Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Nová Opera je subjektivně rychlejší, a to v porovnání se staršími verzemi i se všemi ostatnímiRychlost zobrazování stránek mě přestala zajímat někdy kolem roku 2003.
Nedovedu si představit, že by dneska někoho rychlost načítání mohla brzdit nebo že zrychlení něco někomu přinese.Nejde o rychlost načítání, ale o rychlost zobrazování. Rychlost načítání je závislá na rychlosti připojení/sítě, kdežto zobrazování je věcí prohlížeče. Občas se člověk dostane na web, kam jeho tvůrce narval třeba 50 fotek přímo z digitálu s 10 Mpx (i když se zobrazují přepočtené na menší velikost). Pokud si s tím prohlížeč nedokáže rozumně poradit, nedá se taková stránka prohlížet. Ale nemusím chodit daleko - abíčkové diskuse někdy narůstají do obludných rozměrů a browser s tím má pořádně co dělat. Aby bylo jasno, nějaké tabulkové hodnoty mě nezajímají. Zajímá mě reálná použitelnost prohlížeče, a to na těch počítačích, kde je používám.
ve Firefoxu to běží dost výrazně rychleji na Windows.To je hloupý
Po pádu Opery se hned celý systém poroučel do modré obrazovky. Že by měla Opera tak nerada PT, že by se pomstila sestřelením systému...?Řekl bych, že tohle není chyba Opery - přece jenom systém, který se nechá sestřelit uživatelským programem, si to zaslouží.
přece jenom systém, který se nechá sestřelit uživatelským programem, si to zasloužíKdysi bývaly v Linuxu problémy s interakcí Opery a X serveru. Opera při otevření určité stránky (bylo to deterministické) způsobila něco, že X server začal zběsile alokovat paměť, a to buď do ukončení Opery (pokud jsem to stihl udělat dřív, než se systém kvůli swapování zabetonoval) nebo do okamžiku, než oom-killer sestřelil X server.
Result: Failed validation, 225 ErrorsResult: Failed validation, 228 Errors
Další problém je s Adobe Readerem spouštěným uvnitř okna Opera. Prostě nefunguje - spustí se, ale nezobrazuje. Bohužel.A tak ten mi na amd64 jde. Sice jen v 90 % případů, ale obvykle se zobrazí.
Klikej: Horní lišta → Tools → Preferences. Zvol záložku Advanced, v levém sloupci položku Downloads. Do "quick find" pole napiš pdf, označ pdf a klikni edit. Otevře se okno, vyber dole "Use plug-in" a zvol jiný, než tam máš. Já nastavil Adobe Reader 8.0 a pdf mi funguje.
Nejedna se nahodou o bug?Asi ano. Ale osobní lištu nepoužívám, takže jsem se s tím nesetkal.
Tiskni
Sdílej: