raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Jediná vyjímka je nějaký méně výkonný počítač, tam může být dobrá koupě starší ATI grafika, pro kterou jsou existující opensource ovladače (tedy třeba Radeon 8500... aby to byly r200 ovladače, ty r300 pro novější Radeony jsou ještě dost špatný). Jinak jedině zásadně nVidia
Taky bych rád věděl, proč by se Radeon 8500 měl hodit jen do méně výkonného počítače. Já používám převážně dva počítače: v jednom je Athlon 64 3500+, 1 GB paměti a Radeon 8500, ve druhém Athlon 64 3000+, 1 GB paměti a Radeon 7500. Jsou tohle podle vás ty méně výkonné počítače? Prozradím vám tajemství: ne každý je notorický forbesák…
Vidím to neustále na vlastní oči ve všemožných diskuzích...
A nVidia se o Linux skutečně stará, jejich developeři jezdí na XDevConf, pomáhají při vývoji X.Org a Mesy (hlavně teď ve spojitosti s Xgl a AIGLX, ale není to jen toto), atp. Podpora ATI je oproti podpoře nVidie k smíchu. A co sem tak četl i implementace OpenGL v ATI kartách není nějak zrovna kvalitní...
Ve Windows má možná kupovat ATI smysl, ale pod Linuxem opravdu ne.
Také nejsem žádný notorický hráč, jestli si něco zahraju jednou za měsíc (či spíš za dva), tak je to ještě hodně... nicméně když už kupuju výkonné PC, tak v něm chci mít i výkonnou grafickou kartu která má propracované pixel a vertex shadery a zvládne i nové hry.
Další věc je, že u notebooků se někdy nemůžeš svobodně rozhodnout, jestli nVidii nebo ATI, protože prostě dostaneš to, co tam namontovali.
Podle toho mála informací, co mám, soudím, že u obou těchto firem dělá linuxové ovladače jeden člověk jako bokovku
Podle toho mála informací, co mám, soudím, že u obou těchto firem dělá linuxové ovladače jeden člověk jako bokovkuTak je to pravděpodobně v případě ATI :-P V případě nVidie to tak ovšem opravdu není, ta zaměstnává celkem hodně linuxových developerů a ti dokonce i aktivně přispívají do komunity (např. do X.Org).
Další věc je, že u notebooků se někdy nemůžeš svobodně rozhodnout, jestli nVidii nebo ATI, protože prostě dostaneš to, co tam namontovali.Na druhou stranu se může svobodně rozhodnout a koupit si jiný notebook - takový, na kterém půjde všechno, co potřebuješ.
Takze je lepsi dat tam nekolik vhodnych notebooku s kratkym popisem, co funguje a co ne.
Tedy pokud není pravda, že bude mít jen 256MB paměti, to by pak bylo velmi špatně použitelné (pochybuju že pujde paměť rozšířit... a i kdyby ano, tak XDR RAM, kterou Cell procesory vyžadují, bude za začátku určitě drahá jak prase).
Tiskni
Sdílej: