Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Ze zvědavosti jsem si pořídil Futuro Cube, snad jediný český výrobek na ThinkGeeku. Zalíbila se mi existence SDK (které mi po několika emailech dokonce poskytli i pro Linux
) a prostorovost jednotlivých "her", reakce lidí "co to sakra je" jsou taky fajn
. Když už mám SDK, tak jsem se rozhodl si trochu pohrát a napsat pro Futuro Cube jednoduchý prográmek pro vizualizaci hudby. Trochu jsem narazil, když jsem zjistil že Futuro Cube nemá mikrofon, ale i tak se nakonec povedlo ...
Nejdříve ukázka o co vlastně jde: krátké video. A pro úplnost: github projektu.
Kolega doporučoval ať zneužiju akcelerometr, ale tak nahlas mi hudba zas nehraje (a i tak si sousedi občas stěžují...). Raději jsem se podíval na dokumentaci k SDK a zjistil, že se dají LEDky ovládat pomocí správných příkazů přes USB emulaci sériového portu (USB CDC ACM). Samozřejmě, nevýhoda tohoto přístupu je, že kostka musí být připojená přes USB k počítači. Výhoda je, že to funguje.
Musím přiznat, že jsem na začátku vzal *.pyc z SDK, pustil na ně uncompyle2 a pohrál si s takto dekompilovanýma "zdrojákama" dokud kostka nedělala co jsem chtěl
. V takovémto stavu jsem projekt nechal poslední dva měsíce, než jsem si vzal včera sick day. Tady bych se trochu pozastavil nad tím, že je SDK distribuováno jako python bytecode a ne zdrojáky, vždyť není problém z bytecodu zdrojáky jednoduše dostat a navíc python negarantuje kompatibilitu bytecode ani mezi minor verzemi.
V neděli jsem se vrátil z jednoho z mých výletů do Dublinu, o kterých jsem tady nedávno psal
. Tenhle víkend byl takový emocionální roller coaster, že jsem si v útery raději vzal volno. V teamseeru (správa absencí) už jsem pomalu registroval můj "heart-break" jako "sick/cardiac", ale o extra vysvětlování v práci jsem fakt nestal a změnil důvod na "sick/headache or migraine"
. Každopádně celý den na posteli (sám :'( ) byla idealní příležitost dodělat tenhle projektík. Tak jsem začal od začátku, konečně se podíval jaká data SDK vlastně kostce posílá a naimplementoval vše co je potřeba od začátku nad pyserial a pyudev (+forknutý impulse pro získání a zpracování dat z PulseAudio). Nakonec se vše vešlo pod 300 řádků pythonu: zdrojáky na githubu.
Instalace je přímočará:
# instalace závislostí (na Ubuntu) sudo aptitude install git gcc make python-dev fftw-dev libpulse-dev python-serial # clone git repa, kompilace git clone https://github.com/luv/impulse-cube.git make
A teď uz stačí zapojit kostku a pustit:
./impulse-cube.py
Tiskni
Sdílej:
Třeba se to změní.Snad ano. To, že je open source závazek je častý argument, ale vydávat closed-source je také závazek. Jen už si většina lidí zvykla na to, že close source projekty na tyto závazky často kašlou, takže na něj nejsou takové nároky. Uživatelé jsou pak vývojářům vděšní už za to, že jednou za čas vydají novou verzi. Programátoři jsou na svůj kód kolikrát až přehnaně žárliví a nechtějí jej nikomu dávat. Potom v oteřvení svého kódu vidí jen ty nevýhody (jako jistou ztrátu kontroly a komplikace při potenciální snaze kód zase uzavřít) a vůbec si neuvědomují ty zásadní výhody. Vždyť Futuro Cube je produkt, který si o open-source a budování komunity přímo říká. Chcete aby si lidé o kostce říkali navzájem a aby sdíleli programy, které pro kostku vytvořili. Myslím si, že právě investice do budování SDK a komunity je to, co může kostku někam posunout a vydělat. Ono se mi to mluví, když nenesu tu zodpovědnost
. Možná se pletu ve své představě o tom, co Futuro Cube je a nemyslím si, že něco změním jedním příspěvkem. Ale Futuro Cube mě na první pohled hodně nadchlo. Taková hračka je snad snem každého programátora.
Na druhou stranu si nejsem jistý, že by SDK někoho skutečně zajímalo jako projekt, do kterého by chtěl přispívat.Jde o to, že za pár let přestanete tuhle kostku podporovat, a za dalších pár let už třeba nebude možné provozovat Python 2 nebo nějaké ty libky, na kterých je to (binárně) závislé. Takže kdo si koupil kostku, bude mít těžítko. Stejně, jako se staly těžítkem grafické karty vyjmenované dole na této stránce. Zatímco z Linuxu je podpora pro hardware odstraňována více než 20 let po zastarání a v době, kdy ten HW fakt už opravdu nemá využití, closed-source vendoři klidně dropnou pár let starý produkt - ať už proto, že je to „nebaví“, zkrachují nebo chtějí zákazníky donutit, aby si koupili novou verzi. Dále samozřejmě takové věci jako provoz na ne-x86 architektuře (RPi, mobil) nebo prostě svoboda zkoumat a vylepšovat. Já jsem třeba desetinásobně zrychlil Krakena a nesmím to dát dál, protože kokotská licence.