Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
OpenAI spolupracuje s konkurenty Anthropic a Google DeepMind ze skupiny Alphabet na bezpečnosti umělé inteligence (AI). Globální obavy ohledně existenčních rizik umělé inteligence vzrostly poté, co se o víkendu sešli vedoucí předních amerických firem z odvětví AI a vyzvali k pozastavení vývoje technologie.
Evropská unie navrhne zákaz sociálních sítí, online her a chatbotů pro děti mladší 13 let a možnost účtu pro děti do 15 let jen se souhlasem rodičů, oznámila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v dnešním projevu ve Štrasburku. Návrh předpisu nazvaného EU Kids Act představí Evropská komise ve čtvrtek. Von der Leyenová zdůraznila, že chce, aby se rovněž změnilo základní pravidlo: platformy budou muset dokázat, že jsou bezpečné.
… více »Byla vydána Java 27 / JDK 27. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 9.
Byl vydán Mozilla Firefox 156.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vestavěný prohlížeč PDF se nyní spouští o 45 % rychleji. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 156 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Článek na Raspberry Pi představuje nový vzhled desktopu operačního systému Raspberry Pi OS v aktuálním vydání 2026-09-15.
Nové verze Roundcube Webmailu 1.6.19 a 1.7.4 řeší několik zranitelností.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu hloupého (jenom volání a SMS) tlačítkového DIY telefonu MAKERphone 2.0 od společnosti CircuitMess postaveného na ESP32-S3 a volitelně také s hodinkami MAKERband. S možností psaní vlastních aplikací. S volitelnými HW rozšiřujícími moduly.
Byla vydána nová verze 10.7 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyly balíčky HomeBox a Scrypted.
Tiskni
Sdílej:
... a už se jdu kouknout co to vlastně udělal
Hm, jak tak na to koukám, nedalo by se to README strčit nějak rozuměji?Dělám na tom
vypadá (pro začátek) celkem v pohoděDíky.
A hned uvedu příklad proč. Např. ten "bug", že nefunguje v Geditu přepínání tabů pomocí Ctrl+PgUp/PgDn, je to opravdu bug? Přepínání tabů v Geditu funguje přes Alt+Ctrl+PgUp/PgDn:
{ "DocumentsPreviousDocument", NULL, N_("_Previous Document"), "<alt><control>Page_Up",
N_("Activate previous document"), G_CALLBACK (_gedit_cmd_documents_previous_document) },
{ "DocumentsNextDocument", NULL, N_("_Next Document"), "<alt><control>Page_Down",
N_("Activate next document"), G_CALLBACK (_gedit_cmd_documents_next_document) },
Autor jako podmínku pro vyřešení dává "Pošlete patch, který problém vyřeší a vývojáři jej akceptují." Což je něco, co v tomto případě řešitel vůbec nemůže ovlivnit - vývojáři to prostě mohou chtít jinak (tak jak to je).
Ale problém s rozhodnutím, zda byl úkol splněn, se bude objevovat vždy. Jsou možné dva případy - rozhodne zadavatel nebo rozhodnutí deleguje na někoho jiného - třeba vývojáře programu. V prvním případě musí zadavatel umět programovat, rozumět kódu a být schopen ho posoudit, navíc na to musí mít čas (není jednoduší si triviálnost sám zbastlit než to po někom kontrolovat?). V druhém případě řešitel vůbec neví na čem je, protože i když jeho kód může být kvalitní, fíčura bombastická, přesto ho vývojáři do programu nezařadí prostě proto, že mají o programu jinou představu - oni musí rozhodovat o jeho dizajnu a integritě, aby se z toho nestala nabubřelá bestie s milióny stokorunovými funkcemi.
Co blbneš? Myslíš, že chci někoho naštvat? ... A samozřejmě - pokud si myslím, že něco naději uspět nemá, neznamená to, že to tomu přeju neúspěch.Tak v tom případě prosím zapomeň vše, co jsem na toto téma napsal či naznačil

Tak v tom případě prosím zapomeň vše, co jsem na toto téma napsal či naznačilTak to jsem rád.
A co se týče těch klávesových zkratek, to je všechno pravda. Ty stesky jsou myslím ve zdrojáku gnome-terminálu, že?Ano. (src/terminal-accels.c) Jinak ty navrhované články (dbusu, gconf) by se mi taky líbily. Ale bylo by dobré, kdyby takový seznam byl i tady i na ábíčku (a dalo se proto třeba hlasovat). (Jo a dík za zmínku o
xkey.c - je to odpověď na diskuzi, kterou jsme kdysi vedli s Kyosukem.)
(Jo a dík za zmínku o xkey.c - je to odpověď na diskuzi, kterou jsme kdysi vedli s Kyosukem.)Myslíš tu o tom odchytávači kláves v userspace?
Jinak ty navrhované články (dbusu, gconf) by se mi taky líbily. Ale bylo by dobré, kdyby takový seznam byl i tady i na ábíčku (a dalo se proto třeba hlasovat).Obávám se, že takto to nefunguje. Námětů na články je dost a dost, ale lidí, kteří by je napsali (a času, v němž by to udělali) je zoufale málo.
Nicméně komu se chce věnovat spoustu času do tvorby CMS bez toho, aby byl jasný výsledek.Vitej na Zemi
Takhle to tu funguje, rika se tomu investice, jiste neni nikdy nic. Takhle se ti muze stat, ze za 3 mesice zjistis, ze se to neubira dobrou cestou prave proto, zes to hned ze zacatku neprizpusobil sirsi verejnosti.
Jo, nemusí to být dokonalé, ale tohle bych viděl jako první věc, která by chtěla vyladit jakmile se ukáže, že to má alespoň nějakou budoucnost.
Kdyby měl tu půlhodinku, tak si to naprogramuje sámPokud by to byl úkol zvládnutelný za půlhodiny, nemá cenu s tím lézt na burzu (zanedbávám motivační úlohy od pana Martinka)
Předpokládá se, že zadavatel bude člověk, který dokáže vyjádřit, co vlastně potřebuje, v jakém programovacím jazyce to má být a jaká knihovna se má využít.Zajimavy predpoklad
Dopredu preju uprimnou soustrast
Trochu reality: firmy potrebuji SW, pozaduji od nej urcite vlastnosti. Tecka. 90% z nich je fu*k, v cem to napises, oni nechapou fascinaci kodem, ktera se projevuje u nas vyvojaru a nema smysl je do toho jakkoliv zatahovat. Pokud nekdo veci jako knihovnu a jazyk chce specifikovat, pak prosim, proc ne, ale stavet to jako barieru je sebevrazda.
On ale asi ma pravdu i Leos, ze je to cele trochu predcasne. Myslim, ze opravdovy smysl to bude davat az za par let, az se open source metodologie vyvoje masivneji uchyti. Ted takove projekty obecne asi moc sanci nemaji. Taky proto bych to neomezoval na opensource. Integrovat do toho i beznou burzu by tomu mohlo pomoci prezit nejhorsi casy.
Nicmene je mozne, ze az jednou budu predelavat podle Robertovych pozadavku bazar, tak v nem vznikne sekce Zakazkove programovani. To by IMHO davalo na abicku nejvetsi smysl.
Mam pocit, ze bych na priprave takove funkce stravil vice casu, nez programatori na dohodnutych projektechNu, lehká pomoc. Zadání projektu číslo nula může znít - naprogramujte burzu projektů pro abclinuxu

U svobodneho software se podarilo odbourat jeden z techto problemu, totiz zjistovani co je potreba. Ulohu si zada sam programator a s nikym se nebavi. Proto take existuji miliony editoru, desitky desktopovych prostredi, prohlizecu, image-konvertoru apod. Vsechno software, kdy se neni treba nekoho ptat, vseobecne se vi, co se zhruba pozaduje. Naprosto v rozporu se ZAKAZNICKYM PROGRAMOVANIM!!!Proto take miliony z tech milionu jsou naproste paskvily, programy, ktere psal nekdo sam pro sebe a ze to nekomu vyhovuje, je spise nahoda.
Ostatně kolik desítek procent vyvíjených systémů nikdy nespatří světlo světa (nebo je předražených, či dělají něco úplně jinak a složitěji) jenom proto, že do toho kecá hromada byrokratů (darmožroutů), kteří přitom ani nejsou schopni dát programátorovi jednoznačné zadání?