Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Na letošního Apríla vstoupil do naší legislativy jeden povedený žertík. Tedy žertík jak pro koho – pro ministra Kalouska skoro určitě ano, protože by se mohl smát, až by se za břicho popadal. Ne však pro daňové poplatníky a zejména ne pro plátce DPH. Ti mohou onen „žertík“ považovat za velmi nepovedený vtip, kterým stát získá nemalý bezúročný úvěr.
Zadlužení státu roste raketovým tempem. Aktuálně dělá okolo 1,4 bilionu Kč. S nárůstem roste také dluhová služba, proto se zmenšuje prostor pro ostatní výdaje státního rozpočtu, má-li zůstat schodek (a tedy rychlost zadlužování) na úrovni, která je relativně málo špatná. Proto politici hledají způsoby, jak získat peníze jinde – a když už zrovna nezvyšují daně či poplatky, zkoušejí to i dalšími cestami.
Českým parlamentem úspěšně prošel zákon č. 47/2011 Sb., kterým se mění především zákon o dani z přidané hodnoty. Změn je celá řada, ty nejvýznamnější jsou ale dvě. První z nich je ručení příjemce plnění za nezaplacení daně dodavatelem. Když třeba (typicky) pumpař nakoupí benzin od firmy, která pak zkrachuje a nezaplatí DPH, musí již zaplacenou daň zaplatit znovu, pokud „v okamžiku jeho uskutečnění věděl nebo vědět měl a mohl“, že dodavatel udělá některou z leváren v zákoně popsaných. Stát prostě není schopen zajistit výběr této daně, tak si to usnadní tím, že odpovědnost přenese na někoho jiného.
Nyní se ale konečně dostávám ke změně druhé, tedy tomu, co jsem uvedl již v nadpisu. Dosud to bylo tak, že když plátce DPH přijal plnění (dostal zboží, byla mu poskytnuta služba atd.), odpočítával si DPH na vstupu ke dni, který byl uveden jako den zdanitelného plnění. Stačilo, že měl příslušný daňový doklad k dispozici v okamžiku, kdy daň přiznával (resp. v praxi i později, pokud ho byl schopen předložit při kontrole). Tomu je ale nyní konec – nově se bere v úvahu až okamžik, kdy má příjemce k dispozici onen daňový doklad.
Možná to není dost srozumitelné, proto uvedu příklad. Mnoho služeb se fakturuje na měsíční bázi, kdy je příslušným obdobím kalendářní měsíc. Datem uskutečnění plnění je tedy poslední den v měsíci. Dosud dodavatel vystavil po skončení měsíce daňový doklad, odběratel si odečetl DPH k poslednímu dni onoho měsíce. Když šlo třeba o březen, tedy k 31. březnu. Odpočet se promítl do platby DPH podle přiznání za příslušné období, tedy čtvrtletí nemo měsíc, a daň (snížená o odpočty) se platila k 25. dubnu.
Nově to ale bude jinak. Příjemce je povinen „při odpočtu daně, kterou vůči němu uplatnil jiný plátce, mít daňový doklad“. Tedy pokud se budeme bavit o daňovém dokladu se dnem plnění 31.3., který bude dodavatelem odeslán například 3.4. a odběrateli doručen 4.4., bude možné provést odpočet až ke dni 4.4., čili se to promítne až do přiznání za duben či 2. čtvrtletí. Dodavatel ovšem zaplatí daň ve stejném termínu, jako činil dosud.
Stát tak získává zcela bezúročně úvěr na dobu 1 nebo 3 měsíců, podle toho, v jaké periodě se podává přiznání a platí daň. Nejsem schopen odhadnout, jaký objem peněz to bude (nevím, kolik daňových dokladů jde takto „přes zlom“), ale mohlo by to být v miliardách. Naopak ve firmách tyto peníze budou chybět.
Teď jde ještě o to, co s tím. Záleží samozřejmě vždy na vůli dodavatele, protože i když se ho to netýká, bývá to právě on, kdo určuje záležitosti okolo daňových dokladů. Obecně ale nevidím důvod, proč by neměla být možná dohoda (když vynechám velké firmy, u kterých je přizpůsobení se dost nepravděpodobné). Možností je víc:
Tiskni
Sdílej:
Změnit počátek a konec období tak ...BTW, neni treba menit pocatek a konec obdobi, ale staci vhodne zvolit DUZP v danem obdobi. Pokud napr. bude jako prvni den obdobi, tak pri obdobi zarovnanem na mesice problem odpada.
Pokud napr. bude jako prvni den obdobi, tak pri obdobi zarovnanem na mesice problem odpada.To je v zásadě ta možnost ad 2. Ale pak zase platí například povinnost vystavit do 15 dnů daňový doklad. Nelze tedy dát první den jako DUZP a doklad vystavit na konci měsíce. Proto je to použitelné jen v případě, že jde o předem známou částku a jde tedy vystavit doklad dopředu (ve lhůtě, kdy se musí vystavit).
No když lidé budou ve volbách neustále slyšet na mámení typu my ti dáme víc tady a my ti dáme víc tam, tak to půjde do pekel. Já jsem skromný, po státu chci minimum kvalitních služeb, k tomu odpovídající odvody a nic víc. Prosím at si nechá všechny úlevy a výjimky. Děkuji nechci. Jsem sebevědomá lidksá bytost a umím se o sebe postarat sám, tak jako naprostá většina společnsti, přestože mají od politiků vsugerováno že se bez nich ani na hajzlu neutřou :(
Jediný způsob jak bojovat s debilitou je vzdělání, tak aby si už studenti na střední škole uvědomovali jakým způsobem se manipuluje s lidským vědomím...
Ale chcete cestovat za prací celý život podle toho kde se zrovna daří, tak proti gustu žádný dišputát...
S těma daněma a podporou podnikání to je v české republice prostě naviližprdel. To že neplatíte první rok daně když začínáte podnikat mají dokonce i v Polsku...
S dostatečně nízkým hrubým ziskem by se na takové procento asi dostat dalo,Pravda, já jsem se loni s příjmem do oněch 400000, kdy se ještě neplatí daně, vešel. V létě byl problém sehnat kšeft, v zimě byl problém sehnat kšeft... holt jsem malý pán :).
ale bude muset být dost nízký, vezmu-li v úvahu, že jen sociální a zdravotní pojištění dají dohromady 21.35 procenta.Ze zisku. Oficiální zisk se u OSVČ s nízkými náklady počítá přibližně jako půlka příjmu, záleží na oblasti podnikání. U nízkých nebo nulových skutečných nákladů se dá tedy říct, že je to 10% ze skutečného zisku, jestliže je to 20% z toho oficiálního. Takže pokud jsem se někde nespletl, tak to vychází ještě výrazně méně než těch údajných irských 25%.
Tedy formálně, fakticky je to asi 27 procent (vzhledem k ustanovení, že sociální a zdravotní pojištění není daňově uznatelným výdajem).Pokud se máme bavit fakticky, je potřeba bavit se o tom, co člověk skutečně odvede, ne že by tím chtěl snížit daň (nehledě na to, že se to opravdu týká takto nízkých příjmů).
Pravda, já jsem se loni s příjmem do oněch 400000, kdy se ještě neplatí daně, vešel.
To mám z toho, že jako blbec poctivě vykazuju skutečné výdaje. Mám s tím práci a ještě na tom prodělám. Asi jsem měl líp sledovat, jestli se ty paušály nezměnily. Na druhou stranu, stejně jsem se dostal s náklady lehce pod polovinu výnosů, takže jsem až tak moc netratil.
V létě byl problém sehnat kšeft, v zimě byl problém sehnat kšeft... holt jsem malý pán
To znám. V mém případě po dvou špatných rocích přišel naprosto katastrofální první kvartál, tak jsem se radši poprvé v životě stal zaměstnancem.
To mám z toho, že jako blbec poctivě vykazuju skutečné výdaje. Mám s tím práci a ještě na tom prodělám. Asi jsem měl líp sledovat, jestli se ty paušály nezměnily. Na druhou stranu, stejně jsem se dostal s náklady lehce pod polovinu výnosů, takže jsem až tak moc netratil.No ale jistě je ti líto té práce, kterou sis s tím dal. Já jsem to spočítal velmi brzo, že bych stěží našel skutečné výdaje na 10% a i tak bych musel pečlivě studovat, co vše lze zahrnout nebo si na to ještě někoho platit. Mimochodem, jestli si dobře pamatuju, předloni a loni to v naší oblasti bylo 60%. Vtipné je, že taky člověk nemá hromadu dokladů, které si někdo může chtít časem zkontrolovat.
To znám. V mém případě po dvou špatných rocích přišel naprosto katastrofální první kvartál, tak jsem se radši poprvé v životě stal zaměstnancem.Jo tak tomu rozumím.
No ale jistě je ti líto té práce, kterou sis s tím dal.
Trochu ano, ale naštěstí se z toho účetnictví dají získat i informace, které jsou užitečné pro mne samotného, takže to tak úplně do kanálu vyhozená energie nebyla.
Ale v tomto případě bych netvrdil, že za všechno může Kalousek. V důvodové zprávě je totiž uvedeno toto:
Promítá se zde důsledně zásada podle zavedené judikatury SDEU (zejména rozsudku C-152/02 ve věci Terra Baubedarf). Pro tyto případy již nebude možné nárok prokázat jiným způsobem než daňovým dokladem. Plátce může uplatnit nárok na odpočet daně teprve v okamžiku, kdy bude mít k dispozici příslušný daňový doklad.
Onen odkazovaný rozsudek bohužel není k dispozici v češtině (ale hlavně, že se jím musíme řídit), ale z anglické verze je docela dobře zřetelné, že soud opravdu vyložil příslušnou směrnici (platnou již od roku 1977!) tak, že by měl být odpočet možný až v období, kdy má příjemce plnění daňový doklad. Osobně to považuji za pitomost (ne ten rozsudek, ale tu směrnici), protože podle mě by se měla daň počítat podle časové souvislosti události a ne podle toho, kdy přijde doklad.
Z výše uvedeného vyplývá, že správně měly zákon o DPH změnit již předchozí politické reprezentace, tedy v první řadě Paroubkova vláda a tehdejší sněmovna. To se ale nestalo a chytil se toho až Kalousek, který teď hledá všechny cesty, jak přesunout peníze od lidí do státní kasy, aniž by to bylo nadměrně okaté.
Hlavně mi není jasné, jak se to podle nich má řešit v účetnictví. To se bude kromě DUZP evidovat ještě DODD (datum obdržení daňového dokladu) a na vstupu se bude DPH účtovat podle DODD zatímco na výstupu podle DUZP? Jako by to nebylo dost komplikované i bez toho. Nemluvě o tom, že to staví na hlavu celou logiku účetnictví.
Jinak těch výjimek by se samozřejmě našlo víc - namátkou třeba přidání dalších položek, které zvyšují nebo (překvapivě i) snižují základ daně nebo - obzvlášť systémové - "mimořádné zdanění státní podpory stavebního spoření".
Pozor v účetnictví musíš dodržet časovou souvztažnost k období. Nelze tudíž účtovat náklady roku 2011 do roku 2012 jinak než než jako nedanový nákladTohle je obecny problem DPH, ze je v podstate dost odtrzene od ucetnictvi - neni tedy neobvykle, ze ta sama udalost muze mit dva ruzne datumy (jedno pro potreby ucetnictvi a dane z prijmu, druhe pro ucely DPH).
To se bude kromě DUZP evidovat ještě DODD (datum obdržení daňového dokladu) a na vstupu se bude DPH účtovat podle DODD zatímco na výstupu podle DUZP?DPH na vstupu se bude účtovat podle události, která nastala později. Na výstupu pak podle té, která nastala dříve (přičemž ještě před DUZP mohla proběhnout platba, pak by se to vztahovalo k té platbě).
obzvlášť systémové - "mimořádné zdanění státní podpory stavebního spoření".Nebo zdanění příjmů ze solárních elektráren