Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Rád bych rozvinul diskuzi o automatickém ostření DSLR. Od chvíle, co jsem si pořídil Sigmu, se potýkám stále s nějakými problémy. Nedávno jsem svou skromnou sbírku objektivů rozšířil o postarší Sigmu EX 70-200/2.8 s níž výrazně zmohutněl můj problém s ostřením. Má dlouhá ohniska, velká skla, a tím pádem i malou hloubku ostrosti. Prakticky se mi s ní totiž nepodaří vyfotit při použití autofokusu ostrou fotku.
Vypadá to totiž nějak takto (výřez z fotky, ostřeno na dívku):
Asi každého okamžitě napadne odpověď: backfokus. Ano jedná se backfokus. Zrovna u téhle fotky jsem používal blesk, takže bylo ostřeno aktivně pomocí infračerveného paprsku (AF assist beam) blesku. V tomto případě vůbec netuším, jak vlastně zaostřování funguje. Foťák řekne objektivu "Našteluj se na 5,54 metru"? Nebo je to jinak? Nikde jsem k tomu info nenašel. A je to chyba foťáku, a nebo objektivu?
Update: kurzívou chybná domněnka. Aktivní infračervený paprsek blesku neslouží k ostření, ale k podsvícení pro klasický AF. Zvláštní je, že při tom foťák ostří ještě blběji, ale pokaždé skoro stejně.
Jiná situace je při použití klasického pasivního autofokusu. Tedy když foťák hledá v místě ostření fokus s nejvyšším kontrastem. Může mi někdo vysvětlit, proč se dává back/front fokus na vinu objektivu a seřizuje se objektiv? Naprosto si nedovedu vysvětlit, co má objektiv do činění s tím, že je obraz mimo? Celé je to přece problém foťáku. Foťák přece řekne "teď je to ostré". A pokud je obraz ostrý na matnici AF senzoru, a není ostrý na CCD/CMOS čipu, tak s tím objektiv nic nenadělá, a znamená to, že je rozdílná vzdálenost AF senzoru, čipu, případně i matnice hledáčku od objektivu. Nebo se mýlím?
Pokud jde o samotný backfokus uvedeného objektivu, našel jsem, že si na něj u tohoto objektivu stěžovalo (v době, když byl nově na trhu) hodně lidí. Vidím to tak, že jeho problém je pouze ten, že má relativně velkou hloubku ostrosti dozadu za místem, kde je fokus, kdežto dopředu skoro žádnou. Takže stačí, aby zaostřil jen malinko dozadu, a už je problém na světě. Ale pokud se s ním zaostří manuálně, dostanu přesně ten obraz, který vidím. Další problém by mohl být, co se stane s hloubkou ostrosti při zaclonění, ale to teď rozebírat nebudu, protože jsem k tomu testovací fotky neudělal. Proč o tom mluvím? Pokud je chybou objektivu jen to, co uvádím, proč potom servis nastavuje BF/FF pro konkrétní tělo? To je pak přece obecná chyba objektivu, která s tělem nesouvisí. Buď jsem natvrdlý, nebo prostě servis mlží, tak bych se rád dopátral vysvětlení a pochopení celé problematiky.
Chování mého těla Sigmy SD14 je takové, že AF prostě blbě ostří. Většinou používám objektiv EX 24-60/2.8, který má relativně velkou hloubku ostrosti, takže na výraznou neostrost běžně nenarážím. A potom ještě pár manuálních objektivů, které jsou v pohodě (matnice hledáčku je tedy asi usazená přesně). No a včera jsem udělal jednoduchý test výše zmíněného objektivu. Pá fotek jsem pro srovnání zaostřil manuálně, zbytek je ostřen autofokusem. Když si fotky na uvedené stránce prohlédnete, budete se možná také divit, možná vám to připadne úplně normální. Mně z výsledků doslova přecházel zrak. Jestliže mi na necelých 4 metrech ostří autofokus s rozptylem 90 cm, tak to za normální nepovažuji. Ale jsou tací, kteří mi tvrdí, že je to vše naprosto v pořádku. Co myslíte vy?
Tiskni
Sdílej:
Co sa ti na tom nezda? Ved kroj ma kazdy kraj vlastny, nikde som nevidel na to normy co je kroj a co nie? A mozno je to len nejaka "uniforma" folklorneho suboru.
PS: Možná je to blbost, ale ten chlapík je narozdíl od tý buchtičky spocenej, čili se leskne a teoreticky odráží světlo - možná to má taky vliv...nevím jak SD14, ale já si vždy vyberu konkrétní ostřící bod a na něm se pak ostří. SD14 není kompakt, bude to mít cca stejné.
Sigma 17-70/2,8-4.5, Sigma 105/2,8 Macro, Pentax K20D. Naprostá spokojenost. Taky jsem měl ze začátku obavy, ale alespoň v mém případě neopodstatněné.
a jak to může vypadat, když se tomu trochu pomůže
Čím se tomu pomůže?
Když mluvíš o zarovnávání Huginem, samotný align_image_stack jsem nezkoušel, ale zkoušel jsem na zkoušku už před časem v Huginu pokus se zarovnáním, kdy jsem fotku trochu pootočil a posunul bez jakýchkoliv deformací a poté zkusil, jak ji Hugin spasuje s originálem. Výsledek byl dost nevalný, protože ty fotky zdeformoval a spasování rozhodně nebylo šťastné. Ale možná jen stačí to lépe umět a výsledky budou lepší, nerad bych Hugin osočoval z neschopnosti - na panoramata ho používám velice rád.Bohužel to tak je. align_image_stack je v tomhle případě o mnoho lepší. Ale používat to na vytvoření jednotlivých stacků pro HDR panorama je děs (pro každou trojici (bracketing
To focení na vysoká ISO mi poradil kamarád ze Slovenska. Myslím si, že když na svém Canonu zkusíš stejný postup, dosáhneš možná i lepších výsledků. Je jen potřeba dodat čipu maximum světla a fotit do RAWu. Rozdíly jsou skutečně markantní.No nevím, takhle to dopadlo, když jsem fotil na ISO 1600. Tohle panorama prošlo ještě důkladným odšumováním ale to, že jsou tam barevné fleky je prostě vidět. Od té doby to radši nezkouším. Na druhou stranu tohle je taky ISO 1600 a nevypadá to tak zašuměně jako předchozí.
Bohužel to tak je. align_image_stack je...Díky za info. Někdy bych to mohl vyzkoušet, až budu mít problém něco spasovat.
Na druhou stranu tohle je taky ISO 1600 a nevypadá to tak zašuměně jako předchozí.To vypadá velice dobře. A schválně si zkus doma to, co jsem radil. Nastav si předvolbu clony, ISO 1600 a něco vyfoť, a následně totéž, ale přidej pomocí korekce expozice +1EV. Protáhni to RAW převodníkem a srovnej si výsledky. Nevím, jak Canon zvládá případný jas na hranici přepalu, pokud by byl problém, tak dej třeba jen +0.7EV. Věřím, že ten rozdíl uvidíš. Možná nebude tak markantní, jak u té Sigmy, ale určitě tam bude :)
Ono je to logické, přeexpozice o 1 EV se při konverzi z raw snadno zvládne a při focení na dvojnásobný čas a následné korekci o 1 EV dolů bude výsledek podobný, jako kdyby to bylo rovnou focené s o stupeň nižší citlivostí. Na druhou stranu vyšší citlivost obvykle člověk používá právě proto, že si nemůže dovolit delší čas, takže pak tenhle trik pozbývá smyslu. Naopak, pokud si ten dvojnásobný čas můžu dovolit, nemá IMHO moc smysl zbytečně používat o stupeň vyšší citlivost a pak kompenzovat o 1 EV dolů při konverzi.
Spíš jsem experimentoval s opačným postupem: místo ISO 800, při kterém už mi většinou 400D šumí víc, než považuji za únosné, použít ISO 400 s podexpozicí o 1 EV, kteou pak kompenzuji při konverzi z raw. Ani v tomto případě ale nemám pocit, že by byl výsledek nějak výrazně lepší.
Konkrétní příklad toho, co jsem měl na mysli (uvažuji pevnou clonu): mám scénu, kde mi při ISO 400 vychází 1/50 s. Když budu fotit na ISO 800, vyjde mi 1/100 s, ale když budu chtít při ISO 800 použít přeexpozici o 1 EV, jsem zase zpátky na původní 1/50 s. A podle mých zkušeností fotka na ISO 800 s určitým časem, kterou následně stáhnu dolů o 1 EV, není lepší (ale ani nijak výrazně horší), než kdybych ji se stejným časem fotil rovnou na ISO 400 (a nemusel nic dodatečně kompenzovat).
Ono i teoreticky by to mělo vést k podobným výsledkům. Nastavení citlivosti je zesílení/zeslabení signálu, zatímco dodatečná kompenzace odpovídá přenásobení digitalizovaných dat konstantou. Takže až na zaokrouhlovací chyby a přetečení/podtečení (přepaly/podpaly) vlastně víceméně ekvivalentní operace.
Ale je samozřejmě možné, že se ten Foveon při změně citlivosti chová výrazně jinak než CMOS, který mám v Canonu.
Jenže na ISO 400 potřebuješ také kompenzovat, takže rozdíl kompenzace mezi ISO 400 a ISO 800 nebude 1EV,
Rozdíl mezi ISO 400 a ISO 800 (při stejném času a cloně) je 1 EV, to je definice EV (nebo spíš je tak zkonstruovaná ISO stupnice pro citlivost). Poměr 1:2 na ISO stupnici citlivosti odpovídá z hlediska expozice poměru 1:2 u expozičního času nebo poměru sqrt(2):1 u clonových čísel (tj. 1:2 u průřezu clony).
foceno na 1/50 s při cloně f/2.8. ISO 100 a ISO 1600
Jenže to už není 1 EV ale 4 EV. Takže pokud jde o scénu, kterou na ISO 1600 vyfotím bez přepalu, tak při stejném času a cloně na ISO 100 mám o 4 EV podexponováno, a tedy dost značnou ztrátu informace.
Teď mluvíš o koze, a já o vozeJenže na ISO 400 potřebuješ také kompenzovat, takže rozdíl kompenzace mezi ISO 400 a ISO 800 nebude 1EV,Rozdíl mezi ISO 400 a ISO 800 (při stejném času a cloně) je 1 EV
Jenže to už není 1 EV ale 4 EV.Ano, to už je rozdíl 4 EV. Ale byla to demonstrace toho, zda si na minimální čas, který dokážu udržet při minimální cloně, mám vybrat raději nižší ISO, nebo vyšší ISO. Na té fotce mi hlásil foťák při ISO 1600 přeexpozici o 1 EV, takže při ISO 800 by to bylo "akorát" - jenže to by mi šuměl také strašně, protože bez pozitivní kompenzace fotí na ISO 800 hrozně.
Ale byla to demonstrace toho, zda si na minimální čas, který dokážu udržet při minimální cloně, mám vybrat raději nižší ISO, nebo vyšší ISO.
Jenže to byla naprosto zavádějící demonstrace. Kdybych vzal scénu, která bude na ISO 200 a 1/100 akorát a pak ji zkusil vyfotit na 1/100 s ISO 100 a ISO 1600 a následně ty -1 EV resp. +3 EV zkusil srovnat při konverzi, tak by pro změnu dopadla podstatně lépe ta stovka. Ale oba příklady ve skutečnosti svědčí jen o tom, že expozice ujetá o 3 EV se sice jakž takž dorovnat dá, ale výsledek je dost zoufalý a samozřejmě podstatně horší, než když dorovnávám jen 1 EV (lhostejno, kterým směrem).
Na té fotce mi hlásil foťák při ISO 1600 přeexpozici o 1 EV, takže při ISO 800 by to bylo "akorát" - jenže to by mi šuměl také strašně, protože bez pozitivní kompenzace fotí na ISO 800 hrozně.
To ale znamená jediné: že je problém v automatice a jejím měření expozice. Protože jestliže můžu scénu s velkou bílou plochou beztrestně exponovat o 1 EV výš, než co navrhuje automat, aniž bych vyrobil přepaly, pak to nutně automatika musela výrazně podexponovat.
Jenže to byla naprosto zavádějící demonstrace...Ano, byla to extrémně přehnaná demonstrace, takže i rozdíl byl extrémní. Jak jsem psal výše, Sigma je na tom podstatně hůř, než Canon nebo Nikon, a skutečnost je taková, že fotka na ISO 800 přeexponovaná o 1 EV bude lepší, než fotka na ISO 100, o 1 EV podexponovaná. Vím, že třeba Nikon snáší podexpozici velice dobře, to u Sigmy nehrozí.
expozice ujetá o 3 EVJejda, já jsem nikde nenavrhoval přeexpozici o 3 EV
To ale znamená jediné: že je problém v automatice a jejím měření expozice.Nemyslím. Při "vyvolávání" takového RAWu musím expozici stahovat, takže nejspíš odpovídá skutečnosti.
jestliže můžu scénu s velkou bílou plochou beztrestně exponovat o 1 EV výš, než co navrhuje automat, aniž bych vyrobil přepaly, pak to nutně automatika musela výrazně podexponovat.Nemusela. Ta bílá stěna přece není nasvícená sluníčkem. Pokud používáš vysoké ISO, znamená to, že ta stěna v tu chvíli vůbec není jasně bílá, ale řekněme šedá (ona teda není ani šedá, protože má prakticky vždy nějaký barevný odstín, pouze naše oko se přizpůsobí). A jasová rezerva bude ve večerním šeru téměř vždy dost veliká. A pokud potřebuješ ISO 1600, tak je asi už hodně tmavě šedá :) Ale vůbec nemá cenu se zde dohadovat o teorii. Jestli chceš, tak si vyzkoušej, co radím. A pak uvidíš, jestli je to pro tebe použitelné, nebo ne. Netuším, jak se zachová tvůj foťák v kombinaci s kterým objektivem (mohou tam nastat přepalové odrazy a já nevím co, každý foťák snáší vyšší expozici jinak). Buď zjistíš, že je to skvělá věc, nebo že je ti k ničemu. Pro mne je to něco, co mi umožnilo používat i jiné ISO, než 50 či 100. A funguje to skvěle, ale netvrdím, že je to univerzální rada pro všechny přístroje.
Ta bílá stěna přece není nasvícená sluníčkem. Pokud používáš vysoké ISO, znamená to, že ta stěna v tu chvíli vůbec není jasně bílá, ale řekněme šedá
V tomto smyslu je šedá vždy, protože vždy ji můžu nasvítit ještě silnějším zdrojem světla, aby byla ještě jasnější. Jenže takhle při focení uvažovat nelze, jinak bych musel všechno fotit na stejnou hodnotu EV a jen hýbat clonou (kvůli hloubce ostrosti), časem (kvůli pohybovému rozmazání) a citlivostí (kvůli šumu), ale jen tak, aby se to navzájem vyrovnalo. A kdyby někdo namítl, že je to "jasnější než tisíc sluncí" nebo "pět černochů v tunelu", pokrčil bych rameny a odpověděl, že tam objektivně bylo tak moc nebo tak málo světla. Jenže takhle to nejde, stejně jako se diametrálně odlišným jasovým podmínkám přizpůsobí lidské oko, musíme jim přizpůsobit i expozici.
Proto tvrdím, že fotka, jako je ta s květináčem na zdi, se má exponovat tak, aby nejjasnější část zdi byla bílá nebo skoro bílá, tj. co nejvýš, aby se ještě neztrácela kresba. Je to vlastně podobný případ jako oblíbený Neffův evergreen o nutnosti expoziční kompenzace do plusu při focení na sněhu, protože automatika by sama o sobě srovnala plochu sněhu na střední šeď. Což není tak úplně pravda, protože heuristika dnešních přístrojů je ve většině případů chytřejší, takže při vícesegmentovém měření pozná, s čím má tu čest, a šedý sníh nevyrobí. A přesně o tom jsem mluvil: pokud vaše automatika tu bílou zeď podexponuje natolik, že můžete jít o 1 EV nahoru, aniž byste ji přepálil do sytě bílé plochy bez kresby, pak svým postupem vlastně jen kompenzujete nedokonalost automatického nastavení expozice.
Ono je vzhledem k tomu, jak A/D převodník a následné softwarové zpracování, obecně nejlepší fotit "těsně pod přepal" (někdy i s tím přepalem, když se mu objektivně vyhnout nelze) a potom teprve případně korigovat dolů.
Jenže takhle to nejde, stejně jako se diametrálně odlišným jasovým podmínkám přizpůsobí lidské oko, musíme jim přizpůsobit i expozici.No jo, asi by bylo ideální, kdyby foťák dokázal vzít nejjasnější a nejtemnější bod ve scéně a roztáhnout podle nich dynamiku snímku od kraje ke kraji, případně kvůli barevnému šumu nechat dole rezervu pro stažení jasu, přičemž by to interně zpracovával třeba při 24 bitech na kanál. To by pak byly fotky jak víno :) Nevím, jestli některý foťák tlačí automaticky expozici ke stropu - to by pak přeexpozice neměla smysl, protože by způsobovala na každé fotce přepaly. Nedokážu ale ani říct, jestli by to vůbec bylo správné. Skutečnost je ta, že například můj foťák to nedělá. A to z něj přitom lezou jasnější fotky, než z jiné Sigmy, kterou jsem měl v ruce. A když tak nad tím uvažuji, nedělal to zatím žádný foťák, který jsem měl v ruce. Takže bych to nepovažoval za chybu, ale za normální chování. Kolega v práci fotí Nikonem D70, ten nešteluje vůbec nic, používá automatiku a má všechny snímky podexponované (fotí především večerní vystoupení). Já na Sigmě při normálním světle bez kompenzace podexponované snímky nemám, ale večer mohu s klidem světla přidat, protože by byly také podexponované.
Proto tvrdím, že fotka, jako je ta s květináčem na zdi, se má exponovat tak, aby nejjasnější část zdi byla bílá nebo skoro bílá, tj. co nejvýš, aby se ještě neztrácela kresba.Jo. A jelikož tedy za špatného světla (nejspíš) každý foťák snímek podexponuje, tak je možné přidat kompenzaci. Pokud se tvůj foťák chová jinak, tak to samozřejmě neplatí, protože to tím pádem prakticky dělá už sám.
Neffův evergreen o nutnosti expoziční kompenzace do plusu při focení na sněhu, protože automatika by sama o sobě srovnala plochu sněhu na střední šeď. Což není tak úplně pravda, protože heuristika dnešních přístrojů je ve většině případů chytřejší, takže při vícesegmentovém měření pozná, s čím má tu čest, a šedý sníh nevyrobí.Žádná rada se nesmí brát absolutně. Bral bych jeho radu tak, že pokud mám takový problém, mohu jeho tip vyzkoušet, a buďto mi pomůže, nebo ne. Podle toho se pak chovám. Ale určitě je dobré vědět, že se něco takového stát může, a znát způsob, jak se s tím vyrovnat. Pokud to za mne všechno vyřeší foťák, tak samozřejmě nemám co řešit a mohu jeho radu pustit ven z hlavy.
pokud vaše automatika tu bílou zeď podexponuje natolik, že můžeteJejda, my si vykáme? Tak to se moc omlouvám a dovolil bych si Ti jakožto starší mladšímu nabídnout tykání :) Já nevykám skoro nikomu ani v reálném životě, natož na internetu (ani to není, že bych byl tak ofrklý, nevím čím to je, ale i o mnoho mladší mi začnou prakticky automaticky tykat a starší mi vždy nabídnou tykání - asi to bude nějaká aura
pokud vaše automatika tu bílou zeď podexponuje natolik, že můžete jít o 1 EV nahoru, aniž byste ji přepálil do sytě bílé plochy bez kresby, pak svým postupem vlastně jen kompenzujete nedokonalost automatického nastavení expozice.Ano, prakticky je to tak, ale jak jsem psal výše, ještě jsem nedržel v ruce foťák, který by sám exponoval v šeru na možné maximum. Samozřejmě to neznamená, že takové přístroje nemohou existovat.
Ono je vzhledem k tomu, jak A/D převodník a následné softwarové zpracování, obecně nejlepší fotit "těsně pod přepal" (někdy i s tím přepalem, když se mu objektivně vyhnout nelze) a potom teprve případně korigovat dolů.Naprostý souhlas, i když se tohoto ideálního stavu ve špatných světelných podmínkách velmi těžko dosahuje.
Nevím, jestli některý foťák tlačí automaticky expozici ke stropu - to by pak přeexpozice neměla smysl, protože by způsobovala na každé fotce přepaly. Nedokážu ale ani říct, jestli by to vůbec bylo správné.
Všeobecně ne, ale u fotky tohoto typu (květináč na zdi) ano.
Žádná rada se nesmí brát absolutně. Bral bych jeho radu tak, že pokud mám takový problém, mohu jeho tip vyzkoušet, a buďto mi pomůže, nebo ne. Podle toho se pak chovám. Ale určitě je dobré vědět, že se něco takového stát může, a znát způsob, jak se s tím vyrovnat. Pokud to za mne všechno vyřeší foťák, tak samozřejmě nemám co řešit a mohu jeho radu pustit ven z hlavy.
S tím naprosto souhlasím. Problém je v tom, že on už byl několikrát upozorněn, že to tak být nemusí, sám si toho i musel všimnout (těch foťáků mu rukama projde dost, včetně těch nejlepších), ale přesto to ve svých článcích pro začátečníky prezentuje jako univerzálně platnou radu.
Jejda, my si vykáme? Tak to se moc omlouvám a dovolil bych si Ti jakožto starší mladšímu nabídnout tykání
S tykáním nemám problém, jen u lidí, se kterými jsem se nedohodl na tykání nebo se kterými se neznám z prostředí, kde si tykají všichni, začínám defaultně vykáním.
Problém je v tom, že on už byl několikrát upozorněn...Já jsem Neffa nikdy nečetl, za nejlepší články o digitální fotografii v rodném jazyce považuji obecně ty od Romana Pihana, sem tam se najdou i jiné zdroje. Ale zato jsem z jiných zdrojů pochopil, že Neff není zrovna někdo, komu bych měl v tomto oboru věřit. Stačí si přečíst něco málo od Radky Tezaur, která s ním měla nějaké konflikty ohledně odborných věcí, a ukázala, že píše nesmysly a odmítá to uznat.
Podle mne je Neff docela dobrý popularizátor v tom smyslu, jak tento pojem kdysi zavedl Grygar. Má poutavý styl a je schopen dobře vysvětlovat. Jenže Grygar je na rozdíl od něj založením vědec, takže dokázal dobře rozlišovat, co opravdu ví a co si jen myslí. A u toho druhého si to buď nastudoval nebo se do takových témat prostě nepouštěl. Neff bohužel IMHO trpí takovým trochu klausovským syndromem - není si vědom svých limitů a touží učit a poučovat i tam, kde si vůbec není jistý v kramflecích. Bohužel dokonce někdy píše i věci, o kterých sám musí moc dobře vědět, že nejsou pravda; vzpomínám si třeba na jeho článek o perspektivním zkreslení, kde o dvou fotkách tvrdil, že jsou focené ze stejného místa, ale pouhým pohledem na ně bylo zjevné, že to tak být nemůže.
Jinak co se týká R. Pihana, pro toho, kdo začíná a chce se o fotografování něco dozvědět, nic lepšího než jeho články neznám.
To mi připomíná, jak jsem krátce po pořízení 400D zkoušel fotit noční Benátky (nad Jizerou). To by jeden nevěřil, jaká je mezi půlnocí a čtvrtou ráno pravděpodobnost, že během těch půl minuty (deset sekund samospoušť, dvacet expozice) projede kolem auto. :-) Když už tu probíhá přehlídka, tak dvě ukázky: romantická a moderní. Dneska bych už ale některé věci řešil trochu jinak.
ISO prej 100-400, ale ať hledám jak hledám tak to nevidimTak mne včil napadlo - nemáš na foťáku něco jako "manuální režim"? Když jsem nastavoval Janě Fuji F20, tak jsem zjistil, že asi jediný režim, kde se dá něco nastavit, je "manuální". Píšu to v uvozovkách, protože se skutečným manuálním režimem má společné jen jméno.
Já myslel, že je to nějaká brněnská verze Pratru nebo tak nějak. :-)
Pěkný ohňostroj, budu muset taky na nějaký vyrazit. Ale nejdřív si koupím normální drátěnou spoušť místo té, při jejíž výrobě jsem se na silverstra nevědomky málem vypálil díru do stolu a zapálil ubrus.
Na OS X ten profil zřejmě podporován je. Kontroloval jsem to v Safari, Firefoxu a Photoshopu. Ale ten obrázek má natolik málo barev, že to nemůžu prohlásit stoprocentně. Chtělo by to ještě jiný vzorek.
https://developer.mozilla.org/En/ICC_color_correction_in_Firefox
Když nastavím gfx.color_management.mode=0
, tak to zobrazuje správně. Jenže to není řešení. Lidi to mají na 2.
Tady je test. Horní polovinu vidím ve FF 3.5 špatně. Tzn. The system supports ICC version 2 profiles only
Mno, tak to vypadá, že FF se snaží interpretovat barevné profily a ještě jednou to projde přes správu barev OS.
Full Frame na tom budou kapku lépe, ale ISO 60k fakt nedají.No jo, fakt mi občas šibe
Na ty barvy bych možná vyzkoušel SpyderCube. Sám to nemám, protože to nepotřebuji, ale s jinými produkty mám ty nejlepší zkušenosti.
Mají tam video tutorialy, tak koukni. Podle mě je to naprostá bomba. Akorát je to spíš asi do studia než na běžné střílení. Leda že by si to někdo pověsil na krk jako dekoraci.
Trochu více to je zpracováno tady: www.fotografovani.cz/art/hp_foto/rom_focus1.html
Klíčové jsou věty:
Všechny 3 vzdálenosti A, B i C musí být přesně stejné jako pevně definovaná vzdálenost D, na kterou se konstruují objektivy. Jen tak bude ostření pomocí AF senzorů (B) odpovídat ručnímu ostření na matnici v hledáčku (A) a i výsledný snímek bude ostrý (C). Např. nesoulad drah C a B by způsoboval trvalé a systematicky špatné automatické ostření každého snímku s jakýmkoliv objektivem.
Vykazuje-li front či back focus pouze 1 objektiv a ostatní jsou v pořádku, typoval bych to na chybu objektivu, nikoliv těla foťáku. Dráhy A, B a C budou asi OK, ale co zřejmě nebude OK je ostřící motor či mechanismus uvedeného objektivu (vakl, přílišná tuhost, špína, ...).
A pak jsem ještě našel tady: www.dfklub.cz/problem-s-ostrenim-sigma-24-60-2-8/1917/tema.html
Dal jsem objektiv k seřízení BF do AWH v Praze, teď se mi objektiv vrátil s tím, že tento model objektivu neni(dle info od vyrobce) vybaven elektronikou,kterou je mozne serizovat na BF/FF.
Takže když pokud elektronika neumožní nastavení nějaké korekce k doladění vzdálenosti D, tak by se musel asi objektiv rozebrat a znova složit a nastavit. Což asi nebude právě nejjednodušší. Asi taky záleží na vybavení servisu.
Řekl bych, že u naprosté většiny DSLR funguje klasický(při sklopeném zrcátku) AF na principu detekce fáze a ne kontrastu. Červené světlo z blesku není aktivní autofokus, ale pouze jen přisvětlení daného místa na scéně, na které fotoaparát ostří.
přičemž ostrost se většinou vyhodnocuje na základě kontrastu hran (maximalizace rozdílu jasů sousedních pixelů) přítomných v obraze.
Takže to není tak, že by foťák neřekl, tak a teď je to ostré. On to řekne podle detkce fáze, ale obraz na matnici není ostrý. Proto je problém back/front fokusu téměř vždy v objektivu, resp. v kombinaci objektiv-tělo a proto se pro jeho odstranění musí dát do servisu objektiv zároveň s tělem.
Ovšem takto vzniklý bf/ff by se měl projevovat tak, že to ostří vždy stejně špatně a ne pokaždé jinam, možná by to chtělo ještě pořádně otestovat na té stupnici pro určení bb/ff, ten list monstery se mi nezdá jako moc relevantní test.
Jinak je tedy dost smutné, že kombinace foťák Sigma a objektiv Sigma, má takové problémy
Takže tedy když máš foťák pevně na stativu, aktivuješ AF (namáčknutím spouště nebo jiným čudlíkem) a pak exponuješ, tak při další aktivaci AF ihned po té expozici(aniž by se čímkoliv hnulo), se AF snaží někam přeostřit? Jaký to ostření má pohon? HSM nebo motorkem z těla? Foťáky sigma neznám. Ale ten objektiv mám ve verzi EX APO DG Macro HSM II na nikon. Pokud se snaží po každé expozici přeostřit i když se ničím nehnulo, mohl by tam být nějaký problém s pohonem ostření, vůle v převodu, u HSM to ale nepřipadá moc v úvahu.
To by mohlo znamenat 2 věci 1) je tam skutečně "normální" backfokus 2) AF modul v tom foťáku pracuje špatně, když je málo světla a pokud se mu přísvítí tím AF assist beamem z blesku, tak ostří "dobře" - předpokládám, že jsi testoval někde v místnosti. Tedy, jak to fotí venku, když je pořádné světlo?
Nemusí nutně, pokud ostatní objektivy ostří dobře, tak je velice pravděpodobně AF senzor v pořádku, resp. jeho umístění. Skutečně tento objektiv odmítli v AWH seřídit? Mám pocit, že jeden můj známý má tento objektiv(bez II, ovšem taky na nikon) a když si ho šel vyzvednout opravený z reklamace(rozpadlé HSM), tak mu říkali, ať si vezme s sebou určitě i svůj foťák, že mu tam seštelují to ostření přímo na míru.
Tak to už je každá rada drahá to je na servis, s tím, že to prostě nefunguje, ať s tím něco dělají. Ty dvě světelné sigmy zrovna nejsou skla z kategorie, že by nad tím člověk mávnul rukou a clonil na f8-11 s tím, že se to schová v HO.
jemnější displej, na kterém už by snad mohlo být konečně možné poznat, jestli je fotka ostráyz...zapomeň, to by ten displej musel bejt jednou takovej
Já jsem řikal, kup si EOS500D:) No kdybych dnes mohl vrátit všechno zpět, a dostat všechny peníze, které jsem do toho nacpal, tak bych si bez váhání koupil EOS 50D v nějakém setu. Koukal jsem, že je to kolem 45.000, to by mi ještě něco zbylo, a byl bych šťastný člověk.
Pěkné taky mám pár M42, i když teď už odpočívají většinu času ve skříni. navíc na nikonu je s tím malinko problém
Ta informace se týkala verze na nikon. Nerozumím tomu, ale mohl by to být rozdíl, jiná komunikace s tělem, nebo tak něco. Každopádně je to hodné reklamace. Možná bych tam za nima nešel primárně s tím, že chci seštelovat ff/bf, ale s tím, že blbne AF nebo že mi to prostě neostří.
Hele, jak to tak čtu, tak po tý reklamaci bys to měl všechno do jednoho střelit a koupit něco, co funguje.
Já dával do AWH tu svoji sigmu kvůli problémům s ostřením(při nižší teplotě nechtěla ostřit), nakonec to bylo jen vyčištění HSM, i když původně hrozila i výměna. Cena slušná, do týdne hotovo a to bylo mezi Vánocemi a Silvestrem. Je to autorizovaný servis Sigmy, takže bych se ničeho nebál.
já nevím, ale možná než rozšiřovat sbírku objetkivů, raději sis měl koupit foťák. :)
To si samozřejmě uvědomuju, ale problém vidím v tom, že i těch 3+6+3 je stejně už za hranicí toho, co je objektiv schopen vykreslit, takže i kdybych tam měl skutečných 12 milionů "trojbarevných" pixelů, víc informace bych z nich stejně nevyždímal. Třeba na PhotoZone donedávna dělali testy objektivů pro Canon na těle 350D, které má 8Mp APS-C senzor (samozřejmě bayerovských 8Mp, tj. 2+4+2). Teprve nedávno přešli na 15Mp a některé objektivy přetestovali znovu; sice u nich došlo k určitému nárůstu rozlišení, ale zdaleka ne v poměru, který by odpovídal zdvojnásobení počtu pixelů. Z toho mi vychází, že už teď je produkce za hranicí možností běžných objektivů, takže pokud se výrazně nezlepší optika (nebo se nesníží výrobní cena FF senzorů tak, aby byly použitelné i v tomto segmentu trhu), nemá smysl dál zvyšovat počet pixelů. Protože cokoli nad těch dnešních 12-15 Mp už je jen marketing; čímž nevylučuji, že počty pixelů porostou dál; když je někdo schopen těch 12Mp narvat na senzor o ploše 1/16 kinofilmového políčka a ještě před to posadit objektiv s rozsahem ohnisek odpovídajícím kinofilmovým 25-650, tak se asi nezastaví před ničím.
Ale zpět k tématu: vzhledem k tomu, co jsem psal výše, si nemyslím, že kdyby v dnešní amatérské zrcadlovce místo 12Mp senzoru byl 12Mp Foveon, bylo by to (při stejném objektivu) na kresbě výsledných fotek poznat.