Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Včera jsem po nějakém čase aktualizoval jeden ze strojů. Mimo jiné se zaktualizoval i GRUB2, a tak jsem zkusil, zda-li již konečně jeho vývojáři pořešili fatální problém při sestavení core.img, pokud je systém postaven nad více než jednou vrstvou. Jak se zdá - tak stále NE. Přitom jsem jim o problému a způsobu jako ho řešit psal již před dvěma lety. Inu, asi mají jinou strategii. Takže tento blogpost bude o tom, jak řeším situaci se špatně sestaveným grubem.
V situaci, kdy máte v zaváděcím sektoru nainstalován grub sestavený tak, že postrádá modul na kterém je závislá vrstva na níž leží váš systém, nezbývá než použít externí bootovací médium. Dnes připadá do úvahy prakticky již pouze zařízení připojené přes USB. Což může být externí CD mechanika, nebo USB klíčenka.
U velkokapacitních USB klíčenek nejspíš narazíte na to, že z nich stroje odmítají nabootovat. Takže je pro tento účel lepší použít nějakou starou USB klíčenku. Je-li problém pouze ve špatně sestaveném grubu, tak bohatě postačí aby byl na ní nainstalován pouze GRUB2, přes který bude možné stroj nabotovat a opravu následně provést z vlastního systému. A ten nezabírá ani 3MB.
Většina klíčenek má na sobě minimálně jeden diskový oddíl, naformátovaný na souborový systém FAT, který začíná na 62 sektoru. To však může být pro jádro GRUB2 s některými moduly poměrně málo. Proto je lepší původní rozdělení takového disku zrušit a přerozdělit jej znovu, tak aby první oddíl začínal až od sektoru 2048. Můžete také narazit i na klíčenky, které žádné diskové oddíly nemají a souborový systém je umístěn rovnou na zařízení. Takovou klíčenku by bez toho, aniž by na ní byl vytvořen logický disk nelze vůbec použít.
Předpokládám, že práci s fdiskem zvládá kdejaký ňouma, a navíc zde existuje slušný návod jak nainstalovat na USB klíčenku GRUB2 a SLAX, tudíž se nebudu moc rozmazávat. Jenom bych podotknul že na nastavení návěští souborového systému logického oddílu může být závislé pojmenování automaticky vytvářeného přípojného bodu.
Aby byl GRUB2 schopen načítat další moduly, musí být schopen při startu:
To by mělo v zásadě stačit. Já osobně ještě přidávám modul minicmd, který zvyšuje komfort práce v prostředí příkazové řádky GRUB2. A lze si vytvořit i nějaký defaultní soubor grub.cfg
Jen pro úplnost přidávám příkaz, kterým dělám instalaci na USB klíčenku, která se v systému hlásí jako zařízení /dev/sdb, připojenou do bodu /media/SYSREC.
grub-install --boot-directory /media/SYSREC \ --modules="biosdisk part_msdos fat minicmd" \ /dev/sdb
Po (úspěšné) instalaci klíčenku korektně odmountujeme, a při novém připojení ji lze rovnou pomocí QEMU vyzkoušet jak funguje:
qemu -hdd /dev/sdb
Zajímá-li vás, jaké další moduly lze přidat a jak to vlastně je na tom disku uspořádáno, odkazuji na manuálové stránky pro GRUB2 v naší wiki
Po nabootování systému opravím instalaci zavaděče následujícím příkazem:
grub-mkimage -o /boot/grub/core.img \ -O i386-pc -p "(data-system)/boot/grub" \ biosdisk part_msdos mdraid1x lvm reiserfs minicmd; \ grub-setup /dev/sda; \ grub-setup /dev/sdb
V prvním kroku se vytvoří soubor core.img s moduly, které mi aktivují nejprve SW MD raid, nad ním pak LVM skupinu a ovladač pro její souborový systém, který umožní přístup k dalším modulům. V dalším kroku se pak tento core.img nacpe do zaváděcí části obou disků, ze kterých je sestaven SW raid. Pro to aby to fungovalo by pochopitelně stačil i jeden z nich, ale nikdy nemůžete vědět, který z nich půjde pryč.
Tiskni
Sdílej:
Ještě poznámka - ze zvyku nechávám na GPT první oddíl jako "bios_grub", s velikostí 4 MB. Kdysi mi nechtěla instalace GRUB2 fungovat, protože na začátku disku nebyl dost velký prostor, aby se tam vešly moduly na mdraid a lvm. Nezkoušel jsem, jestli je to ještě pořád potřeba.No právě v tom je ten vtip. Pokud to je tak jak to mám já, tak je naprosto jedno, kde se ten logický disk nachází a žádný extra diskový oddíl není třeba. Jestli se používá GPT nebo MSDOS je vcelku jedno, ona i GPT tabulka používá MBR. Důležité je pouze to, aby bylo dost místa ještě před prvním diskovým oddílem. Pro GPT akorát platí, že do core.img musí být místo part_msdos vložený part_gpt. Také je otázka jaký typ SW raidu je použitý - já používám verzi 1.2 (modul mdraid1x) ovšem ten je v Debianu až právě od sqeeze (grub verze 1.98+20100804-14+squeeze1). Předtím grub uměl sestavit pouze raid verze 0.9, jenže ten má jinak umístěná metadata.
md0 : active raid1 sda2[0] sdb2[1]
39053240 blocks super 1.2 [2/2] [UU]
Příležitostně vyzkouším, jestli by mi to fungovalo i bez toho pomocného oddílu. Ale nevidím v něm problém, prostě jsem si zvyknul vždycky napřed napsat:
# parted /dev/sda
mklabel gpt
mkpart biosboot 4M 8M
set 1 bios_grub on
...
U velkokapacitních USB klíčenek nejspíš narazíte na to, že z nich stroje odmítají nabootovat. Takže je pro tento účel lepší použít nějakou starou USB klíčenku.Lze to řešit i s klíčenkou která má FS na VFAT pomocí Grub4dos. Nainstaluje se defacto na jakoukoliv klíčenku i disk. Stačí dohrát nějaký image nebo iso (já používám RipLinux v kombinaci se skvělým HirensCD) bootnout do Linuxu a opravit bootloader. Nevím proč, ale já jsem si k Grub2 nějak cestu moc nenašel, prozatím jsem stále u starého Grubu. No i Suse měl stále starý Grub ale nyní jak jsem se díval již nová verze 12.2 nabízí GRUB2 jako default. No naštěstí je tam volba i pro starý Grub.
Lze to řešit i s klíčenkou která má FS na VFAT pomocí Grub4dos. Nainstaluje se defacto na jakoukoliv klíčenku i disk. Stačí dohrát nějaký image nebo iso (já používám RipLinux v kombinaci se skvělým HirensCD) bootnout do Linuxu a opravit bootloader.S velkokapacitními klíčenkami mívá především problém bios těch strojů, ne grub. Nedají se použít kupř. ani pro upgrade firmware. I z toho důvodu je lepší ponechat nutné zlo - tedy fat, i když na nich může být klidně i jiný FS. A grub4dos není v podstatě nic jiného, než grub2 nainstalovaný tak jak uvádím v blogu.
prostě jsem dd-čkem přeplácnul celý disk dd if=opensuse.iso of=/dev/sdb bs=1M Klíčenka se pak chová jako USB CDROMka), není to sice nejpřímější řešení, ale ve spoustě krizových situací postačí.