Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu poprvé překročil 3 %, aktuálně 3,05 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 27,18 %. Procesor AMD používá 67,10 % hráčů na Linuxu.
Joel Severin v diskusním listu LKML představil svůj projekt linuxového jádra ve WebAssembly (Wasm). Linux tak "nativně" běží ve webovém prohlížeči. Potřebné skripty pro převod jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 25.10.31 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
5.7.2005 19:53
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
Ono je hlavně důležité, aby se člověk naučil algoritmicky myslet a aby měl určité povědomí o tom, jak počítač pracuje. Na konkrétním jazyce pak až tak moc nezáleží (pomineme-li speciality typu LISP nebo Prolog).
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
5.7.2005 20:46
def dictionary():
return {'jeden':1,'dva':2}
Podobný příklad (ať už jakkoliv nesmyslný) by v C++ by zabral daleko více místa, sice by byl efektivnější a rychlejší, ale pro výuku je to IMHO irelevantní.
), co je to vim a jak se to krucinál vypne a většinu práce jsem stejně dělal ve Windows. Takže je možné a pravděpodobné, že mi tohle uniklo. Ostatně když si vzpomenu, jaký jsem byl ještě koncem minulého tisíciletí 100% přesvědčený "widlák", eh, škoda mluvit.
.
. Pak zbude jenom g++, ale to pak nesmí dělat změny mezi verzemi.
libstdc++)
5.7.2005 20:36
Pavel Stárek | skóre: 43
| blog: Tady bloguju já :-)
| Kolín
#!/usr/bin/perl
# 472-byte qrpff, Keith Winstein and Marc Horowitz
# MPEG 2 PS VOB file -> descrambled output on stdout.
# where k1..k5 are the title key bytes in least to most-significant order
s''$/=\2048;while(<>){G=29;R=142;if((@a=unqT="C*",_)[20]&48){D=89;_=unqb24,qT,@
b=map{ord qB8,unqb8,qT,_^$a[--D]}@INC;s/...$/1$&/;Q=unqV,qb25,_;H=73;O=$b[4]<<9
|256|$b[3];Q=Q>>8^(P=(E=255)&(Q>>12^Q>>4^Q/8^Q))<<17,O=O>>8^(E&(F=(S=O>>14&7^O)
^S*8^S<<6))<<9,_=(map{U=_%16orE^=R^=110&(S=(unqT,"\xb\ntd\xbz\x14d")[_/16%8]);E
^=(72,@z=(64,72,G^=12*(U-2?0:S&17)),H^=_%64?12:0,@z)[_%8]}(16..271))[_]^((D>>=8
)+=P+(~F&E))for@a[128..$#a]}print+qT,@a}';s/[D-HO-U_]/\$$&/g;s/q/pack+/g;eval
nebo tohle:
#!/usr/bin/perl -w
# 531-byte qrpff-fast, Keith Winstein and Marc Horowitz
# MPEG 2 PS VOB file on stdin -> descrambled output on stdout
# arguments: title key bytes in least to most-significant order
$_='while(read+STDIN,$_,2048){$a=29;$b=73;$c=142;$t=255;@t=map{$_%16or$t^=$c^=(
$m=(11,10,116,100,11,122,20,100)[$_/16%8])&110;$t^=(72,@z=(64,72,$a^=12*($_%16
-2?0:$m&17)),$b^=$_%64?12:0,@z)[$_%8]}(16..271);if((@a=unx"C*",$_)[20]&48){$h
=5;$_=unxb24,join"",@b=map{xB8,unxb8,chr($_^$a[--$h+84])}@ARGV;s/...$/1$&/;$
d=unxV,xb25,$_;$e=256|(ord$b[4])<<9|ord$b[3];$d=$d>>8^($f=$t&($d>>12^$d>>4^
$d^$d/8))<<17,$e=$e>>8^($t&($g=($q=$e>>14&7^$e)^$q*8^$q<<6))<<9,$_=$t[$_]^
(($h>>=8)+=$f+(~$g&$t))for@a[128..$#a]}print+x"C*",@a}';s/x/pack+/g;eval
tak jsem z toho takový trošku nesvůj 
), takže kvůli tomu bych se Perlu nebál. Taková vepřovina se dá napsat klidně i v Pascalu nebo C.
.
Ale 8051 nebo v mém případně PIC není počítač a nenapadá mě jaký by to mohlo mít pro kohokoliv přínos, krom toho, že pochopí, že jednočipy nejsou počítač Jiná otázka by to asi byla, kdyby někdo opravdu ty jednočipy chtěl programovat a ne se jen něco učit, uznávám.
A tato zařízení se kombinací C a assembleru budou asi programovat navždy, protože u nich nepozoruji žádný důvod dělat to nějak jinak. Hm, ale nezabývám se tím a ani nechci
. Presto musim uznat, ze prejit z pythonu na perl je pro mne asi jako presednout ze mercedesu do trabanta (ok, to jsem prehnal - tak do fabie). Pri cteni satrapova textu jsem se chvilema musel hodne oklepavat (kontexty, skalary, mnoho sytax. konstrukci) a blahorecit pythonu za jeho cistotu.
Chteli jste pohled zacinajiciho, tak tady jste ho dostali
.
Nevím, ale nebyl by přeci jen lepší jazyk, který by člověku dovolil napsat program u kterého vidí, že skutečně něco dělá, aniž by si musel neustále dávat pozor na který kus paměti tahle proměnná vlastně ukazuje?
PHP au au. Používat PHP mimo web jsem ještě nikoho neviděl (do zrcadla se nedívám ) a sledovat zoufalství začátečníků, kteří nemají ani tu nejmenší představu jak vůbec funguje HTTP protokol, hm…
Otázka je, jak by vypadaly výsledky, kdyby se do nich ládovalo něco jiného ;-)No, v příštím roce budeme navíc brát Pascal
(není to úžasný nápad, začít s C a pak pokračovat s Pascalem? ).
5.7.2005 23:39
add r1, add r2, r3, když mají v assembleru sečíst tři čísla. Jen podotýkám, že v době, kdy jsem tam chodil já, tak jsme takové problémy neměli.
Ad správa paměti, v jednom předmětu jsme dělali v Pascalu jednoduchý garbage collector, takže dnes jsem o to vděčnější, že něco takového udělali někteří už za mě.
S tou pamětí... Podle mne má člověk přinejmenším zkusit dělat si správu paměti sám. Lidi, kteří se naučí jazyk, který má X jako zabudovanou vlasnost (X = správa paměti, hashové tabulky, RTTI, HTTP sessions, ...), většinou netuší, jak taková věc funguje a jak ji využívat správně a efektivně -- k tomu je zapotřebí pohled o úroveň níž.No a na jakou až úroveň jít? Nejsem fyzik a nevím k čemu všemu už se při rozebírání světa dostali, ale nemyslím, že by k efektivnímu programování bylo třeba rozumět dejme tomu polovodičům
). Ale netvrdím, že mi to v programování nějak výrazně pomáhá
dám tam bublesort, počítače jsou dneska rychlé...a to je bubblesort "jen" kvadratický. Je pořád dost lidí, kteří se klidně hotoví použít algoritmus s exponenciální nebo faktoriální složitostí! Ostatně, vzpomínám na to, když jsem ve škole, v předmětu "Problémy a algoritmy", chtěl ukládat data do (sekvenčně prohledávaného) pole s tím, že "jich není zase tolik". Když se mi před očima program brutálně zpomaloval, bylo mi jasné, že takhle to nejde
f(n){return n<2?1:f(n-1)+f(n-2);}
Tedy v K&R céčku, 'gcc -Wall' by měl asi řeči… Pří troše štěstí by možná mohlo projít i
f(n){return n<2?1:f(--n)+f(--n);}
int f(int n){return n<2?1:f(n-1)+f(n-2);}
atd.
-ansi, -pedantic, -std=c89, -std=c99 i další. GCC (3.3.5) to vždy přeložilo.
-Wall vyhodí jeden warning, s -std=c99 dva… Ale v těch učebnicích to takhle samozřejmě nevypadá, tam je to hezky rozepsáno. Na příšernosti té implementace to ovšem nic nemění…
To je nejspíš věčný omyl, s podobným způsobem uvažování jsem se poprvé setkal už někdy kolem roku 1988…
var A : array[1..N] of integer…" Druhá skupina měla Kryla (našeho "pedagoga" jmenovat nebudu, on za to vlastně nemůže), do počítačové učebny se za celé pololetí nepodívali, o Pascalu se začali bavit až asi po čtvrt roce, ale o programování se toho naučili podstatně více než my; u nás to bylo tak, že kdo programovat uměl, výklad ignoroval, a kdo ne, ten se z něj stejně nic nenaučil. Ponaučení ponechám laskavému čtenáři za cvičení…
, já IQ jenom viděl, ale nedělal na nich. Já začínal na Spectru a Didaktiku a potom přišly PC, nejdřív XT, pak 286 a 386. Nikdy nezapomenu na grafiku Hercules, 5,25'' diskety a zelenou barvu na monitoru. To byly časy!
Vlastně si ještě matně vzpomínám na 8'' diskety, co používaly ve výpočetním středisku u mamky v práci, ale to mi bylo tak pět.
Tiskni
Sdílej:
