Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Už delší dobu přemýšlím o zápisku, v kterém bych shrnul, proč už jsem se na Ubuntu i Android doslova dožral. Dneska už mě to nedalo a pustil jsem se do psaní.
Začnu s Androidem. Někdy před rokem jsem si pořídil HTC Dream, v ČR prodávaný pod značkou T-Mobile G1, představa rychle vyvýjejícího systému postaveném na linuxovém jádře s OpenSouce kódem se mě zalíbíla. V té době byla teprve verze 1.1 (alespoň na mém telefonu). Rychlost telefonu byla úžasná, aplikace slušné, tak proč ho nekoupit 
Ale potíže začali s aktualizacemi a mým očekáváním, že vývoj půjde kupředu. V momentě kdy vyšla verze 1.5 přibyla podpora pro video, ale celý systém začal brzdit, menu už nevyjíždělo rychle, ale lehce se zasekávalo.
Víceméně jsem se radoval z videa a moc jsem to neřešil. Mezitím mě už pomalu začla scházet podpora nějakých těch formátu AVI,MKV,FLV atd. takže jsem se začal poohlížet po přehrávači. Nic a do dnešního dne jsem neviděl jediný přehrávač, co by uměl pořádně přehrát video (i na tom starém Windows Mobile TCPMP fungoval!).
Veškerý vývoj aplikací pro android se zastavil na přiblblých hláškách a primitivních aplikacích (ano, SSH klient je výjmka). Dále v pár oblíbených aplikacích přibyla reklama - velice příjemné, jako by se mě s novou verzí KDE 4 objevili v Kopete nebo jiných aplikacích bannery - fuj!
Dnes má mobil verzi Androidu 1.6, rychlost se snížila, verze 2.1 officiálně nehrozí. Android byl vyhozen z linuxového jádra. Ovladače, které Android potřebuje jsou nekompatibilní s zbytkem linuxové infrastruktury a hoši od Googlu prý Android do 2 LET do jádra zpět dostanou! Takže Google úspěšně vyždímal linux a nehodlá poskytnout nic zpět...
Několik custom ROM které jsem vyzkoušel připomínají WM ROMky, které jsou obdobně splácané. Narozdíl od officiální 1.6, tam ta paměť dojde při spuštění jedné aplikace (plocha se načítá 20 sekund). Takže ta Java bude mít přecijenom kapku větší spotřebu paměti...
Tak jsem se vybrečel nad Androidem (nikdy víc!) a jdeme na (K)ubuntu.
Pravda, že to byl první linuxová distribuce, která mě fungovala sama od sebe, ale za tu dobu se hodně změnilo (přesněji od verze 6.06).Poslední dobou jsem narážel na plno "Ubuntu-specific" bugů. Začal bych někde kolem 8.04/10, když jsem si pár hodin hrál s ovladačem WiFi pro atheros a snažil se ho nastavit pro Ad-hoc... ano samozřejmě naprosto funkční opensource driver byl v blacklistu.
To mě dožralo poprvé, dále nekompatibilní balíčky, verze co stále padají (na mém Gentoo s obdobnou konfigurací všechno stabilní - co se sakra dá pokazit na kompilaci? ) a naposledy to skončilo u kamaráda, když se v 10.04 (ano experimentální, ale v předchozí verzi nebyli 32bit ovladače na radeon, takže pod wine běželo všechno na swrast :-/ ) snažili wine používat 64 bitové GL knihovny... tak jsem se pustil do hledání bugu (starý asi 2 roky), který byl nedávno uzavřen s tím, že je to v pořádku... bože to to stihli opravit a zase rozbít?!
Mám pocit, že pokud někdo testuje Ubuntu, tak jenom Ubuntu a Kubuntí varianta je naprosto ignorována, ale dle mých dosavadních zkušeností, v (xxx)Ubuntu se žádné bugy neřeší, kódem se zpět nepřispívá a jediné co se tam děje, že se vytvářejí nové bugy.....
Když už jsme u těch bugů, samozřejmě podpora grafických karet je na prvním místě!
Nejen, že předchozí verze měli problémy s Intelem. Nyní budou zase, jelikož se hoši rozhodli, že budou pouze backportovat patche z poslední verze, ale neaktualizují (ona ztráta podpory UMS je velký problém, stejně z 99% funguje vadně).
V novém Ubuntu 10.04 bude samozřejmě také Nouveau, které bylo představeno s jádrem 2.6.33, ale jelikož Ubuntu musí mít 2.6.32, tak backportovali celý DRM stack z 2.6.33 - to bude zase hromada bugů "Ubuntu-specific"...Tak to je asi dneska všechno... V závěru bych jen chtěl říct: Já bych všechny ty Androidy a Ubunty zakázal... :-P
Co se týká Nouveau - existuje 3D podpora pro všechny karty od nVidia TNT až po GeForce 9800 (a asi zřejmě i přejmenované modely GTX2xx atd.). Funguje to různě.
Rozdělení je následující:
Classic mesa: od TNT (NV04 - NV19)
Gallium NVFX: od FX5200 (NV20 - NV49)
Gallium NV50: od GF8800 (NV50 - poslední modely)
Testoval jsem jen NV44A (GeForce 6200, funguje 3D jakštaks, půlka výkonu mé NV96) a poté GeForce 9600M, což je NV96 a ta funguje pořád stejně - fps nic moc, ale běhá to... 
Tiskni
Sdílej:
Ubuntu nemôžem posúdiť. Asi je to tak ako píšeš.
A tiež Nouveau ma tiež zaujíma(mám NV 7300GT). A vývoj ide celkom dobre.
a mas po starostechTo je věc přesvědčení.
uznávám, že yxflash možná něco přehraje, ale proč prostě není možné spustit mplayer a použít pouze nějaký frontend pro Javu/Android?
od T-MobiluTo musely bejt hush money.