Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Prednedávnom som čítal ako GNU/GPL nie je komunizmus a nemá s ním vlastne nič spoločné. Toto by mala byť odpoveď :)
Jedným z problémov pôvodného príspevku je nerozlišovanie komunizmu ako myšlienkového smeru a socializmu, teda toho obdobia keď sa mlieko predávalo v sáčkoch za dve koruny. V diskusii sa objavili informácie, že komunizmus nemôže fungovať. Je zrejmé, že každý nemôže mať všetkého dosť pretože tých zdrojov máme len obmedzené množstvo. Na druhej strane ak by ľudia chceli len toľko, čo potrebujú tak by to zrejme bohate stačilo. V praxi samozrejme fungujú, ale vyžadujú od ľudí preferovani iných hodnôt. Mnohé z nich nie sú úplne samostatné a snažia sa k tomu smerovať [sám poznám komunitu, ktorá momentálne z vonku získava tak kvasnice a kovové predmety]. Medzi komunity, ktoré takto fungujú a sú úplne nezávislé patria napríklad indické ašrámy (sú schopný existovať bez akéhokoľvek kontaktu s civilizáciou), či komunikujúce a dotykájúce sa tržného prostredia nezávislé komunity, či kibuce.
Parcialita - každý může "do systému" vložit pouze část svého díla. ... U komunismu to není možné - znamenalo by to vlastně stav, kdy část ekonomiky funguje komunisticky a část tržně. A to (vzhledem ke vzájemnému provázání) nelze.
V socializme samozrejme časť ekonomiky fungovala tržne. Napríklad už len tým, že sa za tovar v obchode platilo a fungovali cykli typu: ja pre Petra odložím predné sklo na škodu 100, Peter pre teba odloží chladničku a Peter mi zabezpečí dovolenku v Bulharsku :)
Teraz si predstavme situáciu popisovanú situáciu. Programátor vloží časť svojho programu pod GPL a zbytok nechá closed-source. V takom prípade to je dement, ktorý nepochopil GNU/GPL, pretože bez duálnej licencie, alebo aspoň LGPL ten jeho program musí byť GNU/GPL teda za predpokladu, že chce príjmať patche zvonku. Takže časť pod LGPL áno, časť duálne áno, celok GNU/GPL áno. Ako praktický príklad si uveďme knižnicu XPCE, ktorá bola šírená donedávna pod GNU/GPL (momentálne už LGPL), alebo pod inou, ktorá umožňovala použiť XPCE v komečných non-free programoch.
Dobrovolnost plný súhlas dokonca je správne použitý komunizmus.
Jednokomoditní určení: GPL (a pod. licencie) majú vzťah aj k hmotným veciam, napr. návrh procesoru, či hw projekty (typu ronja)
Ekonomická nezávislost ...
Od poskytnutí SW nic neočekává, protože si těmi ostatními aktivitami zajistí dostatečné ekonomické zázemí.
Pokiaľ z toho, že poskytnem SW nič neočakávam, tak je to v každom prípade dosť zlý biznis. Samozrejme, že každý z toho niečo očakáva. Či už to, že bude jeho systém lepší, či kvalitnejší vďaka spätnej väzbe od používateľov. Alebo si tvorí vlastný image, alebo ho to aspoň baví a teší sa, že z toho budú mať radosť aj iní.
Podpora obchodu - GPL neničí obchod v softwaru. Jen mění situaci na trhu a vytváří nové obchodní příležitosti. Closed-source SW může stále existovat (má své výhody, i když to spousta příznivců GPL nepřipouští), paralelně s tím existuje i GPL a další licence, čímž vzniká trh služeb spojených s tímto free softwarem - a řada firem na tom úspěšně vydělává.
Samozrejme, že úplne v pohode smie GPL zničiť konkurenciu. Predstavme si situáciu, keď niekto skutočne veľký sa rozhodne, že mu zavadzá konkurent, ktorý robí na úzkom segmente. Vieme, že keď do vývoju narveme xx miliónov, tak konkurencii ubudnú zákazníci, stratí share a blíži sa ku koncu. V tom momente ju buď nechá potopiť, alebo kúpi :) Samozrejme, že pre zákazníkov to je výhodné. A cena xx miliónov pre veľkú firmu za zrušenie nepríjemnej firmy je pre ňu prijateľná.
Áno, GPL vytvára priestor pre obchodné príležitosti a to nemalý. Lenže na druhej strane, koľko z tých ktorí ťažia z GNU/GPL projektov do neho spätne prispievajú. Schválne by som chcel vedieť koľko je patchov/hlásených chýb z takýchto spoločností (priznám sa, že očakávam podľa pár projektov, ktoré som kontroloval, že prevahu majú firmy typu Suse, Redhat, IBM, ... ľudia z akademického prostredia a samozrejme ľudia, ktorí sa tým neživia a len ich to baví).
Tiskni
Sdílej:
Jedným z problémov pôvodného príspevku je nerozlišovanie komunizmu ako myšlienkového smeru a socializmu...Nevím o tom, že bych do původního příspěvku nějak zatahoval socialismus. Jedině snad v tom smyslu, že mi "způsob financování" připomíná styl práce "zaměstnání + melouch" z reálného socialismu.
V socializme samozrejme časť ekonomiky fungovala tržne.O socialismu se nebavíme. V reálném socialismu v Československu (i jinde) existovala jakási karikatura trhu ("kočkopes"), a paralelně s tím ještě černý trh. Ale pokud by se jednalo skutečně o komunismus, tam by trh fungoval jen případně ve své černé podobě (a to právě tehdy, když by komunistická ekonomika nebyla schopná pokrýt potřeby lidí).
Programátor vloží časť svojho programu pod GPL a zbytok nechá closed-source.Takhle jsem to nemyslel, to by bylo samozřejmě nelegální. Myslel jsem to tak, že třeba 2 z 10 programů, které napsal, šíří pod GPL a zbývajících 8 pod closed-source licencí.
Dobrovolnost plný súhlas dokonca je správne použitý komunizmus.Komunismus jako systém nemá nic společného s dobrovolností. Pokud se někde zavede komunismus (ano, vznik jako takový může být dokonce i dobrovolný), pak si už členové společenství nemohou určovat, jak se na něm budou podílet - buď naplno, anebo vůbec. Kdo se nechce účastnit vůbec (protože částečná účast není možná), musí být vyloučen ze společnosti (opuštěním kolektivu - pokud je kam, fyzickou likvidací) nebo "přesvědčen" k účasti (brainwashingem apod.).
Pokiaľ z toho, že poskytnem SW nič neočakávam, tak je to v každom prípade dosť zlý biznis.Měl jsem na mysli neočekávání ekonomického prospěchu. Dobrého pocitu a chvály od uživatelů se člověk obvykle nenají. U dvou posledních odstavců jsem nepochopil, jak jsou v rozporu s mým tvrzením - spíš ho naopak podporují.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
25.5.2005 18:58
