Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Byl zveřejněn program konference Installfest 2026. Konference proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13. Vstup zdarma.
Byla vydána Java 26 / JDK 26. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 10. Odstraněno bylo Applet API.
. Což bohužel neznamená, že bych dosahoval kvalit zenového mistra, ale jen to, že výuka počítačové gramotnosti často stojí za starou bačkoru.
Například středoškolsky vzdělaný padesátník, který nepochopil pojmy typu soubor, adresář, disk, adresářová strkutura a pod. během čtrnáctidení výuky (dvě hodiny denně po práci), si byl schopen dát všechno dohromady po té, co jsem mu to vysvětlil s pomocí příkladů s knihovnou, krabičkami a katastrem nemovitostí. Co můžete říct takovému člověku, když se vás nakonec zeptá "A proč nám to, *****, nemohla lektorka takhle vysvětlit?". Občas mám pocit, že ona lektorka funguje stylem "druhák učí prvňáky"
co je to OS (většina lidí ani nechápe jak to funguje a k čemu to vlastně v PC má)No netvrď mi, že to to snad víš.
včera jsem zrovna vysvětloval co to je kodekA co to teda je?
... niektorí sme počítačovo nevzdelávateľní
Videl jsem pripad, kdy studentka nejake VS pritahla PC spolecne s rodici do kramu s PC a chtela preinstalovat ci co a jeste chtela nejaky ty ofici ci co s tim ze doma ma CD instalacku, ale ze to "cislo" je nejaky uz castecne smazany nebo tak nejak ..... byla si vedoma toho ze je to asi nelegalni, ale uz jako studentka VS (je uplne jedno jakeho oboru) vubec nevedela, ze SN si muze najit na netu hned v prvnim odkazu.... Opravdu takovito lide studuji VS.
Ako funguje počítač? To neviem ani ja a vcelku ma to netrápi, nevidím v tom žiadnu hodnotu.Určitě alespon zhruba víš, co dělá CPU, proč je v počítači RAM a jak se liší od HDD. Co dělá OS, od čeho jsou tam ovladače, co jsou soubory, složky, ....
Príkazový riadok - opäť nevidím pre nich pridanú hodnotu. A to napriek tomu, že ja som jej stále verný.Celkem často se setkávám (i ve Windows) s tím, že lidi jsou donuceni použít nějaký konzolový program a nemají vůbec tušení, o co se jedná. Ale jak jsem říkal, v porovnání s ostatními body tohle není tak podstatné.
Jak vypadají běžné návrhy GUI a jak se v nich zorientovatTo by možno malo začať tým, aké ovládacie prvky existujú. Aký je rozdiel medzi checkboxom a radio buttonom. Že tieto prvky môžu vyzerať mierne odlišne v závislosti od témy, alebo OS. Čo je to "default". Čo je to "focus". Čo je kontextové menu a tooltip. Ja by som pridal ešte:
to mi je povedomé
Stejně tak uživatelé, kterým ukážete, jak řešit problémy (v marné naději, že se to naučí sami), budou v případě výskytu problému zas čekat na vás, že je za ně vyřešíte ...
. Otázkou je, jestli je lepší je učit LATEX (sám ho doteď v podstatě neumím) nebo správně používat kancelářské balíky. V tom prvním může být problém, že to některým prostě nedojde (možná ještě tak přes nějaký LATEXový WYSIWYG), riziko druhého je, že prohlásí, že ten Word přece umí, a přitom v životě neslyšeli o stylech, zápatí, obsahu, rejstříku, zalomení stránky…
studii, ve ktere by 'filosoficky' rozebrali, jak vsechny ty excely a wordy skodi vsem lidem teto zemekoule. V jakem silenem rozporu jsou vubec jiz s principy IT.Bez ironie, mohl bys tu úvahu trošku konkrétnějc rozvést? Teď nevim, jestli ti jde o to samý co mně...
Pamatuju na článek (který se mi bohužel nedaří vygooglit) o negativním vlivu powerpointových prezentací na bojeschopnost americké armády. Narozdíl od klasikých briefingů, kde se obrazem prezenovaly jen nutné informace, jsou powerpointové prezentace schopné zahltit účasníky spoustou zbytečností, které vůbec nepotřebují. To, co je u firemních prezentací výhodou, je u armády zhoubou - u vojáků si nemůžede dovolit, aby si po hodinovém "kině" vůbec nepamatovali, o čemže vlastně ta mise je.
A co jsou schopni lidé spáchat v Accessu, to je námět na samostatnou noční můru. Ještě že existuje verse MsSQL, která je (pokud si dobře pamtuju) minimálně v základní verzi zdrarma, takže microsoftofilové mohou použít jí, ale i tak jse narazil na několik hrůz, kde postavení rozsáhlého firemního softwaru na Accessu bylo důvodem, broč se musel kompletněv přepsat od začátku.
Krotitel: (agreguji tématicky podobné příspěvky)
Ale ne, uz i filosofum se bude ukazovat, jak udelat ve wordu neco tucne. Je to k zbliti.
I v OO Writeru (a určitě i v tom Wordu, ale MSO 2007 jsem viděl jednou někomu přes rameno) se to všechno dá udělat hezky a správně. Klíčové slovo: Stylista.
jako WYSIWYG editory na pokles úrovně v typografii
Problém dnešních WYSIWYG editorů a jejich uživatelů je v tom, že je používají úplně blbě. Nevím, jestli byli dřív uživatelé, kteří chtěli formátovat inline, prasit různé druhy písma přes sebe a odsazovat entery, nebo textové procesory, které tyto funkce zavedly, nezažil jsem to. Faktem je, že dnešní textové procesory mají Zhoubný panel (příloha) s Tlačítky zkázy a uživatelé je používají a nechápou, že je na tom něco špatně. Pak se můžeme dočkat dokumentu s pečlivě vyčerveněnými kusy textu, načež se zjistí, že červená je na levné inkoustovce blbě vidět a uživatel to pak předělává na zelenou tři čtvrtě hodiny (z reálného života, stalo se včera). Nebo že dělá odstránkování entry, ale po změně velikosti písma/stránky se mu to rozsype, takže to musí entrovat znovu. Viděl jsem i „zápatí“ udělané odentrováním ke spodnímu kraji stránky. Pak se musely na začátek dokumentu vložit dvě věty
.
By the way, ten leták je v Corel Draw! 9 pomocí soustavy pečlivě vystředěných obdélníků. Bohužel text je zarovnaný vertikálně doprostřed a ne na čáru, takže si všimněte, že položky s písmenky zasahujícími dolů (p, y, j) jsou poněkud ujeté. Po upozornění nejdřív „je to přesně na střed“ + ukázka, že když dá objekt na střed, tak to tak fakt je, a potom „to je dobrý, to stačí“. Jinak předělání je práce na dlouhé zimní večery, všechno to zarovnat a tak. A ty vektory se vykreslují fakt dlouho.
Q: Za tu třičtvrtěhodinu jsem ti mohl vysvětlit styly a příště bys to měl na tři kliknutí.
A: Ale já se to nedokážu naučit za tři čtvrtě hodiny.
Q: Občas na něco zapomeneš a pak je některý nadpis stejné úrovně jinak formátovaný!
A: To je jedno…
Q: Když to máš takhle, tak pak nebudeš moct vyrobit obsah. Když vložíš na začátek „číslovaného seznamu“ jednu položku, tak budeš ručně přepisovat čísla u toho zbytku?!
A: Já píšu tak krátké dokumenty, že mně to nevadí
Q: Pane bože, ty ten vzorec kreslíš v Malování!?!?!
\nadpis1{Linuxové distribuce}
\nadpis2{Založené na Debianu}
\nadpis3{Ubuntu}
a
Vlastne jsem jiz pred lety cekal, ze se minimalne mezi IT lidmi najde dostatek tech, kteri odsoudi tento styl prace.Oni odsoudí, pak leta hledají smysluplnou a obecně použitelnou náhradu, a časem vyměknou a smíří se s tím, že tento styl práce přežije. A co víc, často se smíří i s tím, že ho občas sami použijí. Takže jo... chápu tvůj postoj, ale mezi office-like a těžkopádným texem je spousta volného prostoru, který nikdo nedokázal zaplnit k obecné spokojenosti.
From: e-mailu si může kdokoli napsat co chce.
Dík
.
Na texty nepouzivame textovy procesor, ale textovy editor. Textovy procesor je amatersky nastroj, kdyz si, ponekud prehnane, chci hrat na sazbu.
Mozna by se hodilo lidem ukazat krasu plain taxtu pro beznou komunikaci a zasilani vseho, na co je postacujici (bezna mailova komunikace, strucna sdeleni, ...).
Mozna by se hodilo lidem ukazat krasu plain taxtu pro beznou komunikaci a zasilani vseho, na co je postacujici (bezna mailova komunikace, strucna sdeleni, ...).Ano! Ano! Ano!

Tiskni
Sdílej: