Tak už mám zase prázdniny

1.8.2006 11:47 | Přečteno: 1270×

Koukám, že vogo, právě nastoupil na brigádu. Já ji zase zrovna ukončil, tak se podělím o své dojmy.

Celý červenec jsem pracoval v Třineckých železárných na koksárenských bateriích. Na směny, takže můj pracovní týden vypadal takto - dva dny od 6:00 do 14:00, další dva dny od 14:00 do 22:00, další dva dny od 22:00 do 6:00 a pak vždycky dva dny volna. A takhle pořád dokola.

Pracoval jsem tam na místě rampaře. Rampa to je taková hrubým odhadem 90 metrů dlouhá a 7 metrů široká plocha nakloněná pod úhlem asi 40°, na kterou se z takového vozu jezdícího po kolejích u horního okraje rampy spouští koks. Pod rampou běží takový gumový pás, na který se musí koks spouštět. Musí se hlídat, aby toho koksu na něj nešlo moc, aby se nespouštěl koks ještě rudý, nezhašený (občas se stalo, že i když byl ten koks po vytáhnutí z "pece" zhašený, tak trocha zůstala rudá), nedejbože, aby ještě hořel. V tom případě jsem musel hasit, hasit a hasit :o) Většinou, když člověk dával dobrý pozor, tak byl ten "nebezpečně" vypadající koks rozeznatelný už když ležel na té rampě, ale párkrát se mi dostal i na pás. To jsem ho musel zastavit a pořádně zhasit. Protože jak mi bylo řečeno předákem: "zhořelý pás, to je na kriminál". Co čtyři metry byly dole pod rampou hadice, takže to šlo hasit celkem v pohodě (až na pár výjimek, u kterých byly pokažené trysky, takže z nich ta voda šla blbě).

Práce to ne byla nikterak intelektuálně náročná, zato makačka to byla docela dost. Pod tou rampou byly takové zábrany, takzvané "hrábě", které se postupně samy zvedaly (no, ten mechanismus už má něco za sebou, takže jsem to často musel oddřít všechno ručně, ke konci brigády už to bylo v takovém stavu, kdy už to prakticky nefungovalo a musel jsem to dělat sám) a ten koks sjížděl na pás. Až budu se svou milou, tak se jí musím zeptat, jestli mi aspoň přibyly nějaký svaly (ja bych řek, že i jo) :o))) Po tom měsící takovýhle posilovny, to by bylo aby né ;o)

Nejhorší věc ale nebyla ta námaha, ani to, že jsem musel chodit do práce, když se normálně spí a spát, když se normálně bdí, ale ty vedra. Když bylo 35°C ve stínu a oni mi tam ještě na rampu spustili čerstvě zhašenej, ale ještě pořádně horkej koks, tak to bylo fakt něco. Odhad na teplotu moc nemám, ale těch padesát (šedesát už asi ne, ale kdo ví) stupňů, tam fakt mohlo být. Proto mě vždycky pobavily ty zoufalé stížnosti tady na to, jak je někomu horko :o) Ale mě za to samozřejmě platili, takže si stěžovat nemůžu a ani nebudu :o)

Další nepříjemná věc byl prach. Toho tam bylo fakt neskutečně, někdy jsem měl pocit, že ho po brigádě budu mít v plicích aspoň kilo. Dostal jsem sice něco, čemu říkali respirátor, ale to se občas kvůli tomu šílenýmu vedru nedalo vůběc používat. O nějaký přílbě (která je na provozech v železárnách povinná) ani nemluvě. Montérky v tom horku taky moc nepomohly :o) Ještě že se v železárnách fasujou lístky na minerálky. Nepochopitelné je, že člověk má právo na jednu na den. Já vypil běžně i čtyři. Lístků jsem měl totiž dost, hodně mi jich dala máma, která taky pracuje v železárnách.

Co tak ještě dodat. Snad jen to, že ti chlapi, kteří tam makaj dlouhý roky mají můj někonečněj obdiv. Tím "tam" samozřejmě nemyslím tu rampu, na ní jsem byl sám. Mám na myslí celé to pracoviště, kde se ten koks vyrábí, vytlačuje ještě neskutečně horkej na ten vůz a tak. Protože tohleto vydržet, to někdy musí být nadlidskej výkon. Jeden chlápek, říkají mu Reno, ten, který jezdil s tou mašinou a sypal mi koks na rampu, má ženu a děti, pracuje stejně jako já na směny a ještě studuje vysokou. To jsem na něho čuměl s otevřenou pusou. Borec. Je to tam totiž hrozná práce. Pořád se maká, kvůli práci na směny nemá často ani na děti čas. Teď bude na výšce ve třeťáku. Rád by dostal místo někde jinde, studuje energetiku, tak třeba někde na energetice v železárnách. Přeju mu to, zaslouží si to.

Tak, teď budu jenom čekat, kolik dostanu peněz. Opravdu si přeju, aby to bylo aspoň těch dvanáct, třináct tisíc. Za odpolední a noční směny jsou hodinové příplatky k standartnímu platu. Navíc jsem pracoval v karcinogenním prostředí a za to taky nějaké příplatky jsou. Potřebuju pěníze :o) V říjnu jdu studovat na Matfyz informatiku (ano nakonec jsem se rozhodl to risknout a jít opravdu na něj, ne na ČVUT) a bez brigády bych tam musel být asi bez počítače. Tak snad mě moc nesedřou na daních, poplatcích, pojištění a podobných pitomostech.

       

Komentáře

[Michal Vyskočil]

Tak snad mě moc nesedřou na daních, poplatcích, pojištění a podobných pitomostech.

Oni ne, to náš milovaný stát .

[Martin]

Oni (vláda) za to můžou, ne chudák stát, kterej kočírujou ;o) Já mám svůj stát rád. Ale nemiluju ho tak, jako třeba #Tom, to asi ne ;o)

A vlastně i oni jako ta firma, která mě pro železárny zaměstnávala. Tolik sprostých slov od kolegů na bateriích na tu firmu, to se jen tak nevidí. Kdybych slova jako zloději a vyděrači obalil skupinkami ruzných počtů hvězdiček, tak bych možná mohl vzdáleně přiblížit, jak ty promluvy na adresu té firmy vypadaly :o) Proto jsem zvědav, nakolik byly pravdivé.

[David Watzke]

Už máš zase prázdniny... a mně končej

[VícNežNic]

Copak, že tak brzo?

Mimochodem, těžký průmysl rulez, ale pokud možno dál ode mne

[David Watzke]

Copak, že tak brzo?

Protože nejdu na vějšku (jako ty), ale na střední. Už za měsíc :'(

[VícNežNic]

Už za měsíc Ach jo

[Bubak]

List<User> users = AbcLinuxu.getUsersList ();
for (User u : users)
        u.insult ();

Ty jsi dneska nejakej agresivni. A bez vyberu, jo?

[VícNežNic]

No, je fakt, že by to chtělo možná vynechat aspoň sám sebe.

Nicméně nejurážlivější na tom má být (minimálně podle několika diskusí z poslední doby) použitý jazyk

[Jary]

Mě se zase docela líbí, že se prej máme trestat sami... Mno uvažte: u.insult (); (:

[Bubak]

Kazdej to ma v sobe

[Michal Kubeček]

Neznáte Cimrmanovy pedagogické zásady? :-)

[Hrabosh]

Nedám si dnes po obědě viržínko! Neplačte, sami jste si to zavinili :o)

[VícNežNic]

No, to není poprvé co mi tohle vytýkají. Kdybych měl dejme tomu třídu Páka a ta měla metody zapnout () a vypnout (), taky bych za to dostal? Je přeci nad slunce jasné, že potřebuju nějakou třídu (v Javě asi rozhraní) TahačZaPáky, protože páka se přece sama nezapne

[MarzocchiDH]

To má svý výhody. Noví kamarádi, nové kamarádky...

[David Watzke]

Jenže já o to moc nestojím...

[Martin]

O ty nový kámoše nebo o ty kočky?

[David Watzke]

O kámoše (). Prostě z toho mám hrůzu.

[Martin]

Tak to jo. Já už se bál, že i o ty holky ;o)

Znám ten pocit... na to se vykašli. Vždycky se i mezi blbcema najdou lidi, se kterýma si budeš rozumět. To bude v pohodě...

[VícNežNic]

Nejhorší je pak zjištění, že největší blbec jsem tam já sám

[Martin]

Kuš! Já mu chci dodat odvahy ;o)

Tohle zjištění by ho ale vlastně mohlo uklidnit ze všeho nejvíc, takže proč ne :o)

[VícNežNic]

Kuš! Já mu chci dodat odvahy ;o)

To jsem zkoušel už dostkrát, mám ale spíš dojem, že jsem tomu víc ublížil než pomohl

[Martin]

RIMMER: Asi bych si s ním měl promluvit. Možná že potřebuje radu.
LISTER: Od tebe?
RIMMER: Dělal jsem na Lince důvěry.
LISTER: Já vim. Jedno dopoledne.
RIMMER: Déle jsem to nevydržel.
LISTER: Nedivím se ti. Volalo ti pět lidí a všichni spáchali sebevraždu. A to si jeden chudák splet` číslo! Volal si o výsledky kriketu.
RIMMER: Není snad moje vina, že si všichni vybrali na skok z okna den, kdy jsem měl službu. Byly toho plné noviny. „Den Lumíků“ tomu říkali.

:o)))

[David Watzke]

LOL, na tom něco bude

[Michal Kubeček]

To už je pokročilá paranoia, když má člověk hrůzu z přátel místo z nepřátel. Na druhou stranu paranoia je základní kvalifikační předpoklad dobrého systémáka… :-)

[David Watzke]

To už je pokročilá paranoia, když má člověk hrůzu z přátel místo z nepřátel.

Ono je to spíš tak, že mám strach jestli ti "kamarádi" tam budou kamarádi...

Pokud jde o paranoiu jako je třeba šifrování, tak to jde mimo mě

[Pavel Stárek]

Ono je to spíš tak, že mám strach jestli ti "kamarádi" tam budou kamarádi...

Však nějaký odhad lidí už bys mohl mít. Ale připrav se na to, že se někdy z kamaráda opravdu stane "kamarád" (nechtěl jsem říct přímo svině a zku*venej zm*d). I to se někdy bohužel stává. Ale ty jsi mladý, perspektivní a dynamický takže si myslím, že vzniklé problémy hravě vyřešíš.

[Martin]

Nekončej, ba naopak! Podívěj se na to z té lepší stránky: ještě máš měsíc před sebou ;o)

[David Watzke]

Ne, už mám jen měsíc před sebou

[Martin]

Otázka perspektivy :o)

[zenek]

Stejně jsi určitě celé prázdniny seděl u svého Gentoo a nedělal nic užitečného

[David Watzke]

Stejně jsi určitě celé prázdniny seděl u svého Gentoo

Jak jinak.

a nedělal nic užitečného

Většinu času

[Kníže Ignor]

Vono opatchovat wine, aby v něm chodil Autocad, asi nebude lehká práce.

[klassik]

Kdyby si u ty prace mel premejslet tak by si videl jak bys na to horko nadaval

[Martin]

Já přemýšlel občas dost. Ale ne nad prací. Převážně nad teorií superstrun o které jsem si minulý měsíc hodně četl :o) Taky jsem hodně přemýšlel o svých plánech s C a GTK :o)

Já nadával. A jak. A ne jenom na horko :o) Hlavně když jsem něco udělal blbě nebo když něco nefungovalo tak, jak fungovat mělo. Na lidi, co to dělali... já nadával jak dřevorubec :o) Ale ne kvůli tomu, že mě to ruší u přemýšlení. Štvalo mě, jak jsem byl furt zpocenej jak čuně a špinavej od uhelnýho prachu.

Člověk by neřekl, jak dokáže pokazit náladu taková malinká kapička potu, tekoucí po čele...mezi oči...pod oko..., když má zrovna plný ruce práce a nemůže si ji setřít ;o)

[Martin]

Nebo jsi chtěl říct, že je horší v pětatřiceti stupních přemýšlet, než v ještě větším vedru dřít? To totiž není pravda :o)

[klassik]

No jo myslet nad necim co te bavi ale v praci kdyz mas neco vymyslet a nejde ti to a je do toho vedro to je vopruz. Jinak fyzicky makat ve vedru neni tak hrozne.I ja sem pracoval rucickama a to je uz co rict)

[Martin]

Tak, samozřejmě, že provádět nějakou intelektuálně náročnější práci ve vedru není nic přijemnýho, ale rozhodně u toho můžeš třeba sedět, mít pušťenej větrák a popíjet něco chladnýho, být ve stínu... u fyzické práce to většinou není možné. Já jsem za ten měsíc vydal tolik energie, kolik bych jinak nikdy u počítače nespálil. :o)

[klassik]

nejde o energii ale o psychyckou vycerpanost.A ver mi u fyzicke prace si suprove odpocines.

[Martin]

Je pravda, že po náročné psychické práci může člověk brát tu fyzickou jako uvolnění. I když si myslím, že by to platilo možná tak o sekání trávy na zahradě nebo štípání dříví ale už ne o práci v těžkém průmyslu.

[klassik]

prace bez zodpovednosti jen hasit uhli.Nebo bourat nebo kopat natirat sparavovat.. ja delal dva roky vejskovky a byl to pohodovej zivot ve smyslu ve 4 to zapichnu a mazu dom a na praci si nevzpomenu.Ted se budim v noci ze snu co sem kde zapomel neudelal a jakej pruser z toho kouka.

[Martin]

Tohle je celkem pravda. Ze začátku jsem se taky bál, co kde kdy jsem mohl pokazit (hlavně představa toho, jak to někde dál na třídírně všechno vyhoří, když jsem několikrát nestihnul něco uhasit, mě děsila), ale v tomhle máš celkem pravdu.

Člověk se může zmohnout jak fyzicky tak psychicky. A nadávat bude stejně, i když už prožil oboje. To je jak s "Proboha to je vedro, to se nedá vydržet!" versus "Už aby bylo léto, ta zima je šílená!" ;o)

Takže já bych tuhle debatu uzavřel tím, že všechno má svoje mouchy, ok? ;o)

[klassik]

naprostej souhlas.Az na tu zimu.Ja si v zime rikal aby jeste chvili vydrzela protoze sem cekal ze to takhle dopadne.Tak hura na lyze!!!!

[Dalibor Smolík]

Super příspěvek. Vzpomínám před lety na svoji brigádu ve sladovně. Dostal jsem práci pod kopulí - vynosit zbytky plesnivého sladu. Ty zbytky vážily asi třicet metráků, lezli v nich červi, venku bylo přes 30˚ C a pod kopulí nejméně padesát. (Též díky tlení sladu). Po jediné směně jsem dostal horečky, dva týdny jsem marodil. Pak jsem na třetí týden nastoupil zase do práce, to už byla jiná práce a já jsem dostal ještě nemocenskou . Tenkrát jsem si za brigádu koupil reprobednu k mono magneťáku a byl jsem šťastný jako blecha. Jo, to byly časy ... Kdepak tenkrát empétrojky

[Martin]

Díky, jsem rád, že se líbil.

K tomu utrácení peněz - dobře znám z vyprávění rodičů, co si za peníze z brigád kupovali oni a fakt by mě zajímalo, za jaký scífo věci budou utrácet v budoucnu moje děti :o)