O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Tak jsem absolvoval přípravný kurz matfyzáků na Albeři jako spousta lidí přede mnou (připomeňte si podrobný popis z minulého roku) a spousta i po mně. Počasí bylo zoufalé (nepršelo až dnes ráno, zima jako obvykle veliká), jídelny přeplněné, fronty deštivé a dlouhé, testy relativně jednoduché, besedy zdlouhavé. Skupina Humbuk se rozpadla a nahradil ji Humbuk Revival.
Rád bych požádal všechny prvňáčky informatiky Linuxáky, aby mi dali vědět - je dobré se navzájem poznat :o) Zkoušel jsem hledat už v táboře, ale většina mnou oslovených lidí preferovala C Sharp a ASP.NET a platformu Windows. To neznamená, že to nejsou fajn lidé! :o)
Zajímavou novinkou je, že od příštího roku se na MFF UK ruší přijímací zkoušky (aspoň na bakaláře). Kdo si požádá, ten bude přijat. Děkan si od toho slibuje více šancí pro všechny, já spíš v pozadí tuším nějaké finanční bonusy pro fakultu. Trochu mám strach, že děkan nejen zvýší počet budoucích prvňáků, ale pokusí se i o udržení podílu přijatých a nepřijatých do druhého ročníku - sníží potřebné znalosti pro postup. A to podle mne není to pravé ořechové.
Co si od tohoto tahu slibujete Vy? Myslíte si, že to fakultě pomůže?
Tiskni Sdílej:
Zajímavou novinkou je, že od příštího roku se na MFF UK ruší přijímací zkoušky (aspoň na bakaláře). Kdo si požádá, ten bude přijat.Nestačím čumět! To jsou mi věci! Nicméně, podle mě je to dobře. I pro mě, poněvadž jsem už trochu uvažoval, že bych si podal přihlášku na fyziku (teď studuju informatiku) a byl bych jako ten největší zmatkář na světě schopen ty přijímačky neudělat.
Trochu mám strach, že děkan nejen zvýší počet budoucích prvňáků, ale pokusí se i o udržení podílu přijatých a nepřijatých do druhého ročníku - sníží potřebné znalosti pro postup.Tohle určitě nehrozí, v žádném případě. To by musela jít laťka *hodně* dolů. Navíc je klidně možné, že kvůli zrušení přijímacích zkoušek zas tolik lidí navíc oproti normálu nepřijde. I když oproti mému ročníku (jdu teď do druháku), jich bude o dost více, poněvadž nás se na Matfyz dostalo o polovinu méně než studentů o ročník výše. (Teď ke konci školního roku je nás ještě o něco míň. ) Mimochodem, jak to vypadá s osnovami? Zavedly se tedy nové (nahrazení Pascalu nečím údajně lepším atd.), jak bylo avizováno? Přeju hodně štěstí při studiu. A neflákej to. Ono se to zdá, ale pak začne jít do tuhého a zjistíš, že jsi tomu přece jen mohl trochu dávat i během semestru a ne jen ve zkouškovém. Třeba jako já, je září a já toho mám ještě nad hlavu. No nic, přinejhorším si to, co nestihnu, zapíšu znova. Každopádně od teď se budu tak učit, že se ze mě bude jen kouřit.
Myslím si, že zrovna na učení programování jsou lepší trochu vyšší jazyky - proč trápit středoškoláky se statickým typováním apod.Jeden docela podstatný důvod je, že v dynamických jazycích je daleko těžší naučit se vidět, jak je který algoritmus efektivní. Prvácké programování má za úkol hlavně všechny naučit přemýšlet o algoritmech, jazyk tam je jen jako vyjadřovací prostředek, a zatím to vypadá, že k tomu se jazyky pascalského typu hodí daleko nejvíc. Je samozřejmě hloupost u nich pak zůstat, ale to se naštěstí na Matfyzu neděje – vydrž do druháku, Haskell opravdu stojí za to.
Trochu mám strach, že děkan nejen zvýší počet budoucích prvňáků, ale pokusí se i o udržení podílu přijatých a nepřijatých do druhého ročníku - sníží potřebné znalosti pro postup.Tohle uz ve skutecnosti nastalo zhruba pred 1-2 lety - dnes uz staci udelat jen zhruba polovinu povinnych predmetu (minimalni hranice), aby ses dostal do druhaku. To uz moc dolu snizit nejde. I kdyz dekan by rad prosadil, aby bylo mozne opakovane prochazet na minimalni hranici kreditu (coz ted nejde) a tim snizit potencialni vypadnute studenty po druhaku.Tohle určitě nehrozí, v žádném případě. To by musela jít laťka *hodně* dolů.
Trochu mám strach, že děkan nejen zvýší počet budoucích prvňáků, ale pokusí se i o udržení podílu přijatých a nepřijatých do druhého ročníku - sníží potřebné znalosti pro postup.
A jak byste si to konkrétně představoval? Že děkan nařídí jednotlivým vyučujícím, kolik lidí mají nechat projít a kolik mají vyhodit? To mi připadá dost absurdní - a nevěřím, že na to nějak významná část vyučujících přistoupila.
a niezeby teda boli tie prijimacky az taky problem, ale predsalen - ak teraz prijmu 800 ludi napr. na informu nahodou, som zvedavy co na to povedia prednasajuci cez skuskoveCo by měli povědět? Ti studenti, kteří na to opravdu nebudou mít nebo je to nebude bavit, se ani k tomu zkouškovému často nedostanou. Navíc určitě spousta lidí, kteří si podají přihlášku, nakonec ani nenastoupí. Myslím si, že o Matfyz bude mít i nadále opravdu zájem zhruba stejně velký počet studentů jako dřív.
Myslím si, že o Matfyz bude mít i nadále opravdu zájem zhruba stejně velký počet studentů jako dřív.Vzhledem k tomu, že na VŠ přicházejí slabší a slabší populační ročníky, čekám i menší zájem. Škola musí mít studenty, jinak nemá smysl, takže dolů půjdou nároky.
Co si od tohoto tahu slibujete Vy? Myslíte si, že to fakultě pomůže?Myslim si, ze to je celkem jedno. Prijimacky na matfyz nikdy nebyly nejak zvlast vyznamny filtr. A lide z katedry matematicke analyzy budou snad dal peclive odhalovat vsechny, co pouze predstiraji, ze jsou matfyzaci :–).