Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
On tohle není ani tak blogpost, jako zoufalý dotaz do pléna, jestli náhodou některý ze zdejších šťouralů někde nevyšťourá i tenhle film
Svého času se totiž vyskytoval na youtube, než ho sejmuli. Pochybuji, že z důvodů autorských práv, neboť film Ingomar, the Barbarian je němý film z roku 1908 a David Wark Griffith, který ho točil, už je přes 70 let na pravdě boží. Zřejmě v tom tedy asi bylo moc nahoty. Co já vím.
Každopádně mne ten film nezajímá z hlediska filmových kvalit, ale jako dokument. Spoluautor scénáře byl totiž zároveň vlastníkem pozemku kde se natáčelo – konkrétně, se to točilo před jeho barákem, natolik už tu lokalitu znám. Bohužel jen z fotek.
Ten film, kromě toho, je i dalším z kamínků zajímavé životní mozaiky muže, kterého bychom mohli směle postavit do jedné řady s fiktivními hrdiny, jako byl Malý velký muž, Forest Gump či Jára Cimrman, nebýt onoho drobného detailu, že byl skutečný.
Kdyby se tedy ten film někomu podařilo schrastit a dát mi ho k dispozici, tak by tím poskytnul další zajímavý artefakt do mého privátního lapidária na thewoodcraft.org.
Tiskni
Sdílej:
Ve zdejším kontextu vidím problém hlavně v tom, že omezovači toho využili k tomu aby spláchli všechny platformy pro distribuované sdílení.O co to mínění opíráš? Jestli jsou tyhle platformy kvůli nečemu pod tlakem, tak je to kvůli plošnému porušování autorských práv, ke kterému nezbytně otevírají cestu (a pak si od toho myjou ruce, že to nemůžou kontrolovat - ale vydělávat by na tom chtěli, to jo). Hledat pro to nějaký alternativní vysvětlení mi přijde jako mimo. Zneužívání holek pornoprůmyslem nebo o revenge porno bohužel asi sotva má v očích lidí, co by něco udělat mohli, takovou váhu, aby s tím něco dělali, namáhali se a pálili prsty odporem, kterej by proti nějakým opatřením byl atd (čímž nechci pokrytecky zavádět, že porušování autorských práv je super a no problem).
O co to mínění opíráš?O pozorování reality? To, co se s velkou slávou zjistilo, se přece ví roky. A má to řešit policie. Ne, teď z toho pár novinářů udělalo haló* a taky dost možná postupovali v rámci konkurenčního boje mezi provozovateli daných webů. Na základě toho potom provozovatelé těch webů pro jistotu smazali veškerý obsah od neověřených uživatelů. Jenže zmizelo i hodně ověřených. Někteří na protest (tj. aby vyjádřili nesouhlas s tím, co se tam dělo v době, kdy i oni byli nejvíc aktivní - což je prostě pokrytecké) odešli jinam, tedy ke konkurenci. *) A neskutečně mi vadí ta nová móda, kdy někdo vytvoří nový formát (jako třeba lovení domnělých sexuálních predátorů), někdo to ještě jakš takš pojme celkem rozumně (no i když...) a ti další potom natáčí "velké odhalení" lidí, kteří přišli na oboustranně dobrovolně domluvenou schůzku.
Pornhub (o kterým asi mluvíš, nebo to mi z toho aspoň vyšlo?)No ano, ale o tom přece mluví odkaz v komentáři #3. (Sice nevím proč je to odkaz na nějakou právní kacelář, když je to zkopírovaný článek z DenikN, ale budiž).
a už vůbec ne v podstatě ilegální nebo přinejmenším pololegální a za výmluvy o linková se schovávající torrent weby.O tohle se tady nakecala spousta textu a nechce se mi přidávat další. Tohle je vina distributorů obsahu. Tečka. Nedávno jsem hledal jeden film, který bych si i klidně za přiměřenou cenu koupil a není. Prostě není. Jediný zdroj byl ulož to. Tohle distributoři obsahu nepochopili od těch 90 let, kdy se postupně přicházelo s digitalizací hudby a snadného sdílení.
Ovšem pokud žádní dědicové nejsou, tak bys chtěl dělat co?Tohle je docela zajímavý problém, a zajímalo by mě, jak to s tím v praxi je. Naše autorské právo a náš historický vývoj takový případ na první pohled docela komplikují. Ideálně by jeden měl toho dědice najít, kontaktovat a domluvit se s ním. Ale to předpokládá, že je jasné, kdo dědicem daného díla je. Pro velkou část zapadlých děl u nás to ale není ten případ, speciálně pro díla, jejichž autoři tvořili před rokem 1948 a zemřeli před rokem 1989. To je dáno tím, že komunisti dost možná autora zakázali, a i kdyby ne, autorská práva se moc v dědickém řízení tehdy neřešila. Navíc se mezitím změnila délka copyrightu po smrti autora. Dnes tak není jasné, kdo autorská práva na takové dílo drží. Prakticky tak potenciální vydavatel má buď možnost vyhledat potenciální dědice, oslovit je, počkat až si mezi sebou vyřeší kdo autorská práva drží a pak se s takovým dědicem teprve bavit, nebo se taky jeden může na tohle všechno vykašlat a nic nevydat, protože náklady na tento proces si ze zisku nezaplatí, a nebo se na to může vykašlat a dílo přesto vydat s tím, že vědomě porušuje autorské právo.
Nemyslel bych si, že zas přijde doba, kdy budem pečlivě všechno sosat a schraňovat.Ona ta doba někdy byla jiná?