Steve Jobs a superpočítač Cray-1 budou vyobrazeny na pamětních jednodolarových mincích vyražených v příštím roce v rámci série Americká inovace. Série má 57 mincí, tj. 57 inovací. Poslední 4 mince budou vyraženy v roce 2032.
Byl zveřejněn průběžně aktualizovaný program konference OpenAlt 2025 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Konference proběhne o víkendu 1. a 2. listopadu v prostorách FIT VUT v Brně. Vstup je zdarma.
Senát včera opětovně nepřijal návrh ústavního zákona, který měl do Listiny základních práv a svobod zakotvit právo občanů platit v hotovosti nebo být off-line. Návrh předložila skupina senátorů již v roce 2023. Senát dnes návrh neschválil, ale ani nezamítl. Pokud by ho přijal, dostala by ho k projednání Sněmovna a vyjádřila by se k němu vláda.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 13.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Společnost Eclypsium se na svém blogu rozepsala o bezpečnostním problému počítačů Framework. Jedná se o zranitelnost v UEFI umožňující útočníkům obejít Secure Boot.
Editor kódů Zed (Wikipedie) po macOS a Linuxu s verzí 0.208.4 už běží také ve Windows.
Apple dnes představil 14palcový MacBook Pro, iPad Pro a Apple Vision Pro s novým čipem M5.
Debian pro mobilní zařízení Mobian (Wikipedie) byl vydán ve verzi 13 Trixie. Nová stabilní verze je k dispozici pro PINE64 PinePhone, PinePhone Pro a PineTab, Purism Librem 5, Google Pixel 3a a 3a XL, OnePlus 6 a 6T a Xiaomi Pocophone F1.
Operátor O2 představil tarif Datamanie 1200 GB . Nový tarif přináší 1200 GB dat s neomezenou 5G rychlostí, a také možnost neomezeného volání do všech sítí za 15 Kč na den. Při roční variantě předplatného zákazníci získají po provedení jednorázové platby celou porci dat najednou a mohou je bezstarostně čerpat kdykoli během roku. Do 13. listopadu jej O2 nabízí za zvýhodněných 2 988 Kč. Při průměrné spotřebě tak 100 GB dat vychází na 249 Kč měsíčně.
Byly publikovány informace o útoku na zařízení s Androidem pojmenovaném Pixnapping Attack (CVE-2025-48561). Aplikace může číst citlivá data zobrazovaná jinou aplikací. V demonstračním videu aplikace čte 2FA kódy z Google Authenticatoru.
linux uz pouzivam "delsi" dobu, asi nekdy od jara tohoto roku. Proc jsem vlastne na GNU/Linux tehdy presel? Jednoho dne jsem si uvedomil, ze vetsina softu co ve win mam je puvodem z linuxu (Gimp, Emacs, Vim)nebo multiplatformni (blender, Jedit). Uz me stvalo, kdyz jsem musel provozovat Emacs pres CygWin. Vedel jsem ze linux je vyvijen v GNU licenci, coz mi hodne vyhovovalo, Billovo snaha vydelat na kazdy hovadine a jeste nedodrzovat standardy mi uz taky lezla na nervy. Nenavidel jsem jeho "prohlizec" IE (ten se ani za prohlizec neda povazovat).
Proste linux jsem zvolil proto, ze mi nevnucoval to "jedine spravne" reseni, a vsechno se da upravit pomoci konfiguraku (pozn. nevim proc, ale od sveho prvniho pocitace me to hrozne lakalo, jeste ve win jsem se rypal v registrech (BTW stejne jsem je nikdy nepochopil) a pokud si nejaky program ukladal nastaveni do textatku, tak jsem ho okamzite zacal studovat prestoze tam skoro pokazde bylo psano Do not edit
). Ani nevim odkud jsem vsechny tyhle informace vedel, neznam bohuzel nikoho, kdo by mel linux, do doby nez jsem ho nainstaloval
jsem ho nikdy ani nevidel.
Pres jednoho kamose jsem sehnal mandrake 9.1 (nejakej jeho kamos sbira OS, ale jede jenom na win). Spustil jsem instalaci, docela jsem cumel na vsechny ty barvicky, to jsem opravdu necekal. V nastaveni balicku jsem dal Expert, vybral jsem podle popisu vsechny co se mi zdaly pouzitelny+neco malo navic, po ca. pulhodince jsem mel vsechno vybrany, pro jistotu jsem to jeste ulozil na disketu a vesele pokracoval dal, na konci se mi to ale pri vyberu tiskarny seklo, tak jsem musel pocitac resetnout, v tu chvili jsem byl rad, ze jsem si ulozil vyber balicku. Dalsi instalace byla v pohode, mandrake se bez problemu spustil a ja si zacal zkouset desktopy (KDE, GNOME, icewm), prozatim jsem zustal u KDE. Tehdy mi jeste nejela 3D akcelerace. Takze jsem zacal shanet ovladace pro nVidii, s instalaci to zezacatku vypadalo dobre, po restartu mi ale nenabehly X a tak jsem preinstalovaval (nemel jsem poneti jak linux zapnout rovnou do shellu). To jsem udelal asi 5x, prohledaval jsem diskuse a porad nic, az jednou jsem si precet varovani po nainstalovani ovladace-ze mam zaveden modul FB_RIVA nebo tak nejak a ze to muze delat problemy. Doted jsem tomu nevenoval pozornost, ve win jsem na tohle byl zvyklej a nikdy se nic nestalo, ale zkusil jsem ten modul odstranit a ono to jelo! Nalezite jsem to oslavil, uz mi schazelo rozjet jen modem, neuspesne. Pozdeji jsem zjistil ze pro muj winmodem ovladac neexistuje. Druhy den uz jsem se tedy zacal poradne seznamovat se systemem, ktery mi na prvni pohled vyhovoval, behem jednoho dne jsem pochopil veskere zakladni ovladani shellu, dalsi dny jsem stravil konfiguraci programu k obrazu svemu.
Pak jsem si poridil mandrake 10.1 official, vsechno tentokrat jelo, bez problemu, krome modemu samozrejme. Puvodne jsem premyslel i slackware ale moc jsem si na nej ze zacatku netroufal.
A najednou prisla spasa, internet pres kabel a ja si stahnul slack, to uz mi mandrake moc nevyhovoval kvuli bordelu v /etc. Od ty doby jedu na Slackwaru 10.1 a jsem zcela spokojenej, vsechno funguje tak jak ma, jeste lip nez v mandraku, je rychlejsi a nespousti se mi naprosto zbytecni daemoni. Zaroven jsem se Slackem jsem pridal novy KDE 3.4 (nejdriv jsem se ho snazil kompilovat, asi po 6 hod. to skoncilo chybou takze jsem se rozhod pro balicek) ale ja stale pokukoval po jinym wm, vetsinu aplikaci dodavanych s KDE jsem nikdy nevyuzil. Nakonec jsem se odhodlal a zacal zkouset ruzny wm, zustal jsem u enlightenment 16.7 (17-tka mi nevyhovovala), a stim jsem zacal laborovat, ve vysledku muj desktop vypada takhle: screen. Mel jsem teda jeste mensi problemy s neexistenci zarizeni pro zvuk pres alsu, kdyz jsem poprve kompiloval jadro, ted uz to mam navzdy vyreseno jednim skriptem z balicku alsy co se mi spousti hned po startu.
Tak takhle vypadaly moje zacatky v Linuxu+duvod proc jsem k nemu presel
Tiskni
Sdílej: