Další začátek, sněžnice, InstallFest, architektury počítačů

12.2.2021 08:28 | Přečteno: 2296× | procesory a roboti | | poslední úprava: 12.2.2021 09:51

Krátké ohlédnutí se nad minulým během výuky v kurzu Architektury počítačů, prostor pro případné náměty a upozornění na nabízené přednášky a experimentování na letošním InstallFestu.

Cíle výuky kurzu architektury počítačů jsou stále ty stejné jako při jeho zavádění před deseti lety:

Studentům se zájmem o výpočetní techniku předat znalosti základů a principů vykonávaní algoritmů na jednodušších počítačích a úplné základy o jejich komunikaci s okolním světem. Zároveň udělením zkoušky potvrzujeme, že každý absolvent předmětu prokázal alespoň dostatečné znalosti potřebné pro pochopení látky navazujících předmětů (Operační systémy, Logické systémy a procesory, Návrh vestavných systémů, atd.).

Znalosti které chceme předat odpovídají základům, které se svými studenty světu dali odborníci na výpočetní techniku v 80. letech minulého století (RISC) a základům v teorii informací starším ještě o další století. I přes tuto již neměnnou sadu základních znalostí (na kterou ovšem mnoho "velkých" programátorů a renomovaných firem s tomu příslušejícím výsledky zapomíná), prochází naše výuka inovacemi:

• v roce 2019
  • přešli jsme na vlastní výukový simulátor QtMIPS (online)
• v roce 2020
  • jako náhrada od roku 2011 selhávajícího hledání vyučujících (v již na naší katedře nepůsobící skupince vědců) se zapojili do výuky kolegové z průmyslu
  • pro ujasnění si obsahu a organizace předmětu vznikl zápisek Jak učíme a jak učit architektury počítačů (nyní doplněný o odkazy na záznamy přednášek z minulého běhu)
  • záznamy přednášek nakonec vznikaly neplánovaně bez studentů
  • finanční podpora z projektu RPAPS 2020 (Rozvojové projekty akademických pracovníků a studentů 2020) umožnila navýšit počet výukových kitů MZ_APO, závěrená zpráva
  • v rámci projektu studenti předmětu (Filip Kučera, Kamila Zeleňáková) přes léto navrhli pro své následovníky AXI periferii obnovující LCD display přes Scatter & Gatter DMA. Pokud projde hlasováním, budou práci prezentovat během letošního InstallFestu (FPGA od studentů pro studenty)
  • studenti se zapojili do vzájemné pomoci, přidání odkazů, natáčení videí, propojení zkratek s Wikipedii a přednáškami
• v letošním roce
  • plánujeme vyzkoušet při online výuce přítomnost dvou vyučujících na cvičeních, jejich vzájemnou pomoc, hlídání techniky, diskuze atd.
  • vzhledem k trvající vynucené distanční výuce vyzkoušíme využít záznamů přednášek a i zkrácených výkladů a v době schůzek se studenty postupovat v režimu převrácená třída (Flipped classroom)
  • v minulém běhu jsem nestihl vzhledem k okolnostem odpřednášet poslední přednášku, pokud uspěje v hlasování tak ji v aktualizované podbě Vývoj archtektur procesorů na příkladech inovací od i4004 k Apple M1 a příštím generacím RISC-V přednesu pro veřejnost a i pro loňské studenty na letošním InstallFestu
• na rok 2022 jsou naplánované
  • změna výkladu principů činnosti procesorů s využitím architektury RISC-V. Na změně emulované architektury simulátoru QtMips na variantu QtRvSim již studenti pracují (Grafický simulátor architektury RISC-V a vyrovnávací paměti). Simulátor plánujeme přizpůsobit nově vyšlé edici knihy Computer Organization and Design RISC-V Edition 2nd Edition, ale vzhledem k nejasným licencím doprovodných materiálů pravděpodobně budeme vycházet z našeho vlastního grafického stylu a ztvárnění bloků procesoru v prezentacích

Z předchozí diskuze a připomínek ke skladbě mám stále na paměti připomínku, že bychom i v základním kurzu měli zařadit více informací o využití vícejádrových procesorů. V minulosti jsem se spíš držel koncepce předat jednoduché základy a o problémech paralelního spouštění kódu a předávání dat se jen zmínit v rámci výkladu paměťového modelu. Ale asi by se tato část měla předělat, tento běh ale vzhledem k okolnostem plánujeme spíš nemást studenty změnami.

Pro ty, kdo pak mají zájem se dozvědět, jak je možné od zřetězeného zpracování přejít k dokončení vykonávání více instrukcí paralelně v jednom hodinovém cyklu a i jak přibližně vypadá komunikace a problém koherence paměti v současných systémech, kde jsou procesory propojené vysokofrekvenčními sériovými sběrnicemi, se pak zájemci mohou dozvědět v našem předmětu BE4M35PAP - Advanced Computer Architectures. Kompletní prezentace a odkazy na záznamy přednášek a schůzek v naší školní instanci systému BigBluButton z loňského online běhu jsou k dispozici na stránce s přednáškami.

Prezentace a zhodnocení minulého běhu předmětu proběhlo na konferenci OpenAlt 2020 (Kdo si hraje, nezlobí (se), aneb výuka architektur počítačů v krizi). Kladně byla hodnocená původně neplánovaná večerní sešlost, kde si zájemci mohli vyzkoušet, jak s hardwarem na dálku pracovali naši studenti a jak vypadala jejich setkání (Hardwarové bastlení na dálku) v prostředí BigBluButton, které bylo použito i pro OpenAlt na základě dobré zkušenosti s naší instalací (Fedora 32 release party - virtuální).

Pokud bude zájem o podobné experimentování s GNU/Linuxem, drivery, FPGA atd.. na dálku i mezi zájemci o InstallFest, tak tentokráte místo jednoho výukového kitu na "divoký" Internet připojíme kitů nejméně sedm (tak jako měli studenti v semestru k programování přes SSH a sledování přes YouTube) nebo i v případě většího zájmu třeba až všech 40 kusů (nabídka pro InstallFest Distance Hands on Session with Real Embedded Linux, FPGA and Motion Control). Pokud se nakonec online Wokshopy pro letošní verzi InstallFestu zorganizovat nepodaří nebo o ně nebude v rámci akce zájem, tak nabízím uspořádat samostatnou akci na odpoledne až pozdní večer někdy během března.

Jak stárne moje schránka, tak stárnou i některé mé výtvory. Letos je to již 30 let, po keteré v zařízeních slouží v našem týmu/firmě (PiKRON) navržený protokol uLAN (Otevřený protokol uLAN RS-485, 30 let služby v laboratořích, autobusech, zdravotnictví a zemědělství). Pro první implementaci v assembleru na mikrokontroléru Intel 8051 implementovaný firmaware pro první mnou programovanou generaci HPLC přístrojů bylo stěžejní rozvržení registrů v alternativní bance pro uložení klíčových ukazatelů do cyklických front pro příjem a odesílání zpráv, které se provádělo z přerušení nezávisle na běhu aplikace. Přitom aplikace na pozadí interpretovala uživatelský časový program a nabízela na dvouřádkovém displeji v assembleru alternativu k v té době oblíbeným TurboVisions. V další, nižší, úrovni přerušení se pak přesně řídil motor čerpadla nebo počítaly výsledky 20 bitového převodu v jednotkách femtoampér. Obsazení registrů pro uLAN komunikaci jsem vymýšlel ještě dříve (asi v roce 1990) během návratu autobusem z Hodkovic, kde jsme u spolužáka na chatě trávili weeekend a lyžovali na Ještědu.

K začátku roku patří také odpočinek během zkouškového období a nějaký ten výlet. Letos to do zahraničí být nemohlo, ale díky partě lidí, kteří se rádi pohybují v horách a sdílejí prostor a radost jsme si i letos ne jen sněžnice užili užili (fotky od kamaráda, který fotí lépe a s lepší výbavou než já) a v pronajaté chaloupce zavzpomínali i na předchozí podobné výlety A, B, C, D, které dodávají člověku energii. Nějakou motivaci (Pošli lvíčka na zkušenou!) pro nabrání energie i výlety na vzduch hledá i studentský klub +/-FEL

A tak se i k vám obracím s novoročním přáním a pohledem Ať vám i vašim blízkým umožní zdraví plnit si své sny a nic a nikdo vám nebrání sdílet radost a výsledky vaší práce a tvorby a věřím, že zápiskem potěším lidi, kteří mají chuť se do výměny znalostí a radosti zapojit. O dalších nadějných projektech a fajn lidech příště (například Matlab/Simulink nebo open-source alternativy, uLAN, CAN FD na Teensy-4.x a SAME70). Přeji zdraví a světlé perspektivy, pokud ne na sněhu, tak alespoň v mysli.

       

Komentáře

[ehmmm]

Na zacatek si rypnu, ze Kralicak nejsou Jeseniky a podle me ani Rychlebske hory. Podle me to je proste takova samostatna skupinka, podobne jako treba ten Jested.

Ale doufam, ze jsem nerypal moc, protoze by me zajimalo, jak se da dostat do te jeskyne? Na Kralicaku jsme uz parkrat byli, tak by to chtelo zmenu.

[Aleš Kapica]

Pokud bys to bral podle údolí, tak Králičák patří k Rychlebám. Jinak to byly Sudety.

[ehmmm]

No vidis a pro me je proste predel to Klodske sedlo. Na jedne strane Rychlebky, na druhe Kralicak. Hlavne pri pohledu od Kralik to je takova samostatna podkova. I kdyz dokazu si predstavit, ze Psonkum z druhe strany se ty kopce jevi jinak.

Co se tyka Sudet, tak o tom si tu muzeme vypravet dlouho. Ale zrovna o Kralikach neni pochyb, ze byly nemecky. I kdyz vehlasu Lanskrouna nedosahly.

[Aleš Kapica]

Kladské sedlo je předělem mezi Orlickýma horama a Králičákem.

Jinak pro Poláky je to jedno pohoří konkrétně Sněžné hory, které jsou součástí východních Sudet. Jak vidíš, oni s tím názvem (na rozdíl od zdejších pitomců) problém nemají.

[ehmmm]

Pribrzdi.

Kladske sedlo je predel mezi Kralicakem a Rychlebkama, to neokecas. Nevim, jaky zemepisny nazev ma to, co myslis ty, tedy hranicni prechod v Lichkove, ale Kladske sedlo to opravdu neni.

Ten link na Polskou wiki jsi po sobe cetl? Sami tam rikaji, ze Gory Sniezne bylo oznaceni pro masiv Kralicaku v obdobi po valce. (Zrejme kdyz to prijduvsi Polaci potrebovali nejak polsky pojmenovat.) A ze na vychode to konci Kladskym sedlem a prechazi v Rychlebky.

Nerikam, ze mam patent na pravdu, ale zrovna na Kralicaku jsem uz parkrat byl. (A mozna stejnekrat kvuli spatnemu pocasi nedosel.)

[Aleš Kapica]

Tak otázkou je, co bereš jako hranici mezi horama. Králičák je z našeho pohledu jeden velký kopec. Rychlebky jsou hřebenem, který rozděluje od Jeseníků tok Bělé. Orlické hory od Králického Sněžníku zas odděluje Kladská Nisa. A i na polské straně teče nějaký přítok Kladské Nisy, který odděluje masív Kralickeho Sněžníku od Rychleb.

[huh]

Tak to mají asi na wikipedii špatně.

[Aleš Kapica]

Tam je víc věcí špatně. Ale to by nemělo nikoho překvapovat, jelikož to co se tam píše je pouze výsledek určitého konsensu editorů. Což apriori není špatně, protože encyklopedie není literatura faktu, nýbrž sumář všeobecně přijímaných "pravd", které klidně mohou být z jiného úhlu nepravdivé. Viz např. pohled na odsun z pohraničí, zásluhy Edwarda Beneše o stát, atp.

[huh]

Zajímavý, že úplně stejný článek z wikipedie odkazuješ v polštině Kralický Sněžník je totiž samostatné pohoří, první komentář ve vlákně to řekl správně.

[Ondřej J]

Přesně tak, Králický sněžník je jednoznačně samostatné pohoří. Tam není o čem diskutovat.

[Aleš Kapica]

Poplácejte se hoši po zádech. Mi je to totiž srdečně jedno. Kopec jako kopec.

[Ovoce]

Tak, Králický Sněžník je samostatný morfologický prvek.

[Aleš Kapica]

Jen pro úplnost.

[Pavel Píša]

Zdravím,

pro mě je celá oblast od (hodně) mala spojená s pojmenováním Jeseníky a ta centrální část, pokud jí mám označit, tak pak jako Hrubý Jeseník.

Co se týče jeskyně je v létě volně přístupná, na mapy.cz je snad zakreslená správně, v openstreetmap.org je pak určitě přesně. V komerčních mapách od Garmina jí měl kamarád nesmyslně. Ale v roce 1988 jsem jí našel jen podle popisu a krátké ukázky v zálesáckých mapách, když jsme byli v oblasti na stromečcích z gymnázia.

V zimně je jeskyně pro běžný vstup zavřená kvůli zimování netopýrů, když tak v žádném případě je nebudit a chovat se tiše, prý stačí dvě, tři probuzení během zimy a nepřežijí.

S pozdravem,

Pavel Píša

[_]

Nevím proč jsem si na první čtení myslel, že to psal Bluebear/Jenda, a pořád jsem nechápal, jak se od snění o cyklistice dostal ke skutečnému pohybu. Asi půjdu k očnímu.

[Gréta]

nn psala sem to jakoby já bystroušák/vencour :D :D ;D ;D

[Bystroushaak]

Počkej, já myslel že jsem Bherzet.

[Bedňa]

Píšeš zajímavě a jsem rád, že se umíš a chceš se o své vědomosti podělit. Chápal bych to na Ǎbičku zveřejnit před pár lety, ale proč teď, když je Abičko v rukou Microsoft firmy. Ten název portálu už z Linuxem nemá nic společného. Root samozřejmě není alternativa, to už je Ábičko s MS pozit lépčí, zde chodí alespoň šikovní lidé.

[Gréta]

ď, když je Abičko v rukou Microsoft firmy

coto coto????? :O :O

[Bedňa]

MS reklamy nonstop?

[Gréta]

to sou jenom vobyč reklamy asi :D ;D

se schválně někdy koukni na root bez zaplýho ublocku jestli to todleto jakoby připadá votravný moc ;D ;D

[Bedňa]

V antiXe je adblock by default a nemám duvod jej vypínat. Šetřím Internet a skutočná Gréta by se radovala.

[ET]

Dobry den,

rad bych se zeptal, zda neplanujete nahrat/vystavit nejake dalsi prednasky/predmety v cestine - napr. podobne, jako je nahrana prednaska "Architektura poctitacu".

Kazdopadne dekuji za skvele prednasky a at se dari.

[Pavel Píša]

Jsem rád, že někoho mé převážně domácí pokusy potěšily. Z dalšího nabízím to, co mám, to jsou ty záznamy anglických schůzek BE4M35PA. Myslím, že témata jsou zajímavá, kvalita prezentací, které rozšiřuji ze základu vytvořeného Michalem Štěpanovským, také není nejhorší. Chyby v překladu do angličtiny kdyžtak padají na mojí hlavu. U přednesu by mě pak zajímalo, jestli mu je rozumět nebo je neposlouchatelný (ideální by byla kritika od rodilých mluvčích)...

Ale zvýrazňujete v češtině, bez odůvodnění jestli Vám nechutná jen moje angličtina (nedivil bych se) nebo obecně. Tento běh B35APO necháváme založený na loňských nahrávkách, doktor Petr Štěpán se rozhodl přidat krátká videa (YouTube) zaměřené na učení podstatného základu bez toho možná příliš širokého záběru a souvislostí okolo, ke kterému mám sám sklony. Sám zvažuji pro B35APO jen přetočení přednášky o paměti... ale spíš jen když bude čas.

Dále pokud bude zájem o přednášky na Installfestu, tak touto cestu rád vydám tu poslední o vývoji, na katedře na otestování dataflow window čeká Apple M1. Pokud zájem nebude, tak tuto přednášku natočím asi podobným stylem jako ty předchozí.

Rád bych připravil nahrávky přednášek B35APO anglicky.

Pokud Vás zajímají technické přednášky česky, tak se můžete podívat po YouTube na mé starší o motion, control, CANu, RspberryPi z InstallFestů a LinuxDays.

Přetočit plánuji přednášky B35APO až přejdeme na RISC-V. Snad se to povede v běhu LS 2021, i když možná nechám předmět jednou proběhnout normálně a pak až se zase usadí tak teprve natáčet. Snad již také budou přednášky naživo, kdy je to mnohem snadnější, než mluvit bez publika a odezvy.

Pokud na podzim nebudou v pokročilých architekturách zapsaní cizinci, tak předmět třeba natočím česky.

Pokud by byl o něco dalšího opravdu velký zájem, tak mohu zvážit i přípravu přednášek na nějaké další téma.

Jinak na kanálech ČVUT FEL je mnoho zajímavých přednášek a nyní jich i z důvodu potřeby přibývá opravdu hodně. Předpokládám, že i na dalších univerzitách je to podobné.

S pozdravem,

Pavel Píša

[Josef Kufner]

Jak jsou na tom vlastně dnešní bakalářští studenti s angličtinou?

[Aleš Kapica]

Řekl bych že rozhodně líp, než ti před 20 lety.

[Pavel Píša]

Nedokáži kvantitativně posoudit.

Kvalitativně, příklady, mnoho na tom bude a je lépe než já. V minulém běhu jsme měl třeba studenta, Čecha, který střední školu vystudovat za stipendium získané myslím na basketbal v USA.

Na druhou stranu určitě je mnoho studentů, kteří mají s angličtinou potíže.

V minulém běhu při přechodu na distanční formu jsem v rámci zvýšené zátěže začal aktualizovat a čistit materiály k přednáškám jen v angličtině (anglické jsem potřeboval pro verzi předmětu pro cizince a na editování obou verzí mi došly síly). Již nemohu najít anketku, kde jsem se ptal, jak moc to českým studentům vadí, že budu přednášet česky podle anglických prezentací. Ale výsledek byl, že v kurzu o 350 lidech kdy v danou chvíli jich bylo odhadem tak 100 online to jako problém vidělo jen několik studentů (dva, tři).

Letos míním v stejném systému pokračovat.

V magisterském běhu je pak na ČVUT FEL zavedené pravidlo, že anglická verze předmětu se učí (pokud je vypsaná a je zájem) dohromady s českou a jakmile je na přednášce nebo cvičení jeden cizinec, tak se přepíná do angličtiny. Někdy tím trpí kvalita a především množství předaných informací, protože pro mnoho z nás je výklad v angličtině pomalejší. Ale je hodně vyučujících, co přednášeli i na univerzitách v cizině a mají angličtinu dobrou, ale sám do této skupiny určitě nepatřím.

Na druhou stranu souhlasím s tím, že náš místní píseček je malý a pokud se člověk chce o něco podělit s těmi, kteří jsou ochotní spolupracovat a sdílet, tak je potřeba ideálně vše (dokumentaci, komentáře, issues, projekty, e-maily) psát v angličtině a nakonec když byl zájem, tak jsem se i se všemi včetně rodilých mluvčích dohodl. Asi největší challenge bylo nevypadnout z komunikace při ad hoc zorganizovaném výletu z Google Summer of Code Metors Summitu, kde jsem se přidal ještě s jedním Španělem k k dvojici, která spolu mnoho let žila v Británii (rodilý Angličan (GNOME) a partnerka (Colabora) Ruska od dvou let v Británii). Když začali mluvit především s spolu a o věcech mimo oblast techniky, tak to bylo docela dílo, ale šlo to a bylo nám v Paradise Valley moc dobře. Naopak po návratu schopnost porozumění v češtině s lidi, se kterými a pro které jsem pracoval přes 20 let vedla k totálním katastrofám a blokaci veškerého sdílení. Takže jazykem to asi není.

S pozdravem,

Pavel Píša

[Josef Kufner]

Materiály v angličtině, ale výklad v češtině (tedy česky mluvená přednáška s anglickými slajdy) je v pohodě – z mé zkušenosti i dle snad všech, se kterými jsem se o tom kdy bavil. Ovšem pokud je i výklad v angličtině, tak to nebývalo hodnoceno příliš dobře (obzvlášť pokud přednášející nebyl zrovna dobrý mluvčí). Zdá se, že situace je víceméně stále stejná.

Co se týče jakékoliv spolupráce mimo zdejší píseček, tak je angličtina nutnost. Minimálně ta dokumentace se za hranice vydá skoro vždy.

[ET]

Dobrý den,

* kurz "Architektura počítačů" je naprosto skvělý a co se týče formy, tak mně osobně naprosto vyhovuje - prostě proto, že obsah vede na plné čáře nad formou (a že je někde drobná chybka na sdělení nic nemění - např. "Hello word" místo "Hello world")

* s angličtinou problém nemám (několik let jsem pracoval v mezinarodní firmě, kde se mluvilo téměř výhradně anglicky), ale ta "czenglish" v kurzu "Advanced Computer Architectures" mi nějak "neleze do hlavy" - rozhodně bych se Vás nerad dotkl, nebo Vás demotivoval před další publikací - já se tím nějak prokoušu, ale přeci jen je čeština pro mě příjemnějsí, proto jsem se ptal na českou verzi kurzů

* YT kanál ČVUT (FEL) znám (třeba fyzikální kurzy pana Kulhánka jsou skvělé), ale jak je tam vše na jedné hromadě, tak se v tom hůře vyhledává

* doufám, že nás zde budete nadále zásobovat "potravou" a že se nenecháte demotivovat kvalitou zdejších příspěvků

Ještě jednou velké díky za sdílení a ať se daří ;)

[Pavel Píša]

Díky za upřímnost,

rád bych si znalost angličtiny zlepšil, ale na druhou stranu najít si čas moc nedokáži a i kamarádka nade mnou zlomila hůl, že již intonaci nikdy nezvládnu. Je to poučení pro mladé, aby začali včas. "Hello word" jsem si také s překvapením všiml, pak to chvíli nechal i nakonec jako perličku, ale již si ani nepamatuji, kde to bylo. Za zaslané opravy do slidů budu rád. Co se týče pěkně natočených přednášek nebo alespoň videa/průvodce k simulátoru, tak jako jedinou cestu vidím předat znalosti mladším a nadějnějším a doufat, že někteří z nich se do natočení pustí. Udělám jim k tomu když tak příklady, případně i úpravy simulátoru a slidy... Máme na škole kolegu z Británie, chtěl sám vypsat nový předmět, kde by základy procesorů vysvětloval na osmibitech, tak jsem mu posílal materiály k tomu jak to učíme v našem předmětu a nabízel mu, aby se zapojil. Ten by určitě něco pravdu svižnou a nativní angličtinou mohl natočit. Zkouším i studenty, ale čas moc nemají. Jeden vývojář a učitel architektur z Colorado Springs také náš simulátor považuje za nejlepší pomůcku, kterou viděl. Učil architektury i ve Washingtonu a ještě dalších univerzitách. Při hovoru uvažoval že by na základě mojí czenglish něco nahrál... Ale zatím mu čas asi nezbyl. Tak uvidíme.

Ono je to jiné jen namluvit video a přímo prezentovat, vysvětlovat a kombinovat s tím, jak se mi daří psát, sledovat a řídit ukázky. Sám neumím připravit a odvykládat projev slovo od slova. Můj výklad, ať český nebo anglický je aktulání převod myšlenek do slov. Sice je podle nějakého hrubého scénáře, který si vytvářím se slidy, ale i když jsou prý příliš plné textu, tak většina těch informací o souvislostech, příčinách a důsledcích, které beru jako hlavní přínos výkladu proti projití a budování si myšlenkového modelu ze slidů, je jen vybuzená fakty z prezentace.

Jsem rád, že alespoň české texty vidíte jako užitečné.

Za náměty, upozornění na chyby a ještě lépe za diffy a pull requesty do projektů, budu rád.

Co se týče školního kanálu, tak jsou tam i playlisty a předměty, kde přednášející mají zájem sdílet i na veřejných stránkách odkazy do YouTube, BBB atd... mají, takže můžete zkusit seznam předmětů třeba na CourseWare. Pokud chcete již nyní kompletní materiály, tak za uběhlé/archivované semestry. Jinak můžete zkusit odkazy na stránky předmětů přímo z Bílé Knihy ČVUT.

S pozdravem,

Pavel Píša

[ET]

znalost angličtiny jako taková, bude určitě OK (když jezdíte na GSOC, atp.), jde jen o tu intonaci/přednes - ale je to jako se vším, jsou to "vysezené kalhoty/dril" aneb "učený z nebe nespadl" a pak je tu ještě "problém se setrvačností", kdy se člověk neco nějak naučí používat a přeučit se je pak o to těžší (znám ze hry na kytaru/bicí)

s cizím jazykem je pak obecně potíž, že člověk nemá tolik možností se vyjádřit a právě ten "možná příliš široký záběr", jak píšete, dělá Vaše přednášky (pro mě) ještě zajímavějšími - "široký záběr" se pak muže "ztratit v překladu", což by byla škoda

jinak já si o svojí czecnglish žádné iluze nedělám - není to bůh ví co :)

"Ono je to jiné jen namluvit video a přímo prezentovat, vysvětlovat a kombinovat" - je mi to jasné, ješte jednou velké díky za sdílení ;)

"Za náměty, upozornění na chyby..." - nejde o chybu, jen drobnost, které jsem si při prehrávání všiml - v prednášce I_O subsystem, na straně/slide 20 (cca v čase 1:06:05++) je na posledním řádku "Hello word"

ještě bych měl dotaz k video přednáškám BE4M35PAP - Advanced Computer Architectures, jestli je možné (resp. i legální) je nějak jednoduše stáhnout ? zatím jsem to nijak "necrackoval" a youtube-downloader si na tom vylámal zuby

[Bherzet]

Třeba tady: klikneš na to video pravým, dáš Open video in a new tab a uložíš.

[ET]

a jo, tak to mě dostalo, že je to tak easy :) díky

[Pavel Píša]

Myslím, že takto kvalitní video s kombinovaným hlasem a prezentací jednoduše nezískáte.

BBB ukládá prezentaci jako sekvenci SVG vektorových obrázků. Přitom využívá časové animace v SVG k vektorovému záznamu uprav, zvýraznění atd během prezentací. Formát je to pěkný a kvalita vysoká, většinou vektorová a bezztrátová, ale vlastní BBB projekt dobré řešení pro převod do MP4 nenabízí. Nás správce BRUTE, BBB atd... Daniel Večerka naimplementoval do systému BRUTE služby, které záznamy na videa převedou a studenti si je ze systému mohou stáhnout. Je to nastavené jen na hlas a slidy, bez účinkujících. Uvažoval jsem záznamy poskytnout třeba na YouTube školy, ale nevím, jestli tou angličtinou nedělám příliš velkou ostudu. Takže jsem si zatím říkal, že jinde spíš videa zveřejňovat nebudu.

Ale pokud i po zhlédnutí části BBB záznamů máte o videa zájem, tak asi i nějakou informační hodnotu mají. Takže zde máte linky do našeho interního systému

01_introduction 02_superskalar_organization_introduction 03_superskalar_technics_data_flow_inside_processor 04_superskalar_technics_instruction_prefetching 05_superskalar_technics_memory_data_flow_vliw_and_epic 06_memory 07-memory_coherence 08-memory_consistency 09_parallelism 11_interconnection_networks 12a_risc_arch 12b_x86_architecture 13_gpu_and_gpgpu 14_history_and_future 15 - Spectre, Meltdown by Karel Kočí

Budu rád za zpětnou vazbu, jestli Vám videa přinesou nějaké nové poznatky a jestli se dají sledovat. Jsou to jen mluvící slide. Někdy bych to rád nahrál nějak lépe.

S pozdravem,

Pavel Píša

[Josef Kufner]

U přednášek mám docela rád, když tam mluvící je tak nějak trochu vidět. Gestikulace a vůbec řeč těla docela pomáhá s vnímáním přednesu. Občas však přednášející zakrývá kus slajdů, na to je potřeba dát pozor a buď nechávat na slajdech nějaký roh volný nebo přednášejícího občas nechat zmizet.

[Pavel Píša]

Pravě proto, jsem se ty přednášky pro prváky i pokusil i doma nahrávat v improvizovaném studiu s greenscreenem. Hlavní popud pro to bylo, když mi rok před tím kamarád říkal, že se na online přenos mojí přednášky z LinuxDays 2019 dívali doma se ženou a on sledoval ty slidy a technické záležitosti a Petra pozorovala jak tam rozkládám rukama. Nemyslím si, že bych byl tak perfektní objekt k sledování, ale když to může někomu pomoc vydržet přednášku sledovat i když o ní technicky až tak zájem nemá, tak je to důvod se do ní promítat.

Jinak pokud by byl zájem a čas, tak mohu zase do těch přednášek z pokročilých architektur vygenerovaných z BRUTE do rohu zpátky zastříhat záběr z kamery. Ale virtuální studio jsem na to nestavěl, je to jen obyčejně v místnosti a pozadí není moc reprezentativní.

Jinak velký dík patří i studentům PAP, že byli ochotní se nechat nahrávat. Je to úplně jiný pocit přednášet, když vidím živ=ho posluchače i s tím, že občas ztratí pozornost, než když se přednáší to prázdna. Plně chápu, proč nejde jen na kameru uspořádat plnohodnotný koncert, divadelní představení atd... Živý divák moc chybí.

[ET]

Souhlas, že by bylo lepší tam mít alespoň nějaký pohyb, než statické slidy - což očividně platí i obráceně, kdy prednášející kouká do prázdné/statické místnosti - ale chápu, že to vyžaduje extra netriviální úsilí s úpravou, takže takhle je to za mě OK, díky ;)

Ještě mě napadlo, že by případně šla videa (jak česká, tak anglická) doplnit o anglické titulky, ale opět to vyžaduje extra práci navíc

[Josef Kufner]

Kouknul jsem náhodně na pár okamžiků z těch přednášek pro prváky a vytknul bych tomu jednu věc: Přednášející se nedívá do kamery.

Doporučuju si umístit potřebné materiály tak, aby se při jejich čtení koukalo směrem na kameru. I když to nebude úplně přesně, bude to mnohem lepší než koukat na stůl. Je to celkem jednoduchá pomůcka i u přednášení a prezentování – pomocný monitor směrovaný od diváků, aby úhlový rozdíl čtení vs. oční kontakt byl co nejmenší, jen ten monitor nesmí působit jako zeď.

[Pavel Píša]

O problému vím, potíž je, že jsem neměl nikoho na režii a zvýrazňování do již natočených materiálů také zabírá neuvěřitelné množství času. Takže ten obsah, který vidíte, vznikal během natáčení, před sebou mám Wacom tablet a bezdrátový prezentér a klávesnici. Přitom zvýrazňuji přímo na tom tabletu. Domácí sestava je vidět od 15 snímku v prezentaci z OpenAlt. Pro zpětnou vazby pohybu v obraze mám pak monitor bokem. Opět pohled na něj není směrem na diváky...

Náměty vítané. Cesta je asi light board, ale na jeho stavbu čas nemám a na jeho nákup také asi peníze nebudou. Přitom se také na vše nehodí.

[Josef Kufner]

Aha, to tu podivnou polohu vysvětluje. Asi bych ten tablet na kreslení přiznal a nechal viditelný na okraji záběru. Když pak bude monitor na poznámky/kontrolu u kamery, tak hlava půjde automaticky směrem k divákům. Pak už jen srovnat ostatní úhly, aby postoj byl v rámci možností přirozený, odpovídal kompozici obrazu a přitom byl praktický. Vlastně mi to trochu připomíná předpovědi počasí. Tam by také mohla být nějaká zajímavá inspirace.

Někde jsem viděl přednášejícího kreslit fixy na sklo. Obraz byl překlopený a snímaný skrz to pokreslené sklo. Je to docela populární speciální efekt ve filmech, ale jde to i prakticky. Jen to asi nepůjde kombinovat s promítáním slajdů.