Homebridge pro integraci chytrých domácích zařízení byl vydán ve verzi 2.0.0. Nově vedle protokolu HomeKit Accessory Protocol (HAP) podporuje standard chytré domácnosti Matter.
Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 3.7.0 - The Gaming Edition. Z novinek lze vypíchnout příkaz omarchy a celou řadu herních možností.
CyberChef byl vydán v nové major verzi 11. Přehled novinek v Changelogu. CyberChef je webová aplikace pro analýzu dat a jejich kódování a dekódování, šifrování a dešifrování, kompresi a dekompresi, atd. Často je využívaná při kybernetických cvičeních a CTF (Capture the Flag).
Byla vydána nová verze 2.4.67 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 11 zranitelností.
Brush (Bo(u)rn(e) RUsty SHell) je v Rustu napsaný shell kompatibilní s Bash (Bourne Again SHell). Vydána byla verze 0.4.0.
Google zveřejnil seznam 1 141 projektů (vývojářů) od 184 organizací přijatých do letošního, již dvaadvacátého, Google Summer of Code. Přihlášeno bylo celkově 23 371 projektů od 15 245 vývojářů ze 131 zemí.
Na čem pracovali vývojáři GNOME a KDE Plasma minulý týden? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Už delší dobu přemýšlím o zápisku, v kterém bych shrnul, proč už jsem se na Ubuntu i Android doslova dožral. Dneska už mě to nedalo a pustil jsem se do psaní.
Začnu s Androidem. Někdy před rokem jsem si pořídil HTC Dream, v ČR prodávaný pod značkou T-Mobile G1, představa rychle vyvýjejícího systému postaveném na linuxovém jádře s OpenSouce kódem se mě zalíbíla. V té době byla teprve verze 1.1 (alespoň na mém telefonu). Rychlost telefonu byla úžasná, aplikace slušné, tak proč ho nekoupit 
Ale potíže začali s aktualizacemi a mým očekáváním, že vývoj půjde kupředu. V momentě kdy vyšla verze 1.5 přibyla podpora pro video, ale celý systém začal brzdit, menu už nevyjíždělo rychle, ale lehce se zasekávalo.
Víceméně jsem se radoval z videa a moc jsem to neřešil. Mezitím mě už pomalu začla scházet podpora nějakých těch formátu AVI,MKV,FLV atd. takže jsem se začal poohlížet po přehrávači. Nic a do dnešního dne jsem neviděl jediný přehrávač, co by uměl pořádně přehrát video (i na tom starém Windows Mobile TCPMP fungoval!).
Veškerý vývoj aplikací pro android se zastavil na přiblblých hláškách a primitivních aplikacích (ano, SSH klient je výjmka). Dále v pár oblíbených aplikacích přibyla reklama - velice příjemné, jako by se mě s novou verzí KDE 4 objevili v Kopete nebo jiných aplikacích bannery - fuj!
Dnes má mobil verzi Androidu 1.6, rychlost se snížila, verze 2.1 officiálně nehrozí. Android byl vyhozen z linuxového jádra. Ovladače, které Android potřebuje jsou nekompatibilní s zbytkem linuxové infrastruktury a hoši od Googlu prý Android do 2 LET do jádra zpět dostanou! Takže Google úspěšně vyždímal linux a nehodlá poskytnout nic zpět...
Několik custom ROM které jsem vyzkoušel připomínají WM ROMky, které jsou obdobně splácané. Narozdíl od officiální 1.6, tam ta paměť dojde při spuštění jedné aplikace (plocha se načítá 20 sekund). Takže ta Java bude mít přecijenom kapku větší spotřebu paměti...
Tak jsem se vybrečel nad Androidem (nikdy víc!) a jdeme na (K)ubuntu.
Pravda, že to byl první linuxová distribuce, která mě fungovala sama od sebe, ale za tu dobu se hodně změnilo (přesněji od verze 6.06).Poslední dobou jsem narážel na plno "Ubuntu-specific" bugů. Začal bych někde kolem 8.04/10, když jsem si pár hodin hrál s ovladačem WiFi pro atheros a snažil se ho nastavit pro Ad-hoc... ano samozřejmě naprosto funkční opensource driver byl v blacklistu.
To mě dožralo poprvé, dále nekompatibilní balíčky, verze co stále padají (na mém Gentoo s obdobnou konfigurací všechno stabilní - co se sakra dá pokazit na kompilaci? ) a naposledy to skončilo u kamaráda, když se v 10.04 (ano experimentální, ale v předchozí verzi nebyli 32bit ovladače na radeon, takže pod wine běželo všechno na swrast :-/ ) snažili wine používat 64 bitové GL knihovny... tak jsem se pustil do hledání bugu (starý asi 2 roky), který byl nedávno uzavřen s tím, že je to v pořádku... bože to to stihli opravit a zase rozbít?!
Mám pocit, že pokud někdo testuje Ubuntu, tak jenom Ubuntu a Kubuntí varianta je naprosto ignorována, ale dle mých dosavadních zkušeností, v (xxx)Ubuntu se žádné bugy neřeší, kódem se zpět nepřispívá a jediné co se tam děje, že se vytvářejí nové bugy.....
Když už jsme u těch bugů, samozřejmě podpora grafických karet je na prvním místě!
Nejen, že předchozí verze měli problémy s Intelem. Nyní budou zase, jelikož se hoši rozhodli, že budou pouze backportovat patche z poslední verze, ale neaktualizují (ona ztráta podpory UMS je velký problém, stejně z 99% funguje vadně).
V novém Ubuntu 10.04 bude samozřejmě také Nouveau, které bylo představeno s jádrem 2.6.33, ale jelikož Ubuntu musí mít 2.6.32, tak backportovali celý DRM stack z 2.6.33 - to bude zase hromada bugů "Ubuntu-specific"...Tak to je asi dneska všechno... V závěru bych jen chtěl říct: Já bych všechny ty Androidy a Ubunty zakázal... :-P
Co se týká Nouveau - existuje 3D podpora pro všechny karty od nVidia TNT až po GeForce 9800 (a asi zřejmě i přejmenované modely GTX2xx atd.). Funguje to různě.
Rozdělení je následující:
Classic mesa: od TNT (NV04 - NV19)
Gallium NVFX: od FX5200 (NV20 - NV49)
Gallium NV50: od GF8800 (NV50 - poslední modely)
Testoval jsem jen NV44A (GeForce 6200, funguje 3D jakštaks, půlka výkonu mé NV96) a poté GeForce 9600M, což je NV96 a ta funguje pořád stejně - fps nic moc, ale běhá to... 
Tiskni
Sdílej:
Ubuntu nemôžem posúdiť. Asi je to tak ako píšeš.
A tiež Nouveau ma tiež zaujíma(mám NV 7300GT). A vývoj ide celkom dobre.
a mas po starostechTo je věc přesvědčení.
uznávám, že yxflash možná něco přehraje, ale proč prostě není možné spustit mplayer a použít pouze nějaký frontend pro Javu/Android?
od T-MobiluTo musely bejt hush money.