Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Prednedávnom som čítal ako GNU/GPL nie je komunizmus a nemá s ním vlastne nič spoločné. Toto by mala byť odpoveď :)
Jedným z problémov pôvodného príspevku je nerozlišovanie komunizmu ako myšlienkového smeru a socializmu, teda toho obdobia keď sa mlieko predávalo v sáčkoch za dve koruny. V diskusii sa objavili informácie, že komunizmus nemôže fungovať. Je zrejmé, že každý nemôže mať všetkého dosť pretože tých zdrojov máme len obmedzené množstvo. Na druhej strane ak by ľudia chceli len toľko, čo potrebujú tak by to zrejme bohate stačilo. V praxi samozrejme fungujú, ale vyžadujú od ľudí preferovani iných hodnôt. Mnohé z nich nie sú úplne samostatné a snažia sa k tomu smerovať [sám poznám komunitu, ktorá momentálne z vonku získava tak kvasnice a kovové predmety]. Medzi komunity, ktoré takto fungujú a sú úplne nezávislé patria napríklad indické ašrámy (sú schopný existovať bez akéhokoľvek kontaktu s civilizáciou), či komunikujúce a dotykájúce sa tržného prostredia nezávislé komunity, či kibuce.
Parcialita - každý může "do systému" vložit pouze část svého díla. ... U komunismu to není možné - znamenalo by to vlastně stav, kdy část ekonomiky funguje komunisticky a část tržně. A to (vzhledem ke vzájemnému provázání) nelze.
V socializme samozrejme časť ekonomiky fungovala tržne. Napríklad už len tým, že sa za tovar v obchode platilo a fungovali cykli typu: ja pre Petra odložím predné sklo na škodu 100, Peter pre teba odloží chladničku a Peter mi zabezpečí dovolenku v Bulharsku :)
Teraz si predstavme situáciu popisovanú situáciu. Programátor vloží časť svojho programu pod GPL a zbytok nechá closed-source. V takom prípade to je dement, ktorý nepochopil GNU/GPL, pretože bez duálnej licencie, alebo aspoň LGPL ten jeho program musí byť GNU/GPL teda za predpokladu, že chce príjmať patche zvonku. Takže časť pod LGPL áno, časť duálne áno, celok GNU/GPL áno. Ako praktický príklad si uveďme knižnicu XPCE, ktorá bola šírená donedávna pod GNU/GPL (momentálne už LGPL), alebo pod inou, ktorá umožňovala použiť XPCE v komečných non-free programoch.
Dobrovolnost plný súhlas dokonca je správne použitý komunizmus.
Jednokomoditní určení: GPL (a pod. licencie) majú vzťah aj k hmotným veciam, napr. návrh procesoru, či hw projekty (typu ronja)
Ekonomická nezávislost ...
Od poskytnutí SW nic neočekává, protože si těmi ostatními aktivitami zajistí dostatečné ekonomické zázemí.
Pokiaľ z toho, že poskytnem SW nič neočakávam, tak je to v každom prípade dosť zlý biznis. Samozrejme, že každý z toho niečo očakáva. Či už to, že bude jeho systém lepší, či kvalitnejší vďaka spätnej väzbe od používateľov. Alebo si tvorí vlastný image, alebo ho to aspoň baví a teší sa, že z toho budú mať radosť aj iní.
Podpora obchodu - GPL neničí obchod v softwaru. Jen mění situaci na trhu a vytváří nové obchodní příležitosti. Closed-source SW může stále existovat (má své výhody, i když to spousta příznivců GPL nepřipouští), paralelně s tím existuje i GPL a další licence, čímž vzniká trh služeb spojených s tímto free softwarem - a řada firem na tom úspěšně vydělává.
Samozrejme, že úplne v pohode smie GPL zničiť konkurenciu. Predstavme si situáciu, keď niekto skutočne veľký sa rozhodne, že mu zavadzá konkurent, ktorý robí na úzkom segmente. Vieme, že keď do vývoju narveme xx miliónov, tak konkurencii ubudnú zákazníci, stratí share a blíži sa ku koncu. V tom momente ju buď nechá potopiť, alebo kúpi :) Samozrejme, že pre zákazníkov to je výhodné. A cena xx miliónov pre veľkú firmu za zrušenie nepríjemnej firmy je pre ňu prijateľná.
Áno, GPL vytvára priestor pre obchodné príležitosti a to nemalý. Lenže na druhej strane, koľko z tých ktorí ťažia z GNU/GPL projektov do neho spätne prispievajú. Schválne by som chcel vedieť koľko je patchov/hlásených chýb z takýchto spoločností (priznám sa, že očakávam podľa pár projektov, ktoré som kontroloval, že prevahu majú firmy typu Suse, Redhat, IBM, ... ľudia z akademického prostredia a samozrejme ľudia, ktorí sa tým neživia a len ich to baví).
Tiskni
Sdílej:
Jedným z problémov pôvodného príspevku je nerozlišovanie komunizmu ako myšlienkového smeru a socializmu...Nevím o tom, že bych do původního příspěvku nějak zatahoval socialismus. Jedině snad v tom smyslu, že mi "způsob financování" připomíná styl práce "zaměstnání + melouch" z reálného socialismu.
V socializme samozrejme časť ekonomiky fungovala tržne.O socialismu se nebavíme. V reálném socialismu v Československu (i jinde) existovala jakási karikatura trhu ("kočkopes"), a paralelně s tím ještě černý trh. Ale pokud by se jednalo skutečně o komunismus, tam by trh fungoval jen případně ve své černé podobě (a to právě tehdy, když by komunistická ekonomika nebyla schopná pokrýt potřeby lidí).
Programátor vloží časť svojho programu pod GPL a zbytok nechá closed-source.Takhle jsem to nemyslel, to by bylo samozřejmě nelegální. Myslel jsem to tak, že třeba 2 z 10 programů, které napsal, šíří pod GPL a zbývajících 8 pod closed-source licencí.
Dobrovolnost plný súhlas dokonca je správne použitý komunizmus.Komunismus jako systém nemá nic společného s dobrovolností. Pokud se někde zavede komunismus (ano, vznik jako takový může být dokonce i dobrovolný), pak si už členové společenství nemohou určovat, jak se na něm budou podílet - buď naplno, anebo vůbec. Kdo se nechce účastnit vůbec (protože částečná účast není možná), musí být vyloučen ze společnosti (opuštěním kolektivu - pokud je kam, fyzickou likvidací) nebo "přesvědčen" k účasti (brainwashingem apod.).
Pokiaľ z toho, že poskytnem SW nič neočakávam, tak je to v každom prípade dosť zlý biznis.Měl jsem na mysli neočekávání ekonomického prospěchu. Dobrého pocitu a chvály od uživatelů se člověk obvykle nenají. U dvou posledních odstavců jsem nepochopil, jak jsou v rozporu s mým tvrzením - spíš ho naopak podporují.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
25.5.2005 18:58
