Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Už delší dobu přemýšlím o zápisku, v kterém bych shrnul, proč už jsem se na Ubuntu i Android doslova dožral. Dneska už mě to nedalo a pustil jsem se do psaní.
Začnu s Androidem. Někdy před rokem jsem si pořídil HTC Dream, v ČR prodávaný pod značkou T-Mobile G1, představa rychle vyvýjejícího systému postaveném na linuxovém jádře s OpenSouce kódem se mě zalíbíla. V té době byla teprve verze 1.1 (alespoň na mém telefonu). Rychlost telefonu byla úžasná, aplikace slušné, tak proč ho nekoupit 
Ale potíže začali s aktualizacemi a mým očekáváním, že vývoj půjde kupředu. V momentě kdy vyšla verze 1.5 přibyla podpora pro video, ale celý systém začal brzdit, menu už nevyjíždělo rychle, ale lehce se zasekávalo.
Víceméně jsem se radoval z videa a moc jsem to neřešil. Mezitím mě už pomalu začla scházet podpora nějakých těch formátu AVI,MKV,FLV atd. takže jsem se začal poohlížet po přehrávači. Nic a do dnešního dne jsem neviděl jediný přehrávač, co by uměl pořádně přehrát video (i na tom starém Windows Mobile TCPMP fungoval!).
Veškerý vývoj aplikací pro android se zastavil na přiblblých hláškách a primitivních aplikacích (ano, SSH klient je výjmka). Dále v pár oblíbených aplikacích přibyla reklama - velice příjemné, jako by se mě s novou verzí KDE 4 objevili v Kopete nebo jiných aplikacích bannery - fuj!
Dnes má mobil verzi Androidu 1.6, rychlost se snížila, verze 2.1 officiálně nehrozí. Android byl vyhozen z linuxového jádra. Ovladače, které Android potřebuje jsou nekompatibilní s zbytkem linuxové infrastruktury a hoši od Googlu prý Android do 2 LET do jádra zpět dostanou! Takže Google úspěšně vyždímal linux a nehodlá poskytnout nic zpět...
Několik custom ROM které jsem vyzkoušel připomínají WM ROMky, které jsou obdobně splácané. Narozdíl od officiální 1.6, tam ta paměť dojde při spuštění jedné aplikace (plocha se načítá 20 sekund). Takže ta Java bude mít přecijenom kapku větší spotřebu paměti...
Tak jsem se vybrečel nad Androidem (nikdy víc!) a jdeme na (K)ubuntu.
Pravda, že to byl první linuxová distribuce, která mě fungovala sama od sebe, ale za tu dobu se hodně změnilo (přesněji od verze 6.06).Poslední dobou jsem narážel na plno "Ubuntu-specific" bugů. Začal bych někde kolem 8.04/10, když jsem si pár hodin hrál s ovladačem WiFi pro atheros a snažil se ho nastavit pro Ad-hoc... ano samozřejmě naprosto funkční opensource driver byl v blacklistu.
To mě dožralo poprvé, dále nekompatibilní balíčky, verze co stále padají (na mém Gentoo s obdobnou konfigurací všechno stabilní - co se sakra dá pokazit na kompilaci? ) a naposledy to skončilo u kamaráda, když se v 10.04 (ano experimentální, ale v předchozí verzi nebyli 32bit ovladače na radeon, takže pod wine běželo všechno na swrast :-/ ) snažili wine používat 64 bitové GL knihovny... tak jsem se pustil do hledání bugu (starý asi 2 roky), který byl nedávno uzavřen s tím, že je to v pořádku... bože to to stihli opravit a zase rozbít?!
Mám pocit, že pokud někdo testuje Ubuntu, tak jenom Ubuntu a Kubuntí varianta je naprosto ignorována, ale dle mých dosavadních zkušeností, v (xxx)Ubuntu se žádné bugy neřeší, kódem se zpět nepřispívá a jediné co se tam děje, že se vytvářejí nové bugy.....
Když už jsme u těch bugů, samozřejmě podpora grafických karet je na prvním místě!
Nejen, že předchozí verze měli problémy s Intelem. Nyní budou zase, jelikož se hoši rozhodli, že budou pouze backportovat patche z poslední verze, ale neaktualizují (ona ztráta podpory UMS je velký problém, stejně z 99% funguje vadně).
V novém Ubuntu 10.04 bude samozřejmě také Nouveau, které bylo představeno s jádrem 2.6.33, ale jelikož Ubuntu musí mít 2.6.32, tak backportovali celý DRM stack z 2.6.33 - to bude zase hromada bugů "Ubuntu-specific"...Tak to je asi dneska všechno... V závěru bych jen chtěl říct: Já bych všechny ty Androidy a Ubunty zakázal... :-P
Co se týká Nouveau - existuje 3D podpora pro všechny karty od nVidia TNT až po GeForce 9800 (a asi zřejmě i přejmenované modely GTX2xx atd.). Funguje to různě.
Rozdělení je následující:
Classic mesa: od TNT (NV04 - NV19)
Gallium NVFX: od FX5200 (NV20 - NV49)
Gallium NV50: od GF8800 (NV50 - poslední modely)
Testoval jsem jen NV44A (GeForce 6200, funguje 3D jakštaks, půlka výkonu mé NV96) a poté GeForce 9600M, což je NV96 a ta funguje pořád stejně - fps nic moc, ale běhá to... 
Tiskni
Sdílej:
Ubuntu nemôžem posúdiť. Asi je to tak ako píšeš.
A tiež Nouveau ma tiež zaujíma(mám NV 7300GT). A vývoj ide celkom dobre.
a mas po starostechTo je věc přesvědčení.
uznávám, že yxflash možná něco přehraje, ale proč prostě není možné spustit mplayer a použít pouze nějaký frontend pro Javu/Android?
od T-MobiluTo musely bejt hush money.