Společnosti Ticketmaster byla odcizena databáze s osobními údaji (jméno, adresa, telefonní číslo a část platebních údajů) 560 miliónů zákazníku. Za odcizením stojí skupina ShinyHunters a za nezveřejnění této databáze požaduje 500 tisíc dolarů [BBC].
Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Tiskni Sdílej:
...open-source teď vládne světu IT...
Vážně? Nevšiml jsem si, že by nějak zvlášť vládl.
budoucnost je v clouduto je posledni dobou cim dal vic rozsireny omyl. Nicmene IMHO stale plati, ze budoucnost patri aluminiu.
které vůbec nikoho nezajímajíJá, vůbec nikdo, zde prohlašuju, že se mi příspěvek docela líbil :).
Zase tak černě bych to neviděl. Ono to tu už jednou bylo, data se nosila do výpočetních center na děrných štítcích a počítalo se na pronajatém HW, pak zase byly osobní počítače bez sítě a všechno se dělalo lokálně… pořád se to mění sem tam
Z „cloudu“1 si můžeme vzít to dobré – je potřeba, aby se z toho stalo něco jako poskytovatel elektřiny – ten ti taky nemluví do toho, jaké spotřebiče od jakých výrobců si připojíš – prostě platíš za spotřebované kWh a víc ti do toho dodavatel nekecá. Data si zašifruješ a podepíšeš (resp. odšifruješ a ověříš) na klientech a poskytovatel ti dává jen místo na disku a konektivitu. To je ten správný cloud.
[1] lépe řečeno IaaS, SaaS
Cloud je v první řadě marketingová sračka, dost těžko ho jde používat jako odborný a definovaný termín.
Cloud jsem v počátcích vnímal jako službu podobnou VPS, ale s tím rozdílem, že je neomezeně1 škálovatelný, dá se plynule snadno a rychle měnit výkon a zákazník platí jen za spotřebované zdroje místo fixního paušálu. Takový termín by i celkem dával smysl. Jenže pak se tím začalo nálepkovat kde co, kdejaký pitomý web je dneska najednou cloud…
[1] resp. ta omezení jsou dost vysoko nad potřebami zákazníka
Zase tak černě bych to neviděl. Ono to tu už jednou bylo, data se nosila do výpočetních center na děrných štítcích a počítalo se na pronajatém HW, pak zase byly osobní počítače bez sítě a všechno se dělalo lokálně… pořád se to mění sem tamJenže tehdy se to tak dělalo z toho důvodu, že mít přistavený u garáže, kterou by celou ten počítač zaplnil, ještě jaderný reaktor který by ho napájel, bylo silně nepraktické. Každý klient ovšem dostal výpočetní čas a jen ten a co si v něm bude provádět už si musel zajistit sám. Dnes se tak činí na jedné straně z toho důvodu, že klienti si myslí, že cloud bude za ně řešit jejich problémy a na straně druhé s vidinou přístupu k obrovskému množství jedinečných osobních informací (a z toho plynoucích vedlejších zisků). V tom přece jen trochu rozdíl je. Nicméně v jednom máš absolutní pravdu: Jsou to jen trendy. Trendy které se furt dokolečka mění sem a tam. A asi se i měnit budou. Ostatně ani to slavné VPS není nějaká spása. Spíš naopak. Je to jen logický krok, který nastal poté co byla na internetu silně vyvedena z rovnováhy synchronnost rychlostí _domácích přípojek_. Celé to vede k jedinému: K architektuře server-klient a k čím dál větší pasivnosti média. Je zajímavé, že přípojek je čím dál víc (dokonce tak moc, že už je není kam cpát v adresních rozsazích, které IPv4 nabízí) a přesto co až tak na síti snadno a rychle vyměníš?: Maximálně pár tweetových zpráv nebo zkomprimovaných obrázků. A trend bude sílit dál. Snad se nedostane do úrovně interaktivnosti jakou má třeba pozemní a satelitní televize nebo rádio.