Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
"Neumím anglicky" je jedna z mých oblíbených hlášek, hned po, jsem jenom začátečník a PLZ HELP, SPĚCHÁ (samozřejmě se zapnutým Caps-Lockem).
Například kompilace pango. Přiznám se, že moje angličtina není na světové úrovni. Ale nedokážu si představit, jak se vůbec může člověk v Linuxu jakkoliv orientovat, pokud neporozumí ani větě configure: error: pangoxft Pango backend found but did not find freetype libraries. Absolutně nerozumím tomu, kde se berou ty zástupy lidí, kteří nemají ani elementární znalosti angličtiny? Jsou to lidé dříve narození, kteří měli pouze povinnou ruštinu? Anebo Linux zkoušejí ti, co se učí (učili) němčinu (francouzštinu, ...)? Nebo, a to je nejsmutnější, máme tu čest s výsledky našeho vzdělávacího systému? Tj s lidmi, co na škole do angličtiny jen chodili. Podotýkám, že se nesměji, neurážím, jen se ptám.
Další, velmi oblíbená věta, jsem začátečník. Myslím, že je tato informace naprosto zbytečná, protože se to snadno pozná již se samotného stylu otázky. Ona zmíněná diskuze je taky odpovědí pro všechny ty, kteří tvrdí, že Linuxáci jenom machrují a jediné rady jsou man, nebo RTFM. I přes úpornou snahu všech zůčastněných není dodnes jasné, jak to nakonec celé dopadlo a zda se podařilo problém vyřešit. Proto se vůbec nedivím, že chuť ostřílenějších uživatelů odpovídat na tyto dotazy upadá.
BTW, vzhledem k tom, že jsem se o sobě dozvěděl, že jenom blbě žvaním, tak nemusíte tento spot brát vůbec vážně.
Tiskni
Sdílej:
Tuším to bylo ve Třech mužích na toulkách, kde se Jerome Klapka Jerome rozepisoval o stylu výuky cizích jazyků v Británii. V zásadě šlo o to, že mladý Angličan prošlý anglickým školstvím na návštěvě ve Francii dokáže Francouzům odrecitovat všechna jejich nepravidelná slovesa (o což průměrný Francouz nijak zvlášť nestojí), dokáže použít několik frází šroubovaných tak, že jim Francouz neporozumí a dokáže stručně konverzovat o počasí. Nicméně si není schopen objednat v restauraci, ani provést jiný elementární úkon.
Zajímavé, že to Jerome psal před cca 100 lety a o úplně jiném školském systému, nemůžu se ale zbavit dojmu, že pro stávající české školství to platí bezezbytku.
Kdysi se té dovednosti říkávalo "čtení s porozuměním". Dnes se ve školách zřejmě učí jen "číst" (ať už v češtině, nebo v cizím jazyce). To "porozumění" čtenému se již striktně nevyžaduje, takže kdejaký absolvent sice dokáže dlouze hovořit na řadu různých témat, žádnému z nich ale nerozumí.