Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Tiskni
Sdílej:
...open-source teď vládne světu IT...
Vážně? Nevšiml jsem si, že by nějak zvlášť vládl.
budoucnost je v clouduto je posledni dobou cim dal vic rozsireny omyl. Nicmene IMHO stale plati, ze budoucnost patri aluminiu.
které vůbec nikoho nezajímajíJá, vůbec nikdo, zde prohlašuju, že se mi příspěvek docela líbil :).
Zase tak černě bych to neviděl. Ono to tu už jednou bylo, data se nosila do výpočetních center na děrných štítcích a počítalo se na pronajatém HW, pak zase byly osobní počítače bez sítě a všechno se dělalo lokálně… pořád se to mění sem tam
Z „cloudu“1 si můžeme vzít to dobré – je potřeba, aby se z toho stalo něco jako poskytovatel elektřiny – ten ti taky nemluví do toho, jaké spotřebiče od jakých výrobců si připojíš – prostě platíš za spotřebované kWh a víc ti do toho dodavatel nekecá. Data si zašifruješ a podepíšeš (resp. odšifruješ a ověříš) na klientech a poskytovatel ti dává jen místo na disku a konektivitu. To je ten správný cloud.
[1] lépe řečeno IaaS, SaaS
Cloud je v první řadě marketingová sračka, dost těžko ho jde používat jako odborný a definovaný termín.
Cloud jsem v počátcích vnímal jako službu podobnou VPS, ale s tím rozdílem, že je neomezeně1 škálovatelný, dá se plynule snadno a rychle měnit výkon a zákazník platí jen za spotřebované zdroje místo fixního paušálu. Takový termín by i celkem dával smysl. Jenže pak se tím začalo nálepkovat kde co, kdejaký pitomý web je dneska najednou cloud…
[1] resp. ta omezení jsou dost vysoko nad potřebami zákazníka
Zase tak černě bych to neviděl. Ono to tu už jednou bylo, data se nosila do výpočetních center na děrných štítcích a počítalo se na pronajatém HW, pak zase byly osobní počítače bez sítě a všechno se dělalo lokálně… pořád se to mění sem tamJenže tehdy se to tak dělalo z toho důvodu, že mít přistavený u garáže, kterou by celou ten počítač zaplnil, ještě jaderný reaktor který by ho napájel, bylo silně nepraktické. Každý klient ovšem dostal výpočetní čas a jen ten a co si v něm bude provádět už si musel zajistit sám. Dnes se tak činí na jedné straně z toho důvodu, že klienti si myslí, že cloud bude za ně řešit jejich problémy a na straně druhé s vidinou přístupu k obrovskému množství jedinečných osobních informací (a z toho plynoucích vedlejších zisků). V tom přece jen trochu rozdíl je. Nicméně v jednom máš absolutní pravdu: Jsou to jen trendy. Trendy které se furt dokolečka mění sem a tam. A asi se i měnit budou. Ostatně ani to slavné VPS není nějaká spása. Spíš naopak. Je to jen logický krok, který nastal poté co byla na internetu silně vyvedena z rovnováhy synchronnost rychlostí _domácích přípojek_. Celé to vede k jedinému: K architektuře server-klient a k čím dál větší pasivnosti média. Je zajímavé, že přípojek je čím dál víc (dokonce tak moc, že už je není kam cpát v adresních rozsazích, které IPv4 nabízí) a přesto co až tak na síti snadno a rychle vyměníš?: Maximálně pár tweetových zpráv nebo zkomprimovaných obrázků. A trend bude sílit dál. Snad se nedostane do úrovně interaktivnosti jakou má třeba pozemní a satelitní televize nebo rádio.