V Berlíně probíhá konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí KDE Plasma Akademy 2025. Při té příležitosti byla oznámena alfa verze nové linuxové distribuce KDE Linux.
Byl vydán Debian 13.1, tj. první opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.12, tj. dvanáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Evropská komise potrestala Google ze skupiny Alphabet pokutou 2,95 miliardy eur (71,9 miliardy Kč) za porušení antimonopolní legislativy. Podle EK, která mimo jiné plní funkci antimonopolního orgánu EU, se Google dopustil protisoutěžních praktik ve svém reklamním byznysu. Google v reakci uvedl, že rozhodnutí považuje za chybné a hodlá se proti němu odvolat. EK ve věci rozhodovala na základě stížnosti Evropské rady vydavatelů. Podle
… více »Podpora 32bitového Firefoxu pro Linux skončí v roce 2026. Poslední podporované 32bitové verze budou Firefox 144 a Firefox 140 s rozšířenou podporou, jehož podpora skončí v září 2026.
Společnost Raspberry Pi nově nabízí Raspberry Pi SSD s kapacitou 1 TB za 70 dolarů.
Microsoft BASIC pro mikroprocesor 6502 byl uvolněn jako open source. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se připojil k dokumentu „A Shared Vision of Software Bill of Materials (SBOM) for Cybersecurity“, který vydala americká Agentura pro kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost (CISA) s Národní bezpečnostní agenturou (NSA), spolu s dalšími mezinárodními partnery. Dokument vznikl v rámci globálního expertního fóra pro SBOM, které má za cíl motivovat k širšímu využívání … více »
Švýcarská AI centra EPFL, ETH Zurich a CSCS představila otevřený vícejazyčný velký jazykový model (LLM) s názvem Apertus. Vyzkoušet lze na stránce Public AI Inference Utility.
Byl vydán Linux Mint 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Čínská společnost Tencent uvolnila svůj AI model HunyuanWorld-Voyager pro generování videí 3D světů z jednoho obrázku a určené trajektorie kamery. Licence ale nedovoluje jeho používání na území Evropské unie, Spojeného království a Jižní Koreje.
Ze zvědavosti jsem si pořídil Futuro Cube, snad jediný český výrobek na ThinkGeeku. Zalíbila se mi existence SDK (které mi po několika emailech dokonce poskytli i pro Linux ) a prostorovost jednotlivých "her", reakce lidí "co to sakra je" jsou taky fajn
. Když už mám SDK, tak jsem se rozhodl si trochu pohrát a napsat pro Futuro Cube jednoduchý prográmek pro vizualizaci hudby. Trochu jsem narazil, když jsem zjistil že Futuro Cube nemá mikrofon, ale i tak se nakonec povedlo ...
Nejdříve ukázka o co vlastně jde: krátké video. A pro úplnost: github projektu.
Kolega doporučoval ať zneužiju akcelerometr, ale tak nahlas mi hudba zas nehraje (a i tak si sousedi občas stěžují...). Raději jsem se podíval na dokumentaci k SDK a zjistil, že se dají LEDky ovládat pomocí správných příkazů přes USB emulaci sériového portu (USB CDC ACM). Samozřejmě, nevýhoda tohoto přístupu je, že kostka musí být připojená přes USB k počítači. Výhoda je, že to funguje.
Musím přiznat, že jsem na začátku vzal *.pyc z SDK, pustil na ně uncompyle2 a pohrál si s takto dekompilovanýma "zdrojákama" dokud kostka nedělala co jsem chtěl . V takovémto stavu jsem projekt nechal poslední dva měsíce, než jsem si vzal včera sick day. Tady bych se trochu pozastavil nad tím, že je SDK distribuováno jako python bytecode a ne zdrojáky, vždyť není problém z bytecodu zdrojáky jednoduše dostat a navíc python negarantuje kompatibilitu bytecode ani mezi minor verzemi.
V neděli jsem se vrátil z jednoho z mých výletů do Dublinu, o kterých jsem tady nedávno psal . Tenhle víkend byl takový emocionální roller coaster, že jsem si v útery raději vzal volno. V teamseeru (správa absencí) už jsem pomalu registroval můj "heart-break" jako "sick/cardiac", ale o extra vysvětlování v práci jsem fakt nestal a změnil důvod na "sick/headache or migraine"
. Každopádně celý den na posteli (sám :'( ) byla idealní příležitost dodělat tenhle projektík. Tak jsem začal od začátku, konečně se podíval jaká data SDK vlastně kostce posílá a naimplementoval vše co je potřeba od začátku nad pyserial a pyudev (+forknutý impulse pro získání a zpracování dat z PulseAudio). Nakonec se vše vešlo pod 300 řádků pythonu: zdrojáky na githubu.
Instalace je přímočará:
# instalace závislostí (na Ubuntu) sudo aptitude install git gcc make python-dev fftw-dev libpulse-dev python-serial # clone git repa, kompilace git clone https://github.com/luv/impulse-cube.git make
A teď uz stačí zapojit kostku a pustit:
./impulse-cube.py
Tiskni
Sdílej:
Třeba se to změní.Snad ano. To, že je open source závazek je častý argument, ale vydávat closed-source je také závazek. Jen už si většina lidí zvykla na to, že close source projekty na tyto závazky často kašlou, takže na něj nejsou takové nároky. Uživatelé jsou pak vývojářům vděšní už za to, že jednou za čas vydají novou verzi. Programátoři jsou na svůj kód kolikrát až přehnaně žárliví a nechtějí jej nikomu dávat. Potom v oteřvení svého kódu vidí jen ty nevýhody (jako jistou ztrátu kontroly a komplikace při potenciální snaze kód zase uzavřít) a vůbec si neuvědomují ty zásadní výhody. Vždyť Futuro Cube je produkt, který si o open-source a budování komunity přímo říká. Chcete aby si lidé o kostce říkali navzájem a aby sdíleli programy, které pro kostku vytvořili. Myslím si, že právě investice do budování SDK a komunity je to, co může kostku někam posunout a vydělat. Ono se mi to mluví, když nenesu tu zodpovědnost
Na druhou stranu si nejsem jistý, že by SDK někoho skutečně zajímalo jako projekt, do kterého by chtěl přispívat.Jde o to, že za pár let přestanete tuhle kostku podporovat, a za dalších pár let už třeba nebude možné provozovat Python 2 nebo nějaké ty libky, na kterých je to (binárně) závislé. Takže kdo si koupil kostku, bude mít těžítko. Stejně, jako se staly těžítkem grafické karty vyjmenované dole na této stránce. Zatímco z Linuxu je podpora pro hardware odstraňována více než 20 let po zastarání a v době, kdy ten HW fakt už opravdu nemá využití, closed-source vendoři klidně dropnou pár let starý produkt - ať už proto, že je to „nebaví“, zkrachují nebo chtějí zákazníky donutit, aby si koupili novou verzi. Dále samozřejmě takové věci jako provoz na ne-x86 architektuře (RPi, mobil) nebo prostě svoboda zkoumat a vylepšovat. Já jsem třeba desetinásobně zrychlil Krakena a nesmím to dát dál, protože kokotská licence.