O víkendu (15:00 až 23:00) probíha EmacsConf 2025, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji lze na stránkách konference. Záznamy budou k dispozici přímo z programu.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedia jedná s velkými technologickými firmami o uzavření dohod podobných té, kterou má s Googlem. Snaží se tak zpeněžit rostoucí závislost firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) na svém obsahu. Firmy využívají volně dostupná data z Wikipedie k trénování jazykových modelů, což zvyšuje náklady, které musí nezisková organizace provozující Wikipedii sama nést. Automatické programy
… více »Evropská komise obvinila síť 𝕏 z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Vyměřila jí za to pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy Kč). Pokuta je podle názoru amerického ministra zahraničí útokem zahraničních vlád na americký lid. K pokutě se vyjádřil i americký viceprezident: „EU by měla podporovat svobodu projevu, a ne útočit na americké společnosti kvůli nesmyslům“.
Společnost Jolla spustila kampaň na podporu svého nového telefonu Jolla Phone se Sailfish OS. Dodání je plánováno na první polovinu příštího roku. Pokud bude alespoň 2 000 zájemců. Záloha na telefon je 99 €. Cena telefonu v rámci kampaně je 499 €.
Netflix kupuje Warner Bros. včetně jejích filmových a televizních studií HBO Max a HBO. Za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun).
V Las Vegas dnes končí pětidenní konference AWS re:Invent 2025. Společnost Amazon Web Services (AWS) na ní představila celou řadu novinek. Vypíchnout lze 192jádrový CPU Graviton5 nebo AI chip Trainium3.
Firma Proxmox vydala novou serverovou distribuci Datacenter Manager ve verzi 1.0 (poznámky k vydání). Podobně jako Virtual Environment, Mail Gateway či Backup Server je založená na Debianu, k němuž přidává integraci ZFS, webové administrační rozhraní a další. Datacenter Manager je určený ke správě instalací právě ostatních distribucí Proxmox.
Byla vydána nová verze 2.4.66 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 5 bezpečnostních chyb.
Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Prednedávnom som čítal ako GNU/GPL nie je komunizmus a nemá s ním vlastne nič spoločné. Toto by mala byť odpoveď :)
Jedným z problémov pôvodného príspevku je nerozlišovanie komunizmu ako myšlienkového smeru a socializmu, teda toho obdobia keď sa mlieko predávalo v sáčkoch za dve koruny. V diskusii sa objavili informácie, že komunizmus nemôže fungovať. Je zrejmé, že každý nemôže mať všetkého dosť pretože tých zdrojov máme len obmedzené množstvo. Na druhej strane ak by ľudia chceli len toľko, čo potrebujú tak by to zrejme bohate stačilo. V praxi samozrejme fungujú, ale vyžadujú od ľudí preferovani iných hodnôt. Mnohé z nich nie sú úplne samostatné a snažia sa k tomu smerovať [sám poznám komunitu, ktorá momentálne z vonku získava tak kvasnice a kovové predmety]. Medzi komunity, ktoré takto fungujú a sú úplne nezávislé patria napríklad indické ašrámy (sú schopný existovať bez akéhokoľvek kontaktu s civilizáciou), či komunikujúce a dotykájúce sa tržného prostredia nezávislé komunity, či kibuce.
Parcialita - každý může "do systému" vložit pouze část svého díla. ... U komunismu to není možné - znamenalo by to vlastně stav, kdy část ekonomiky funguje komunisticky a část tržně. A to (vzhledem ke vzájemnému provázání) nelze.
V socializme samozrejme časť ekonomiky fungovala tržne. Napríklad už len tým, že sa za tovar v obchode platilo a fungovali cykli typu: ja pre Petra odložím predné sklo na škodu 100, Peter pre teba odloží chladničku a Peter mi zabezpečí dovolenku v Bulharsku :)
Teraz si predstavme situáciu popisovanú situáciu. Programátor vloží časť svojho programu pod GPL a zbytok nechá closed-source. V takom prípade to je dement, ktorý nepochopil GNU/GPL, pretože bez duálnej licencie, alebo aspoň LGPL ten jeho program musí byť GNU/GPL teda za predpokladu, že chce príjmať patche zvonku. Takže časť pod LGPL áno, časť duálne áno, celok GNU/GPL áno. Ako praktický príklad si uveďme knižnicu XPCE, ktorá bola šírená donedávna pod GNU/GPL (momentálne už LGPL), alebo pod inou, ktorá umožňovala použiť XPCE v komečných non-free programoch.
Dobrovolnost plný súhlas dokonca je správne použitý komunizmus.
Jednokomoditní určení: GPL (a pod. licencie) majú vzťah aj k hmotným veciam, napr. návrh procesoru, či hw projekty (typu ronja)
Ekonomická nezávislost ...
Od poskytnutí SW nic neočekává, protože si těmi ostatními aktivitami zajistí dostatečné ekonomické zázemí.
Pokiaľ z toho, že poskytnem SW nič neočakávam, tak je to v každom prípade dosť zlý biznis. Samozrejme, že každý z toho niečo očakáva. Či už to, že bude jeho systém lepší, či kvalitnejší vďaka spätnej väzbe od používateľov. Alebo si tvorí vlastný image, alebo ho to aspoň baví a teší sa, že z toho budú mať radosť aj iní.
Podpora obchodu - GPL neničí obchod v softwaru. Jen mění situaci na trhu a vytváří nové obchodní příležitosti. Closed-source SW může stále existovat (má své výhody, i když to spousta příznivců GPL nepřipouští), paralelně s tím existuje i GPL a další licence, čímž vzniká trh služeb spojených s tímto free softwarem - a řada firem na tom úspěšně vydělává.
Samozrejme, že úplne v pohode smie GPL zničiť konkurenciu. Predstavme si situáciu, keď niekto skutočne veľký sa rozhodne, že mu zavadzá konkurent, ktorý robí na úzkom segmente. Vieme, že keď do vývoju narveme xx miliónov, tak konkurencii ubudnú zákazníci, stratí share a blíži sa ku koncu. V tom momente ju buď nechá potopiť, alebo kúpi :) Samozrejme, že pre zákazníkov to je výhodné. A cena xx miliónov pre veľkú firmu za zrušenie nepríjemnej firmy je pre ňu prijateľná.
Áno, GPL vytvára priestor pre obchodné príležitosti a to nemalý. Lenže na druhej strane, koľko z tých ktorí ťažia z GNU/GPL projektov do neho spätne prispievajú. Schválne by som chcel vedieť koľko je patchov/hlásených chýb z takýchto spoločností (priznám sa, že očakávam podľa pár projektov, ktoré som kontroloval, že prevahu majú firmy typu Suse, Redhat, IBM, ... ľudia z akademického prostredia a samozrejme ľudia, ktorí sa tým neživia a len ich to baví).
Tiskni
Sdílej:
Jedným z problémov pôvodného príspevku je nerozlišovanie komunizmu ako myšlienkového smeru a socializmu...Nevím o tom, že bych do původního příspěvku nějak zatahoval socialismus. Jedině snad v tom smyslu, že mi "způsob financování" připomíná styl práce "zaměstnání + melouch" z reálného socialismu.
V socializme samozrejme časť ekonomiky fungovala tržne.O socialismu se nebavíme. V reálném socialismu v Československu (i jinde) existovala jakási karikatura trhu ("kočkopes"), a paralelně s tím ještě černý trh. Ale pokud by se jednalo skutečně o komunismus, tam by trh fungoval jen případně ve své černé podobě (a to právě tehdy, když by komunistická ekonomika nebyla schopná pokrýt potřeby lidí).
Programátor vloží časť svojho programu pod GPL a zbytok nechá closed-source.Takhle jsem to nemyslel, to by bylo samozřejmě nelegální. Myslel jsem to tak, že třeba 2 z 10 programů, které napsal, šíří pod GPL a zbývajících 8 pod closed-source licencí.
Dobrovolnost plný súhlas dokonca je správne použitý komunizmus.Komunismus jako systém nemá nic společného s dobrovolností. Pokud se někde zavede komunismus (ano, vznik jako takový může být dokonce i dobrovolný), pak si už členové společenství nemohou určovat, jak se na něm budou podílet - buď naplno, anebo vůbec. Kdo se nechce účastnit vůbec (protože částečná účast není možná), musí být vyloučen ze společnosti (opuštěním kolektivu - pokud je kam, fyzickou likvidací) nebo "přesvědčen" k účasti (brainwashingem apod.).
Pokiaľ z toho, že poskytnem SW nič neočakávam, tak je to v každom prípade dosť zlý biznis.Měl jsem na mysli neočekávání ekonomického prospěchu. Dobrého pocitu a chvály od uživatelů se člověk obvykle nenají. U dvou posledních odstavců jsem nepochopil, jak jsou v rozporu s mým tvrzením - spíš ho naopak podporují.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
25.5.2005 18:58
