Pár rad úplným začátečníkům

22.2.2006 23:14 | Přečteno: 1761× | poslední úprava: 25.2.2006 21:58

aneb jak řešit problémy na Linuxu.

Nedávná příhoda s CUPS mi připomněla zásady, které jsem kdysi zčásti vyčetl a zčásti empiricky objevil a sám pro sebe zformuloval. Týkají se situací, kdy mi něco na Linuxu nefunguje.

Nevím, jestli zde tento příspěvek najde nějaké vhodné čtenáře: V poslední době mám pocit, že začátečníci, jakými jsem - troufám si tvrdit byl - i já, už dneska neexistují. Po nocích jsem tápavě hloubal nad XFree86 Timing Howto v naději, že si vypočítám ideální modeline, studoval jsem nejrůznější HOWTO k vytáčenému připojení po telefonní lince, snažíc se pochopit nepochopitelné parametry pppd, hrál si s Minicomem, umdléval a nakonec často objevoval objevené.

Dnes jakoby už takoví jedinci nebyli. Jedni zaníceně kompilují své Gentoo a hravě žonglují těmi svými zaklínadly "USE" a "EMERGE", další naopak nainstalují a "out of the box" suverénně provozují Mandrivu a jiné podobné. Občas se sice nějaký zbloudilec ptá odkud vzít neoficiální .rpm-ko pro svoji oblíbenou desktopovou distribuci, ale jinak fórum válcují dotazy od profi adminů na progamy, o kterých nevím, že existují a k čemu jsou, popř. jak NATovat, forwardovat, a jiné divné věci.

1. Nejdůležitější pravidlo: Když něco na Linuxu nefunguje, je potřeba zachovat klid. To znamená nezačít hned bombardovat fóra dotazy nebo chaoticky upravovat konfigurační soubory, a hlavně znovu si překontrolovat všechna nastavení.


2. Je-li to možné, nechat problém uležet. Zaprvé, zkraje nemusíme mít úplně jasnou představu co je příčinou problému. Je dobré si to nejprve ujasnit. Zadruhé, pokud problém řešíme večer (nebo dokonce nad ránem), je vysoká pravděpodobnost, že něco přehlédneme, uděláme překlep a dlouho trvá, než ho odhalíme. Staří admini by jistě mohli vyprávět. Nejhorší zkušenost v tomhle směru mám se snahou večer po práci nainstalovat nové distro a honem všechno nakonfigurovat. Odložením problému na vhodnější denní dobu se možná vyhneme spoustě nejasností. Často se také stane, že zapomeneme jaké změny jsme kde provedli a v lepším případě nevíme která pomohla (v horším co jsme kde pokazili).


3. Zjistit kde to hapruje. Na Linuxu nám k tomu téměř vždy pomohou buď logy, nebo chybová hlášení. Logy (protokolovací soubory) najdeme většinou ve /var/log, chybová hlášení zjistíme tak, že proces spustíme z terminálu, nebo je při spuštění příkazem program 2> program_error.txt přesměrujeme do textového souboru. Chybová hlášení nebo výpisy podstatných informací z logů jsou obvykle potřeba, pokud chceme položit dotaz na nějakém fóru. Jinak se dočkáme nevrlých odpovědí, které obvykle říkají něco o "křišťálové kouli".


4. Seznámit se s dokumentací k distribuci. Tu může představovat buď tištěná příručka zakoupená spolu s CD/DVD, nebo (většinou anglicky psaná) příručka ke stažení někde na stránkách distribuce či jinde na internetu - např. Slackbook. Příručky obvykle popisují instalaci a základní nastavení systému. Typickým důkazem nepřečtené příručky je čerstvý vlastník Mandrivy, který se ptá, jak nainstalovat nějaký běžně používaný program ze zdrojáků Další dokumentace se nachází přímo v systému. Nevím jak jinde, u Slackware je to v /usr/doc. Většina programů tam má svůj adresář, kde je více či méně obsáhlá dokumentace, obvykle ve formě textových dokumentů, někdy i v HTML. Třetím zdrojem informací jsou "online" systémy nápovědy man a info. Manuálové stránky mně osobně připadají někdy těžší k pochopení, ale někdo se líp naučí plavat hozením do vody. Nápovědu často najdeme přímo v samotných konfiguračních souborech jednotlivých programů ve formě komentářů. "Zakomentované" (znakem # nebo jiným uvozené) řádky program při čtení konfiguračního souboru ignoruje a lze do nich psát co si zamaneme, obvykle nápovědu.


5. Ujistit se, že máme aktuální verzi programu, že nemáme betaverzi, a podobně. Je potřeba nebýt líný a skutečně nejprve prověřit nové verze. Některé programy jsou vyvíjeny překvapivě rychle a jsou v nich rychle opravovány chyby.


6. Hledat informace na internetu. Toto je snad druhá nejdůležitější věc. Pokud jste začátečník, je 99 %-ní šance, že řešíte problém, který už někdo před vámi řešil a někde o tom na Internetu něco napsal. K tomu je:


• nezbytné naučit se používat vyhledávač, nejlépe Google. Když píšu "používat Google", myslím tím jednak "sahat" po něm automaticky když chci zjistit něco na Internetu, a jednak umět do něho zadávat správné výrazy. Např. často pomůže při řešení problému zadat do Googlu přímo chybovou hlášku spolu s názvem distribuce a jménem problémového programu.


• velmi výhodné až nezbytné umět anglicky. Většina informací na Internetu (ikdyž ne všechny, samozřejmě) jsou v angličtině.


• dobré vědět, že na Internetu existují návody týkající se konkrétních postupů na Linuxu, nazývané HOWTO, popřípadě guides, nebo FAQ. Jsou k mání např. na The Linux Documentation Project (TLDP), na linuxselfhelp.com, linux.org, nebo třeba tuxfiles. Není-li vám například jasné, jak obecně vyrobit či nastavit firewall, najdete na toto téma na uvedených stránkách HOWTO.


• užitečné vědět, že existují i celé stránky zaměřené konkrétní problémy - např. tisk, připojování digitálních fotoaparátů, nebo na modemy. Na takovýchto stránkách lze získat obecnější informace typu: "Zařízení X komunikují s počítačem pomocí protokolů A, B nebo C, z nichž na Linuxu funguje B spolehlivě, C částečně a A vůbec." Ale všechny tyhle stránky nám samozřejmě Google nabídne, když správně hledáme.


• dobré vědět, že existují i stránky zaměřené na pomoc s Linuxem ve formě fór, např. linuxquestions.org.


7. Když už se někde ptáme, je potřeba správně se ptát. Rady a pomoc kolem užívání Linuxu ze strany zkušených uživatelů (tj. ne jako placené služby) fungují tradičně na základě dobrovolnosti, ochoty, otevřenosti a ochotě ke spolupráci. Je dobré těchto dobrodiní využívat s citem a - řekněme - "chytře". I na kladení otázek do fór už existují návody, jako např. How To Ask Questions The Smart Way. Pokusím se to stručně říci vlastními slovy. Je potřeba:


• pokusit se nejprve vyřešit problém vlastními silami,


• použít na příslušném fóru vyhledávání - každý nakonec ztratí trpělivost se zodpovídáním dotazů, které se opakují každý týden, je to jen otázka času ,


• dotaz vhodně nazvat, nejlépe označením hardwaru/softwaru, který nefunguje a stručným popisem jeho chování/nefungování,


• v dotazu samotném uvést:


• co máme za distribuci a v jaké verzi,


• jaká přesně verze programu (nebo pochopitelně hardwaru) zlobí,


• jak se to projevuje (nestačí napsat "nefunguje", "blbne", "nehraje"),


• uvést chybová hlášení, jen podstatnou část logu a (například tady na abclinuxu) je uzavřít do tagu [pre] (se šipkami místo hranatých závorek, nevím jak to tady napsat, aby to nebylo považováno za tag), jinak se řádky spojí do jednoho velikého guláše.


• napsat, že a jak jsme zkusili problém řešit (popř. proč jsme to neudělali),


• zůstat zdvořilí (viz "netiketa"), ale nezdůrazňovat, že jsme začátečníci, "lameři" (to ostatně každý pozná a zbytečně si nesypat předem popel na hlavu.


8. Je dobré při pokusech s konfigurací i jiných zaznamenávat změny. Někde jsem četl tohle řešení: Napsat následující (nebo obdobně fungující) skript a jako root ho zkopírovat do /usr/local/bin (asi by šlo i udělat si jenom bashový alias):

   #!/bin/bash
   
   mcedit ~/zmeny.txt
   

   Po každé změně ho spustit a zapsat si co kde bylo změněno, popř. s jakým výsledkem.

Pokud je tady nějaká blbost, tak mě na ni prosím s citem upozorněte

       

Komentáře

[Zdeněk Štěpánek]

kde je sakra ten text "Videli jste uz nekde tento dotaz? Vloztre ho do FAQ."

Tohle je po lehke uprave idealni kandidat na FAQ.

[Michal Kubeček]

Tohle je blog, ten odkaz je jen u dotazů. Ale taky bych to tam rád viděl. Nejlépe tak, že by si to každý musel povinně přečíst, než položí dotaz… :-)

[JiK]

100% souhlas

[Michal Kubeček]

Jen by se muselo vymyslet, jak zajistit, aby to ti lidé opravdu četli, ne jako když se odklikává EULA. Třeba že by si tazatel před položením dotazu musel složit zkušební test… :-)

[David Watzke]

Jenže to než by jeden položil dotaz, už by si mohl obstarávat rakev.

[Michal Kubeček]

Občas mám pocit, že by nebylo od věci, kdyby se dotaz na stránce objevil až s určitým zpožděním po jeho zadání, po pár hodinách nebo třeba až druhý den. Pokud se tazatel opravdu intenzivně snažil problém vyřešit, pár hodin navíc už by ho nevytrhlo, a aspoň by to odradilo ty, kteří se ptají v diskusi proto, že je to pro ně rychlejší než hledat v manuálech nebo na webu. Ale obávám se, že taková myšlenka by byla příliš radikální…

[vencour]

V jedné knížce od Marka Minassiho, "Pevné disky od A do Z", je rada co dělat, když se něco semele - jít se projít ven a podívat se tak na problém s chladnou hlavou. Mělo by to platit obecně.

[Michal Vyskočil]

Jenže tím by byli byti ti, kteří odpověď skutečně hledali a nenašli, nebo nepochopili a proto se chtějí zeptat na ábíčku.

[Michal Kubeček]

Byti??? Brrrrr…

Právě že nebyli. Já si například nedokážu představit, že bych se v diskusi ptal na něco, co jsem se už nejméně 2-3 dny nesnažil vyřešit sám. V takovém případě by mne několikahodinová prodleva nijak neomezovala. Ano jistě, jsou i tací, kteří hodí jeden rychlý dotaz do Googla, nic je nezaujme (nebo je to na ně moc dlouhé a ještě anglicky) a za dvě minutky hurá s dotazem na fórum, přece tím nebudou zabíjet čas, když ho za ně mohou zabíjet druzí. Ti by samozřejmě biti byli, ale přesně kvůli těm by bylo takové opatření přínosem.

[Kníže Ignor]

Nezdá se mi to jako dobrý nápad. Možná to uživatele donutí snažit se problém vyřešit sám, ale rozhodně ho to neodradí od položení dotazu. Člověk nejprve položí dotaz zde a pak teprve začne hledat řešení sám, když ho nenajde vrátí se sem...

[Michal Kubeček]

Ale aspoň ho začne řešit, už to je pokrok. Spousta lidí bohužel opravdu používá fóra proto, že je to pro ně rychlejší a pohodlnější, než se snažit samostatně. Někteří to klidně drze do dotazu napíší, už jsem viděl spoustu dotazů, které začínaly přibližně: "Nemám čas procházet dokumentaci, tak se ptám tady." Pokud si dotyčný všimne, že už třikrát sám vyřešil dotaz daleko rychleji, než se mu vůbec zobrazí, snad toho časem sám nechá.

Bohužel je to ale jen takový sen, protože je mi jasné, že podobné opatření by bylo "politicky neprůchodné". Tazatelé (toho typu, o kterém je řeč) by se ve skutečnosti jen přelili na Roota, na LinuxSoft a do diskusního listu. Stejně už teď spousta z nich posílá své dotazy automaticky do tří až čtyř fór najednou…

[JiK]

Vyjdeme z predpokladu ze uzivatelovy prvni dotazy jsou zpravidla i jeho nejhloupejsi...

Na foru k jednomu rekodovacimu a strihacimu programu pro OS X to maj zarizene tak, ze anonymni, neregistrovani cternari nemuhou psat dotazy, jen cist forum. A po registraci nemohou psat dotaz prvnich 48 hodin. Vetsinou si do te doby aspon prohledaj dokumentaci a forum a najdou odpoved. Je to drsne, ale docela jim to funguje. Fungovalo to i na mne.

[Michal Vyskočil]

Byti??? Brrrrr…

Stane se

[Prcek]

Ten zkusebni test pred polozenim dotazu je oskliva vec - staci se zeptat studentu MUNI... Onehda nam zavedli v ISu v diskuzich povinnost zodpovedet (zatrhnout asi 8 z 10 checkboxu, kde se ptali jestli je veta true/false) takovy test a reakce na nej byly velmi negativni. Uz je to nejaky ten patek, ale jeste dnes kdyz se nekdo zepta na ISu na foru a ja vim odpoved, tak me spolehlive odradi od odpovedi ten zkurveny dotaznik. Omlouvam se za vulgarnost

[Michal Kubeček]

Tím lépe. Aspoň by přestalo platit, že zeptat se ve fóru je pohodlnější a rychlejší, než se snažit sám. V porovnání s úsilím, které by tazatel měl nejdřív vyvinout sám, by byl takový dotazník zanedbatelný.

[Filip Dominec]

Tenhle text (ač s ním víceméně souhlasím) má s EULou jednu špatnou vlastnost společnou: je moc dlouhý. Pokud by se znemšil na 5 odstavců, souhlasím s vašimi návrhy.

Podobná věc platí i pro manuály a howto. Nejsou sice psány špatně, ale je toho v nich neprakticky hodně. "RTFM" je většinou jen alibismus, tázající se člověk většinou ví, že to jde najít, jenom tím nechce trávit tolik času. Mám pro takové lidi pochopení a myslím, že je správné odpovídat i na triviální dotazy, přinejmenším odkazem.

[Michal Vyskočil]

Tohle jsou blogy, takže u většiny z nich by to postrádalo smysl .

[xxxxxxxx]

je to tak, distribuce sou promakanejsi nez pred tremi lety, kdy sem zacinal

[xxx]

Moc peknej clanek. Ja si jeste utvoril jednu zkusenost. "Cim podivnejsi, nebvyklejsi, neuveritelnejsi, nejexotictejsi,... problem mate, tim vic lidi se vam snazi pomoci" :)

[Michal Kubeček]

Ono to není zase až tak překvapivé. Zkuste se na to podívat z druhé strany: vidíte-li po dvacáté stejný dotaz, na který už jste z těch dvaceti případů pětkrát odpověděl, je vaše nadšení přirozeně podstatně slabší, než když jde o nějakou specialitu, která vás zaujme.

[Radek Hladik]

A ja bych jeste podle zkusenosti dodal:

"Cim podivnejsi, nebvyklejsi, neuveritelnejsi, nejexotictejsi,... problem mate, tim primitivnejsi/trivialnejsi je pricina"

Radek

[m0d0r]

Toto som najskor presne chcel poznamenat ;D ale potom som to tu nasiel ;D

[Josef Kufner]

to mi připomíná, jak jsem se snažil nahodit už dříve fungující LVM a ono to furt nešlo... příčina? chybělo /dev/hdg1... prostě jen ten jeden soubor... nic víc... hledal jsem tu chybu asi týden...

[klassik]

dnes maji linux i lide kteri nechteji a ani neumeji ponocich studovat dokumentaci

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Ale problem vyresit chteji, ze? Takze jestli nechteji prolezat dokumentaci a lezet po nocich nad problemem, tak necht si zaplati technickou podporu. Auto jim zadarmo taky nikdo nespravi.

[Dag]

No jo, ale tady byla myšlenka dát zdarma lidem systém k používání s tím, že oni se budou podílet, podle svých schopností na zlepšování systému, jeho propagaci, psát hlášení o chybách, snažit se je odstranit... a třeba i radit druhým a vytvářet databáze znalostí.
I když, snad chápu, tohle se mi také nezdá moc "košér" instalovat si zdarma systém, stáhnout si materiály, něco se sám dozvědět z fór (všechno gratis) a pak to prodat.
Tím nehájím ty, kteří mají pocit, že na neplacenou podporu mají nárok a rozčilují se, že jim nikdo hnedle neodpověděl.

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

No jo, ale tady byla myšlenka dát zdarma lidem systém k používání s tím, že oni se budou podílet, podle svých schopností na zlepšování systému, jeho propagaci, psát hlášení o chybách, snažit se je odstranit... a třeba i radit druhým a vytvářet databáze znalostí.

Ale tenhle thread o takovych lidech neni, ze?

A k tomu zdarma, gratis, to jsou takova klise. Ja v tom vidim dny, hodiny a roky nikdy neustavajiciho samostudia. Rozhodne se neda rici, ze by se ty vedomosti poridily gratis. Jeste jednou, zkuste zajit do servisu at Vam mechanik neco opravi. Proc by za to mel chtit penize, kdyz ty vedomosti poridil gratis (treba na odb. ucilisti)? Je mym pravem pomoci, neni to v zadnem pripade mou povinnosti. A ma ochota bezplatne pomoci je umerna ochote zadajiciho problemu porozumet.

[Dag]

Třeba se z nich takoví lidé stanou.

Klíšé, no klišé. Zadarmo si instalaci stáhnout můžu a nebo koupit za směšný peníz. A dokumentaci stáhnu také.

S tou poslední větou souhlas. Rozhodně si nemyslim, že je nějaká povinnost! Néé!

[Dag]

On by možná nějaký formulář na dotaz nebyl od věci. Vyplnit tam popis problému, distribuce... a dole vlastní komentář. Na dotaz, ne na odpovědi.

S dotazy je to těžké obecně. Kdo se umí zeptat, ten si většinou umí i odpovědět. A naopak. Ale pokud s tím nezačne, tak se to nenaučí. Že jsou některé dotazy "na zabití" to jo. :)

Než ty ostatní věci, ty všemožné neuvážené dotazy, mi přijde nevhodná jiná věc. Nějak příliš často se objevuje něco ve stylu: "Chtěl bych přejít na Linux, ale mám problém s xxx a tak se vrátím na Win, bohužel, bohužel, ale jinak to nedopadne, když mi nepomůžete..." Nějak takhle hodí udičku s podtextem (a nebo ne?): "Zachraňte duši ze spárů Billa, soutěžte, starejte se, dokažte mi, že to jde..."
Ovšem, někdy to může být a určitě je, prostě popis situace, ale občas z toho mám pocit pěknýho manipulování s ochotnými a zapálenými.

[Dalibor Smolík]

Jsou ovšem i takoví, kteří říkají, že zkoušejí Linux druhý (třetí, čtvrtý) den a mají dotaz na poměrně odborný problém. Ti buď dobu používání Linuxu úmyslně zkracují nebo jsou to géniové, kterým musím jen závidět
Ale každopádně k začátečníkovi by měl být člověk shovívavější - takový uživatel prostě zatím neví, jakým způsobem se ptát a špatně se orientuje v materiálech, které jsou na netu. Učenlivý uživatel, který má o věc skutečný zájem, se brzy přizpůsobí.

[Jan Jílek]

Zacatecnik je zmateny a nekdy se opravdu boji aby nenapachal skody. A casto je napacha. Vim co si Radim uzil, kdyz jsem systematicky lividoval system pri vsech svych experimentech a neumel jsem to dat zpatky dohromady. Prosel jsem fazi strachu, pak fazi bezedne odvahy abych nakonec dospel k rozumnym pruserum, ktere umim zvladnout.

Ale velmi mi pri prechodu na linux pomohl jeden clovek, ktery mi dal nejake odkazy, zeptal se me jestli ctu anglicky a doporucil knihy. Navic me ujistil "prostacka" ze Mandrake je dobra volba. A dal mi na sebe mail. Nikdy jsem jej nevyuzil, ale pomohlo to.

[Dag]

On je také každý v jiné situaci. Já se třeba dostal do situace, kdy jsem o tom věděl neskonale míň, nežli ti co tom také nic neví, neměl koho se zeptat a na počítači jsem měl jen Linux. A za několik hodin jsem měl odevzdat práci a ono nešlo jedno, druhý. K tomu pripojení na pomalé gprs. Blbá situace na to nechat vychládat hlavu a hledat v man. Nakonec jsem se neptal a našel si v knihách, (i proto že už stejně kleklo gprs :) ) (díky pánové, Bíbr, Vychodil!).
Na nějaké experimenty jsem si musel také počkat na volný starý stroj. Ten hlavní prostě musí běžet.
To není polemika s blogem, který se mi líbil, jen pokus o doplnění.

[pok]

Jenom poznámečka: chybový výstup se přesměruje pomocí program 2> soubor.txt

[fettgesicht]

Skutečně, opraveno.

[Jan Jílek]

Tihle zacatecnici existuji, a i ja jsem byl mezi nimi. Myslim, ze tohle je presne to co potrebuji cist, ale jestli budou nevim. Ne vzdy co lide potrebuji vedet se pokouseji dovedet. Ale jinak se mi prispevek opravdu libil. Diky za nej.

[Martin Tůma]

Teorie je to pěkná, to nemohu říci... ale obávám se, že ani 1000 článků tohoto typu nic nezmění. Ostatně pro příklady není nutné chodit daleko:

...uzavřít do tagu [pre] (se šipkami místo hranatých závorek, nevím jak to tady napsat, aby to nebylo považováno za tag)...

Doporučil bych aplikovat body 1 a 6

[fettgesicht]

Doporučil bych aplikovat body 1 a 6

To je docela odvážné, vmést mi do tváře, že když jsem napsal rady pro začátečníky, sám jsem se jimi neřídil. Všimněte si, že jsem nepsal ...nevíte někdo...?, ale ...nevím... . Ale klidně si připadejte nejchytřejší na světě, znám plno takových lidí a dá se s tím normálně žít

[xkesh]

je uzavřít do tagu [pre] (se šipkami místo hranatých závorek, nevím jak to tady napsat, aby to nebylo považováno za tag)

Kdybyste se sam ridil svymi radami, tak to prece lehce zjistite, takhle: <pre>

(bonusova napoveda: entity < a > udelaji ten zazrak ;)

[Michal Kubeček]

Nemluvě o tom, že jak už jsem mnohokrát napsal, do tagu se nic zavřít nedá (hint: policista obklíčil pachatele)…

[trekker.dk]

Snadno - pokud je pachatel opilý, může ho obklíčit i jeden policista.

[fettgesicht]

Ale já jsem se s tím patlal do noci a v tu chvíli už mi to bylo jedno jak se to napíše, tak mě netahejte za nohu!

[ABCLinuxuIsAlive]

Cesky preklad "How To Ask Questions The Smart Way" ..