Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Takhle chytrý jsem taky.. Jenže háček je v tom, že ten sles z mně záhadných příčin nežere repository typu Yast, ale pouze Yum, víme?Nevíme, ale to je jedno, protože ten repozitář je typu YUM a jak YaST, tak i rug(1) mi ho na čerstvě nainstalovaném virtuálu SLESu 10 SP1 zcela bez problému sežraly. BTW, ty linky od Michala vedou na totéž, což ale asi není moc překvapivé, protože to repo je jen na jednom místě.
http://mirror.karneval.cz/pub/linux/opensuse/distribution/openSUSE-current/repo/oss/ http://ftp.skynet.be/pub/packman/suse/10.3/Sežralo mi to až tu repository, na kterou se objevil link v této diskuzi.
Bo co? Bo nic. Tak slez.Originál hrubozrný ostravský kaměňák, který má původ v šerém ostravském dávnověku, stejně jako okřídlené označení "Cyp jak Lampa". Je stejného druhu jako ten následující:
Cos dělal včera? Hrál jsem s bráchou šachy. Ty máš bráchu? Ne. Proč?
Asi tak nějak. Ale logika v tom je. A to taková že drtivá většina "linuxáků" (fuj! jak nesnáším tohle slovo) má asociováno slůvko "stable" se stabilitou software. Zvláště tedy těch, co nepoužívají Debian. Je to jako s tím příslovečným hrachem. Pokud jde o SuSE (ovšem nejenom! stejnou výhradu mám i vůči Mandrivě, Redhatu nebo Ubuntu aj.) tak mi silně nevyhovuje tzv. "vydávací cyklus" Tj. systém vydání a backportů.
Neodsuzuji ho, pokud jde o tzv. "blackboxy", systémy které se nainstalují a dodají, je to zcela na místě. Vycházím však ze svých zkušeností, kdy na rozdíl od Debianu (u kterého jsem nakonec skončil se svým testováním nejrůznějších distribucí) nebyl nejmenší problém s aktualizací systému na nejčerstvější verzi software, kterou bylo třeba i u velmi dlouho neaktualizovaného stroje.
Opravdu mě nebaví řešit "problémy verze distribuce", a odkládat navýšení verze jak návštěvu u zubaře. Obvykle se řídím heslem "s chutí do toho, rychle od toho". Mí kolegové (co jsou ovšem v obraze) mohou potvrdit, že od doby co jsem nahradil na serveru co virtualizuje MS Windows SuSE za Debian je klid. Server šlape, přestože je identická instalace již na třech různých strojích. Takovým porodům, jako jsem zažil teď při instalaci SuSE, jsem totiž už dávno odvyknul. Proto také bylo třeba odlít svou dávku, bezmoci a zoufalství formou tohoto blogpostu.Opravdu mě nebaví řešit "problémy verze distribuce", a odkládat navýšení verze jak návštěvu u zubaře. Obvykle se řídím heslem "s chutí do toho, rychle od toho".Jezuskristepane...
A jelikož křišťálovou kouli, co by mi poradila jakéže vlastně utility to GUI volá nevlastnímNemám čas to detailně zkoumat, ale myslím, že "
strace -f -e process=trace
prikaz" mi umožní sledovat, jak vznikají v systému podprocesy (alespoň přibližně*) programu, který spouštím přes příkaz. Jakmile umím detekovat vznik procesu, tak pak umím snad zjistit i jak byl spuštěn (ps x - sloupec COMMAND).
*pokud by tohle nefungovalo tak necháme volbu -f a zaměříme se třeba jen na (pod)procesy, které něco zapisují - to jsou ty, které nás ve zkoumaném případě zajímají (takže strace -f -e trace=write prikaz), prostě jít podobnou cestou, doufám, že to trasování bude fungovat i na podprocesy podprocesů (prostě v celém podstromě) - nikdy jsem s tím moc nepracoval
OpenSuse nebo Ubuntu. Mnoha lidem to stačí. Ale - jak se chystám psát do jiného blogpostu - mám pocit že pak krní a v případě sebemenšího problému jsou pak v klikacím prostředí bezradní jak malé děcka.Už se těším
strace -f -e trace=process
Ale - jak se chystám psát do jiného blogpostu - mám pocit že pak krní a v případě sebemenšího problému jsou pak v klikacím prostředí bezradní jak malé děcka.Pokud znáte dobře Debian a SUSE výrazně méně, tak v něm nutně budete občas tápat - podobně jako susák v Debianu. PS: toto píšu jako člověk, který zná poměrně dobře Ubuntu a Debian a před nějakou dobou jsem se právě v openSUSE zařadil do kategorie bezradní jak malé děcka
To bych mohl nainstalovat taky rovnou OpenSuse a měl bych víceméně klid. Jak jsi taky mohl z blogpostu pochopit, kolega co tu aplikaci vyvíjí si přeje SLES, protože je klikač
SLES není o nic "klikavější" než OpenSuSE. Rozdíl je jen v míře opatrnosti při volbě verzí jednotlivých programů a knihoven a v délce podpory.
Tiskni
Sdílej: