TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Tak parafrází prastarého trapáckého vtipu jsem se pokusil naznačit, že se tento blogpost hodlá zabývat otázkou proč SLES? (Suse Linux Enterprise Server 10s1). Abych nenapínal. Nasazování SLES bych přirovnal k použití stable verze Debianu, a tam kde se používají poslední typy hardware a nejnovější verze software mi to přijde úchylné.
Proč? Protože pokud skutečně chcete na této distribuci používat něco co není součástí její repository, nezbývá, než si je nějak do systému dobastlit. Tím pádem pozbývá veškerá "stabilita" smysl. Naopak. Do systému se zavleče hromada věcí o kterých balíčkovací systém nemá potuchy a na budoucí problémy je zaděláno.
Konkrétně, kolega přepracovává svou aplikaci do ruby, jenže ruby ve SLES není. Navíc. Když jsem se pokusil nainstalovat opravdu nezbytné provozní minimum, dostal jsem se k tomu že yast2 v grafice přestal bůhví proč reagovat. Což o to, v ncurses fungoval slušně. Ale je trochu iritující když klikáte a pokoušíte se něco spustit a ono nic. Přitom jinak vše fungovalo normálně. Nezbylo než reinstalovat a poslušně vybrat instalaci podle přednastavených profilů - což ovšem znamená hromadu zbytečného software navíc.
Pokud jde o ruby. Ze mně záhadného důvodu SLES repository OpenSuse kde ruby je, odmítá. Při otevření správce balíků řve cosi o tom že nemůže parsovat nějaký soubor. Takže nezbývá než ho buď zkusit natlačit přes rpm balíky, nebo dobastlit ze zdrojáků.
Jen tak pro srovnání. Srovnatelný stroj s unstable Debianem jsem měl nainstalován a nakonfigurován, včetně rekompilace jádra + dalšího potřebného software za odpoledne. A ještě jsem si mohl vybrat jakým způsobem chci to ruby přes web provozovat.
Tiskni
Sdílej:
purelinux
Takhle chytrý jsem taky.. Jenže háček je v tom, že ten sles z mně záhadných příčin nežere repository typu Yast, ale pouze Yum, víme?Nevíme, ale to je jedno, protože ten repozitář je typu YUM a jak YaST, tak i rug(1) mi ho na čerstvě nainstalovaném virtuálu SLESu 10 SP1 zcela bez problému sežraly. BTW, ty linky od Michala vedou na totéž, což ale asi není moc překvapivé, protože to repo je jen na jednom místě.
http://mirror.karneval.cz/pub/linux/opensuse/distribution/openSUSE-current/repo/oss/ http://ftp.skynet.be/pub/packman/suse/10.3/Sežralo mi to až tu repository, na kterou se objevil link v této diskuzi.
Bo co? Bo nic. Tak slez.Originál hrubozrný ostravský kaměňák, který má původ v šerém ostravském dávnověku, stejně jako okřídlené označení "Cyp jak Lampa". Je stejného druhu jako ten následující:
Cos dělal včera? Hrál jsem s bráchou šachy. Ty máš bráchu? Ne. Proč?
Asi tak nějak. Ale logika v tom je. A to taková že drtivá většina "linuxáků" (fuj! jak nesnáším tohle slovo) má asociováno slůvko "stable" se stabilitou software. Zvláště tedy těch, co nepoužívají Debian. Je to jako s tím příslovečným hrachem. Pokud jde o SuSE (ovšem nejenom! stejnou výhradu mám i vůči Mandrivě, Redhatu nebo Ubuntu aj.) tak mi silně nevyhovuje tzv. "vydávací cyklus" Tj. systém vydání a backportů.
Neodsuzuji ho, pokud jde o tzv. "blackboxy", systémy které se nainstalují a dodají, je to zcela na místě. Vycházím však ze svých zkušeností, kdy na rozdíl od Debianu (u kterého jsem nakonec skončil se svým testováním nejrůznějších distribucí) nebyl nejmenší problém s aktualizací systému na nejčerstvější verzi software, kterou bylo třeba i u velmi dlouho neaktualizovaného stroje.
Opravdu mě nebaví řešit "problémy verze distribuce", a odkládat navýšení verze jak návštěvu u zubaře. Obvykle se řídím heslem "s chutí do toho, rychle od toho". Mí kolegové (co jsou ovšem v obraze) mohou potvrdit, že od doby co jsem nahradil na serveru co virtualizuje MS Windows SuSE za Debian je klid. Server šlape, přestože je identická instalace již na třech různých strojích. Takovým porodům, jako jsem zažil teď při instalaci SuSE, jsem totiž už dávno odvyknul. Proto také bylo třeba odlít svou dávku, bezmoci a zoufalství formou tohoto blogpostu.Opravdu mě nebaví řešit "problémy verze distribuce", a odkládat navýšení verze jak návštěvu u zubaře. Obvykle se řídím heslem "s chutí do toho, rychle od toho".Jezuskristepane...
S upgradem nehnat, vzdy udelat poradne vyhodnoceni toho, zda uz se to vyplati. Me proste od pocatku v tom vasem zapisku drazdi slovo "unstable"
A jelikož křišťálovou kouli, co by mi poradila jakéže vlastně utility to GUI volá nevlastnímNemám čas to detailně zkoumat, ale myslím, že "
strace -f -e process=trace prikaz" mi umožní sledovat, jak vznikají v systému podprocesy (alespoň přibližně*) programu, který spouštím přes příkaz. Jakmile umím detekovat vznik procesu, tak pak umím snad zjistit i jak byl spuštěn (ps x - sloupec COMMAND).
*pokud by tohle nefungovalo tak necháme volbu -f a zaměříme se třeba jen na (pod)procesy, které něco zapisují - to jsou ty, které nás ve zkoumaném případě zajímají (takže strace -f -e trace=write prikaz), prostě jít podobnou cestou, doufám, že to trasování bude fungovat i na podprocesy podprocesů (prostě v celém podstromě) - nikdy jsem s tím moc nepracoval
OpenSuse nebo Ubuntu. Mnoha lidem to stačí. Ale - jak se chystám psát do jiného blogpostu - mám pocit že pak krní a v případě sebemenšího problému jsou pak v klikacím prostředí bezradní jak malé děcka.Už se těším
strace -f -e trace=process
Ale - jak se chystám psát do jiného blogpostu - mám pocit že pak krní a v případě sebemenšího problému jsou pak v klikacím prostředí bezradní jak malé děcka.Pokud znáte dobře Debian a SUSE výrazně méně, tak v něm nutně budete občas tápat - podobně jako susák v Debianu. PS: toto píšu jako člověk, který zná poměrně dobře Ubuntu a Debian a před nějakou dobou jsem se právě v openSUSE zařadil do kategorie bezradní jak malé děcka
To bych mohl nainstalovat taky rovnou OpenSuse a měl bych víceméně klid. Jak jsi taky mohl z blogpostu pochopit, kolega co tu aplikaci vyvíjí si přeje SLES, protože je klikač
SLES není o nic "klikavější" než OpenSuSE. Rozdíl je jen v míře opatrnosti při volbě verzí jednotlivých programů a knihoven a v délce podpory.