Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Tak jsem si (už ve čtvrtek) nainstaloval Operu 9.50, a to do Linuxu i do Windows, a od té doby ji používám. Za řadu věcí musím vývojáře pochválit, nemohu se ale vyhnout i několika velmi kritickým poznámkám.
Nainstaloval jsem novou Operu 9.50 - do Windows jako aktualizaci starší verze (9.27), do Linuxu zatím samostatně (do vlastního adresáře), starší Operu nahradí v okamžiku, kdy bude balíček pro openSUSE. Po necelých dvou dnech používání už mohu prezentovat první zkušenosti.
První, co mě příjemně překvapilo, byla čeština v linuxové Opeře. Ve verzi pro Windows byla už řadu let, u Linuxu ale chyběla a musela se tam strkat ručně (překopírováním souboru z windowsové verze).
Začnu tím nejméně důležitým. Nová Opera má nový výchozí skin. Dosud jsem používal skin PlastikOpera, nyní jsem přepnul na ten výchozí a jsem v celku spokojen - konečně má Opera pořádný výchozí skin, za který se nemusí stydět. Skvělá je hlavně ta lišta s listy (ano, hodně připomíná Vistu, ale to nevadí), ostatní lišty jsou o něco horší, ale pořád výborné.
Nerad to říkám, ale ve stabilitě se moc nepokročilo. Třikrát jsem linuxovou verzi přivedl k zátuhu, oproti verzi 9.27 to ale bylo dokonce horší, protože místo SIGTERM nebo SIGINT jsem musel zatuhlé Opeře poslat SIGKILL.
Opera ve Windows mi spadla před chvílí, a to přesně v okamžiku, kdy jsem si zobrazil freshmousův desktop plný fotek Petra Tomeše. Po pádu Opery se hned celý systém poroučel do modré obrazovky. Že by měla Opera tak nerada PT, že by se pomstila sestřelením systému...?
Z hlediska zobrazení a funkčnosti webů jsem nezaznamenal žádný rozdíl. I dříve skoro všechno fungovalo perfektně, s novou verzí jsem navštívil zatím příliš málo webů, aby se něco mohlo projevit. To se týká i fungování JavaScriptu, na nefunkční web jsem nenarazil.
Naopak je potěšující, že opět začal fungovat Flash v Linuxu. Ten byl teď se starou verzí nějakou dobu mimo provoz, nyní s tou novou zase funguje.
Přidáno 14.6.2008 15:00: Další problém je s Adobe Readerem spouštěným uvnitř okna Opera. Prostě nefunguje - spustí se, ale nezobrazuje. Bohužel.
Nová Opera je subjektivně rychlejší, a to v porovnání se staršími verzemi i se všemi ostatními browsery (Firefox 3 jsem naposledy zkoušel hodně dávno, čili jeho čerstvou verzi nemohu do porovnání zařadit). Zejména se zrychlilo zobrazování webů, na které jejich iniciativní tvůrce narval tisíce obrázků.
Zrychlejí JavaScriptu je velice drastické, například čerstvá verze webu sázkové kanceláře bwin byla ve staré Opeře skoro nepoužitelná, v nové chodí naprosto plynule. Podobně třeba Rajče nebo jiné webové fotogalerie, u kterých jsem dříve dost nadával, jak to bylo pomalé (a nebylo kam přejít, protože FF 2 na tom byl podobně). Díky nové Opeře mi možná JavaScriptové chrlení, tak oblíbené u některých tvůrců, přestane tolik vadit.
Je to specifická záležitost, ale důležitá. V linuxové Opeře (čistá instalace) bankovnictví fungovalo hned, ve windowsové (aktualizace) však nikoli. Musel jsem odstranit cookies a Operu znovu spustit (pouhé smazání cookies nestačilo).
Těšil jsem se, že už nebudu muset pokažné odklikávat čtyři panely s varováním ohledně certifikátů. Mám smůlu, panely sice dnes vypadají o něco lépe, ale ani zaškrtnutím políčka pro zapamatování se jich nezbavím, pokaždé vyskakují znovu.
To nejlepší si nechám na konec. Opera 9.50 bohužel obsahuje chyby, a to (opět bohužel) chyby, které byly ohlášeny (obvykle vícekrát ohlášeny), a které (dotřetice bohužel) ve starších verzích nebyly. Jedná se především o notoricky známou chybu se zobrazováním vodorovné čáry, ale také o ukládání obrázků (při uložení klávesovou zkratkou se obrázek normálně uloží, kdežto při uložení přes kontextovou nabídku se spustí download manager).
Ty chyby jsou dost nepříjemné a byl bych raději, kdyby ještě nebyla venku finální verze, a místo toho se daly do pořádku tyto věci. Opeře dělá pořádnou ostudu, že pouští do světa (zřejmě ve snaze předstihnout Firefox) zjevný nedodělek.
Opera udělala pořádný kus vpřed. Nová verze se používá ještě lépe než ta předchozí, která byla sama o sobě výborná. Dojem ale bohužel kazí chyby, které tam rozhodně nemusely být a které zbytečně otravují život. I tak ale všem doporučuji si novou Operu stáhnout, nainstalovat (třeba i jen rozbalením do adresáře, bez skutečné instalace) a vyzkoušet. Stojí to za to.
UPDATE: Ohlásil jsem skoro všechny chyby nalezené v nové Opeře (kromě jedné, kterou ohlásím později). Jednou z hlášených chyb byly i vlastnosti systému hlášení chyb
Tiskni
Sdílej:
Nová Opera je subjektivně rychlejší, a to v porovnání se staršími verzemi i se všemi ostatnímiRychlost zobrazování stránek mě přestala zajímat někdy kolem roku 2003.
Nedovedu si představit, že by dneska někoho rychlost načítání mohla brzdit nebo že zrychlení něco někomu přinese.Nejde o rychlost načítání, ale o rychlost zobrazování. Rychlost načítání je závislá na rychlosti připojení/sítě, kdežto zobrazování je věcí prohlížeče. Občas se člověk dostane na web, kam jeho tvůrce narval třeba 50 fotek přímo z digitálu s 10 Mpx (i když se zobrazují přepočtené na menší velikost). Pokud si s tím prohlížeč nedokáže rozumně poradit, nedá se taková stránka prohlížet. Ale nemusím chodit daleko - abíčkové diskuse někdy narůstají do obludných rozměrů a browser s tím má pořádně co dělat. Aby bylo jasno, nějaké tabulkové hodnoty mě nezajímají. Zajímá mě reálná použitelnost prohlížeče, a to na těch počítačích, kde je používám.
ve Firefoxu to běží dost výrazně rychleji na Windows.To je hloupý
Po pádu Opery se hned celý systém poroučel do modré obrazovky. Že by měla Opera tak nerada PT, že by se pomstila sestřelením systému...?Řekl bych, že tohle není chyba Opery - přece jenom systém, který se nechá sestřelit uživatelským programem, si to zaslouží.
přece jenom systém, který se nechá sestřelit uživatelským programem, si to zasloužíKdysi bývaly v Linuxu problémy s interakcí Opery a X serveru. Opera při otevření určité stránky (bylo to deterministické) způsobila něco, že X server začal zběsile alokovat paměť, a to buď do ukončení Opery (pokud jsem to stihl udělat dřív, než se systém kvůli swapování zabetonoval) nebo do okamžiku, než oom-killer sestřelil X server.
Result: Failed validation, 225 ErrorsResult: Failed validation, 228 Errors
Další problém je s Adobe Readerem spouštěným uvnitř okna Opera. Prostě nefunguje - spustí se, ale nezobrazuje. Bohužel.A tak ten mi na amd64 jde. Sice jen v 90 % případů, ale obvykle se zobrazí.
Klikej: Horní lišta → Tools → Preferences. Zvol záložku Advanced, v levém sloupci položku Downloads. Do "quick find" pole napiš pdf, označ pdf a klikni edit. Otevře se okno, vyber dole "Use plug-in" a zvol jiný, než tam máš. Já nastavil Adobe Reader 8.0 a pdf mi funguje.
Nejedna se nahodou o bug?Asi ano. Ale osobní lištu nepoužívám, takže jsem se s tím nesetkal.