Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
"Neumím anglicky" je jedna z mých oblíbených hlášek, hned po, jsem jenom začátečník a PLZ HELP, SPĚCHÁ (samozřejmě se zapnutým Caps-Lockem).
Například kompilace pango. Přiznám se, že moje angličtina není na světové úrovni. Ale nedokážu si představit, jak se vůbec může člověk v Linuxu jakkoliv orientovat, pokud neporozumí ani větě configure: error: pangoxft Pango backend found but did not find freetype libraries. Absolutně nerozumím tomu, kde se berou ty zástupy lidí, kteří nemají ani elementární znalosti angličtiny? Jsou to lidé dříve narození, kteří měli pouze povinnou ruštinu? Anebo Linux zkoušejí ti, co se učí (učili) němčinu (francouzštinu, ...)? Nebo, a to je nejsmutnější, máme tu čest s výsledky našeho vzdělávacího systému? Tj s lidmi, co na škole do angličtiny jen chodili. Podotýkám, že se nesměji, neurážím, jen se ptám.
Další, velmi oblíbená věta, jsem začátečník. Myslím, že je tato informace naprosto zbytečná, protože se to snadno pozná již se samotného stylu otázky. Ona zmíněná diskuze je taky odpovědí pro všechny ty, kteří tvrdí, že Linuxáci jenom machrují a jediné rady jsou man, nebo RTFM. I přes úpornou snahu všech zůčastněných není dodnes jasné, jak to nakonec celé dopadlo a zda se podařilo problém vyřešit. Proto se vůbec nedivím, že chuť ostřílenějších uživatelů odpovídat na tyto dotazy upadá.
BTW, vzhledem k tom, že jsem se o sobě dozvěděl, že jenom blbě žvaním, tak nemusíte tento spot brát vůbec vážně.
Tiskni
Sdílej:
) vůbec nestěžoval, jenom mě zajímá, kde se bere tolik lidí, co neumí anglicky? Možná jenom žiji v nějakém paralelním vesmíru, kde má velká část lidí aspoň elementární schopnost anglickému textu porozumět.
i s anglinou i s pocity a zkušenostmi, je to děs
Tuším to bylo ve Třech mužích na toulkách, kde se Jerome Klapka Jerome rozepisoval o stylu výuky cizích jazyků v Británii. V zásadě šlo o to, že mladý Angličan prošlý anglickým školstvím na návštěvě ve Francii dokáže Francouzům odrecitovat všechna jejich nepravidelná slovesa (o což průměrný Francouz nijak zvlášť nestojí), dokáže použít několik frází šroubovaných tak, že jim Francouz neporozumí a dokáže stručně konverzovat o počasí. Nicméně si není schopen objednat v restauraci, ani provést jiný elementární úkon.
Zajímavé, že to Jerome psal před cca 100 lety a o úplně jiném školském systému, nemůžu se ale zbavit dojmu, že pro stávající české školství to platí bezezbytku.
Kdysi se té dovednosti říkávalo "čtení s porozuměním". Dnes se ve školách zřejmě učí jen "číst" (ať už v češtině, nebo v cizím jazyce). To "porozumění" čtenému se již striktně nevyžaduje, takže kdejaký absolvent sice dokáže dlouze hovořit na řadu různých témat, žádnému z nich ale nerozumí.
.
Ad lokalizace? Kdyz tomu BFU nebude rozumnet = chapat, tak mu asi nepomuze, ze si to precte? Ci spise o hodne vice se nadre pri prokopavani se.