V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Takhle chytrý jsem taky.. Jenže háček je v tom, že ten sles z mně záhadných příčin nežere repository typu Yast, ale pouze Yum, víme?Nevíme, ale to je jedno, protože ten repozitář je typu YUM a jak YaST, tak i rug(1) mi ho na čerstvě nainstalovaném virtuálu SLESu 10 SP1 zcela bez problému sežraly. BTW, ty linky od Michala vedou na totéž, což ale asi není moc překvapivé, protože to repo je jen na jednom místě.
http://mirror.karneval.cz/pub/linux/opensuse/distribution/openSUSE-current/repo/oss/ http://ftp.skynet.be/pub/packman/suse/10.3/Sežralo mi to až tu repository, na kterou se objevil link v této diskuzi.
Bo co? Bo nic. Tak slez.Originál hrubozrný ostravský kaměňák, který má původ v šerém ostravském dávnověku, stejně jako okřídlené označení "Cyp jak Lampa". Je stejného druhu jako ten následující:
Cos dělal včera? Hrál jsem s bráchou šachy. Ty máš bráchu? Ne. Proč?
Asi tak nějak. Ale logika v tom je. A to taková že drtivá většina "linuxáků" (fuj! jak nesnáším tohle slovo) má asociováno slůvko "stable" se stabilitou software. Zvláště tedy těch, co nepoužívají Debian. Je to jako s tím příslovečným hrachem. Pokud jde o SuSE (ovšem nejenom! stejnou výhradu mám i vůči Mandrivě, Redhatu nebo Ubuntu aj.) tak mi silně nevyhovuje tzv. "vydávací cyklus" Tj. systém vydání a backportů.
Neodsuzuji ho, pokud jde o tzv. "blackboxy", systémy které se nainstalují a dodají, je to zcela na místě. Vycházím však ze svých zkušeností, kdy na rozdíl od Debianu (u kterého jsem nakonec skončil se svým testováním nejrůznějších distribucí) nebyl nejmenší problém s aktualizací systému na nejčerstvější verzi software, kterou bylo třeba i u velmi dlouho neaktualizovaného stroje.
Opravdu mě nebaví řešit "problémy verze distribuce", a odkládat navýšení verze jak návštěvu u zubaře. Obvykle se řídím heslem "s chutí do toho, rychle od toho". Mí kolegové (co jsou ovšem v obraze) mohou potvrdit, že od doby co jsem nahradil na serveru co virtualizuje MS Windows SuSE za Debian je klid. Server šlape, přestože je identická instalace již na třech různých strojích. Takovým porodům, jako jsem zažil teď při instalaci SuSE, jsem totiž už dávno odvyknul. Proto také bylo třeba odlít svou dávku, bezmoci a zoufalství formou tohoto blogpostu.Opravdu mě nebaví řešit "problémy verze distribuce", a odkládat navýšení verze jak návštěvu u zubaře. Obvykle se řídím heslem "s chutí do toho, rychle od toho".Jezuskristepane...
A jelikož křišťálovou kouli, co by mi poradila jakéže vlastně utility to GUI volá nevlastnímNemám čas to detailně zkoumat, ale myslím, že "
strace -f -e process=trace
prikaz" mi umožní sledovat, jak vznikají v systému podprocesy (alespoň přibližně*) programu, který spouštím přes příkaz. Jakmile umím detekovat vznik procesu, tak pak umím snad zjistit i jak byl spuštěn (ps x - sloupec COMMAND).
*pokud by tohle nefungovalo tak necháme volbu -f a zaměříme se třeba jen na (pod)procesy, které něco zapisují - to jsou ty, které nás ve zkoumaném případě zajímají (takže strace -f -e trace=write prikaz), prostě jít podobnou cestou, doufám, že to trasování bude fungovat i na podprocesy podprocesů (prostě v celém podstromě) - nikdy jsem s tím moc nepracoval
OpenSuse nebo Ubuntu. Mnoha lidem to stačí. Ale - jak se chystám psát do jiného blogpostu - mám pocit že pak krní a v případě sebemenšího problému jsou pak v klikacím prostředí bezradní jak malé děcka.Už se těším
strace -f -e trace=process
Ale - jak se chystám psát do jiného blogpostu - mám pocit že pak krní a v případě sebemenšího problému jsou pak v klikacím prostředí bezradní jak malé děcka.Pokud znáte dobře Debian a SUSE výrazně méně, tak v něm nutně budete občas tápat - podobně jako susák v Debianu. PS: toto píšu jako člověk, který zná poměrně dobře Ubuntu a Debian a před nějakou dobou jsem se právě v openSUSE zařadil do kategorie bezradní jak malé děcka
To bych mohl nainstalovat taky rovnou OpenSuse a měl bych víceméně klid. Jak jsi taky mohl z blogpostu pochopit, kolega co tu aplikaci vyvíjí si přeje SLES, protože je klikač
SLES není o nic "klikavější" než OpenSuSE. Rozdíl je jen v míře opatrnosti při volbě verzí jednotlivých programů a knihoven a v délce podpory.
Tiskni
Sdílej: