Yocto Project byl vydán ve verzi 5.0. Její kódové jméno je Scarthgap. Yocto Project usnadňuje vývoj vestavěných (embedded) linuxových systémů na míru konkrétním zařízením. Cílem projektu je nabídnou vývojářům vše potřebné. Jedná se o projekt Linux Foundation.
Operační systém 9front, fork operačního systému Plan 9, byl vydán v nové verzi "do not install" (pdf). Více o 9front v FQA.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu. Řešeny jsou také 2 bezpečnostní chyby.
Lennart Poettering na Mastodonu představil utilitu run0. Jedná se o alternativu k příkazu sudo založenou na systemd. Bude součástí systemd verze 256.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
Na 60 metrech mu klesla rychlost z 54 km/h na 27 km/h.
Protože si řidič všiml radaru? Nebo se mu do kol zadrhl chodec? )
Zrychlení a rychlost jsou přeci v okamžiku zcela nezávislé...Obecně samozřejmě ano. Ale ve středoškolské fyzice se vždycky počítá s tím, že zrychlení má stejný nebo opačný směr jako rychlost. Ale i v jednorozměrném prostoru pořád potřebuju určit směr toho vektoru. A to mi připadá průhlenější udělat znamínkem u rychlosti (zkrátka místo
(54; -1)
napíšu -54
), než počítat zrychlení_nebo_odrychlení a pak podle znaménka určovat, zda je to zrychlení nebo odrychlení. Stejně už to mám schované v tom výpočtu, pokud bych totiž počítal skutečně s vektory, nevyjde mi rychlost nikdy záporná, ale záporná (opačná) vyjde směrová složka vektoru.
... Ale ve středoškolské fyzice se vždycky počítá s tím, že zrychlení má stejný nebo opačný směr jako rychlost.Ale prd. Rovnoměrný pohyb po kružnici se na střední bere a pro něj platí, že vektor zrychlení je kolmý na vektor rychlosti.
v1 = 54 km/h = 15 m/s v2 = 27 km/h = 7.5 m/s V3 = 0 m/s s = 60m a=? ... zrychleni t=? ... doba kterou zpomaluje na tech 60 m T=? ... doba za kterou zastavi -------------------------------- a = (v2-v1)/t s = v1*t+0.5at^2 dosadim za a=(v2-v1)/t a po uprave t=2s/(v1+v2) t=16/3 s a = (v2 - v1)/t a = -45/32 m*s^-2 ------------- T=(v3-v1)/a T=32/3 s (zacinam merit jeste nez ujede tech 60 m)A jestli je to blbe tak me neukamenujte
Tiskni Sdílej: