PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na rootu vyšel včera článek o tom, jak bude potřeba mít antivirový program v budoucnosti i na Linuxu. Protože se u mě v poslední době projevují grafomanské sklony, rozhodl jsem se napsat svůj sobní názor na tuto problematiku. Protože se však tato problematika dotýká více nejmenovaného operačního systému od Microsoftu, budu se zaměřovat na něj. Předem napíšu, že tento článek není objektivní, a že čekám za něj ostrou kritiku.
Takže předně: Nikdy jsem nepoužíval žádný antivirový program. Opravdu nikdy, a to s počítači dělám ještě dříve, než se vůbec kdy objevilo PC. Abych nebyl tak kategorický, pro klid duše si jednou za půl roku stáhnu trial verzi programu nod32, zaktualizuji databázi virů a pro jistotu proskenuji svůj počítač. Výsledek je stejný, nikde žádná potvůrka. Totéž učiním s programem pro hledání spyware.
Považuji antivirový program za velmi přeceňované řešení, co se týká bezpečnosti. Podle mého by se měla řešit bezpečnost jako celek a ne alibisticky se uklidňovat antivirovým programem, jak čítám v mnoha časopisech, a jak hojně přitakávají výrobci antivirových programů. Antivirový program by měla být až ta poslední linie bezpečnosti. Je sice pravda, že v poslední době se snaží antiviry fušovat i do dalších věcí, jako jsou třeba firewally, ale to já od nich nikterak nežádám, poněvadž firewall mám lepší.
K mé averzi k antivirovým programům mě dohnaly rané zkušenosti s antivirovými programy v minulosti, kdy byly slabší počítače. S antivirovým programem a aktivovaným rezidentním štítem se stal můj počítač silně nestabilní a pomalý. Od té doby tvrdím, že nejhorší virus je antivirový program a po pár hodinách letěl milý antivirák ven z mého počítače.
Začal jsem tedy hledat jinde. Pořídil jsem si svůj první firewall, tehdy to byl ZoneAlarm. Bohužel, jak jsem po chvíli používání zjistil, ZoneAlarm je děravý cedník. Když jsem v Google zjistil, že autor odmítá opravovat bezpečnostní chyby ve free verzi, a že se některé viry naučily ZoneAlarm vypínat, přesedlal jsem na Kerio Personal Firewall. Ten už byl držák navíc s daleko jemnějšími možnostmi nastavení.
Další problém jsem objevil u Outlook Expressu, který jsem používal na stahování mailů. Byl jsem přímo očitým svědkem toho, jak se stáhnul mail, pouhým náhledem mailu se mi propašoval soubor do temporary adresáře maskovaný jako spořič obrazovky a rovnou se jako bonus spustil. Nevěřil jsem svým očím! Mailový program, který spustí vira pouhým náhledem mailu! Věděl jsem, že toho programu se musím zbavit a hledat jiného mailového klienta. Jen jsem o nějaký čas později objevil, že MS vydal záplatu, která se tento problém s Outlookem pokoušela řešit. Později jsem navíc zjistil, že nastavit Internet Explorer do slušného zabezpečení znamená, že se jako browser stává nepoužitelným. Na každé stránce jsem musel odklikávat několik okýnek, kde mě milý browser upozorňoval, že kvůli zabezpečení nelze to a ono. Naštěstí tu byla Mozilla, která ještě ve verzi 0.8 vyřešila jak můj problém s Outlookem, tak i s Explorerem. Bohužel Mozilla je mrcha nenažraná a tehdy jsem kvůli ní muset povýšit hw. Po odstranění Outlooku a Exploreru se mi systém subjektivně zdál mnohem stabilnějším.
Samozřejmostí je povypínat, co se dá. Takže já například neinstaluji sdílení souborů a tiskáren, protože jediná síť k počítači, ke které se připojuji je internet. Bohužel z řad zastánců Delphi je v oblibě ochrana programů, která vytváří registrační číslo pomocí MAC adresy síťové karty, kterou bohužel čtou pomocí netbiosu. Když neumí programovat a zjistit MAC adresu čistým způsobem, takž ať Ti lidé proboha jsou dělat něco jiného. netbios je nainstalován jen tehdy, když je nainstalováno sdílení programu. Musel jsem se tedy s některými programy rozloučit ve prospěch open source.
Pokus přejít na Windows 2000 pod uživatelský účet a nepracovat pod administrátorským účtem bohužel neprošel. Až příliš mnoho programů prostě potřebuje administrátorský účet a já už neměl tu trpělivost neustále sledovat, kde co program mění a povolovat speciální práva na to či ono. Mnohdy to také nebylo vůbec jednoduché zjistit, co program vlastně za práva potřebuje.
Poslední bylo zavedení sandboxu. Programy ve stylu Tiny Personal Firewall umožňují monitorovat aktivity programů a hlásit vše podezřelé. Někdy je to až otravné, věřili byste, že takový běžný instalák spouští třeba pět dalších programů?
Taky jsem zakázal různé speciální skriptování vymyšlené Microsoftem, a které jsem nikdy nepoužil. Navíc jsem odstranil asociace přípon těchto skriptů ze systému.
A teď si kladu otázku, k čemu by mi byl antivirus? Antivirus je primitivní program, který hledá známé virové sekvence. Jasně, je tu heuristika. Některé antiviry navíc dělají kontrolu mailů, co po nich nepožaduji, protože dobře nastavená Mozilla to zvládne lépe. Přesto je potřeba neustále stahovat nové a nové aktualizace virových databází z internetu, a přesto na mnohé nové viry není šance. Používat antivirus jako základ bezpečnosti mi přijde jako souložit s člověkem nakaženým AIDS a pak hledat, jak se vyléčit. Mám pocit, že hlavní význam antiviru je dávat člověku falešný pocit jistoty.
Zapomíná se také na to, že mnozí lidé stále nemají stabilní připojení k internetu, ale zato mívají antivir sice se zoufale starou virovou databází, ale mají pocit bezpečnosti.
Co by tedy antivirák na mém počítači měl řešit? Kontrolu mailů? Proč? Zjistil jsem, že když se zbavím Outlooku a Internet Exploreru, zbavím se i problémů s viry v mailech. Je samozřejmě potřeba nespouštět různé kraviny v přílohách mailu. Má mě blokovat podezřelý obsah na webu? Proč? ActiveX mi nehrozí, Flashe blokuju, a JavaScript mám také omezený jen na určité akce. Většina antivirů nedokáže ani to. Co různé skripty typu VBS apod.? Ty se prostě na mé počítači nedají spustit. Atd. Prostě u mě je antivirový program k ničemu.
Na druhé straně antiviry úplně neodsuzuji. Dovedu pochopit, že pro obyčejného uživatele prostě není jiné řešení, protože cokoli jiného je nad jeho možnosti. Obyčejný uživatel prostě není schopen ani dobře nastavit firewall, natož další věci. A pokud mu sandbox začne hlásit něco podezřelého, tak to automaticky odklikne stějně jako cokoli jiného. Otázkou pak je, zda běžného uživatele by nebylo lepším řešením přejít prostě třeba na Linux, kde by pracoval pod neroot účtem a spousty problémů by se tak zbavil.
Tiskni
Sdílej:
Jsem prakticky stejného názoru jako Vy ale rád bych ho doplnil o to že když chybí rozum u klávesnice je antivir a spol.lepší řešení než žádné a to zvláště na pevné lince k internetu.ked pri klavesnici chybi rozum tak sorry ale nepomuze ani antivir!!! (LONG LIVE MITNICK)