Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána RC verze openSUSE Leap 16. S novým instalátorem Agama, Xfce nad Waylandem a SELinuxem.
Google Chrome 139 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 139.0.7258.66 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 12 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. S verzí 139 přestal být podporován Android 8.0 (Oreo) a Android 9.0 (Pie).
Společnost JetBrains se stala platinovým sponzorem multiplatformního open source herního enginu Godot. K vývoji her lze používat Rider for Godot. Zdarma pro nekomerční účely.
Byla vydána verze 9.0 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Verze 9.0 je založena na Debianu 13 Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Operátor O2 dává všem svým zákazníkům s mobilními službami poukaz v hodnotě 300 Kč na nákup telefonu nebo příslušenství jako omluvu za pondělní zhoršenou dostupnost služeb.
Společnost NVIDIA vydala verzi 13.0 toolkitu CUDA (Wikipedie) umožňujícího vývoj aplikací běžících na jejich grafických kartách. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 28. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Takhle chytrý jsem taky.. Jenže háček je v tom, že ten sles z mně záhadných příčin nežere repository typu Yast, ale pouze Yum, víme?Nevíme, ale to je jedno, protože ten repozitář je typu YUM a jak YaST, tak i rug(1) mi ho na čerstvě nainstalovaném virtuálu SLESu 10 SP1 zcela bez problému sežraly. BTW, ty linky od Michala vedou na totéž, což ale asi není moc překvapivé, protože to repo je jen na jednom místě.
http://mirror.karneval.cz/pub/linux/opensuse/distribution/openSUSE-current/repo/oss/ http://ftp.skynet.be/pub/packman/suse/10.3/Sežralo mi to až tu repository, na kterou se objevil link v této diskuzi.
Bo co? Bo nic. Tak slez.Originál hrubozrný ostravský kaměňák, který má původ v šerém ostravském dávnověku, stejně jako okřídlené označení "Cyp jak Lampa". Je stejného druhu jako ten následující:
Cos dělal včera? Hrál jsem s bráchou šachy. Ty máš bráchu? Ne. Proč?
Asi tak nějak. Ale logika v tom je. A to taková že drtivá většina "linuxáků" (fuj! jak nesnáším tohle slovo) má asociováno slůvko "stable" se stabilitou software. Zvláště tedy těch, co nepoužívají Debian. Je to jako s tím příslovečným hrachem. Pokud jde o SuSE (ovšem nejenom! stejnou výhradu mám i vůči Mandrivě, Redhatu nebo Ubuntu aj.) tak mi silně nevyhovuje tzv. "vydávací cyklus" Tj. systém vydání a backportů.
Neodsuzuji ho, pokud jde o tzv. "blackboxy", systémy které se nainstalují a dodají, je to zcela na místě. Vycházím však ze svých zkušeností, kdy na rozdíl od Debianu (u kterého jsem nakonec skončil se svým testováním nejrůznějších distribucí) nebyl nejmenší problém s aktualizací systému na nejčerstvější verzi software, kterou bylo třeba i u velmi dlouho neaktualizovaného stroje.
Opravdu mě nebaví řešit "problémy verze distribuce", a odkládat navýšení verze jak návštěvu u zubaře. Obvykle se řídím heslem "s chutí do toho, rychle od toho". Mí kolegové (co jsou ovšem v obraze) mohou potvrdit, že od doby co jsem nahradil na serveru co virtualizuje MS Windows SuSE za Debian je klid. Server šlape, přestože je identická instalace již na třech různých strojích. Takovým porodům, jako jsem zažil teď při instalaci SuSE, jsem totiž už dávno odvyknul. Proto také bylo třeba odlít svou dávku, bezmoci a zoufalství formou tohoto blogpostu.Opravdu mě nebaví řešit "problémy verze distribuce", a odkládat navýšení verze jak návštěvu u zubaře. Obvykle se řídím heslem "s chutí do toho, rychle od toho".Jezuskristepane...
A jelikož křišťálovou kouli, co by mi poradila jakéže vlastně utility to GUI volá nevlastnímNemám čas to detailně zkoumat, ale myslím, že "
strace -f -e process=trace
prikaz" mi umožní sledovat, jak vznikají v systému podprocesy (alespoň přibližně*) programu, který spouštím přes příkaz. Jakmile umím detekovat vznik procesu, tak pak umím snad zjistit i jak byl spuštěn (ps x - sloupec COMMAND).
*pokud by tohle nefungovalo tak necháme volbu -f a zaměříme se třeba jen na (pod)procesy, které něco zapisují - to jsou ty, které nás ve zkoumaném případě zajímají (takže strace -f -e trace=write prikaz), prostě jít podobnou cestou, doufám, že to trasování bude fungovat i na podprocesy podprocesů (prostě v celém podstromě) - nikdy jsem s tím moc nepracoval
OpenSuse nebo Ubuntu. Mnoha lidem to stačí. Ale - jak se chystám psát do jiného blogpostu - mám pocit že pak krní a v případě sebemenšího problému jsou pak v klikacím prostředí bezradní jak malé děcka.Už se těším
strace -f -e trace=process
Ale - jak se chystám psát do jiného blogpostu - mám pocit že pak krní a v případě sebemenšího problému jsou pak v klikacím prostředí bezradní jak malé děcka.Pokud znáte dobře Debian a SUSE výrazně méně, tak v něm nutně budete občas tápat - podobně jako susák v Debianu. PS: toto píšu jako člověk, který zná poměrně dobře Ubuntu a Debian a před nějakou dobou jsem se právě v openSUSE zařadil do kategorie bezradní jak malé děcka
To bych mohl nainstalovat taky rovnou OpenSuse a měl bych víceméně klid. Jak jsi taky mohl z blogpostu pochopit, kolega co tu aplikaci vyvíjí si přeje SLES, protože je klikač
SLES není o nic "klikavější" než OpenSuSE. Rozdíl je jen v míře opatrnosti při volbě verzí jednotlivých programů a knihoven a v délce podpory.
Tiskni
Sdílej: