Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Dlouho (a zatím marně) jsem hledal linuxovou variantu editoru Ultraedit ale časem jsem si zvyk. Nakonec jsem své nároky zredukoval na to, aby se ten editor nespouštěl moc dlouho, uměl si poradit i s velkými soubory, měl zvýrazňování syntaxe a podporoval taby.
Opravdu dobře se mi pracuje s neditem, jenže ten nepracuje s unicode, tak ho používám jen na rychlé úpravy a pro práci s velkými soubory, když si testuji regulární výrazy atp. Pro vlastní psaní skriptů jsem si nějaký čas vystačil s geditem, jenže mi vadilo že neměl zvýrazňování syntaxe, které by mi vyhovovalo a přišel mi i docela pomalý.
A tak jednoho dne pohár trpělivosti přetekl a poohlédnul jsem se ve své distribuci (Debian) po jiném editoru. Protože používám XFCE tak jsem hledal editor založený na GTK2 co by nevyžadoval gnome - a tak jsem "objevil" Geany. Ultraedit umí z kódu "vykuchat" funkce a právě tohle Geany umí také, dokonce i pro shellové skripty. Krom toho se docela svižně spouští a pamatuje si naposled otevřené soubory.
Geany má samozřejmě i nějaké své mouchy - kupř. mi moc nesedlo to jak integruje terminál, ale nešť. Překvapilo mne že v diskuzi pod zápisem v čem kdo píše weby jej nikdo nezná.
Tiskni
Sdílej:
Balík gvim je virtuální balík poskytovaný: vim-tcl 1:7.0-094+1 vim-ruby 1:7.0-094+1 vim-python 1:7.0-094+1 vim-perl 1:7.0-094+1 vim-lesstif 1:7.0-094+1 vim-gtk 1:7.0-094+1 vim-gnome 1:7.0-094+1 vim-full 1:7.0-094+1 Měli byste explicitně vybrat jeden k instalaci.Když není zbytí, tak používám normální konzolové
vi ale jinak mi moc nevyhovuje. U geany prostě ráno kliknu, otevře se mi vše na čem dělám. Na konzolích to testuju a když jdu domů tak to prostě jedním klikem zaklapnu a jdu.
You have opened too many files. There is a limit of 25 concurrent open files..
src/geany.h.