Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Tak jsem si (už ve čtvrtek) nainstaloval Operu 9.50, a to do Linuxu i do Windows, a od té doby ji používám. Za řadu věcí musím vývojáře pochválit, nemohu se ale vyhnout i několika velmi kritickým poznámkám.
Nainstaloval jsem novou Operu 9.50 - do Windows jako aktualizaci starší verze (9.27), do Linuxu zatím samostatně (do vlastního adresáře), starší Operu nahradí v okamžiku, kdy bude balíček pro openSUSE. Po necelých dvou dnech používání už mohu prezentovat první zkušenosti.
První, co mě příjemně překvapilo, byla čeština v linuxové Opeře. Ve verzi pro Windows byla už řadu let, u Linuxu ale chyběla a musela se tam strkat ručně (překopírováním souboru z windowsové verze).
Začnu tím nejméně důležitým. Nová Opera má nový výchozí skin. Dosud jsem používal skin PlastikOpera, nyní jsem přepnul na ten výchozí a jsem v celku spokojen - konečně má Opera pořádný výchozí skin, za který se nemusí stydět. Skvělá je hlavně ta lišta s listy (ano, hodně připomíná Vistu, ale to nevadí), ostatní lišty jsou o něco horší, ale pořád výborné.
Nerad to říkám, ale ve stabilitě se moc nepokročilo. Třikrát jsem linuxovou verzi přivedl k zátuhu, oproti verzi 9.27 to ale bylo dokonce horší, protože místo SIGTERM nebo SIGINT jsem musel zatuhlé Opeře poslat SIGKILL.
Opera ve Windows mi spadla před chvílí, a to přesně v okamžiku, kdy jsem si zobrazil freshmousův desktop plný fotek Petra Tomeše. Po pádu Opery se hned celý systém poroučel do modré obrazovky. Že by měla Opera tak nerada PT, že by se pomstila sestřelením systému...?
Z hlediska zobrazení a funkčnosti webů jsem nezaznamenal žádný rozdíl. I dříve skoro všechno fungovalo perfektně, s novou verzí jsem navštívil zatím příliš málo webů, aby se něco mohlo projevit. To se týká i fungování JavaScriptu, na nefunkční web jsem nenarazil.
Naopak je potěšující, že opět začal fungovat Flash v Linuxu. Ten byl teď se starou verzí nějakou dobu mimo provoz, nyní s tou novou zase funguje.
Přidáno 14.6.2008 15:00: Další problém je s Adobe Readerem spouštěným uvnitř okna Opera. Prostě nefunguje - spustí se, ale nezobrazuje. Bohužel.
Nová Opera je subjektivně rychlejší, a to v porovnání se staršími verzemi i se všemi ostatními browsery (Firefox 3 jsem naposledy zkoušel hodně dávno, čili jeho čerstvou verzi nemohu do porovnání zařadit). Zejména se zrychlilo zobrazování webů, na které jejich iniciativní tvůrce narval tisíce obrázků.
Zrychlejí JavaScriptu je velice drastické, například čerstvá verze webu sázkové kanceláře bwin byla ve staré Opeře skoro nepoužitelná, v nové chodí naprosto plynule. Podobně třeba Rajče nebo jiné webové fotogalerie, u kterých jsem dříve dost nadával, jak to bylo pomalé (a nebylo kam přejít, protože FF 2 na tom byl podobně). Díky nové Opeře mi možná JavaScriptové chrlení, tak oblíbené u některých tvůrců, přestane tolik vadit.
Je to specifická záležitost, ale důležitá. V linuxové Opeře (čistá instalace) bankovnictví fungovalo hned, ve windowsové (aktualizace) však nikoli. Musel jsem odstranit cookies a Operu znovu spustit (pouhé smazání cookies nestačilo).
Těšil jsem se, že už nebudu muset pokažné odklikávat čtyři panely s varováním ohledně certifikátů. Mám smůlu, panely sice dnes vypadají o něco lépe, ale ani zaškrtnutím políčka pro zapamatování se jich nezbavím, pokaždé vyskakují znovu.
To nejlepší si nechám na konec. Opera 9.50 bohužel obsahuje chyby, a to (opět bohužel) chyby, které byly ohlášeny (obvykle vícekrát ohlášeny), a které (dotřetice bohužel) ve starších verzích nebyly. Jedná se především o notoricky známou chybu se zobrazováním vodorovné čáry, ale také o ukládání obrázků (při uložení klávesovou zkratkou se obrázek normálně uloží, kdežto při uložení přes kontextovou nabídku se spustí download manager).
Ty chyby jsou dost nepříjemné a byl bych raději, kdyby ještě nebyla venku finální verze, a místo toho se daly do pořádku tyto věci. Opeře dělá pořádnou ostudu, že pouští do světa (zřejmě ve snaze předstihnout Firefox) zjevný nedodělek.
Opera udělala pořádný kus vpřed. Nová verze se používá ještě lépe než ta předchozí, která byla sama o sobě výborná. Dojem ale bohužel kazí chyby, které tam rozhodně nemusely být a které zbytečně otravují život. I tak ale všem doporučuji si novou Operu stáhnout, nainstalovat (třeba i jen rozbalením do adresáře, bez skutečné instalace) a vyzkoušet. Stojí to za to.
UPDATE: Ohlásil jsem skoro všechny chyby nalezené v nové Opeře (kromě jedné, kterou ohlásím později). Jednou z hlášených chyb byly i vlastnosti systému hlášení chyb
Tiskni
Sdílej:
Nová Opera je subjektivně rychlejší, a to v porovnání se staršími verzemi i se všemi ostatnímiRychlost zobrazování stránek mě přestala zajímat někdy kolem roku 2003.
Nedovedu si představit, že by dneska někoho rychlost načítání mohla brzdit nebo že zrychlení něco někomu přinese.Nejde o rychlost načítání, ale o rychlost zobrazování. Rychlost načítání je závislá na rychlosti připojení/sítě, kdežto zobrazování je věcí prohlížeče. Občas se člověk dostane na web, kam jeho tvůrce narval třeba 50 fotek přímo z digitálu s 10 Mpx (i když se zobrazují přepočtené na menší velikost). Pokud si s tím prohlížeč nedokáže rozumně poradit, nedá se taková stránka prohlížet. Ale nemusím chodit daleko - abíčkové diskuse někdy narůstají do obludných rozměrů a browser s tím má pořádně co dělat. Aby bylo jasno, nějaké tabulkové hodnoty mě nezajímají. Zajímá mě reálná použitelnost prohlížeče, a to na těch počítačích, kde je používám.
ve Firefoxu to běží dost výrazně rychleji na Windows.To je hloupý
Po pádu Opery se hned celý systém poroučel do modré obrazovky. Že by měla Opera tak nerada PT, že by se pomstila sestřelením systému...?Řekl bych, že tohle není chyba Opery - přece jenom systém, který se nechá sestřelit uživatelským programem, si to zaslouží.
přece jenom systém, který se nechá sestřelit uživatelským programem, si to zasloužíKdysi bývaly v Linuxu problémy s interakcí Opery a X serveru. Opera při otevření určité stránky (bylo to deterministické) způsobila něco, že X server začal zběsile alokovat paměť, a to buď do ukončení Opery (pokud jsem to stihl udělat dřív, než se systém kvůli swapování zabetonoval) nebo do okamžiku, než oom-killer sestřelil X server.
Result: Failed validation, 225 ErrorsResult: Failed validation, 228 Errors
Další problém je s Adobe Readerem spouštěným uvnitř okna Opera. Prostě nefunguje - spustí se, ale nezobrazuje. Bohužel.A tak ten mi na amd64 jde. Sice jen v 90 % případů, ale obvykle se zobrazí.
Klikej: Horní lišta → Tools → Preferences. Zvol záložku Advanced, v levém sloupci položku Downloads. Do "quick find" pole napiš pdf, označ pdf a klikni edit. Otevře se okno, vyber dole "Use plug-in" a zvol jiný, než tam máš. Já nastavil Adobe Reader 8.0 a pdf mi funguje.
Nejedna se nahodou o bug?Asi ano. Ale osobní lištu nepoužívám, takže jsem se s tím nesetkal.