Apple představil nový iPad mini, iMac s čipem M6, 14palcový MacBook Pro s čipem M6 a MacBook Pro s PROLED XDR displejem – první Mac s dotykovým ovládáním.
Nedávno představený projekt mapSTL.com řeší budoucnost. 𝕏: "Netušil jsem, kolik patentů na generování map existuje. Existují patenty na generování fantasy map 🫣. Cokoliv je na 3D tiskárnu a tvoří to produkt, bude to mít patenty. Tak bacha na to!" … více »
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.4 (𝕏). Přehled novinek a vylepšení v poznámkách k vydání.
Byla objevena zranitelnost Tailworm v Tailscale a Headscale umožňující lokální eskalaci práv přihlášeného uživatele. Následně byla v Tailscale v opravené verzi 1.104.4+ změněna architektura aplikace. Viz příspěvek na blogu Tailscale.
Byl vydán Mozilla Firefox 159.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 159 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Nasazení softwaru, který nyní používá ve svých autech pro čínský trh, zvažuje automobilový koncern Volkswagen také v Evropě, kde by se mohl používat v budoucích vozech značek Volkswagen, Škoda a Cupra. Základem pro budoucí evropské modely by se mohla stát takzvaná China Electronic Architecture, elektronická architektura vyvinutá pro čínské modely ve spolupráci s tamní automobilkou Xpeng.
Vedoucím brněnské pobočky Red Hatu se stal Radek Vokál [LinkedIn].
Open source download manager Fatrat povstal z popela. Autor k dvacetiletému výročí projektu přidal do vínku podporu nejnovější knihovny libtorrent, rozhraní portoval na QT6, došlo k nahrazení podpory java rozšíření pythonem. Webové rozhraní bylo přepsáno s podporou mobilních zařízení. Aplikaci je taktéž možno zkompilovat bez podpory GUI. Více informací v releases.
Zranitelnost Broccoli2Shell (CVE-2026-111497) v kompresní knihovně Brotli se netýká pouze Node.js. Ohroženy jsou také aplikace využívající HTTP. Knihovnu používají webové prohlížeče, servery i řada dalších aplikací a technologií, například také Python nebo Bun. Identifikace všech zranitelných komponent může být obtížná, protože knihovna bývá součástí dalších softwarových balíčků nebo je přímo začleněna do spustitelných souborů aplikací.
Quad9, švýcarský celosvětově působící neziskový poskytovatel DNS, od 24. listopadu 2026 ukončí své služby ve Francii kvůli soudnímu sporu s katarskou televizní stanicí beIN. Ta požadovala blokování domén, které podle ní nelegálně zpřístupňují sportovní přenosy. Francouzský soud Katarům vyhověl a nařídil (🇫🇷, PDF) Quad9 blokaci zavést, pod hrozbou pokuty 1000 eur denně. Provozovatel příkaz odmítá s tím, že blokace
… více »
... a už se jdu kouknout co to vlastně udělal
Hm, jak tak na to koukám, nedalo by se to README strčit nějak rozuměji?Dělám na tom
vypadá (pro začátek) celkem v pohoděDíky.
A hned uvedu příklad proč. Např. ten "bug", že nefunguje v Geditu přepínání tabů pomocí Ctrl+PgUp/PgDn, je to opravdu bug? Přepínání tabů v Geditu funguje přes Alt+Ctrl+PgUp/PgDn:
{ "DocumentsPreviousDocument", NULL, N_("_Previous Document"), "<alt><control>Page_Up",
N_("Activate previous document"), G_CALLBACK (_gedit_cmd_documents_previous_document) },
{ "DocumentsNextDocument", NULL, N_("_Next Document"), "<alt><control>Page_Down",
N_("Activate next document"), G_CALLBACK (_gedit_cmd_documents_next_document) },
Autor jako podmínku pro vyřešení dává "Pošlete patch, který problém vyřeší a vývojáři jej akceptují." Což je něco, co v tomto případě řešitel vůbec nemůže ovlivnit - vývojáři to prostě mohou chtít jinak (tak jak to je).
Ale problém s rozhodnutím, zda byl úkol splněn, se bude objevovat vždy. Jsou možné dva případy - rozhodne zadavatel nebo rozhodnutí deleguje na někoho jiného - třeba vývojáře programu. V prvním případě musí zadavatel umět programovat, rozumět kódu a být schopen ho posoudit, navíc na to musí mít čas (není jednoduší si triviálnost sám zbastlit než to po někom kontrolovat?). V druhém případě řešitel vůbec neví na čem je, protože i když jeho kód může být kvalitní, fíčura bombastická, přesto ho vývojáři do programu nezařadí prostě proto, že mají o programu jinou představu - oni musí rozhodovat o jeho dizajnu a integritě, aby se z toho nestala nabubřelá bestie s milióny stokorunovými funkcemi.
Co blbneš? Myslíš, že chci někoho naštvat? ... A samozřejmě - pokud si myslím, že něco naději uspět nemá, neznamená to, že to tomu přeju neúspěch.Tak v tom případě prosím zapomeň vše, co jsem na toto téma napsal či naznačil

Tak v tom případě prosím zapomeň vše, co jsem na toto téma napsal či naznačilTak to jsem rád.
A co se týče těch klávesových zkratek, to je všechno pravda. Ty stesky jsou myslím ve zdrojáku gnome-terminálu, že?Ano. (src/terminal-accels.c) Jinak ty navrhované články (dbusu, gconf) by se mi taky líbily. Ale bylo by dobré, kdyby takový seznam byl i tady i na ábíčku (a dalo se proto třeba hlasovat). (Jo a dík za zmínku o
xkey.c - je to odpověď na diskuzi, kterou jsme kdysi vedli s Kyosukem.)
(Jo a dík za zmínku o xkey.c - je to odpověď na diskuzi, kterou jsme kdysi vedli s Kyosukem.)Myslíš tu o tom odchytávači kláves v userspace?
Jinak ty navrhované články (dbusu, gconf) by se mi taky líbily. Ale bylo by dobré, kdyby takový seznam byl i tady i na ábíčku (a dalo se proto třeba hlasovat).Obávám se, že takto to nefunguje. Námětů na články je dost a dost, ale lidí, kteří by je napsali (a času, v němž by to udělali) je zoufale málo.
Nicméně komu se chce věnovat spoustu času do tvorby CMS bez toho, aby byl jasný výsledek.Vitej na Zemi
Takhle to tu funguje, rika se tomu investice, jiste neni nikdy nic. Takhle se ti muze stat, ze za 3 mesice zjistis, ze se to neubira dobrou cestou prave proto, zes to hned ze zacatku neprizpusobil sirsi verejnosti.
Jo, nemusí to být dokonalé, ale tohle bych viděl jako první věc, která by chtěla vyladit jakmile se ukáže, že to má alespoň nějakou budoucnost.
Kdyby měl tu půlhodinku, tak si to naprogramuje sámPokud by to byl úkol zvládnutelný za půlhodiny, nemá cenu s tím lézt na burzu (zanedbávám motivační úlohy od pana Martinka)
Předpokládá se, že zadavatel bude člověk, který dokáže vyjádřit, co vlastně potřebuje, v jakém programovacím jazyce to má být a jaká knihovna se má využít.Zajimavy predpoklad
Dopredu preju uprimnou soustrast
Trochu reality: firmy potrebuji SW, pozaduji od nej urcite vlastnosti. Tecka. 90% z nich je fu*k, v cem to napises, oni nechapou fascinaci kodem, ktera se projevuje u nas vyvojaru a nema smysl je do toho jakkoliv zatahovat. Pokud nekdo veci jako knihovnu a jazyk chce specifikovat, pak prosim, proc ne, ale stavet to jako barieru je sebevrazda.
On ale asi ma pravdu i Leos, ze je to cele trochu predcasne. Myslim, ze opravdovy smysl to bude davat az za par let, az se open source metodologie vyvoje masivneji uchyti. Ted takove projekty obecne asi moc sanci nemaji. Taky proto bych to neomezoval na opensource. Integrovat do toho i beznou burzu by tomu mohlo pomoci prezit nejhorsi casy.
Nicmene je mozne, ze az jednou budu predelavat podle Robertovych pozadavku bazar, tak v nem vznikne sekce Zakazkove programovani. To by IMHO davalo na abicku nejvetsi smysl.
Mam pocit, ze bych na priprave takove funkce stravil vice casu, nez programatori na dohodnutych projektechNu, lehká pomoc. Zadání projektu číslo nula může znít - naprogramujte burzu projektů pro abclinuxu

U svobodneho software se podarilo odbourat jeden z techto problemu, totiz zjistovani co je potreba. Ulohu si zada sam programator a s nikym se nebavi. Proto take existuji miliony editoru, desitky desktopovych prostredi, prohlizecu, image-konvertoru apod. Vsechno software, kdy se neni treba nekoho ptat, vseobecne se vi, co se zhruba pozaduje. Naprosto v rozporu se ZAKAZNICKYM PROGRAMOVANIM!!!Proto take miliony z tech milionu jsou naproste paskvily, programy, ktere psal nekdo sam pro sebe a ze to nekomu vyhovuje, je spise nahoda.
Ostatně kolik desítek procent vyvíjených systémů nikdy nespatří světlo světa (nebo je předražených, či dělají něco úplně jinak a složitěji) jenom proto, že do toho kecá hromada byrokratů (darmožroutů), kteří přitom ani nejsou schopni dát programátorovi jednoznačné zadání?
Tiskni
Sdílej: