Google oznámil, že Quick Share na Androidu funguje s AirDropem na iOS. Zatím na telefonech Pixel 10. Uživatelé tak mohou snadno přenášet soubory z telefonů s Androidem na iPhony a obráceně.
Byla vydána nová verze 8.5 (8.5.0) skriptovacího jazyka PHP používaného zejména k vývoji dynamických webových stránek. Přináší řadu novinek a vylepšení (URI Extension, Pipe Operator, Clone With, …). Vydána byla také příručka pro přechod z předchozích verzí.
Evropská komise zahájila tři vyšetřování týkající se cloudových platforem Amazon Web Services (AWS) a Microsoft Azure. Evropská exekutiva, která plní také funkci unijního antimonopolního orgánu, chce mimo jiné určit, zda jsou americké společnosti Microsoft a Amazon v cloudových službách takzvanými gatekeepery, tedy hráči, kteří významně ovlivňují provoz internetu a musí dle nařízení o digitálních trzích (DMA) na společném trhu
… více »Společnost Meta Platforms vyhrála ostře sledovaný spor o akvizici sítě pro sdílení fotografií Instagram a komunikační aplikace WhatsApp. Podle amerického soudu firma jejich převzetím neporušila antimonopolní zákon, protože si tak nemonopolizovala trh sociálních sítí. Žalobu na Metu podala před pěti lety americká Federální obchodní komise (FTC). FTC argumentovala, že Meta, tehdy známá jako Facebook, koupila tyto dvě společnosti v letech 2012 a 2014 proto, aby s nimi nemusela soutěžit.
Home Assistant včera představil svůj nejnovější oficiální hardware: Home Assistant Connect ZBT-2 pro připojení zařízení na sítích Zigbee nebo Thread.
Byla vydána verze 9.1 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Byl aktualizován seznam 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě TOP500. Nejvýkonnějším superpočítačem zůstává El Capitan od HPE (Cray) s výkonem 1,809 exaFLOPS. Druhý Frontier má výkon 1,353 exaFLOPS. Třetí Aurora má výkon 1,012 exaFLOPS. Nejvýkonnější superpočítač v Evropě JUPITER Booster s výkonem 1,000 exaFLOPS je na čtvrtém místě. Nejvýkonnější český superpočítač C24 klesl na 192. místo. Karolina, GPU partition klesla na 224. místo a Karolina, CPU partition na 450. místo. Další přehledy a statistiky na stránkách projektu.
Microsoft představil Azure Cobalt 200, tj. svůj vlastní SoC (System-on-Chip) postavený na ARM a optimalizovaný pro cloud.
Co způsobilo včerejší nejhorší výpadek Cloudflare od roku 2019? Nebyl to kybernetický útok. Vše začalo změnou oprávnění v jednom z databázových systémů a pokračovalo vygenerováním problém způsobujícího konfiguračního souboru a jeho distribucí na všechny počítače Cloudflare. Podrobně v příspěvku na blogu Cloudflare.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) první RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Osud tomu chtěl, že jsem byl nucen se poněkud důkladněji zabývat problematikou AIO na Linuxu. A tak mě nevyhnutelně napadlo, jestli to vůbec někdo v praxi používá.
AIO je zkratka pro Asynchronous Input/Output. Tedy pro asynchronní řešení operací souvisejících se čtením a zápisem dat. Operace se naplánují, a když nějaká skončí, proces to dostane na vědomí (většinou signálem). Lze startovat čtení i zápis napřeskáčku, páté přes deváté, na různých místech souboru, ať si plánovač poradí.
Na jednu stranu je to velice lákavé - není potřeba nikde složitě čekat, prostě se to spustí a až to doběhne, dá to o sobě vědět. Jenže ono to tak jednoduché není. Jednak se to docela obtížně kombinuje s klasickým synchronním I/O (které se musí používat přinejmenším pro neseekovatelné soubory), a také není legrace ho implementovat v ovladačích zařízení (kvůli tomu už se v LKML nějakou dobu vede diskuse o lepším řešení).
Když si to tak vezmu, zatím jsem se ještě nesetkal s programem, který by AIO používal, nepočítám-li nějaké ukázkové příklady. Reálný program, kde by se to skutečně používalo (a hlavně, kde by to mělo výhody), jsem dosud neviděl.
Proto otázka zní: setkali jste se někdy s AIO na Linuxu? Odpovídejte prosím v anketě.
Tiskni
Sdílej:
Ne, ted vazne... ...pozuivam vetsinou synchronni, ale s tim, ze z hlediska programu je asynchronni. Jinymi slovy mam v programu vice threadu, kdy jeden (nebo vice) se stara o IO a komunikuje s ostatnimi. Ty pak samozrejme nemuseji cekat...
Skutecne asynchronni IO jsem pouzival skoro vyhradne u socketu (tam jsou ruzne "zaseky" docela caste)...
vcelku je to spíš softwarová emulace než opravdová implementaceV glibc je to bohužel ryze softwarová emulace a s plnohodnotným AIO nemá nic společného. Prostě se vytvoří vlákno a to volá normální synchronní operaci. Navenek se to pak sice tváří jako AIO, ale má to dost podstatnou režii. Měl jsem na mysli opravdové AIO, které ovšem glibc vůbec nijak nepodporuje (musí se použít jiné řešení, např.
libaio).
make menuconfig. Od té doby co je jeho podpora v jádře volitelná je to jedna z prvních věcí kterou nastavuji na ne, děkuji uctivě. AIO je potřeba velmi málo, a když už, forknutí threadu který bude dělat synchronní IO na pozadí je minimálně stejně dobré jako ono asynchronní IO.
forknutí threadu který bude dělat synchronní IO na pozadí je minimálně stejně dobré jako ono asynchronní IOTo není pravda. Vzhledem ke značné režii na systémová volání a na přepínání kontextu tam bude poměrně velký rozdíl ve výkonu. Pravdou ovšem je, že u většiny aplikací to příliš nevadí, protože úzké hrdlo je jinde.