Libre Graphics Meeting 2026, tj. čtyřdenní konference a setkání vývojářů a uživatelů svobodných a otevřených grafických softwarů, proběhne od 22. do 25. dubna v Norimberku. Dění lze sledovat na Mastodonu.
Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Tak jsem si (už ve čtvrtek) nainstaloval Operu 9.50, a to do Linuxu i do Windows, a od té doby ji používám. Za řadu věcí musím vývojáře pochválit, nemohu se ale vyhnout i několika velmi kritickým poznámkám.
Nainstaloval jsem novou Operu 9.50 - do Windows jako aktualizaci starší verze (9.27), do Linuxu zatím samostatně (do vlastního adresáře), starší Operu nahradí v okamžiku, kdy bude balíček pro openSUSE. Po necelých dvou dnech používání už mohu prezentovat první zkušenosti.
První, co mě příjemně překvapilo, byla čeština v linuxové Opeře. Ve verzi pro Windows byla už řadu let, u Linuxu ale chyběla a musela se tam strkat ručně (překopírováním souboru z windowsové verze).
Začnu tím nejméně důležitým. Nová Opera má nový výchozí skin. Dosud jsem používal skin PlastikOpera, nyní jsem přepnul na ten výchozí a jsem v celku spokojen - konečně má Opera pořádný výchozí skin, za který se nemusí stydět. Skvělá je hlavně ta lišta s listy (ano, hodně připomíná Vistu, ale to nevadí), ostatní lišty jsou o něco horší, ale pořád výborné.
Nerad to říkám, ale ve stabilitě se moc nepokročilo. Třikrát jsem linuxovou verzi přivedl k zátuhu, oproti verzi 9.27 to ale bylo dokonce horší, protože místo SIGTERM nebo SIGINT jsem musel zatuhlé Opeře poslat SIGKILL.
Opera ve Windows mi spadla před chvílí, a to přesně v okamžiku, kdy jsem si zobrazil freshmousův desktop plný fotek Petra Tomeše. Po pádu Opery se hned celý systém poroučel do modré obrazovky. Že by měla Opera tak nerada PT, že by se pomstila sestřelením systému...?
Z hlediska zobrazení a funkčnosti webů jsem nezaznamenal žádný rozdíl. I dříve skoro všechno fungovalo perfektně, s novou verzí jsem navštívil zatím příliš málo webů, aby se něco mohlo projevit. To se týká i fungování JavaScriptu, na nefunkční web jsem nenarazil.
Naopak je potěšující, že opět začal fungovat Flash v Linuxu. Ten byl teď se starou verzí nějakou dobu mimo provoz, nyní s tou novou zase funguje.
Přidáno 14.6.2008 15:00: Další problém je s Adobe Readerem spouštěným uvnitř okna Opera. Prostě nefunguje - spustí se, ale nezobrazuje. Bohužel.
Nová Opera je subjektivně rychlejší, a to v porovnání se staršími verzemi i se všemi ostatními browsery (Firefox 3 jsem naposledy zkoušel hodně dávno, čili jeho čerstvou verzi nemohu do porovnání zařadit). Zejména se zrychlilo zobrazování webů, na které jejich iniciativní tvůrce narval tisíce obrázků.
Zrychlejí JavaScriptu je velice drastické, například čerstvá verze webu sázkové kanceláře bwin byla ve staré Opeře skoro nepoužitelná, v nové chodí naprosto plynule. Podobně třeba Rajče nebo jiné webové fotogalerie, u kterých jsem dříve dost nadával, jak to bylo pomalé (a nebylo kam přejít, protože FF 2 na tom byl podobně). Díky nové Opeře mi možná JavaScriptové chrlení, tak oblíbené u některých tvůrců, přestane tolik vadit.
Je to specifická záležitost, ale důležitá. V linuxové Opeře (čistá instalace) bankovnictví fungovalo hned, ve windowsové (aktualizace) však nikoli. Musel jsem odstranit cookies a Operu znovu spustit (pouhé smazání cookies nestačilo).
Těšil jsem se, že už nebudu muset pokažné odklikávat čtyři panely s varováním ohledně certifikátů. Mám smůlu, panely sice dnes vypadají o něco lépe, ale ani zaškrtnutím políčka pro zapamatování se jich nezbavím, pokaždé vyskakují znovu.
To nejlepší si nechám na konec. Opera 9.50 bohužel obsahuje chyby, a to (opět bohužel) chyby, které byly ohlášeny (obvykle vícekrát ohlášeny), a které (dotřetice bohužel) ve starších verzích nebyly. Jedná se především o notoricky známou chybu se zobrazováním vodorovné čáry, ale také o ukládání obrázků (při uložení klávesovou zkratkou se obrázek normálně uloží, kdežto při uložení přes kontextovou nabídku se spustí download manager).
Ty chyby jsou dost nepříjemné a byl bych raději, kdyby ještě nebyla venku finální verze, a místo toho se daly do pořádku tyto věci. Opeře dělá pořádnou ostudu, že pouští do světa (zřejmě ve snaze předstihnout Firefox) zjevný nedodělek.
Opera udělala pořádný kus vpřed. Nová verze se používá ještě lépe než ta předchozí, která byla sama o sobě výborná. Dojem ale bohužel kazí chyby, které tam rozhodně nemusely být a které zbytečně otravují život. I tak ale všem doporučuji si novou Operu stáhnout, nainstalovat (třeba i jen rozbalením do adresáře, bez skutečné instalace) a vyzkoušet. Stojí to za to.
UPDATE: Ohlásil jsem skoro všechny chyby nalezené v nové Opeře (kromě jedné, kterou ohlásím později). Jednou z hlášených chyb byly i vlastnosti systému hlášení chyb
Tiskni
Sdílej:
(také přes nspluginwrapper)
Nová Opera je subjektivně rychlejší, a to v porovnání se staršími verzemi i se všemi ostatnímiRychlost zobrazování stránek mě přestala zajímat někdy kolem roku 2003.
Nedovedu si představit, že by dneska někoho rychlost načítání mohla brzdit nebo že zrychlení něco někomu přinese.Nejde o rychlost načítání, ale o rychlost zobrazování. Rychlost načítání je závislá na rychlosti připojení/sítě, kdežto zobrazování je věcí prohlížeče. Občas se člověk dostane na web, kam jeho tvůrce narval třeba 50 fotek přímo z digitálu s 10 Mpx (i když se zobrazují přepočtené na menší velikost). Pokud si s tím prohlížeč nedokáže rozumně poradit, nedá se taková stránka prohlížet. Ale nemusím chodit daleko - abíčkové diskuse někdy narůstají do obludných rozměrů a browser s tím má pořádně co dělat. Aby bylo jasno, nějaké tabulkové hodnoty mě nezajímají. Zajímá mě reálná použitelnost prohlížeče, a to na těch počítačích, kde je používám.
ve Firefoxu to běží dost výrazně rychleji na Windows.To je hloupý
Po pádu Opery se hned celý systém poroučel do modré obrazovky. Že by měla Opera tak nerada PT, že by se pomstila sestřelením systému...?Řekl bych, že tohle není chyba Opery - přece jenom systém, který se nechá sestřelit uživatelským programem, si to zaslouží.
přece jenom systém, který se nechá sestřelit uživatelským programem, si to zasloužíKdysi bývaly v Linuxu problémy s interakcí Opery a X serveru. Opera při otevření určité stránky (bylo to deterministické) způsobila něco, že X server začal zběsile alokovat paměť, a to buď do ukončení Opery (pokud jsem to stihl udělat dřív, než se systém kvůli swapování zabetonoval) nebo do okamžiku, než oom-killer sestřelil X server.
Result: Failed validation, 225 ErrorsResult: Failed validation, 228 Errors
Další problém je s Adobe Readerem spouštěným uvnitř okna Opera. Prostě nefunguje - spustí se, ale nezobrazuje. Bohužel.A tak ten mi na amd64 jde. Sice jen v 90 % případů, ale obvykle se zobrazí.
Klikej: Horní lišta → Tools → Preferences. Zvol záložku Advanced, v levém sloupci položku Downloads. Do "quick find" pole napiš pdf, označ pdf a klikni edit. Otevře se okno, vyber dole "Use plug-in" a zvol jiný, než tam máš. Já nastavil Adobe Reader 8.0 a pdf mi funguje.
Nejedna se nahodou o bug?Asi ano. Ale osobní lištu nepoužívám, takže jsem se s tím nesetkal.