Do 20. února lze hlasovat pro wallpapery pro Ubuntu 26.04 s kódovým názvem Resolute Raccoon.
Byla vydána lednová aktualizace aneb nová verze 1.109 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.109 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu modulárního otevřeného handheldu Mecha Comet s Linuxem.
V nedávno zveřejněné kolekci dokumentů souvisejících s kontroverzním finančníkem a kuplířem Jeffrey Epsteinem se překvapivě objevil i referenční manuál unixového shellu Bash, jedná se o verzi manuálu z roku 2005. Aktuální vydání si lze stáhnout ze stránek GNU.
The Document Foundation oznámila vydání nové verze 26.2 svobodného kancelářského balíku LibreOffice. Podrobný přehled nových vlastností i s náhledy v poznámkách k vydání (cs). Vypíchnout lze podporu formátu Markdown.
Co se děje ve zprávách, ví asi každý - válka sem, clo tam, demonstrace na jednu i druhou stranu a bastlíř už má pocit, že se snad ani nic jiného neděje. To by však byl velký omyl a Virtuální Bastlírna je zde jako každý měsíc, aby vytáhla na světlo světa události ze světa vědy a techniky. Připojte se tedy nezávaznému povídání Strahovského MacGyvera! Co se tam bude probírat? PCBWay začalo dělat průhledné plošňáky, MARS končí s výrobou skříněk, FEL
… více »Guvernérka státu New York Kathy Hochul (Demokraté) plánuje novou legislativu, která by měla omezit výrobu 3D tištěných zbraní. Tento návrh zákona zavádí povinnost pro všechny 3D tiskárny prodávané ve státě New York obsahovat 'software' bránící ve výrobě zbraní. Návrh zákona rovněž zakazuje lidem sdílet 'digitální plány zbraní' (blueprinty) bez povolení. Existují důvodné obavy, že se tento nešťastný nápad může šířit do dalších zemí a ovlivnit celý 3D tisk jako takový. Ostatně, s podobnou regulací nedávno přišel i stát Washington.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za prosinec 2025 a leden 2026 (YouTube). Zajímavé, že i v roce 2026 celou řadu problémů vyřeší falšování řetězce User-Agent.
Bylo rozhodnuto, že Linux From Scratch (LFS) končí s podporou System V init. Nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů už budou pouze se systemd.
Byla vydána nová verze 2026.1.0 "Like a Version" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. Změněno bylo číslování verzí. Předchozí verze byla 2.9.1.
Kdybyste se měli učit znovu programovat, v jakém jazyce by to bylo?
V dnešní době se na výuku programování používá jazyk Pascal, případně Java (možná i C#). A co vy, pokud byste si mohli vybrat jazyk, v němž se chcete naučit programovat, jaký by to byl? Byl by to Ada, Pascal, C, C++, C#, Java, Lisp, Perl, Python, Ruby, Scheme, Visual Basic, anebo úplně jiný? Který jazyk by to byl?
Já se učil programovat v Basicu na ZX Spectru, na GOTO, DIM, GOSUB už asi nikdy nezapomenu 
. Pak jsem se dostal k Pascalu, a jeho kouzelné uses crt a věčné begin, end, var. Jenže poté, co jsem poznal C se mi Pascal přestal líbit a dodnes k němu mám nevysvětlitelný odpor. C je naprosto magický jazyk, jeho oprátory ++, ^, %, *, & člověka přesvědčí, že tohle je ten správný jazyk pro velké programátory.
C++ mě zase tolik neuchvátil, jeho ukecanost std::map mě přišla zbytečná a samotný Bjarne Stroustrup, tvůrce jazyka, pronesl něco ve smyslu, že v C++ je možné si snadno ustřelit celou nohu. Nicméně objektové programování jsem používal prvně v něm (v Object Pascalu, který byl v TP 7.0, to moc nešlo). Naproti tomu, když jsem poznal Javu, zjistil jsem, že tento jazyk programátora přímo vede k používání tříd a také návrhových vzorů (teda v porovnání s C++).
Přesto bych si na první seznámení s programováním nevybral ani jeden z nich. Pokud bych znova začínal, chtěl bych se učit Python. Podle mě je to jazyk, který nepostrádá jistou eleganci, ale zároveň je velmi mocný a pokrývá většinu oblastí, takže má praktickou použitelnost. Dokonce si říkám, že se těžko nenajde oblast, kde by Python neexistoval, snad mimo systémového programování.
Neznám sice Perl, k němuž je přirovnáván, ale výrok Bruce Eckella o Pythonu jako spustitelném pseudokódu a Perlu jako spustitelném šumu na lince asi hovoří za své. Můžu jen říct, že mi na počátku přišel kód v Pythonu srozumitelnější, než jeho protějšek v Perlu.
Na závěr přidávám pár odkazů
Jaký jazyk byste nejraději si vybrali jako výukový?
Update: Honza "thingwath" Bartoš, alias NBA, mi připomněl, původní vznik slova Python. Tak vězte, název tohoto jazyka vznikl ze slavných Monthy Python. To, kdybyste se divili, že nejčastější název metaproměnné v Pythonu není foo, ale spam.
Tiskni
Sdílej:
5.7.2005 19:53
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
Ono je hlavně důležité, aby se člověk naučil algoritmicky myslet a aby měl určité povědomí o tom, jak počítač pracuje. Na konkrétním jazyce pak až tak moc nezáleží (pomineme-li speciality typu LISP nebo Prolog).
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
5.7.2005 20:46
def dictionary():
return {'jeden':1,'dva':2}
Podobný příklad (ať už jakkoliv nesmyslný) by v C++ by zabral daleko více místa, sice by byl efektivnější a rychlejší, ale pro výuku je to IMHO irelevantní.
), co je to vim a jak se to krucinál vypne a většinu práce jsem stejně dělal ve Windows. Takže je možné a pravděpodobné, že mi tohle uniklo. Ostatně když si vzpomenu, jaký jsem byl ještě koncem minulého tisíciletí 100% přesvědčený "widlák", eh, škoda mluvit.
.
. Pak zbude jenom g++, ale to pak nesmí dělat změny mezi verzemi.
libstdc++)
5.7.2005 20:36
Pavel Stárek | skóre: 43
| blog: Tady bloguju já :-)
| Kolín
#!/usr/bin/perl
# 472-byte qrpff, Keith Winstein and Marc Horowitz
# MPEG 2 PS VOB file -> descrambled output on stdout.
# where k1..k5 are the title key bytes in least to most-significant order
s''$/=\2048;while(<>){G=29;R=142;if((@a=unqT="C*",_)[20]&48){D=89;_=unqb24,qT,@
b=map{ord qB8,unqb8,qT,_^$a[--D]}@INC;s/...$/1$&/;Q=unqV,qb25,_;H=73;O=$b[4]<<9
|256|$b[3];Q=Q>>8^(P=(E=255)&(Q>>12^Q>>4^Q/8^Q))<<17,O=O>>8^(E&(F=(S=O>>14&7^O)
^S*8^S<<6))<<9,_=(map{U=_%16orE^=R^=110&(S=(unqT,"\xb\ntd\xbz\x14d")[_/16%8]);E
^=(72,@z=(64,72,G^=12*(U-2?0:S&17)),H^=_%64?12:0,@z)[_%8]}(16..271))[_]^((D>>=8
)+=P+(~F&E))for@a[128..$#a]}print+qT,@a}';s/[D-HO-U_]/\$$&/g;s/q/pack+/g;eval
nebo tohle:
#!/usr/bin/perl -w
# 531-byte qrpff-fast, Keith Winstein and Marc Horowitz
# MPEG 2 PS VOB file on stdin -> descrambled output on stdout
# arguments: title key bytes in least to most-significant order
$_='while(read+STDIN,$_,2048){$a=29;$b=73;$c=142;$t=255;@t=map{$_%16or$t^=$c^=(
$m=(11,10,116,100,11,122,20,100)[$_/16%8])&110;$t^=(72,@z=(64,72,$a^=12*($_%16
-2?0:$m&17)),$b^=$_%64?12:0,@z)[$_%8]}(16..271);if((@a=unx"C*",$_)[20]&48){$h
=5;$_=unxb24,join"",@b=map{xB8,unxb8,chr($_^$a[--$h+84])}@ARGV;s/...$/1$&/;$
d=unxV,xb25,$_;$e=256|(ord$b[4])<<9|ord$b[3];$d=$d>>8^($f=$t&($d>>12^$d>>4^
$d^$d/8))<<17,$e=$e>>8^($t&($g=($q=$e>>14&7^$e)^$q*8^$q<<6))<<9,$_=$t[$_]^
(($h>>=8)+=$f+(~$g&$t))for@a[128..$#a]}print+x"C*",@a}';s/x/pack+/g;eval
tak jsem z toho takový trošku nesvůj 
), takže kvůli tomu bych se Perlu nebál. Taková vepřovina se dá napsat klidně i v Pascalu nebo C.
.
Ale 8051 nebo v mém případně PIC není počítač a nenapadá mě jaký by to mohlo mít pro kohokoliv přínos, krom toho, že pochopí, že jednočipy nejsou počítač Jiná otázka by to asi byla, kdyby někdo opravdu ty jednočipy chtěl programovat a ne se jen něco učit, uznávám.
A tato zařízení se kombinací C a assembleru budou asi programovat navždy, protože u nich nepozoruji žádný důvod dělat to nějak jinak. Hm, ale nezabývám se tím a ani nechci
. Presto musim uznat, ze prejit z pythonu na perl je pro mne asi jako presednout ze mercedesu do trabanta (ok, to jsem prehnal - tak do fabie). Pri cteni satrapova textu jsem se chvilema musel hodne oklepavat (kontexty, skalary, mnoho sytax. konstrukci) a blahorecit pythonu za jeho cistotu.
Chteli jste pohled zacinajiciho, tak tady jste ho dostali
.
Nevím, ale nebyl by přeci jen lepší jazyk, který by člověku dovolil napsat program u kterého vidí, že skutečně něco dělá, aniž by si musel neustále dávat pozor na který kus paměti tahle proměnná vlastně ukazuje?
PHP au au. Používat PHP mimo web jsem ještě nikoho neviděl (do zrcadla se nedívám ) a sledovat zoufalství začátečníků, kteří nemají ani tu nejmenší představu jak vůbec funguje HTTP protokol, hm…
Otázka je, jak by vypadaly výsledky, kdyby se do nich ládovalo něco jiného ;-)No, v příštím roce budeme navíc brát Pascal
(není to úžasný nápad, začít s C a pak pokračovat s Pascalem? ).
5.7.2005 23:39
add r1, add r2, r3, když mají v assembleru sečíst tři čísla. Jen podotýkám, že v době, kdy jsem tam chodil já, tak jsme takové problémy neměli.
Ad správa paměti, v jednom předmětu jsme dělali v Pascalu jednoduchý garbage collector, takže dnes jsem o to vděčnější, že něco takového udělali někteří už za mě.
S tou pamětí... Podle mne má člověk přinejmenším zkusit dělat si správu paměti sám. Lidi, kteří se naučí jazyk, který má X jako zabudovanou vlasnost (X = správa paměti, hashové tabulky, RTTI, HTTP sessions, ...), většinou netuší, jak taková věc funguje a jak ji využívat správně a efektivně -- k tomu je zapotřebí pohled o úroveň níž.No a na jakou až úroveň jít? Nejsem fyzik a nevím k čemu všemu už se při rozebírání světa dostali, ale nemyslím, že by k efektivnímu programování bylo třeba rozumět dejme tomu polovodičům
). Ale netvrdím, že mi to v programování nějak výrazně pomáhá
dám tam bublesort, počítače jsou dneska rychlé...a to je bubblesort "jen" kvadratický. Je pořád dost lidí, kteří se klidně hotoví použít algoritmus s exponenciální nebo faktoriální složitostí! Ostatně, vzpomínám na to, když jsem ve škole, v předmětu "Problémy a algoritmy", chtěl ukládat data do (sekvenčně prohledávaného) pole s tím, že "jich není zase tolik". Když se mi před očima program brutálně zpomaloval, bylo mi jasné, že takhle to nejde
f(n){return n<2?1:f(n-1)+f(n-2);}
Tedy v K&R céčku, 'gcc -Wall' by měl asi řeči… Pří troše štěstí by možná mohlo projít i
f(n){return n<2?1:f(--n)+f(--n);}
int f(int n){return n<2?1:f(n-1)+f(n-2);}
atd.
-ansi, -pedantic, -std=c89, -std=c99 i další. GCC (3.3.5) to vždy přeložilo.
-Wall vyhodí jeden warning, s -std=c99 dva… Ale v těch učebnicích to takhle samozřejmě nevypadá, tam je to hezky rozepsáno. Na příšernosti té implementace to ovšem nic nemění…
To je nejspíš věčný omyl, s podobným způsobem uvažování jsem se poprvé setkal už někdy kolem roku 1988…
var A : array[1..N] of integer…" Druhá skupina měla Kryla (našeho "pedagoga" jmenovat nebudu, on za to vlastně nemůže), do počítačové učebny se za celé pololetí nepodívali, o Pascalu se začali bavit až asi po čtvrt roce, ale o programování se toho naučili podstatně více než my; u nás to bylo tak, že kdo programovat uměl, výklad ignoroval, a kdo ne, ten se z něj stejně nic nenaučil. Ponaučení ponechám laskavému čtenáři za cvičení…
, já IQ jenom viděl, ale nedělal na nich. Já začínal na Spectru a Didaktiku a potom přišly PC, nejdřív XT, pak 286 a 386. Nikdy nezapomenu na grafiku Hercules, 5,25'' diskety a zelenou barvu na monitoru. To byly časy!
Vlastně si ještě matně vzpomínám na 8'' diskety, co používaly ve výpočetním středisku u mamky v práci, ale to mi bylo tak pět.