Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Už delší dobu přemýšlím o zápisku, v kterém bych shrnul, proč už jsem se na Ubuntu i Android doslova dožral. Dneska už mě to nedalo a pustil jsem se do psaní.
Začnu s Androidem. Někdy před rokem jsem si pořídil HTC Dream, v ČR prodávaný pod značkou T-Mobile G1, představa rychle vyvýjejícího systému postaveném na linuxovém jádře s OpenSouce kódem se mě zalíbíla. V té době byla teprve verze 1.1 (alespoň na mém telefonu). Rychlost telefonu byla úžasná, aplikace slušné, tak proč ho nekoupit 
Ale potíže začali s aktualizacemi a mým očekáváním, že vývoj půjde kupředu. V momentě kdy vyšla verze 1.5 přibyla podpora pro video, ale celý systém začal brzdit, menu už nevyjíždělo rychle, ale lehce se zasekávalo.
Víceméně jsem se radoval z videa a moc jsem to neřešil. Mezitím mě už pomalu začla scházet podpora nějakých těch formátu AVI,MKV,FLV atd. takže jsem se začal poohlížet po přehrávači. Nic a do dnešního dne jsem neviděl jediný přehrávač, co by uměl pořádně přehrát video (i na tom starém Windows Mobile TCPMP fungoval!).
Veškerý vývoj aplikací pro android se zastavil na přiblblých hláškách a primitivních aplikacích (ano, SSH klient je výjmka). Dále v pár oblíbených aplikacích přibyla reklama - velice příjemné, jako by se mě s novou verzí KDE 4 objevili v Kopete nebo jiných aplikacích bannery - fuj!
Dnes má mobil verzi Androidu 1.6, rychlost se snížila, verze 2.1 officiálně nehrozí. Android byl vyhozen z linuxového jádra. Ovladače, které Android potřebuje jsou nekompatibilní s zbytkem linuxové infrastruktury a hoši od Googlu prý Android do 2 LET do jádra zpět dostanou! Takže Google úspěšně vyždímal linux a nehodlá poskytnout nic zpět...
Několik custom ROM které jsem vyzkoušel připomínají WM ROMky, které jsou obdobně splácané. Narozdíl od officiální 1.6, tam ta paměť dojde při spuštění jedné aplikace (plocha se načítá 20 sekund). Takže ta Java bude mít přecijenom kapku větší spotřebu paměti...
Tak jsem se vybrečel nad Androidem (nikdy víc!) a jdeme na (K)ubuntu.
Pravda, že to byl první linuxová distribuce, která mě fungovala sama od sebe, ale za tu dobu se hodně změnilo (přesněji od verze 6.06).Poslední dobou jsem narážel na plno "Ubuntu-specific" bugů. Začal bych někde kolem 8.04/10, když jsem si pár hodin hrál s ovladačem WiFi pro atheros a snažil se ho nastavit pro Ad-hoc... ano samozřejmě naprosto funkční opensource driver byl v blacklistu.
To mě dožralo poprvé, dále nekompatibilní balíčky, verze co stále padají (na mém Gentoo s obdobnou konfigurací všechno stabilní - co se sakra dá pokazit na kompilaci? ) a naposledy to skončilo u kamaráda, když se v 10.04 (ano experimentální, ale v předchozí verzi nebyli 32bit ovladače na radeon, takže pod wine běželo všechno na swrast :-/ ) snažili wine používat 64 bitové GL knihovny... tak jsem se pustil do hledání bugu (starý asi 2 roky), který byl nedávno uzavřen s tím, že je to v pořádku... bože to to stihli opravit a zase rozbít?!
Mám pocit, že pokud někdo testuje Ubuntu, tak jenom Ubuntu a Kubuntí varianta je naprosto ignorována, ale dle mých dosavadních zkušeností, v (xxx)Ubuntu se žádné bugy neřeší, kódem se zpět nepřispívá a jediné co se tam děje, že se vytvářejí nové bugy.....
Když už jsme u těch bugů, samozřejmě podpora grafických karet je na prvním místě!
Nejen, že předchozí verze měli problémy s Intelem. Nyní budou zase, jelikož se hoši rozhodli, že budou pouze backportovat patche z poslední verze, ale neaktualizují (ona ztráta podpory UMS je velký problém, stejně z 99% funguje vadně).
V novém Ubuntu 10.04 bude samozřejmě také Nouveau, které bylo představeno s jádrem 2.6.33, ale jelikož Ubuntu musí mít 2.6.32, tak backportovali celý DRM stack z 2.6.33 - to bude zase hromada bugů "Ubuntu-specific"...Tak to je asi dneska všechno... V závěru bych jen chtěl říct: Já bych všechny ty Androidy a Ubunty zakázal... :-P
Co se týká Nouveau - existuje 3D podpora pro všechny karty od nVidia TNT až po GeForce 9800 (a asi zřejmě i přejmenované modely GTX2xx atd.). Funguje to různě.
Rozdělení je následující:
Classic mesa: od TNT (NV04 - NV19)
Gallium NVFX: od FX5200 (NV20 - NV49)
Gallium NV50: od GF8800 (NV50 - poslední modely)
Testoval jsem jen NV44A (GeForce 6200, funguje 3D jakštaks, půlka výkonu mé NV96) a poté GeForce 9600M, což je NV96 a ta funguje pořád stejně - fps nic moc, ale běhá to... 
Tiskni
Sdílej:
Ubuntu nemôžem posúdiť. Asi je to tak ako píšeš.
A tiež Nouveau ma tiež zaujíma(mám NV 7300GT). A vývoj ide celkom dobre.
a mas po starostechTo je věc přesvědčení.
uznávám, že yxflash možná něco přehraje, ale proč prostě není možné spustit mplayer a použít pouze nějaký frontend pro Javu/Android?
od T-MobiluTo musely bejt hush money.