Organizátoři komunitního setkání nejen českých a slovenských správců sítí CSNOG 2027, které se uskuteční 20. a 21. ledna na půdě zlínské univerzity Tomáše Bati, oznámili prodloužení termínu pro zasílání abstraktů do programu akce. Zájemci se mohou hlásit prostřednictvím webu setkání do úterý 10. listopadu. Programová komise uvítá příspěvky věnované nejen správě sítí, ale také legislativě a regulaci nebo síťařským aktivitám studentů a pedagogů.
Bylo spuštěno předobjednávání zařízení Flipper One s Linuxem. Za 20 dolarů si lze koupit kupón a zajistit si tím speciální cenu 379 dolarů po spuštění kampaně na Kickstarteru.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 16.0. Postaven je na Firefoxu ESR 153. Vydána byla také nová verze 7.16 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. S Tor Browserem 16.0.
FreeTube, desktopový klient pro YouTube využívající lokální API, byl vydán ve verzi 0.26.0. Toto velké opravné vydání mj. vrací částečnou podporu živých přenosů nebo přepracovává zobrazování titulků a obecně nastavení videa v přehrávači – FreeTube umožňuje např. přehrávat video s větším zrychlením.
Další vlna kyberútoků zasáhla chladicí zařízení supermarketů v sedmi evropských zemích, Belgii, Lucembursku, Švédsku, Nizozemsku, Irsku, Estonsku a Finsku. Mrazáky se v některých prodejnách opět 'proměnily v trouby' a zahřály až na 50°C, což pochopitelně vedlo ke znehodnocení uskladněných potravin. Útoky navazují na podobný incident ve Francii z první poloviny října letošního roku, pachatel stále není znám.
Zranitelnost v aktualizačním mechanismu WordPress umožňuje útočníkovi zasáhnout do dočasného instalačního adresáře během aktualizace jádra systému. Před aktualizací veřejně dostupného WordPressu dočasně zablokovat HTTP přístup k wp-content/upgrade/, následně aktualizovat a zkontrolovat logy. Postižené verze: WordPress 4.7 až 7.1.3.
Alpine Linux zveřejnil podrobnosti o útoku na svůj GitLab a 30. října oznámil obnovení provozu. Útočník se 20.–21. října pokusil zneužít chybu v regulárních výrazech. Exploit způsobil opakované pády workerů a několikrát se dostal do pokročilé fáze. Úspěšné spuštění kódu však nebylo potvrzeno. Fix: Opravený GitLab a současně Ruby 3.3.13, 3.4.12 nebo 4.0.9+, pokud jde o vlastní sestavení či kontejner.
Konference OpenAlt 2026 proběhne tento víkend 7. a 8. listopadu na FIT VUT v Brně. Jedná se již o 21. ročník této konference, která propojuje otevřené technologie, svobodný software, hardware a lidi, kteří chtějí věci nejen používat, ale také jim rozumět a měnit je k lepšímu. Více o konferenci v příspěvku OpenAlt 2026: technologie, které dávají svobodu na blogu spolku OpenAlt.
Tak parafrází prastarého trapáckého vtipu jsem se pokusil naznačit, že se tento blogpost hodlá zabývat otázkou proč SLES? (Suse Linux Enterprise Server 10s1). Abych nenapínal. Nasazování SLES bych přirovnal k použití stable verze Debianu, a tam kde se používají poslední typy hardware a nejnovější verze software mi to přijde úchylné.
Proč? Protože pokud skutečně chcete na této distribuci používat něco co není součástí její repository, nezbývá, než si je nějak do systému dobastlit. Tím pádem pozbývá veškerá "stabilita" smysl. Naopak. Do systému se zavleče hromada věcí o kterých balíčkovací systém nemá potuchy a na budoucí problémy je zaděláno.
Konkrétně, kolega přepracovává svou aplikaci do ruby, jenže ruby ve SLES není. Navíc. Když jsem se pokusil nainstalovat opravdu nezbytné provozní minimum, dostal jsem se k tomu že yast2 v grafice přestal bůhví proč reagovat. Což o to, v ncurses fungoval slušně. Ale je trochu iritující když klikáte a pokoušíte se něco spustit a ono nic. Přitom jinak vše fungovalo normálně. Nezbylo než reinstalovat a poslušně vybrat instalaci podle přednastavených profilů - což ovšem znamená hromadu zbytečného software navíc.
Pokud jde o ruby. Ze mně záhadného důvodu SLES repository OpenSuse kde ruby je, odmítá. Při otevření správce balíků řve cosi o tom že nemůže parsovat nějaký soubor. Takže nezbývá než ho buď zkusit natlačit přes rpm balíky, nebo dobastlit ze zdrojáků.
Jen tak pro srovnání. Srovnatelný stroj s unstable Debianem jsem měl nainstalován a nakonfigurován, včetně rekompilace jádra + dalšího potřebného software za odpoledne. A ještě jsem si mohl vybrat jakým způsobem chci to ruby přes web provozovat.
Tiskni
Sdílej:
purelinux
Takhle chytrý jsem taky.. Jenže háček je v tom, že ten sles z mně záhadných příčin nežere repository typu Yast, ale pouze Yum, víme?Nevíme, ale to je jedno, protože ten repozitář je typu YUM a jak YaST, tak i rug(1) mi ho na čerstvě nainstalovaném virtuálu SLESu 10 SP1 zcela bez problému sežraly. BTW, ty linky od Michala vedou na totéž, což ale asi není moc překvapivé, protože to repo je jen na jednom místě.
http://mirror.karneval.cz/pub/linux/opensuse/distribution/openSUSE-current/repo/oss/ http://ftp.skynet.be/pub/packman/suse/10.3/Sežralo mi to až tu repository, na kterou se objevil link v této diskuzi.
Bo co? Bo nic. Tak slez.Originál hrubozrný ostravský kaměňák, který má původ v šerém ostravském dávnověku, stejně jako okřídlené označení "Cyp jak Lampa". Je stejného druhu jako ten následující:
Cos dělal včera? Hrál jsem s bráchou šachy. Ty máš bráchu? Ne. Proč?
Asi tak nějak. Ale logika v tom je. A to taková že drtivá většina "linuxáků" (fuj! jak nesnáším tohle slovo) má asociováno slůvko "stable" se stabilitou software. Zvláště tedy těch, co nepoužívají Debian. Je to jako s tím příslovečným hrachem. Pokud jde o SuSE (ovšem nejenom! stejnou výhradu mám i vůči Mandrivě, Redhatu nebo Ubuntu aj.) tak mi silně nevyhovuje tzv. "vydávací cyklus" Tj. systém vydání a backportů.
Neodsuzuji ho, pokud jde o tzv. "blackboxy", systémy které se nainstalují a dodají, je to zcela na místě. Vycházím však ze svých zkušeností, kdy na rozdíl od Debianu (u kterého jsem nakonec skončil se svým testováním nejrůznějších distribucí) nebyl nejmenší problém s aktualizací systému na nejčerstvější verzi software, kterou bylo třeba i u velmi dlouho neaktualizovaného stroje.
Opravdu mě nebaví řešit "problémy verze distribuce", a odkládat navýšení verze jak návštěvu u zubaře. Obvykle se řídím heslem "s chutí do toho, rychle od toho". Mí kolegové (co jsou ovšem v obraze) mohou potvrdit, že od doby co jsem nahradil na serveru co virtualizuje MS Windows SuSE za Debian je klid. Server šlape, přestože je identická instalace již na třech různých strojích. Takovým porodům, jako jsem zažil teď při instalaci SuSE, jsem totiž už dávno odvyknul. Proto také bylo třeba odlít svou dávku, bezmoci a zoufalství formou tohoto blogpostu.Opravdu mě nebaví řešit "problémy verze distribuce", a odkládat navýšení verze jak návštěvu u zubaře. Obvykle se řídím heslem "s chutí do toho, rychle od toho".Jezuskristepane...
S upgradem nehnat, vzdy udelat poradne vyhodnoceni toho, zda uz se to vyplati. Me proste od pocatku v tom vasem zapisku drazdi slovo "unstable"
A jelikož křišťálovou kouli, co by mi poradila jakéže vlastně utility to GUI volá nevlastnímNemám čas to detailně zkoumat, ale myslím, že "
strace -f -e process=trace prikaz" mi umožní sledovat, jak vznikají v systému podprocesy (alespoň přibližně*) programu, který spouštím přes příkaz. Jakmile umím detekovat vznik procesu, tak pak umím snad zjistit i jak byl spuštěn (ps x - sloupec COMMAND).
*pokud by tohle nefungovalo tak necháme volbu -f a zaměříme se třeba jen na (pod)procesy, které něco zapisují - to jsou ty, které nás ve zkoumaném případě zajímají (takže strace -f -e trace=write prikaz), prostě jít podobnou cestou, doufám, že to trasování bude fungovat i na podprocesy podprocesů (prostě v celém podstromě) - nikdy jsem s tím moc nepracoval
OpenSuse nebo Ubuntu. Mnoha lidem to stačí. Ale - jak se chystám psát do jiného blogpostu - mám pocit že pak krní a v případě sebemenšího problému jsou pak v klikacím prostředí bezradní jak malé děcka.Už se těším
strace -f -e trace=process
Ale - jak se chystám psát do jiného blogpostu - mám pocit že pak krní a v případě sebemenšího problému jsou pak v klikacím prostředí bezradní jak malé děcka.Pokud znáte dobře Debian a SUSE výrazně méně, tak v něm nutně budete občas tápat - podobně jako susák v Debianu. PS: toto píšu jako člověk, který zná poměrně dobře Ubuntu a Debian a před nějakou dobou jsem se právě v openSUSE zařadil do kategorie bezradní jak malé děcka
To bych mohl nainstalovat taky rovnou OpenSuse a měl bych víceméně klid. Jak jsi taky mohl z blogpostu pochopit, kolega co tu aplikaci vyvíjí si přeje SLES, protože je klikač
SLES není o nic "klikavější" než OpenSuSE. Rozdíl je jen v míře opatrnosti při volbě verzí jednotlivých programů a knihoven a v délce podpory.