Konference LinuxDays 2026 proběhne již tento víkend 3. a 4. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Konference LinuxDays 2026 znamená desítky přednášek a workshopů, zástup zajímavých osobností, místo pro setkání, spoustu nových nápadů a informací a stánky řady různých projektů: Fedora, openSUSE, vpsFree.cz, Mozilla, MacGyver - bastlíři SH, OpenAlt a mnoho dalších. Vstup je volný.
Microsoft oznámil, že WSL kontejnery (WSLC) aneb linuxové kontejnery ve Windows Subsystem for Linux (WSL) jsou již obecně dostupné. Současně popsal jejich architekturu.
openSUSE Leap 16.1 vstoupil do RC fáze. Nově lze instalovat jako standardní systém (Standard) nebo jako neměnný systém s atomickými aktualizacemi (Immutable). Samostatná neměnná distribuce openSUSE Leap Micro končí.
Byl vydán Mozilla Firefox 157.0. S nejvýraznější vizuální proměnou za poslední roky. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 157 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Rodina produktů Raspberry Pi se rozšířila o Raspberry Pi Smart Display Module. Deska pro Raspberry Pi Compute Module 5 se zasouvá přímo do displejů dle specifikace Intel SDM. Cena desky je 30 dolarů.
Byla vydána nová verze 2.56.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 104 vývojářů, z toho 39 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Hackerská skupina ShinyHunters oznámila průnik do informačních systémů FBI, prostřednictvím zero-day zranitelnosti v platformě Oracle PeopleSoft, kterou úřad využívá mimo jiné pro náborový portál FBIJobs.gov. Útočníci tvrdí, že získali až 3 TB dat o současných i bývalých zaměstnancích a uchazečích o práci. Jako důkaz zveřejnili vzorek přibližně 5 000 záznamů obsahující jména, adresy, telefonní čísla, data narození, čísla
… více »Doba kompilace linuxového jádra se díky rychlejšímu hardwaru a optimalizacím kbuildu snižuje k deseti sekundám. Nejnovější patche Lorenza Stoakse (vznikají i s pomocí SI) zkrátily na testovacím stroji dobu sestavení z dlouhých 22 vteřin na pouhých 15, a to bez použití RAMdisku. Testovací systém tvořily dva procesory AMD EPYC 9575F (oba dohromady poskytují celkem 128 jader a 256 vláken), čtyřiadvacet 64GB DDR5-6400 paměťových modulů a
… více »Před rokem a půl vývojáři postmarketOS informovali, že pro projekt hledají nové jméno. Včera bylo oznámeno: postmarketOS se nově jmenuje Nura.
Hra Factorio dorazila na Printables. Hned teď si můžete stáhnout 65 různých modelů a nechat celou mimozemskou planetu oživnout na svém stole.
On tohle není ani tak blogpost, jako zoufalý dotaz do pléna, jestli náhodou některý ze zdejších šťouralů někde nevyšťourá i tenhle film
Svého času se totiž vyskytoval na youtube, než ho sejmuli. Pochybuji, že z důvodů autorských práv, neboť film Ingomar, the Barbarian je němý film z roku 1908 a David Wark Griffith, který ho točil, už je přes 70 let na pravdě boží. Zřejmě v tom tedy asi bylo moc nahoty. Co já vím.
Každopádně mne ten film nezajímá z hlediska filmových kvalit, ale jako dokument. Spoluautor scénáře byl totiž zároveň vlastníkem pozemku kde se natáčelo – konkrétně, se to točilo před jeho barákem, natolik už tu lokalitu znám. Bohužel jen z fotek.
Ten film, kromě toho, je i dalším z kamínků zajímavé životní mozaiky muže, kterého bychom mohli směle postavit do jedné řady s fiktivními hrdiny, jako byl Malý velký muž, Forest Gump či Jára Cimrman, nebýt onoho drobného detailu, že byl skutečný.
Kdyby se tedy ten film někomu podařilo schrastit a dát mi ho k dispozici, tak by tím poskytnul další zajímavý artefakt do mého privátního lapidária na thewoodcraft.org.
Tiskni
Sdílej:
Ve zdejším kontextu vidím problém hlavně v tom, že omezovači toho využili k tomu aby spláchli všechny platformy pro distribuované sdílení.O co to mínění opíráš? Jestli jsou tyhle platformy kvůli nečemu pod tlakem, tak je to kvůli plošnému porušování autorských práv, ke kterému nezbytně otevírají cestu (a pak si od toho myjou ruce, že to nemůžou kontrolovat - ale vydělávat by na tom chtěli, to jo). Hledat pro to nějaký alternativní vysvětlení mi přijde jako mimo. Zneužívání holek pornoprůmyslem nebo o revenge porno bohužel asi sotva má v očích lidí, co by něco udělat mohli, takovou váhu, aby s tím něco dělali, namáhali se a pálili prsty odporem, kterej by proti nějakým opatřením byl atd (čímž nechci pokrytecky zavádět, že porušování autorských práv je super a no problem).
O co to mínění opíráš?O pozorování reality? To, co se s velkou slávou zjistilo, se přece ví roky. A má to řešit policie. Ne, teď z toho pár novinářů udělalo haló* a taky dost možná postupovali v rámci konkurenčního boje mezi provozovateli daných webů. Na základě toho potom provozovatelé těch webů pro jistotu smazali veškerý obsah od neověřených uživatelů. Jenže zmizelo i hodně ověřených. Někteří na protest (tj. aby vyjádřili nesouhlas s tím, co se tam dělo v době, kdy i oni byli nejvíc aktivní - což je prostě pokrytecké) odešli jinam, tedy ke konkurenci. *) A neskutečně mi vadí ta nová móda, kdy někdo vytvoří nový formát (jako třeba lovení domnělých sexuálních predátorů), někdo to ještě jakš takš pojme celkem rozumně (no i když...) a ti další potom natáčí "velké odhalení" lidí, kteří přišli na oboustranně dobrovolně domluvenou schůzku.
Pornhub (o kterým asi mluvíš, nebo to mi z toho aspoň vyšlo?)No ano, ale o tom přece mluví odkaz v komentáři #3. (Sice nevím proč je to odkaz na nějakou právní kacelář, když je to zkopírovaný článek z DenikN, ale budiž).
a už vůbec ne v podstatě ilegální nebo přinejmenším pololegální a za výmluvy o linková se schovávající torrent weby.O tohle se tady nakecala spousta textu a nechce se mi přidávat další. Tohle je vina distributorů obsahu. Tečka. Nedávno jsem hledal jeden film, který bych si i klidně za přiměřenou cenu koupil a není. Prostě není. Jediný zdroj byl ulož to. Tohle distributoři obsahu nepochopili od těch 90 let, kdy se postupně přicházelo s digitalizací hudby a snadného sdílení.
Ovšem pokud žádní dědicové nejsou, tak bys chtěl dělat co?Tohle je docela zajímavý problém, a zajímalo by mě, jak to s tím v praxi je. Naše autorské právo a náš historický vývoj takový případ na první pohled docela komplikují. Ideálně by jeden měl toho dědice najít, kontaktovat a domluvit se s ním. Ale to předpokládá, že je jasné, kdo dědicem daného díla je. Pro velkou část zapadlých děl u nás to ale není ten případ, speciálně pro díla, jejichž autoři tvořili před rokem 1948 a zemřeli před rokem 1989. To je dáno tím, že komunisti dost možná autora zakázali, a i kdyby ne, autorská práva se moc v dědickém řízení tehdy neřešila. Navíc se mezitím změnila délka copyrightu po smrti autora. Dnes tak není jasné, kdo autorská práva na takové dílo drží. Prakticky tak potenciální vydavatel má buď možnost vyhledat potenciální dědice, oslovit je, počkat až si mezi sebou vyřeší kdo autorská práva drží a pak se s takovým dědicem teprve bavit, nebo se taky jeden může na tohle všechno vykašlat a nic nevydat, protože náklady na tento proces si ze zisku nezaplatí, a nebo se na to může vykašlat a dílo přesto vydat s tím, že vědomě porušuje autorské právo.
Nemyslel bych si, že zas přijde doba, kdy budem pečlivě všechno sosat a schraňovat.Ona ta doba někdy byla jiná?