Vývojáři postmarketOS vydali verzi 24.06 tohoto před sedmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell, Phosh, KDE Plasma a Sxmo. Aktuálně podporovaných zařízení je 50.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Google Blog ČR informuje, že mobilní aplikaci Gemini a NotebookLM lze používat už také v Česku.
Byla vydána nová major verze 8 duálně licencovaného open source frameworku JUCE (Wikipedie, GitHub) pro vývoj multiplatformních audio aplikací.
Od 18. června bude možné předobjednat notebook DC-ROMA RISC-V LAPTOP II od společnosti DeepComputing s osmijádrovým 64-bit RISC-V AI CPU a s předinstalovaným Ubuntu.
Byla vydána verze 1.79.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Byly zveřejněny výsledky průzkumu (infografika) mezi uživateli FreeBSD.
Na konferenci DevConf.CZ 2024 je na stánku Furi Labs prezentován linuxový telefon FuriPhone FLX1. Jeho cena 499 dolarů.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2024-06 aneb Eclipse 4.32. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-2 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
static SenseOfIrony i = new SenseOfIrony();
error: conversion from ‘SenseOfIrony*’ to non-scalar type ‘SenseOfIrony’ requested
#include <stdio.h> #include <stdlib.h> void akce0() { printf("Akce 0\n"); } void akce1() { printf("Akce 1\n"); } void akce2() { printf("Akce 2\n"); } void test(int akce) { void (*op_table[])() = { akce0, akce1, akce2 }; if (akce >= 0 && akce <= 2) op_table[akce](); else printf("Akce mimo rozsah.\n"); } int main(int argc, char *argv[]) { char *p; int akce; if (argc < 2) { printf("syntax: test číslo akce\n"); return 1; } akce = strtol(argv[1], &p, 0); if (p == NULL || *p != '\0') { printf("Chybné zadání.\n"); return 0; } printf("Volám akci...\n"); test(akce); return 0; }
goto complete;
mi přijde jako zbytečnost - break
udělá to samé.
(Hm, takže je to vlastně jedno )
goto
naprogramoval jednou průvodce v Turbo Pascalu.
anicka@bia:/usr/src/linux> grep -r goto . | wc -l
37852
grep -cr
na rozvětvený adresářový strom? Na tom příkladu je podstatné, že ten grep bere vstup z pajpy...
Takhle dostaneš výstup pro každý soubor zvlášť. Ještě pořád by se to asi dalo vykousat třeba tailem a posčítat jako oneliner, ale to by už bylo skoro na kopanec od mistra Foo a zlaté wc a vůbec
14:47:10 ganymede:/usr/src/linux$ time find . -type f| xargs cat | grep -c goto 37926 real 2m1.915s user 0m1.612s sys 0m5.500s 14:51:11 ganymede:/usr/src/linux$ time grep -r goto . | wc -l grep: varování: ./debian/linux-image-2.6.17.4/lib/modules/2.6.17.4/source: smyčka pro rekurzivní průchod grep: varování: ./debian/linux-image-2.6.17.4/lib/modules/2.6.17.4/build: smyčka pro rekurzivní průchod 37918 real 1m43.943s user 0m1.828s sys 0m3.848sjen by me zajimalo proc se vysledky lisi :/
Že je goto hřích se říkalo v dobách, kdy se přecházelo z Basicu a kdekdo cpal goto úplně všude. goto má svůj význam, a např. v linuxovém jádru se vyskytuje celkem hustě.Nicméně já mam velmi rád objektové programování, takže mě se goto a podobné konstrukce taky rozhodně nelíbí Ale já vubec nemusím C/C++, mám rád vyšší jazyky
Paušální odsouzení obvykle nejsou k ničemu. Vzpomínám si na člověka, který nás učil programování na gymplu. Ten mi byl schopen tvrdit, že když používám v Turbo Pascalu Exit
(předčasný návrat z procedury nebo funkce, tj. obdoba céčkového return
), stává se tím můj program nepřehledným a že přehlednější by bylo vnořit do sebe deset if
ů…
Takže je potřeba si uvědomit, proč tam to goto
je a zda přispívá k přehlednosti a srozumitelnosti kódu nebo ho naopak zatemňuje. Koneckonců vyšší jazyky běžně mají konstrukce, které jsou jen jinak pojmenované goto
- v C je to třeba return
, break
nebo continue
. A nebo třeba celý mechanismus výjimek, to je také jen maskované goto
.
goto
i v implementacích Pascalu, které neměly s Borlandem nic společného.
return
(předčasný), break
nebo continue
a společně ukazují, že při řešení chybových stavů může narušení toho ideálu vést naopak ke značnému zpřehlednění programu.
goto
hluboký smysl kvůli přehlednosti kódu. V některých funkcích jsou někdy i desítky míst, kde něco může selhat. Protože se většinou musí provést nějaký úklid (něco odregistrovat, snížit počet referencí, uvolnit paměť apod.), nelze jen tak z funkce vyskočit. Proto by to jinak vedlo buď na mnoho vnořených podmínek nebo (při rozkladu na více funkcí) na celou kaskádu volání, ve kterých by se nikdo nevyznal. Proto se používá goto
- při vhodně pojmenovaných návěštích je takový kód přehledný a srozumitelný.
až na to, že volání metody je computed call/computed goto
…volání virtuální metody…
on ... goto
' není zdaleka nejúžasnější basicová vymoženost. Třeba na Spectru tahle konstrukce nebyla, ale zato argumentem goto
mohl být výraz… :-)
GOTO SIN(I)
...
EINE: EINE Is Not EMACS. :)
ZWEI: ZWEI Was EINE Initially. :D
Co to je proboha za patičku?
Tiskni Sdílej: