Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Ze zvědavosti jsem si pořídil Futuro Cube, snad jediný český výrobek na ThinkGeeku. Zalíbila se mi existence SDK (které mi po několika emailech dokonce poskytli i pro Linux
) a prostorovost jednotlivých "her", reakce lidí "co to sakra je" jsou taky fajn
. Když už mám SDK, tak jsem se rozhodl si trochu pohrát a napsat pro Futuro Cube jednoduchý prográmek pro vizualizaci hudby. Trochu jsem narazil, když jsem zjistil že Futuro Cube nemá mikrofon, ale i tak se nakonec povedlo ...
Nejdříve ukázka o co vlastně jde: krátké video. A pro úplnost: github projektu.
Kolega doporučoval ať zneužiju akcelerometr, ale tak nahlas mi hudba zas nehraje (a i tak si sousedi občas stěžují...). Raději jsem se podíval na dokumentaci k SDK a zjistil, že se dají LEDky ovládat pomocí správných příkazů přes USB emulaci sériového portu (USB CDC ACM). Samozřejmě, nevýhoda tohoto přístupu je, že kostka musí být připojená přes USB k počítači. Výhoda je, že to funguje.
Musím přiznat, že jsem na začátku vzal *.pyc z SDK, pustil na ně uncompyle2 a pohrál si s takto dekompilovanýma "zdrojákama" dokud kostka nedělala co jsem chtěl
. V takovémto stavu jsem projekt nechal poslední dva měsíce, než jsem si vzal včera sick day. Tady bych se trochu pozastavil nad tím, že je SDK distribuováno jako python bytecode a ne zdrojáky, vždyť není problém z bytecodu zdrojáky jednoduše dostat a navíc python negarantuje kompatibilitu bytecode ani mezi minor verzemi.
V neděli jsem se vrátil z jednoho z mých výletů do Dublinu, o kterých jsem tady nedávno psal
. Tenhle víkend byl takový emocionální roller coaster, že jsem si v útery raději vzal volno. V teamseeru (správa absencí) už jsem pomalu registroval můj "heart-break" jako "sick/cardiac", ale o extra vysvětlování v práci jsem fakt nestal a změnil důvod na "sick/headache or migraine"
. Každopádně celý den na posteli (sám :'( ) byla idealní příležitost dodělat tenhle projektík. Tak jsem začal od začátku, konečně se podíval jaká data SDK vlastně kostce posílá a naimplementoval vše co je potřeba od začátku nad pyserial a pyudev (+forknutý impulse pro získání a zpracování dat z PulseAudio). Nakonec se vše vešlo pod 300 řádků pythonu: zdrojáky na githubu.
Instalace je přímočará:
# instalace závislostí (na Ubuntu) sudo aptitude install git gcc make python-dev fftw-dev libpulse-dev python-serial # clone git repa, kompilace git clone https://github.com/luv/impulse-cube.git make
A teď uz stačí zapojit kostku a pustit:
./impulse-cube.py
Tiskni
Sdílej:
Třeba se to změní.Snad ano. To, že je open source závazek je častý argument, ale vydávat closed-source je také závazek. Jen už si většina lidí zvykla na to, že close source projekty na tyto závazky často kašlou, takže na něj nejsou takové nároky. Uživatelé jsou pak vývojářům vděšní už za to, že jednou za čas vydají novou verzi. Programátoři jsou na svůj kód kolikrát až přehnaně žárliví a nechtějí jej nikomu dávat. Potom v oteřvení svého kódu vidí jen ty nevýhody (jako jistou ztrátu kontroly a komplikace při potenciální snaze kód zase uzavřít) a vůbec si neuvědomují ty zásadní výhody. Vždyť Futuro Cube je produkt, který si o open-source a budování komunity přímo říká. Chcete aby si lidé o kostce říkali navzájem a aby sdíleli programy, které pro kostku vytvořili. Myslím si, že právě investice do budování SDK a komunity je to, co může kostku někam posunout a vydělat. Ono se mi to mluví, když nenesu tu zodpovědnost
. Možná se pletu ve své představě o tom, co Futuro Cube je a nemyslím si, že něco změním jedním příspěvkem. Ale Futuro Cube mě na první pohled hodně nadchlo. Taková hračka je snad snem každého programátora.
Na druhou stranu si nejsem jistý, že by SDK někoho skutečně zajímalo jako projekt, do kterého by chtěl přispívat.Jde o to, že za pár let přestanete tuhle kostku podporovat, a za dalších pár let už třeba nebude možné provozovat Python 2 nebo nějaké ty libky, na kterých je to (binárně) závislé. Takže kdo si koupil kostku, bude mít těžítko. Stejně, jako se staly těžítkem grafické karty vyjmenované dole na této stránce. Zatímco z Linuxu je podpora pro hardware odstraňována více než 20 let po zastarání a v době, kdy ten HW fakt už opravdu nemá využití, closed-source vendoři klidně dropnou pár let starý produkt - ať už proto, že je to „nebaví“, zkrachují nebo chtějí zákazníky donutit, aby si koupili novou verzi. Dále samozřejmě takové věci jako provoz na ne-x86 architektuře (RPi, mobil) nebo prostě svoboda zkoumat a vylepšovat. Já jsem třeba desetinásobně zrychlil Krakena a nesmím to dát dál, protože kokotská licence.