PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
On tohle není ani tak blogpost, jako zoufalý dotaz do pléna, jestli náhodou některý ze zdejších šťouralů někde nevyšťourá i tenhle film
Svého času se totiž vyskytoval na youtube, než ho sejmuli. Pochybuji, že z důvodů autorských práv, neboť film Ingomar, the Barbarian je němý film z roku 1908 a David Wark Griffith, který ho točil, už je přes 70 let na pravdě boží. Zřejmě v tom tedy asi bylo moc nahoty. Co já vím.
Každopádně mne ten film nezajímá z hlediska filmových kvalit, ale jako dokument. Spoluautor scénáře byl totiž zároveň vlastníkem pozemku kde se natáčelo – konkrétně, se to točilo před jeho barákem, natolik už tu lokalitu znám. Bohužel jen z fotek.
Ten film, kromě toho, je i dalším z kamínků zajímavé životní mozaiky muže, kterého bychom mohli směle postavit do jedné řady s fiktivními hrdiny, jako byl Malý velký muž, Forest Gump či Jára Cimrman, nebýt onoho drobného detailu, že byl skutečný.
Kdyby se tedy ten film někomu podařilo schrastit a dát mi ho k dispozici, tak by tím poskytnul další zajímavý artefakt do mého privátního lapidária na thewoodcraft.org.
Tiskni
Sdílej:
Ve zdejším kontextu vidím problém hlavně v tom, že omezovači toho využili k tomu aby spláchli všechny platformy pro distribuované sdílení.O co to mínění opíráš? Jestli jsou tyhle platformy kvůli nečemu pod tlakem, tak je to kvůli plošnému porušování autorských práv, ke kterému nezbytně otevírají cestu (a pak si od toho myjou ruce, že to nemůžou kontrolovat - ale vydělávat by na tom chtěli, to jo). Hledat pro to nějaký alternativní vysvětlení mi přijde jako mimo. Zneužívání holek pornoprůmyslem nebo o revenge porno bohužel asi sotva má v očích lidí, co by něco udělat mohli, takovou váhu, aby s tím něco dělali, namáhali se a pálili prsty odporem, kterej by proti nějakým opatřením byl atd (čímž nechci pokrytecky zavádět, že porušování autorských práv je super a no problem).
O co to mínění opíráš?O pozorování reality? To, co se s velkou slávou zjistilo, se přece ví roky. A má to řešit policie. Ne, teď z toho pár novinářů udělalo haló* a taky dost možná postupovali v rámci konkurenčního boje mezi provozovateli daných webů. Na základě toho potom provozovatelé těch webů pro jistotu smazali veškerý obsah od neověřených uživatelů. Jenže zmizelo i hodně ověřených. Někteří na protest (tj. aby vyjádřili nesouhlas s tím, co se tam dělo v době, kdy i oni byli nejvíc aktivní - což je prostě pokrytecké) odešli jinam, tedy ke konkurenci. *) A neskutečně mi vadí ta nová móda, kdy někdo vytvoří nový formát (jako třeba lovení domnělých sexuálních predátorů), někdo to ještě jakš takš pojme celkem rozumně (no i když...) a ti další potom natáčí "velké odhalení" lidí, kteří přišli na oboustranně dobrovolně domluvenou schůzku.
Pornhub (o kterým asi mluvíš, nebo to mi z toho aspoň vyšlo?)No ano, ale o tom přece mluví odkaz v komentáři #3. (Sice nevím proč je to odkaz na nějakou právní kacelář, když je to zkopírovaný článek z DenikN, ale budiž).
a už vůbec ne v podstatě ilegální nebo přinejmenším pololegální a za výmluvy o linková se schovávající torrent weby.O tohle se tady nakecala spousta textu a nechce se mi přidávat další. Tohle je vina distributorů obsahu. Tečka. Nedávno jsem hledal jeden film, který bych si i klidně za přiměřenou cenu koupil a není. Prostě není. Jediný zdroj byl ulož to. Tohle distributoři obsahu nepochopili od těch 90 let, kdy se postupně přicházelo s digitalizací hudby a snadného sdílení.
Ovšem pokud žádní dědicové nejsou, tak bys chtěl dělat co?Tohle je docela zajímavý problém, a zajímalo by mě, jak to s tím v praxi je. Naše autorské právo a náš historický vývoj takový případ na první pohled docela komplikují. Ideálně by jeden měl toho dědice najít, kontaktovat a domluvit se s ním. Ale to předpokládá, že je jasné, kdo dědicem daného díla je. Pro velkou část zapadlých děl u nás to ale není ten případ, speciálně pro díla, jejichž autoři tvořili před rokem 1948 a zemřeli před rokem 1989. To je dáno tím, že komunisti dost možná autora zakázali, a i kdyby ne, autorská práva se moc v dědickém řízení tehdy neřešila. Navíc se mezitím změnila délka copyrightu po smrti autora. Dnes tak není jasné, kdo autorská práva na takové dílo drží. Prakticky tak potenciální vydavatel má buď možnost vyhledat potenciální dědice, oslovit je, počkat až si mezi sebou vyřeší kdo autorská práva drží a pak se s takovým dědicem teprve bavit, nebo se taky jeden může na tohle všechno vykašlat a nic nevydat, protože náklady na tento proces si ze zisku nezaplatí, a nebo se na to může vykašlat a dílo přesto vydat s tím, že vědomě porušuje autorské právo.
Nemyslel bych si, že zas přijde doba, kdy budem pečlivě všechno sosat a schraňovat.Ona ta doba někdy byla jiná?