Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána nová stabilní verze 26.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Yarara. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Už za týden, ve čtvrtek 4. června, se v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích uskuteční další konference věnovaná tématům spojeným s IPv6 - Den IPv6. Program akce a registrační formulář jsou k dispozici na webu akce. Kapacita konference je omezená, proto organizátoři doporučují, aby se vážní zájemci přihlásili včas (k dnešnímu dni zbývá přibližně 30 volných míst). Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Zařízení Steam Deck OLED bylo znovu naskladněno, ale vlivem rostoucích cen pamětí a úložišť má novou, vyšší cenovku. Steam Deck OLED 512 GB stojí nově 779 EUR (stál 569 EUR) a Steam Deck OLED 1 TB stojí 919 EUR (stál 679 EUR). Samotné zařízení se nijak nezměnilo a nové ceny tedy pouze odráží aktuální náklady na komponenty a další globální logistické výzvy, se kterými se potýká celá branže.
linux uz pouzivam "delsi" dobu, asi nekdy od jara tohoto roku. Proc jsem vlastne na GNU/Linux tehdy presel? Jednoho dne jsem si uvedomil, ze vetsina softu co ve win mam je puvodem z linuxu (Gimp, Emacs, Vim)nebo multiplatformni (blender, Jedit). Uz me stvalo, kdyz jsem musel provozovat Emacs pres CygWin. Vedel jsem ze linux je vyvijen v GNU licenci, coz mi hodne vyhovovalo, Billovo snaha vydelat na kazdy hovadine a jeste nedodrzovat standardy mi uz taky lezla na nervy. Nenavidel jsem jeho "prohlizec" IE (ten se ani za prohlizec neda povazovat).
Proste linux jsem zvolil proto, ze mi nevnucoval to "jedine spravne" reseni, a vsechno se da upravit pomoci konfiguraku (pozn. nevim proc, ale od sveho prvniho pocitace me to hrozne lakalo, jeste ve win jsem se rypal v registrech (BTW stejne jsem je nikdy nepochopil) a pokud si nejaky program ukladal nastaveni do textatku, tak jsem ho okamzite zacal studovat prestoze tam skoro pokazde bylo psano Do not edit). Ani nevim odkud jsem vsechny tyhle informace vedel, neznam bohuzel nikoho, kdo by mel linux, do doby nez jsem ho nainstaloval
jsem ho nikdy ani nevidel.
Pres jednoho kamose jsem sehnal mandrake 9.1 (nejakej jeho kamos sbira OS, ale jede jenom na win). Spustil jsem instalaci, docela jsem cumel na vsechny ty barvicky, to jsem opravdu necekal. V nastaveni balicku jsem dal Expert, vybral jsem podle popisu vsechny co se mi zdaly pouzitelny+neco malo navic, po ca. pulhodince jsem mel vsechno vybrany, pro jistotu jsem to jeste ulozil na disketu a vesele pokracoval dal, na konci se mi to ale pri vyberu tiskarny seklo, tak jsem musel pocitac resetnout, v tu chvili jsem byl rad, ze jsem si ulozil vyber balicku. Dalsi instalace byla v pohode, mandrake se bez problemu spustil a ja si zacal zkouset desktopy (KDE, GNOME, icewm), prozatim jsem zustal u KDE. Tehdy mi jeste nejela 3D akcelerace. Takze jsem zacal shanet ovladace pro nVidii, s instalaci to zezacatku vypadalo dobre, po restartu mi ale nenabehly X a tak jsem preinstalovaval (nemel jsem poneti jak linux zapnout rovnou do shellu). To jsem udelal asi 5x, prohledaval jsem diskuse a porad nic, az jednou jsem si precet varovani po nainstalovani ovladace-ze mam zaveden modul FB_RIVA nebo tak nejak a ze to muze delat problemy. Doted jsem tomu nevenoval pozornost, ve win jsem na tohle byl zvyklej a nikdy se nic nestalo, ale zkusil jsem ten modul odstranit a ono to jelo! Nalezite jsem to oslavil, uz mi schazelo rozjet jen modem, neuspesne. Pozdeji jsem zjistil ze pro muj winmodem ovladac neexistuje. Druhy den uz jsem se tedy zacal poradne seznamovat se systemem, ktery mi na prvni pohled vyhovoval, behem jednoho dne jsem pochopil veskere zakladni ovladani shellu, dalsi dny jsem stravil konfiguraci programu k obrazu svemu.
Pak jsem si poridil mandrake 10.1 official, vsechno tentokrat jelo, bez problemu, krome modemu samozrejme. Puvodne jsem premyslel i slackware ale moc jsem si na nej ze zacatku netroufal.
A najednou prisla spasa, internet pres kabel a ja si stahnul slack, to uz mi mandrake moc nevyhovoval kvuli bordelu v /etc. Od ty doby jedu na Slackwaru 10.1 a jsem zcela spokojenej, vsechno funguje tak jak ma, jeste lip nez v mandraku, je rychlejsi a nespousti se mi naprosto zbytecni daemoni. Zaroven jsem se Slackem jsem pridal novy KDE 3.4 (nejdriv jsem se ho snazil kompilovat, asi po 6 hod. to skoncilo chybou takze jsem se rozhod pro balicek) ale ja stale pokukoval po jinym wm, vetsinu aplikaci dodavanych s KDE jsem nikdy nevyuzil. Nakonec jsem se odhodlal a zacal zkouset ruzny wm, zustal jsem u enlightenment 16.7 (17-tka mi nevyhovovala), a stim jsem zacal laborovat, ve vysledku muj desktop vypada takhle: screen. Mel jsem teda jeste mensi problemy s neexistenci zarizeni pro zvuk pres alsu, kdyz jsem poprve kompiloval jadro, ted uz to mam navzdy vyreseno jednim skriptem z balicku alsy co se mi spousti hned po startu.
Tak takhle vypadaly moje zacatky v Linuxu+duvod proc jsem k nemu presel
Tiskni
Sdílej:
. Vzdycky mas moznost nabootovat z CD, pripojit disk a veci nastavit spravne.