Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Možná si někdo vzpomenete, že jsem o ní psal cca před měsícem. Tak už mi konečně dorazila do pracek. Rusi mezitím natáhli cenu na 19,8 tis. rublů (z původních 15 tis.) a od 15. ledna následujícího roku by se měla začít konečně prodávat i v USA za deklarovaných baťovských 499$.
Po pravdě musím říct, že bezprostředně po spuštění jsem byl poněkud zklamán. Stávající firmware totiž neumožňuje přepnout systémový jazyk, takže všude jsou jen bukvice. Také to neumí DjVu, jak jsem tajně doufal - firmware u verze co se má prodávat v USA ho má umět. Wifi to sice asi má, ale nikde nic, čím by ji bylo možno nakonfigurovat. To mě však nepálí - chtěl jsem zařízení na čtení komiksů, ne netbook. Navíc podle kolegy co mi ji pořizoval, má být k dispozici v lednu bezplatný upgrade - ovšem v Rusku. Ten možná vyřeší i ty věci stran DjVu.
Takže zklamání?
Ani - ne. I když na pomyslné pětihvězdičkové stupnici bych zatím víc než tři nedal.
První dojem byl, že displej Kindle co má kolega vypadá lépe. Je to dáno nejspíš tím, že se displej u zařízení jetBook Color leskne - proč? To ví jen bůh. Je však opravdu velký. S rozlišením 1600x1200 má bezkonkurenčně největší plochu z toho co je na trhu k dispozici. Jen pro srovnání Kindle DX s černobílým displejem o stejné velikosti má mít rozlišení 1200x824. Displej je navíc "dotykový". Uvozovky jsou ale zcela na místě, neboť nereaguje na žádný jiný dotyk, než hrotu přiloženého pera. Odezvu nelze nikde konfigurovat a je opravdu hrozná. Aplikace typu kalkulačky jsou prakticky nepoužitelné. A o vyhledávání jsem se raději ani nepokoušel.
Pokud jde o barvy - zapomeňte na co jste zvyklí z LCD. Je jich málo a jsou vyblité. Nicméně na komiksy typu Čtyřlístku to bohatě stačí.
Nejdříve jsem si hrál s PDF. Čtečka si před otevřením každý soubor nejprve interně předžvýká - u některých PDF, vytvořených z naskenovaných knih, jsem nabyl dojmu jako by zcela vytuhla - naštěstí je k dispozici čudlík pro reset. Vygenerované PDF jsou celkem v pohodě.
Když jsem překopíroval od kolegy jednu z knih, ve formátu .mobi mi došlo, že to asi tak jednoznačné s podporou tohoto formátu nebude. Výsledek zobrazení byl tristní - obrázky se nezobrazovaly vůbec a pro text byl použit bezpatkový font, který není na čtení zrovna moc příjemný. Bohužel zaměnit jej nelze, leda změnit velikost.
Zkusil jsem i jiné formáty. Jako nejoptimálnější volba pro Čtyřlístky konvertované z .cbr se ukázal formát .fb2. Pro skenované knížky, které mám pouze ve formě .jpg obrázků si budu muset zplichtit nějaký skript, který je nasází do hmtl. Firmware je totiž neumí otevřít přímo - pouze zabalené do nějakého formátu, nebo vložené do jednoduchého html.
Pro převod jsem použil aplikaci calibre - musel jsem však vytvořit vlastní profil, protože jednak žádná jiná čtečka nemá tak velkou plochu. A další věc - ve výchozím stavu převádí aplikace obrázky na černobílé, takže bylo nutné zaškrtnout volbu aby barvy byly zachovány. Určitě to není z hlediska konfigurace profilu vše, ale prozatím to stačí.
Pokud jde o bukvice, tak i když jsem na střední škole z ruštiny téměř propadal a maturitní zkoušku dostal z milosti, něco mi z tohoto jazyka přeci jen uvízlo, takže jsem se poměrně rychle zorientoval. Ovšem dialogy nejsou nic moc.
Procesor očividně dělá co může. Rychlost překreslování obrazovky je celkem v pohodě, ale kdyby byl výkonnější, tak by to určitě mělo pozitivní vliv na rychlost zpracování souboru před vlastním čtením.
Pokud jde o místo, tak interně je k dispozici 2GB místa (kolegův Kindle má 3GB), ale dá se přidat až 32GB micro SD karta. Systém zobrazí v nabídce knihovny pouze knižní formáty které zná. Obrázky, a formáty které nezná zůstávají ukryty.
V základní výbavě firmware jsou následující aplikace:
Na to, že zůstává hlavní zátěž s listováním a pohyby v položkách menu na tlačítkách, mi přijdou ve srovnání s Kindlem dosti fórové. Uvidíme jak dlouho vydrží. Příslušenství je poměrně strohé - sluchátka, nabíječka s USB konektorem a USB 2.0 kabel s mini USB konektorem, což mě potěšilo, protože jde o stejný typ co má můj externí box, foťák i mobil.
Tak to zařízení mě vyšlo na 8950,- Kč + slíbená baňka za dopravu.
Tiskni
Sdílej:
Chtěl jsem čtečku a ne další bazmek na přehrávání videa a projíždění netu. Ten Samsung na to nemá jak z hlediska výdrže, tak rozlišení.Kolik má vydržet tohle? Čtu na Galaxy Tabu e-booky v PDF (ještě jsem neviděl čtečku, která by zvládala rozumně sazbu, PDFka jsou jistota, že to bude vypadat rozumně) a výdrž bych odhadl (extrapolací) na nějakých 9 hodin, což není vůbec špatné.
Jako kus HW je to fakt pěkný.
BTW: Proč vůbec takovej displej nedávaj do tabletů (nemam je rád), nebo netbooků???
Podle mně by to mohla bejt dost dobrá čtečka knížek s případnou možností použití jako nouzový mobilní inet zařízení, lepší než hybridoidní telefonotabletoidní android zmrdy.