HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Jediná vyjímka je nějaký méně výkonný počítač, tam může být dobrá koupě starší ATI grafika, pro kterou jsou existující opensource ovladače (tedy třeba Radeon 8500... aby to byly r200 ovladače, ty r300 pro novější Radeony jsou ještě dost špatný). Jinak jedině zásadně nVidia
Taky bych rád věděl, proč by se Radeon 8500 měl hodit jen do méně výkonného počítače. Já používám převážně dva počítače: v jednom je Athlon 64 3500+, 1 GB paměti a Radeon 8500, ve druhém Athlon 64 3000+, 1 GB paměti a Radeon 7500. Jsou tohle podle vás ty méně výkonné počítače? Prozradím vám tajemství: ne každý je notorický forbesák…
Vidím to neustále na vlastní oči ve všemožných diskuzích...
A nVidia se o Linux skutečně stará, jejich developeři jezdí na XDevConf, pomáhají při vývoji X.Org a Mesy (hlavně teď ve spojitosti s Xgl a AIGLX, ale není to jen toto), atp. Podpora ATI je oproti podpoře nVidie k smíchu. A co sem tak četl i implementace OpenGL v ATI kartách není nějak zrovna kvalitní...
Ve Windows má možná kupovat ATI smysl, ale pod Linuxem opravdu ne.
Také nejsem žádný notorický hráč, jestli si něco zahraju jednou za měsíc (či spíš za dva), tak je to ještě hodně... nicméně když už kupuju výkonné PC, tak v něm chci mít i výkonnou grafickou kartu která má propracované pixel a vertex shadery a zvládne i nové hry.
Další věc je, že u notebooků se někdy nemůžeš svobodně rozhodnout, jestli nVidii nebo ATI, protože prostě dostaneš to, co tam namontovali.
Podle toho mála informací, co mám, soudím, že u obou těchto firem dělá linuxové ovladače jeden člověk jako bokovku
Podle toho mála informací, co mám, soudím, že u obou těchto firem dělá linuxové ovladače jeden člověk jako bokovkuTak je to pravděpodobně v případě ATI :-P V případě nVidie to tak ovšem opravdu není, ta zaměstnává celkem hodně linuxových developerů a ti dokonce i aktivně přispívají do komunity (např. do X.Org).
Další věc je, že u notebooků se někdy nemůžeš svobodně rozhodnout, jestli nVidii nebo ATI, protože prostě dostaneš to, co tam namontovali.Na druhou stranu se může svobodně rozhodnout a koupit si jiný notebook - takový, na kterém půjde všechno, co potřebuješ.
Takze je lepsi dat tam nekolik vhodnych notebooku s kratkym popisem, co funguje a co ne.
Tedy pokud není pravda, že bude mít jen 256MB paměti, to by pak bylo velmi špatně použitelné (pochybuju že pujde paměť rozšířit... a i kdyby ano, tak XDR RAM, kterou Cell procesory vyžadují, bude za začátku určitě drahá jak prase).
Tiskni
Sdílej: