Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Tiskni
Sdílej:
Cha, cha, asi si budu sypat popel na hlavu, ale ted jsem koukal, ze jsem si kdysi do .vimrc na nejake "doporuceni" z roota nastavil:
set langmap=ě2,š3,č4,ř5,ž6,ý7,á8,í9,é0,\":,-/,_?
Po odsrtraneni to jede jak ma
. Myslim si, ze jsem se stal obeti nejakeho oskliveho Murphyho zakona, ale i tak je jEdit dobrej.
Ja mám tú istú zostavu (ale distro používam Arch linux) a jEdit sa mi správa normálne. To čo popisuješ mi kedysi robilo, keď som mal zapnutý skin (alebo ako to nazvať) GTK. jEdit je program ktorý ma presvädčil že java programy niesú iba pomalé a padavé.
Jeden problém som s ním ale mal. Nedali sa písať niektoré znaky s diakritikou. Stačilo ale prehodiť klávesnice (prvá anglická, a slovenská až druhá) v xorg.conf, a bolo po probléme.
Jano
Ctrl+N je nepouzitelne, vedi? Nabizi totiz i veci, ktere se v danem kontextu nemuzou vyskytnout.Proč nepoužitelné? Nabízí prostě doplnění řetězce. Třeba v LaTeXu s těmi jeho \begin{flushleft} a podobnými stručnostmi je to hodně užitečné (a při obvyklých dlouhých názvech funkcí a proměnných v C platí to samé).
Dale nenabizi veci z knihoven a podobne. Takovou vec snad ani nemuzou pouzivat.Ctrl+P určitě nabízí věci z vložených hlavičkových souborů (#include "xyz.h"), když je najde. A kde se mají hledat, to se snad dá nastavit. A nekritizujou hned něco, o čem sami až tolik nevědí, ano?
.
)
Ale pro lidi s alergií na KDE ten editor pravda není
A to přitom základní věci jako uložit soubor nebo ukončit VIM bez killu z jiné konzole umim
Chápu že pro někoho může být VIM uplně úžasná věc a může být s ním děsně produktivní, ale já o něj opravdu nestojím... Co mě ovšem strašně štve je, že někteří se snaží všudemožně prosazovat že VIM je absolutní základ a musí být v každé distribuci, to je uplná blbost, ať si každý používá jaký editor chce... Např. to že v Gentoo není ve standardní instalaci VIM (nýbrž je tam Nano) považuju za obrovskou přednost