Prostě se vytvoří vlákno a to volá normální synchronní operaci. Navenek se to pak sice tváří jako AIO, ale má to dost podstatnou režii. Měl jsem na mysli opravdové AIO, které ovšem glibc vůbec nijak nepodporuje (musí se použít jiné řešení, např.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
libaio).
make menuconfig. Od té doby co je jeho podpora v jádře volitelná je to jedna z prvních věcí kterou nastavuji na ne, děkuji uctivě. AIO je potřeba velmi málo, a když už, forknutí threadu který bude dělat synchronní IO na pozadí je minimálně stejně dobré jako ono asynchronní IO.
14.3.2007 17:41
michich | skóre: 51
| blog: ohrivane_parky
14.3.2007 18:11
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
14.3.2007 17:50
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
forknutí threadu který bude dělat synchronní IO na pozadí je minimálně stejně dobré jako ono asynchronní IOTo není pravda. Vzhledem ke značné režii na systémová volání a na přepínání kontextu tam bude poměrně velký rozdíl ve výkonu. Pravdou ovšem je, že u většiny aplikací to příliš nevadí, protože úzké hrdlo je jinde.