V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Tiskni
Sdílej:
Cha, cha, asi si budu sypat popel na hlavu, ale ted jsem koukal, ze jsem si kdysi do .vimrc na nejake "doporuceni" z roota nastavil:
set langmap=ě2,š3,č4,ř5,ž6,ý7,á8,í9,é0,\":,-/,_?
Po odsrtraneni to jede jak ma
. Myslim si, ze jsem se stal obeti nejakeho oskliveho Murphyho zakona, ale i tak je jEdit dobrej.
Ja mám tú istú zostavu (ale distro používam Arch linux) a jEdit sa mi správa normálne. To čo popisuješ mi kedysi robilo, keď som mal zapnutý skin (alebo ako to nazvať) GTK. jEdit je program ktorý ma presvädčil že java programy niesú iba pomalé a padavé.
Jeden problém som s ním ale mal. Nedali sa písať niektoré znaky s diakritikou. Stačilo ale prehodiť klávesnice (prvá anglická, a slovenská až druhá) v xorg.conf, a bolo po probléme.
Jano
Ctrl+N je nepouzitelne, vedi? Nabizi totiz i veci, ktere se v danem kontextu nemuzou vyskytnout.Proč nepoužitelné? Nabízí prostě doplnění řetězce. Třeba v LaTeXu s těmi jeho \begin{flushleft} a podobnými stručnostmi je to hodně užitečné (a při obvyklých dlouhých názvech funkcí a proměnných v C platí to samé).
Dale nenabizi veci z knihoven a podobne. Takovou vec snad ani nemuzou pouzivat.Ctrl+P určitě nabízí věci z vložených hlavičkových souborů (#include "xyz.h"), když je najde. A kde se mají hledat, to se snad dá nastavit. A nekritizujou hned něco, o čem sami až tolik nevědí, ano?
.
)
Ale pro lidi s alergií na KDE ten editor pravda není
A to přitom základní věci jako uložit soubor nebo ukončit VIM bez killu z jiné konzole umim
Chápu že pro někoho může být VIM uplně úžasná věc a může být s ním děsně produktivní, ale já o něj opravdu nestojím... Co mě ovšem strašně štve je, že někteří se snaží všudemožně prosazovat že VIM je absolutní základ a musí být v každé distribuci, to je uplná blbost, ať si každý používá jaký editor chce... Např. to že v Gentoo není ve standardní instalaci VIM (nýbrž je tam Nano) považuju za obrovskou přednost