KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »
Také jíte krásně červené tisové bobule, které zrovna teď dozrávají? A nebo patříte mezi ty co to považují za stejně adrenalinový zážitek, jako je v Japonsku pojídání ryby fugu? Konec konců - do určité míry zde jistá paralela je. Tak jako u té ryby záleží na tom, aby jedlá část - v tomto případě sladký načervenalý míšek - nepřišla do styku se zbytkem rostliny, který je jinak beze zbytku prudce jedovatý. V historii je zaznamenáno několik případů sebevražd odvarem z tisového jehličí. Ke spolehlivému zabití údajně stačí odvar z 5 gramů jehličí. Tis je jedna z mála našich původních dřevin a když se nad tím zamyslíte do hloubky, možná stejně jako já - díky tomuto malému podobenství dojdete k názoru, že je možná víc odrazem našeho národa než jiná dřevina.
Národy byly k dřevinám přirovnávány odjakživa a nejspíš to není náhodou. Tedy, pokud vezmete jako výchozí premisu národa, osoby které se narodily a vyrůstaly v určité oblasti. Postavit tento pojem na jazykovém základu byl největší zločin novověku, který stále plodí spoustu krve, utrpení a pocitu křivdy.
Ale zpět k tématu. Takže pokud si vztáhneme národ k určité oblasti tak by to docela sedělo. Kupř. na ty co nazýváme "poláky" a "rusáky". Tyto národy totiž pochází z oblasti rozlehlých březových lesů. Bříza je nesmírně houževnatá, vítr ji roznáší všude možně, rychle roste a sebevětší vítr ji akorát tak ohne. Lesní hospodáři ji u nás obvykle považují za plevel. Jenže plevel je v podstatě všechno co někdo v tom svém rajónku nechce. Bříza je krásný a užitečný strom. I když nemá plody, které by se daly jíst, jeho listí léčí, míza je sladká a dřevo krásně bílé a pružné.
Pro severní oblast bývalého Pruska jsou zase typické vonné borovice. Dál na západ a směrem k nám je to už taková směska - inu, jako ten náš národ. Mezi mnoha jinými stromy zde roste právě i ten tis.
Opracovávali jste někdy tisové dřevo? Mladou čerstvou tisovou větev? Já ano, když jsem před mnoha lety vyráběl svůj tisový luk. Došel jsem si tenkrát pro něj na jedno z mála míst, kde se zachoval původní tisový porost. Tis je pomalu rostoucí dřevina. I když z dálky jeho kužel vypadá impozantně, při bližším prozkoumání zjistíte, že jeho kmen není nijak rovný. Je samá boule (zarostlé součky) a u paty bývá výrazně tlustší než u vrcholu. Než tedy jeho kmen dosáhne takových rozměrů aby se z něj dalo něco kloudného udělat, uplyne spousta času. Předpokládám, že v dobách kdy se používal tis na luky musely být tisové háje dlouhodobě cíleně ošetřovány, než poskytly vhodný materiál. Jenže s tím, jak zašla sláva luku coby zbraně, upadly do zapomenutí i tyhle věci. Tisy tak zůstaly v lepším případě zachovány jako okrasná rostlina. Téměř vyhubeny byly podle mne právě kvůli své jedovatosti.
Teprve moderní doba, s totálním úpadkem drobného zemědělství a pasekářství odstranila tisu jeho největšího škůdce - chudáky co nechávali dobytkem spásat meze a kraje polí. Ti pochopitelně neměli zájem aby jejich obživa natáhla kopýtka, takže potencionální stromy zabijáky preventivně klučili.
Je však čas dokončit předchozí myšlenku. Tisové dřevo je extrémně pružné a houževnaté - ovšem ne hned! Kmínek, který jsem si tenkrát odnesl domů byl bočním výhonkem o něco silnějšího kmene, takže jsem tomu stromku spíš odlehčil, než že bych ho setnul úplně. Kůra byla hodně masitá a šťáva z ní jen prýštila. Stejně tak i ten kmínek. Okrajoval jsem ho nožem úplně zlehka a musel jsem dávat velký pozor, abych to nepřehnal a nezříznul moc. Dřevo bylo pěkné žlutobílé a střed červený. Jenže výsledek mě docela zklamal. Zatím co jasanový luk se dal poměrně záhy vyzkoušet, tenhle byl spíše jak z gumy. Ohebný ale pružnost skoro žádná. Tak jsem ho hodil za skříň, abych se k němu za nějaký čas vrátil.
Člověk by neuvěřil, jaká to pak byla změna. Celý ten kmínek se zkroutil úplně jinak než byl původně, takže jsem ho nakonec musel skoro o půl metru zkrátit, ale dřevo ztuhlo, že jsem měl co dělat abych ho ještě nějak opracoval. A přesto že byl luk zkrácený, byl silný a získal švih.
No a jsem v závěru. Povšimnul si někdo té analogie? Strom, který byl ještě nedávno na vyhubení naleznete dnes téměř v každém parku, ovšem většinou jako pokroucený, keřovitý kultivar. Těch divokých, ve volné přírodě není mnoho, ale stále jsou. Ač jedovatý od hlavy až k patě, má sladké jedlé plody - ovšem běda, jestli je sníte i s peckou a matláte i po jehličí! Mladý a čerstvý kmínek ohnete jako nic, ale že by se s narovnáním přetrhnul se říct nedá. Vyzrálý kus, to je jiná pohádka. Tvrdý a ostrý hoch. Tis je poměrně houževnatý, ale když mu zničíte půdu na které rostl - byť by byla jinak chudá a nehostinná, umře a projeví se to na kvalitě jeho dřeva, které zkřehne a i když stále vypadá hezky je jinak k ničemu.
Tiskni
Sdílej:
Bříza je nesmírně houževnatá, vítr ji roznáší všude možně, rychle roste a sebevětší vítr ji akorát tak ohne.Doporucuju vyrazit do lesu nad Krupku. Tam uvidis takovejch zlomenejch brizek...
Kuprikladu ve "Sveraz narodniho lovu/rybolovu".
To ano, březové monokultury lze uzřít snad v každém ruském filmu, výjimkou není ani potrhlá (ale celkem vydařená) série národních lovů/rybolovů/politiky. To ale u nás skoro nikdo nezná. Lepším příkladem je jednou ročně na sklonku roku vysílaný Mrazík, kdy jde Nastěnka se džbery pro vodu ke studánce .
Bříza je bohatá na mízu, a Rusové z toho dělali po navrtání i chlast :). Jinak pěkný článeček a a zamyšlení, ale přesto si myslím, že jako český národní strom je ta lípa s měkkým dřevem výstižnější, to dřevo se dá snadno tvarovat a dá se s z něj dobře vyřezávat, ale má pevné a hluboké kořeny, které se jen tak snadno nevyvrátí.
A ty dubove ratolesti se k valecnym krizum davaly proc? Ze by protoze
Dub byl odjakživa symbolem síly, dlouhověkosti a odolnosti a jako takový získal výsadní postavení zejména v germánské mytologii, kde byl zasvěcen bohu blesku, Thórovi. (wiki)
nebo ne? To o te lipe jako nemeckem symbolu slysim poprve, nejaky odkaz by nebyl?
Krom toho je toho názoru, že je lepší, když u potencionálního traviče to skončí na pokusu (tedy u přiotrávení), než u dokonaného činu (totální kolaps).
Téměř vyhubeny byly podle mne právě kvůli své jedovatosti.To by musel člověk vyhubit mnohem víc dřevin, stačí prolistovat nějakou populární příručku o stromech a nestačíte se divit. Z hlavy mě napadá třeba zimostráz. Samozřejmě je otázkou míra jedovatosti. Jinak zbytky skoro tisícileté tisové aleje jsou patrné v mladším porostu například na Netřebu (zalesněný kopec nad Kanicemi - domažlicko).
12.10.2011 17:15
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
.
Sambucus nigra je skromný a nezničitelný, to jo. V lesním hospodářství je ale vnímámn spíš jako obtížně zničitelný plevel, něco jako bříza, protože jako pionýrská dřevina první osidluje holiny a paseky jde se ho těžko zbavit.
Proč byste navrhoval šípek a vrbu jako národní strom? :)
Národní strom jedině akát. Je to šmejd co si na něco hraje, nedá se vypudit a otravuje okolí -- typický Čech.Nemyslím. Rozhodně je ale zajímavé že má pár věcí společných s tisem. A to jedovatost a kvalitu dřeva. Málo kdo ví, že pokud jde o luky může tisu konkurovat jedině akát. Krom toho je celkem významný i jako zajímavá rostlina pro včely, podobně jako lípa.
s tim ceskym stromem to bude tezke, ony ty stromy totiz z velke vetsiny stoji hrde a vzprimene. To spis nejake plazive , pokrivene rostliny. Mozna liány, ale asi jen ty pravotocive.No toje právě ten rozdíl mezi tisy ve volné přírodě a parkovými kultivary.
pravotocive
Mám na zahradě samičku Aktinidie /kiwi/, je levotočivá, přesto miloušká. Když dostane samečka, možná i něco vyprodukuje.
13.10.2011 00:00
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
12.10.2011 17:32
12.10.2011 21:35