ESPHome, tj. open source systém umožňující nastavovat zařízení s čipy ESP (i dalšími) pomocí konfiguračních souborů a připojit je do domácí automatizace, například do Home Assistantu, byl vydán ve verzi 2024.4.0.
LF AI & Data Foundation patřící pod Linux Foundation spustila Open Platform for Enterprise AI (OPEA).
Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group vydalo verzi 1.1 specifikace OpenXR (Wikipedie), tj. standardu specifikujícího přístup k platformám a zařízením pro XR, tj. platformám a zařízením pro AR (rozšířenou realitu) a VR (virtuální realitu). Do základu se z rozšíření dostalo XR_EXT_local_floor. Společnost Collabora implementuje novou verzi specifikace do platformy Monado, tj. open source implementace OpenXR.
Byla vydána nová verze 0.38.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 4.4 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzích 1.3.1, 1.2.3 a 1.0.6. Ve verzi 1.3.1 je mimo jiné řešena bezpečnostní chyba CVE-2024-20380.
Digitální a informační agentura (DIA) oznámila (PDF, X a Facebook), že mobilní aplikace Portál občana je ode dneška oficiálně venku.
#HACKUJBRNO 2024, byly zveřejněny výsledky a výstupy hackathonu města Brna nad otevřenými městskými daty, který se konal 13. a 14. dubna 2024.
Společnost Volla Systeme stojící za telefony Volla spustila na Kickstarteru kampaň na podporu tabletu Volla Tablet s Volla OS nebo Ubuntu Touch.
Společnost Boston Dynamics oznámila, že humanoidní hydraulický robot HD Atlas šel do důchodu (YouTube). Nastupuje nová vylepšená elektrická varianta (YouTube).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Hm, jak tak na to koukám, nedalo by se to README strčit nějak rozuměji?Dělám na tom
vypadá (pro začátek) celkem v pohoděDíky.
{ "DocumentsPreviousDocument", NULL, N_("_Previous Document"), "<alt><control>Page_Up", N_("Activate previous document"), G_CALLBACK (_gedit_cmd_documents_previous_document) }, { "DocumentsNextDocument", NULL, N_("_Next Document"), "<alt><control>Page_Down", N_("Activate next document"), G_CALLBACK (_gedit_cmd_documents_next_document) },Autor jako podmínku pro vyřešení dává "Pošlete patch, který problém vyřeší a vývojáři jej akceptují." Což je něco, co v tomto případě řešitel vůbec nemůže ovlivnit - vývojáři to prostě mohou chtít jinak (tak jak to je). Ale problém s rozhodnutím, zda byl úkol splněn, se bude objevovat vždy. Jsou možné dva případy - rozhodne zadavatel nebo rozhodnutí deleguje na někoho jiného - třeba vývojáře programu. V prvním případě musí zadavatel umět programovat, rozumět kódu a být schopen ho posoudit, navíc na to musí mít čas (není jednoduší si triviálnost sám zbastlit než to po někom kontrolovat?). V druhém případě řešitel vůbec neví na čem je, protože i když jeho kód může být kvalitní, fíčura bombastická, přesto ho vývojáři do programu nezařadí prostě proto, že mají o programu jinou představu - oni musí rozhodovat o jeho dizajnu a integritě, aby se z toho nestala nabubřelá bestie s milióny stokorunovými funkcemi.
Co blbneš? Myslíš, že chci někoho naštvat? ... A samozřejmě - pokud si myslím, že něco naději uspět nemá, neznamená to, že to tomu přeju neúspěch.Tak v tom případě prosím zapomeň vše, co jsem na toto téma napsal či naznačil
Tak v tom případě prosím zapomeň vše, co jsem na toto téma napsal či naznačilTak to jsem rád.
A co se týče těch klávesových zkratek, to je všechno pravda. Ty stesky jsou myslím ve zdrojáku gnome-terminálu, že?Ano. (src/terminal-accels.c) Jinak ty navrhované články (dbusu, gconf) by se mi taky líbily. Ale bylo by dobré, kdyby takový seznam byl i tady i na ábíčku (a dalo se proto třeba hlasovat). (Jo a dík za zmínku o
xkey.c
- je to odpověď na diskuzi, kterou jsme kdysi vedli s Kyosukem.)
(Jo a dík za zmínku o xkey.c
- je to odpověď na diskuzi, kterou jsme kdysi vedli s Kyosukem.)
Myslíš tu o tom odchytávači kláves v userspace?
Jinak ty navrhované články (dbusu, gconf) by se mi taky líbily. Ale bylo by dobré, kdyby takový seznam byl i tady i na ábíčku (a dalo se proto třeba hlasovat).Obávám se, že takto to nefunguje. Námětů na články je dost a dost, ale lidí, kteří by je napsali (a času, v němž by to udělali) je zoufale málo.
Nicméně komu se chce věnovat spoustu času do tvorby CMS bez toho, aby byl jasný výsledek.Vitej na Zemi Takhle to tu funguje, rika se tomu investice, jiste neni nikdy nic. Takhle se ti muze stat, ze za 3 mesice zjistis, ze se to neubira dobrou cestou prave proto, zes to hned ze zacatku neprizpusobil sirsi verejnosti.
Kdyby měl tu půlhodinku, tak si to naprogramuje sámPokud by to byl úkol zvládnutelný za půlhodiny, nemá cenu s tím lézt na burzu (zanedbávám motivační úlohy od pana Martinka)
Předpokládá se, že zadavatel bude člověk, který dokáže vyjádřit, co vlastně potřebuje, v jakém programovacím jazyce to má být a jaká knihovna se má využít.Zajimavy predpoklad Dopredu preju uprimnou soustrast Trochu reality: firmy potrebuji SW, pozaduji od nej urcite vlastnosti. Tecka. 90% z nich je fu*k, v cem to napises, oni nechapou fascinaci kodem, ktera se projevuje u nas vyvojaru a nema smysl je do toho jakkoliv zatahovat. Pokud nekdo veci jako knihovnu a jazyk chce specifikovat, pak prosim, proc ne, ale stavet to jako barieru je sebevrazda. On ale asi ma pravdu i Leos, ze je to cele trochu predcasne. Myslim, ze opravdovy smysl to bude davat az za par let, az se open source metodologie vyvoje masivneji uchyti. Ted takove projekty obecne asi moc sanci nemaji. Taky proto bych to neomezoval na opensource. Integrovat do toho i beznou burzu by tomu mohlo pomoci prezit nejhorsi casy.
Mam pocit, ze bych na priprave takove funkce stravil vice casu, nez programatori na dohodnutych projektechNu, lehká pomoc. Zadání projektu číslo nula může znít - naprogramujte burzu projektů pro abclinuxu
U svobodneho software se podarilo odbourat jeden z techto problemu, totiz zjistovani co je potreba. Ulohu si zada sam programator a s nikym se nebavi. Proto take existuji miliony editoru, desitky desktopovych prostredi, prohlizecu, image-konvertoru apod. Vsechno software, kdy se neni treba nekoho ptat, vseobecne se vi, co se zhruba pozaduje. Naprosto v rozporu se ZAKAZNICKYM PROGRAMOVANIM!!!Proto take miliony z tech milionu jsou naproste paskvily, programy, ktere psal nekdo sam pro sebe a ze to nekomu vyhovuje, je spise nahoda.
Tiskni Sdílej: