Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 9.00. S podporou architektury AArch64 (ARM64).
Společnost Fairphone stojící za stejnojmennými mobilními telefony představila (pdf) bezdrátová špuntová sluchátka Fairbuds 2. Opravitelná, s vyměnitelnými bateriemi a tříletou zárukou. Cena 119 eur.
O víkendu 17. a 18. října lze na brněnském výstavišti navštívit s jednou vstupenkou dvě akce: Maker Faire Brno, festival inovací, kreativity a kutilství, a GameDev Connect, akci určenou pro všechny současné a hlavně budoucí herní vývojáře.
Canonical vydal (email) Ubuntu 26.10 Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2027.
České Radiokomunikace (CRA) ve čtvrtek odstřelily rozhlasový vysílač Liblice B, dosud nejvyšší stavbu v Česku. O demolici dvou 355 metrů vysokých stožárů rozhodly z důvodu jejich nevyužívání, už v úterý přitom zhasly a demontovaly jejich osvětlení.
Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl jsem dnes na služebce ve Staré Boleslavi. Na cestu jsem se domluvil, že mne vezme "skorokolega" ze Zlína, kterého jsem nikdy dříve neviděl.
Domluvili jsme se, že sjede na Brno - východ a naloží mne 5.30 u Shellky kousek za Zvonařkou. Ráno jsem hupnul do šaliny, která ale zastavila na Maliňáku a ohlásila, že je zablokovaná kolej. Zavolal jsem onomu kolegovi. Říkal, že právě přijíždí k dané benzínce, a že na mne počká. Vyrazil jsem velmi svižným tempem, 5 minut po půl jsem doběhl na benzínku. Rozhlížel jsem se, které auto to může být, když v tom ke mně najelo cca 7místné Mitsubishi. Kouknul jsem dovnitř, vidím řidiče v uniformě, otevřel jsem dveře, pozdravil a celý upocený nastoupil. Odjeli jsme…
Za půl hodiny mi zvoní mobil, který se mi podařilo zvednout během vytahování z batohu:
— „Prosím?“
— „No kde jseš???“
— 8-O
S hrůzou jsem se ujistil na displeji, že mi opravdu volá kolega, v jehož autě jsem měl právě sedět…
No, všechno nakonec dopadlo dobře. Chlapi, ke kterým jsem sednul mne dovezli tam, kam jsem potřeboval, kolega to stihnul také včas. Na školení jsme se potkali a jeli spolu zpátky. Zpáteční cesta byla také zážitek, protože D1. Vzali jsme to přes Hradec, po cestě jsme zjistili, že jedeme na rezervu a široko daleko není jediná benzínka. Snad zázrakem a silou vůle jsme se dopravili až k Hypernově v Hradci, kde jsme natankovali do prakticky úplně prázdné nádrže. Asi půlhodinové zdržení nám přidal pitomec kamioňák, který způsobil mnohakilometrovou kolonu, když stál na frekventované cestě a mohl přitom stát alespoň částečně na chodníku, a také nebyly havárky jen na D1, ale jen třeba mezi Lipůvkou a Brnem byly hned 2, z toho jedna asi 7násobná. Kdo ví, co dnes bylo ve vzduchu…
Tiskni
Sdílej:
(v noci)
ale mozna je to tim, ze se bojim a nejsem zrovna moc dobrej ridic...
Ono se nám zdálo, že v tom bytě 2+1 toho zas tak moc není… A potom člověk vozil jedno nacpané auto za druhým, a stále toho neubývalo
(teď už se tomu směji, tehdy to bylo ale spíš
)
Na druhou stranu, každý den jsme průběžně likvidovali, třídili, balili u Jany, uklízeli to u mne, a večer, až opadnul provoz (který je na té trase opravdu příšerný) tak jsem odvážel další harampádí, zatímco Jana opět balila. Kdybychom to měli odvézt najednou, bylo by to šílené. Jednak nevím kam, nevím do čeho všechno nabalit, potom tohle všechno naskládat do mého stejně prťavého (kompletně vybaveného, nikoliv prázdného) bytu. Už tehdy jsme se shodli na tom, že to bylo lepší vozit postupně, ačkoliv toho bylo mnohem více, než se na začátku zdálo.
