Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Také jíte krásně červené tisové bobule, které zrovna teď dozrávají? A nebo patříte mezi ty co to považují za stejně adrenalinový zážitek, jako je v Japonsku pojídání ryby fugu? Konec konců - do určité míry zde jistá paralela je. Tak jako u té ryby záleží na tom, aby jedlá část - v tomto případě sladký načervenalý míšek - nepřišla do styku se zbytkem rostliny, který je jinak beze zbytku prudce jedovatý. V historii je zaznamenáno několik případů sebevražd odvarem z tisového jehličí. Ke spolehlivému zabití údajně stačí odvar z 5 gramů jehličí. Tis je jedna z mála našich původních dřevin a když se nad tím zamyslíte do hloubky, možná stejně jako já - díky tomuto malému podobenství dojdete k názoru, že je možná víc odrazem našeho národa než jiná dřevina.
Národy byly k dřevinám přirovnávány odjakživa a nejspíš to není náhodou. Tedy, pokud vezmete jako výchozí premisu národa, osoby které se narodily a vyrůstaly v určité oblasti. Postavit tento pojem na jazykovém základu byl největší zločin novověku, který stále plodí spoustu krve, utrpení a pocitu křivdy.
Ale zpět k tématu. Takže pokud si vztáhneme národ k určité oblasti tak by to docela sedělo. Kupř. na ty co nazýváme "poláky" a "rusáky". Tyto národy totiž pochází z oblasti rozlehlých březových lesů. Bříza je nesmírně houževnatá, vítr ji roznáší všude možně, rychle roste a sebevětší vítr ji akorát tak ohne. Lesní hospodáři ji u nás obvykle považují za plevel. Jenže plevel je v podstatě všechno co někdo v tom svém rajónku nechce. Bříza je krásný a užitečný strom. I když nemá plody, které by se daly jíst, jeho listí léčí, míza je sladká a dřevo krásně bílé a pružné.
Pro severní oblast bývalého Pruska jsou zase typické vonné borovice. Dál na západ a směrem k nám je to už taková směska - inu, jako ten náš národ. Mezi mnoha jinými stromy zde roste právě i ten tis.
Opracovávali jste někdy tisové dřevo? Mladou čerstvou tisovou větev? Já ano, když jsem před mnoha lety vyráběl svůj tisový luk. Došel jsem si tenkrát pro něj na jedno z mála míst, kde se zachoval původní tisový porost. Tis je pomalu rostoucí dřevina. I když z dálky jeho kužel vypadá impozantně, při bližším prozkoumání zjistíte, že jeho kmen není nijak rovný. Je samá boule (zarostlé součky) a u paty bývá výrazně tlustší než u vrcholu. Než tedy jeho kmen dosáhne takových rozměrů aby se z něj dalo něco kloudného udělat, uplyne spousta času. Předpokládám, že v dobách kdy se používal tis na luky musely být tisové háje dlouhodobě cíleně ošetřovány, než poskytly vhodný materiál. Jenže s tím, jak zašla sláva luku coby zbraně, upadly do zapomenutí i tyhle věci. Tisy tak zůstaly v lepším případě zachovány jako okrasná rostlina. Téměř vyhubeny byly podle mne právě kvůli své jedovatosti.
Teprve moderní doba, s totálním úpadkem drobného zemědělství a pasekářství odstranila tisu jeho největšího škůdce - chudáky co nechávali dobytkem spásat meze a kraje polí. Ti pochopitelně neměli zájem aby jejich obživa natáhla kopýtka, takže potencionální stromy zabijáky preventivně klučili.
Je však čas dokončit předchozí myšlenku. Tisové dřevo je extrémně pružné a houževnaté - ovšem ne hned! Kmínek, který jsem si tenkrát odnesl domů byl bočním výhonkem o něco silnějšího kmene, takže jsem tomu stromku spíš odlehčil, než že bych ho setnul úplně. Kůra byla hodně masitá a šťáva z ní jen prýštila. Stejně tak i ten kmínek. Okrajoval jsem ho nožem úplně zlehka a musel jsem dávat velký pozor, abych to nepřehnal a nezříznul moc. Dřevo bylo pěkné žlutobílé a střed červený. Jenže výsledek mě docela zklamal. Zatím co jasanový luk se dal poměrně záhy vyzkoušet, tenhle byl spíše jak z gumy. Ohebný ale pružnost skoro žádná. Tak jsem ho hodil za skříň, abych se k němu za nějaký čas vrátil.
Člověk by neuvěřil, jaká to pak byla změna. Celý ten kmínek se zkroutil úplně jinak než byl původně, takže jsem ho nakonec musel skoro o půl metru zkrátit, ale dřevo ztuhlo, že jsem měl co dělat abych ho ještě nějak opracoval. A přesto že byl luk zkrácený, byl silný a získal švih.
No a jsem v závěru. Povšimnul si někdo té analogie? Strom, který byl ještě nedávno na vyhubení naleznete dnes téměř v každém parku, ovšem většinou jako pokroucený, keřovitý kultivar. Těch divokých, ve volné přírodě není mnoho, ale stále jsou. Ač jedovatý od hlavy až k patě, má sladké jedlé plody - ovšem běda, jestli je sníte i s peckou a matláte i po jehličí! Mladý a čerstvý kmínek ohnete jako nic, ale že by se s narovnáním přetrhnul se říct nedá. Vyzrálý kus, to je jiná pohádka. Tvrdý a ostrý hoch. Tis je poměrně houževnatý, ale když mu zničíte půdu na které rostl - byť by byla jinak chudá a nehostinná, umře a projeví se to na kvalitě jeho dřeva, které zkřehne a i když stále vypadá hezky je jinak k ničemu.
Tiskni
Sdílej:
Bříza je nesmírně houževnatá, vítr ji roznáší všude možně, rychle roste a sebevětší vítr ji akorát tak ohne.Doporucuju vyrazit do lesu nad Krupku. Tam uvidis takovejch zlomenejch brizek...
Kuprikladu ve "Sveraz narodniho lovu/rybolovu".
To ano, březové monokultury lze uzřít snad v každém ruském filmu, výjimkou není ani potrhlá (ale celkem vydařená) série národních lovů/rybolovů/politiky. To ale u nás skoro nikdo nezná. Lepším příkladem je jednou ročně na sklonku roku vysílaný Mrazík, kdy jde Nastěnka se džbery pro vodu ke studánce .
Bříza je bohatá na mízu, a Rusové z toho dělali po navrtání i chlast :). Jinak pěkný článeček a a zamyšlení, ale přesto si myslím, že jako český národní strom je ta lípa s měkkým dřevem výstižnější, to dřevo se dá snadno tvarovat a dá se s z něj dobře vyřezávat, ale má pevné a hluboké kořeny, které se jen tak snadno nevyvrátí.
A ty dubove ratolesti se k valecnym krizum davaly proc? Ze by protoze
Dub byl odjakživa symbolem síly, dlouhověkosti a odolnosti a jako takový získal výsadní postavení zejména v germánské mytologii, kde byl zasvěcen bohu blesku, Thórovi. (wiki)
nebo ne? To o te lipe jako nemeckem symbolu slysim poprve, nejaky odkaz by nebyl?
Krom toho je toho názoru, že je lepší, když u potencionálního traviče to skončí na pokusu (tedy u přiotrávení), než u dokonaného činu (totální kolaps).
Téměř vyhubeny byly podle mne právě kvůli své jedovatosti.To by musel člověk vyhubit mnohem víc dřevin, stačí prolistovat nějakou populární příručku o stromech a nestačíte se divit. Z hlavy mě napadá třeba zimostráz. Samozřejmě je otázkou míra jedovatosti. Jinak zbytky skoro tisícileté tisové aleje jsou patrné v mladším porostu například na Netřebu (zalesněný kopec nad Kanicemi - domažlicko).
12.10.2011 17:15
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
.
Sambucus nigra je skromný a nezničitelný, to jo. V lesním hospodářství je ale vnímámn spíš jako obtížně zničitelný plevel, něco jako bříza, protože jako pionýrská dřevina první osidluje holiny a paseky jde se ho těžko zbavit.
Proč byste navrhoval šípek a vrbu jako národní strom? :)
Národní strom jedině akát. Je to šmejd co si na něco hraje, nedá se vypudit a otravuje okolí -- typický Čech.Nemyslím. Rozhodně je ale zajímavé že má pár věcí společných s tisem. A to jedovatost a kvalitu dřeva. Málo kdo ví, že pokud jde o luky může tisu konkurovat jedině akát. Krom toho je celkem významný i jako zajímavá rostlina pro včely, podobně jako lípa.
s tim ceskym stromem to bude tezke, ony ty stromy totiz z velke vetsiny stoji hrde a vzprimene. To spis nejake plazive , pokrivene rostliny. Mozna liány, ale asi jen ty pravotocive.No toje právě ten rozdíl mezi tisy ve volné přírodě a parkovými kultivary.
pravotocive
Mám na zahradě samičku Aktinidie /kiwi/, je levotočivá, přesto miloušká. Když dostane samečka, možná i něco vyprodukuje.
13.10.2011 00:00
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
12.10.2011 17:32
12.10.2011 21:35