Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
Tiskni
Sdílej:
Cha, cha, asi si budu sypat popel na hlavu, ale ted jsem koukal, ze jsem si kdysi do .vimrc na nejake "doporuceni" z roota nastavil:
set langmap=ě2,š3,č4,ř5,ž6,ý7,á8,í9,é0,\":,-/,_?
Po odsrtraneni to jede jak ma
. Myslim si, ze jsem se stal obeti nejakeho oskliveho Murphyho zakona, ale i tak je jEdit dobrej.
Ja mám tú istú zostavu (ale distro používam Arch linux) a jEdit sa mi správa normálne. To čo popisuješ mi kedysi robilo, keď som mal zapnutý skin (alebo ako to nazvať) GTK. jEdit je program ktorý ma presvädčil že java programy niesú iba pomalé a padavé.
Jeden problém som s ním ale mal. Nedali sa písať niektoré znaky s diakritikou. Stačilo ale prehodiť klávesnice (prvá anglická, a slovenská až druhá) v xorg.conf, a bolo po probléme.
Jano
Ctrl+N je nepouzitelne, vedi? Nabizi totiz i veci, ktere se v danem kontextu nemuzou vyskytnout.Proč nepoužitelné? Nabízí prostě doplnění řetězce. Třeba v LaTeXu s těmi jeho \begin{flushleft} a podobnými stručnostmi je to hodně užitečné (a při obvyklých dlouhých názvech funkcí a proměnných v C platí to samé).
Dale nenabizi veci z knihoven a podobne. Takovou vec snad ani nemuzou pouzivat.Ctrl+P určitě nabízí věci z vložených hlavičkových souborů (#include "xyz.h"), když je najde. A kde se mají hledat, to se snad dá nastavit. A nekritizujou hned něco, o čem sami až tolik nevědí, ano?
.
)
Ale pro lidi s alergií na KDE ten editor pravda není
A to přitom základní věci jako uložit soubor nebo ukončit VIM bez killu z jiné konzole umim
Chápu že pro někoho může být VIM uplně úžasná věc a může být s ním děsně produktivní, ale já o něj opravdu nestojím... Co mě ovšem strašně štve je, že někteří se snaží všudemožně prosazovat že VIM je absolutní základ a musí být v každé distribuci, to je uplná blbost, ať si každý používá jaký editor chce... Např. to že v Gentoo není ve standardní instalaci VIM (nýbrž je tam Nano) považuju za obrovskou přednost