Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Už delší dobu přemýšlím o zápisku, v kterém bych shrnul, proč už jsem se na Ubuntu i Android doslova dožral. Dneska už mě to nedalo a pustil jsem se do psaní.
Začnu s Androidem. Někdy před rokem jsem si pořídil HTC Dream, v ČR prodávaný pod značkou T-Mobile G1, představa rychle vyvýjejícího systému postaveném na linuxovém jádře s OpenSouce kódem se mě zalíbíla. V té době byla teprve verze 1.1 (alespoň na mém telefonu). Rychlost telefonu byla úžasná, aplikace slušné, tak proč ho nekoupit
Ale potíže začali s aktualizacemi a mým očekáváním, že vývoj půjde kupředu. V momentě kdy vyšla verze 1.5 přibyla podpora pro video, ale celý systém začal brzdit, menu už nevyjíždělo rychle, ale lehce se zasekávalo.
Víceméně jsem se radoval z videa a moc jsem to neřešil. Mezitím mě už pomalu začla scházet podpora nějakých těch formátu AVI,MKV,FLV atd. takže jsem se začal poohlížet po přehrávači. Nic a do dnešního dne jsem neviděl jediný přehrávač, co by uměl pořádně přehrát video (i na tom starém Windows Mobile TCPMP fungoval!).
Veškerý vývoj aplikací pro android se zastavil na přiblblých hláškách a primitivních aplikacích (ano, SSH klient je výjmka). Dále v pár oblíbených aplikacích přibyla reklama - velice příjemné, jako by se mě s novou verzí KDE 4 objevili v Kopete nebo jiných aplikacích bannery - fuj!
Dnes má mobil verzi Androidu 1.6, rychlost se snížila, verze 2.1 officiálně nehrozí. Android byl vyhozen z linuxového jádra. Ovladače, které Android potřebuje jsou nekompatibilní s zbytkem linuxové infrastruktury a hoši od Googlu prý Android do 2 LET do jádra zpět dostanou! Takže Google úspěšně vyždímal linux a nehodlá poskytnout nic zpět...
Několik custom ROM které jsem vyzkoušel připomínají WM ROMky, které jsou obdobně splácané. Narozdíl od officiální 1.6, tam ta paměť dojde při spuštění jedné aplikace (plocha se načítá 20 sekund). Takže ta Java bude mít přecijenom kapku větší spotřebu paměti...
Tak jsem se vybrečel nad Androidem (nikdy víc!) a jdeme na (K)ubuntu.
Pravda, že to byl první linuxová distribuce, která mě fungovala sama od sebe, ale za tu dobu se hodně změnilo (přesněji od verze 6.06).Poslední dobou jsem narážel na plno "Ubuntu-specific" bugů. Začal bych někde kolem 8.04/10, když jsem si pár hodin hrál s ovladačem WiFi pro atheros a snažil se ho nastavit pro Ad-hoc... ano samozřejmě naprosto funkční opensource driver byl v blacklistu.
To mě dožralo poprvé, dále nekompatibilní balíčky, verze co stále padají (na mém Gentoo s obdobnou konfigurací všechno stabilní - co se sakra dá pokazit na kompilaci? ) a naposledy to skončilo u kamaráda, když se v 10.04 (ano experimentální, ale v předchozí verzi nebyli 32bit ovladače na radeon, takže pod wine běželo všechno na swrast :-/ ) snažili wine používat 64 bitové GL knihovny... tak jsem se pustil do hledání bugu (starý asi 2 roky), který byl nedávno uzavřen s tím, že je to v pořádku... bože to to stihli opravit a zase rozbít?!
Mám pocit, že pokud někdo testuje Ubuntu, tak jenom Ubuntu a Kubuntí varianta je naprosto ignorována, ale dle mých dosavadních zkušeností, v (xxx)Ubuntu se žádné bugy neřeší, kódem se zpět nepřispívá a jediné co se tam děje, že se vytvářejí nové bugy.....
Když už jsme u těch bugů, samozřejmě podpora grafických karet je na prvním místě!
Nejen, že předchozí verze měli problémy s Intelem. Nyní budou zase, jelikož se hoši rozhodli, že budou pouze backportovat patche z poslední verze, ale neaktualizují (ona ztráta podpory UMS je velký problém, stejně z 99% funguje vadně).
V novém Ubuntu 10.04 bude samozřejmě také Nouveau, které bylo představeno s jádrem 2.6.33, ale jelikož Ubuntu musí mít 2.6.32, tak backportovali celý DRM stack z 2.6.33 - to bude zase hromada bugů "Ubuntu-specific"...Tak to je asi dneska všechno... V závěru bych jen chtěl říct: Já bych všechny ty Androidy a Ubunty zakázal... :-P
Co se týká Nouveau - existuje 3D podpora pro všechny karty od nVidia TNT až po GeForce 9800 (a asi zřejmě i přejmenované modely GTX2xx atd.). Funguje to různě.
Rozdělení je následující:
Classic mesa: od TNT (NV04 - NV19)
Gallium NVFX: od FX5200 (NV20 - NV49)
Gallium NV50: od GF8800 (NV50 - poslední modely)
Testoval jsem jen NV44A (GeForce 6200, funguje 3D jakštaks, půlka výkonu mé NV96) a poté GeForce 9600M, což je NV96 a ta funguje pořád stejně - fps nic moc, ale běhá to...
Tiskni
Sdílej:
a mas po starostechTo je věc přesvědčení.
od T-MobiluTo musely bejt hush money.