První zápisek aneb jak se z windowsáka linuxák stal (diskuse)

[pavele]

Tož hodně štěstí s tím linuxem.

A neměj strach, po pár letech tě to nadšení přejde. Například až bude po tobě někdo chtít prezentaci v Powerpoint 2013, upravit normu ve Wordu 2013 ve spolupráci s deseti dalšími spolupracovníky a nebo pařit včera koupenou hru pro Windows 8.

Zato se můžeš bavit snahou o hardwarovou akceleraci Tvé grafické karty, zprovoznění WIFI, tisku a tvorbou různých pomocných skriptů, které bys ve Windows nepotřeboval.

Na druhé straně, až si v záchvatu koupíš nové Windows 7 kvůli jisté hře, zjistíš, že podpora opengl je horší než v linuxu a s divným pocitem vyhozených peněz se vrátíš zpět k linuxu. Vivat Intel!

[Agent]

Na hry sou konzole, na prezentace Impress. Důležité by mělo být co prezentace obsahuje, ne v čom je dělaná.

[typo]

Důležité by mělo být co prezentace obsahuje, ne v čom je dělaná. To tve tvrzeni plati jen pro tym, ktery ma stejny sw stejne verze.

[w4rr10r]

Na hry sou konzole

Jdu blejt, velebnosti.

na prezentace Impress

Sakra, už nemám, co bych blil.

[Hans1024]

Hry jsou pro male deti a prezentace pro lidi co neumi psat na tabuli

[nyan]

Na hry sou konzole,

Ne, nejsou.

[kotyz]

A na co jinýho by teda byly?

[Ondrej]

u me to bylo opacne. Patrim ke generaci Atari a MS-DOS a Windows jsem az do letosniho roku vlastne nikdy nepouzival. V praci se jede/lo porad na terminalech (thin-client) a clovek vlastne pouziva k programovani jen asci-terminalovou emulaci. Grafika je vpodstate potreba jen na maily a internet. A samozrejme ze mam i firemni notebook na cesty a domu, kde jsou windows, ale to jsem nepovazoval za 'uzivani' windows. Servry a vyvojove prostredi byl nejaky cas unix, dlouha leta linux s ruznymi distribucemi.

Dokazi po tech letech administrovat linuxu urcite na profesionalni urovni a ve Windows jsem se nijak nevyznal, jenom to, co clovek tak vseobecne pochyti. Vsechno potrebne delali admini ve firme.

Koncem roku jsem se rozhodli, ze prejdeme na windows. Ten duvod vidim v tom, ze uroven programovych prostredku se natolik vylepsila, ze je mozno za 'normalni' penize nyni vyvijet vsechny aplikace pod windows, i ty unixovske. Dlouha leta jsme servrove aplikace vyvijeli na linuxu a clientskou cast pod windows a pod linuxuem. Stalo za tim presvedceni, ze podil linuxu se bude zvysovat a zakaznici budou mit moznost volby. Zakaznici ale tuto moznost odmitli a linuxovske aplikace nechteji- lepe receno, je jim jedno jak je to udelano, hlavne ze to funguje.

Takze jsme koupili windows 7 ultimate a nainstalovali jsme SFU a vyvjime vsechno na windows. Na linuxech se to eventuelne prelozi, ale windows server je dnes zrovna tak vykonny jako linux. Podpora ze strany vyrobcu je u obou alternativ nadale stejna - totiz nulova - tak to bylo odjakziva.

[Matlák]

ale windows server je dnes zrovna tak vykonny jako linux.

to jistě, ale windows server stojí spoustu peněz oproti GNU/Linux serveru, ne? Microsoftu se platí výpalné za každého klienta, který se k serveru připojuje..

[Ondrej]

windows essential server stoji pro 25 klientu 7 tisic Kc. To je pro firmu, kde je tedy tech 25 pocitacu opravdu zanedbatelne - drive jsem si take myslel , jak je linux server levnejsi, ale nad necim takovym mavne kazdy sef jen rukou - verte mi.

[neklan]

Naklady na spravu jsou vyssi u windows. Backup emailu na windows serveru. V administraci active directory aby se prase vyznalo. instalace softu na jednotlive stanice pres msi, nekdy funguje nekdy ne, jak u ktereho softu. Nejvetsi guru achievement je udrzet windows server mesic bez hard resetu, provadi se pokoutne v noci. Planovac uloh ve windows kazdou chivli neco neudela kdyz ma, proc?! Porad je potreba kontrolovat jestli se to nezaseklo, pripadne to otocit. Kdyz tam dam v linuxu cron, tak to bezi roky.

Ono je to take o te dlouhodobejsi zkusenosti, vime?

[Andrej]

...lepe receno, je jim jedno jak je to udelano, hlavne ze to funguje.

Pak je ale Linux naprosto jasná volba, řekl bych.

[Ondrej]

Pak je ale Linux naprosto jasná volba, řekl bych.

reseni pod linuxem maji tu 'nevyhodu', ze je mozno si 'vybrat'. Centos, RH, Debian, SE, Slack, SuSE a dalsi a dalsi distribuce a to vse kombinovane s init scripty, nainstalovanymi nebo take nenainstalovanymi knihovnami atd.

Reseni pro Windows je jeden setup.exe.

[arch]

Jasně. Windows: stáhneš setup.exe --> další --> další...

V Linuxu doinstaluješ pohodlně všechno jedním příkazem, správcem balíčků.

[jadd]

Mezitím Další je možnost vybrat cíl, aj. volby, jinak by tam asi Další nebylo. Dá ti tvůj správce balíčků takovou možnost? Dá ale stejně jen v případě, že to vývojář programu umožní, stejně jako u Windows. Jaké omezení spatřuješ u svého 1. řádku?

[arch]

Dá ti tvůj správce balíčků takovou možnost?

Toto není třeba. Naopak je velkou výhodou, pokud distribuce striktně dodržují FHS. Programy plus další soubory jsou tak na "správných místech". Fakt si nedovedu představit, že bych sednul k Linuxu a musel de facto "hledat" umístění programů či jiných souborů...

Omezení (1. řádek): Pomocí správce balíčků nainstaluješ najednou téměř libovolný počet balíčků. Toto ve Windows jaksi moc nejde.

[sigma]

To je hrozná výhoda. Například pokud mám jeden balík, který má jednotky GB, a já potřebuju jen některé funkce/moduly/lokalizace. Na Windows třeba u MS Office, ale to samé je MATLAB (toolboxy) nebo co si pamatuju z poslední doby třeba SW pro konfiguraci měničů od SIEMENSu.

Na linuxu to může být řešené rozřezáním balíku na víc dílčích balíčků, ale to už dost záleží na konkrétní distribuci a jak se tam správce rozhodl... FHS je hrozně fajn, když chci mít nainstalované 2 různé verze stejného balíčku! Modules nebyly vynalezené jen tak.

Windows balíčky samozřejmě mají taky, říká se tomu MSI a slušný software je v takové podobě dostupný. Kromě toho existuje i spousta neslušného SW, který používá jiné "nestandardní" řešení instalátoru. U toho MSI máte standardní volby pro bezobslužnou a skrytou instalaci, a zpravidla bývají zdokumentované další volby, nebo existují konfigurační nástroje pro volbu tzv. transforms konfiguračních souborů.

Takže když si autor sw dal tu práci a onen balíček vytvořil, nainstalujete si jich najednou taky libovolné množství. Pokud nedal, tak se to může pokusit spravit někdo jiný zbastlením MSI oblujícího jiný instalátor -- trochu podobné když distribuční správci na linuxu dělají balíčky z problematických upstream projektů.

V korporátním prostředí taky nějak vznikla poptávka po centrálním managementu a updatech, takže můžete si můžete udělat něco-jako-repozitář. Pokud máte desítky desktopů, tak jasně, že nebudete pokaždé klikat na Next. Je to celé samozřejmě úplně jinak, ale rozhodně ne nutně ve všem horší. On je celkem zásadní problém v tom, kdo má ty kvalitní balíčky vytvářet a udržovat a testovat proti zbytku systému. Linuxové distribuce to berou na sebe, ale má to taky svoje problémy a limity.

[kralyk z abclinuxu]

Balíčky MSI jsou v porovnání s linoxvými balíčky asi jako pazourek z mladší doby kamenné v porovnání se švýcarským nožem...

[Ondrej]

vy to vidite z pohledu uzivatele, ale o to tady vubec nejde. Jde o naklady na vyvoj tech instalacnich prostredku - at uz jim rikame jak chceme.

Pro windows existuje jeden setup - pro linuxuy bychom museli myslet na stovky ruznych veci - zavislosti, knihovny, init scripty.

Nekdo by mohl namitnout, ze je mozno vsechno slinkovat staticky, ale pak jsou ty executable 50 MB velke a u 20 uzivatelu je hned 1 GB zapraseny velkymi bloky redundantniho kodu - to se vracime do 80-tych let.

[smazáno]

Presne tak. Problem ale je, ze ve windows prakticky jinou moznost nez linkovat staticky nemas ... asi je fakt, ze se od 80-tych let moc neposunuli (co se tohoto tyka).

[R]

Programy pre Windows su malokedy linkovane staticky. Casto vsak maju vlastne verzie dynamickych kniznic vo vlastnom adresari (DLL).

[luv]

Pravda. Nabundlovat všechny zavislost je o krok lepsi nez staticke linkovani, tak rekneme ne 80s ale zacatek 90s ..

[R]

Presne tak, od cias Windows 3.1 sa takmer nic nezmenilo. Snad len to, ze kazdy instalacny program nekopiruje kniznice do WINDOWS\SYSTEM (kde sa navzajom prepisuju). Teraz je vsetok ten bordel v adresari WINDOWS\WinSxS, kde je niekolko GB zabugovanych starych sraciek.

[pavlix]

V čem přesně je to lepší, pokud není knihovna reálně sdílená?

[R]

Da sa vymenit. Alebo vymazat a potom sa pouzije zdielana kniznica zo systemu (ak tam existuje).

[pavlix]

Dá se ledacos, mě spíš zajímají nějaké reálně používané výhody. Pokud lze knihovna smazat a nahradit existující v systému, nemusí tam vůbec být.

[Dreit]

Gratuluji a doufám, že tučňák časem neskončí v koši, ale budeš se k němu rád vracet

Ohledně AutoCADu, koukám že R14 ve Wine údajně funguje docela dobře - http://appdb.winehq.org/appview.php?appId=86

[Normotron]

Pokud to nemusí být přímo AutoCAD, tak doporučuji zkusit BricsCAD (Bohužel je potřeba placená licence/trial licence) nebo na 2D (trochu 3D) stačí DraftSight. Pokud se jedná o nábytek, možná info i blíže na mém blogu a pripravto.cz .

DraftSight docela často používám často a je v pohodě. Používat AutoCAD ve wine moc nedoporučuji, není to dlouhodobě použitelné.

[arch]

Gratuluju. Až se *buntu nabažíš, je čas zkusit jiná (pro pokročilé) distra -- Gentoo, Arch Linux, Slackware či dokonce Linux From Scratch apod. Hodně štěstí.

[manasekp]

ja bych z ubuntu spis doporucil prechod na debian, nemam nic proti zminenym distribucim ale na debianu by si OP usetril uceni noveho balickovaciho systemu.

[Ivorne]

No já šel z Ubuntu na Gentoo a nebyl moc problém. Ukázalo se, že přepínače pro portage jsou vpodstatě podobné jako u apt-get, jen se jinak jmenují. Trochu byl zádrhel zapamatovat si kombo '-uDNav' a pochopit, jak se tam dají balíčky odinstalovat. Pak jsem objevil příkaz 'eselect', který je pekelně jednodužší než 'update-alternatives'.

[Bhua]

A nebo taky ne. Behem 14 let jsem prosel vsemi temito distry a delal i s urcitym uspechem vlastni, ale nakonec jsem skoncil na Ubuntu.

[smazáno]

Taky. A rozhodne nas neni malo . I hodne kolegu v praci co jedou linux 10+ let tak maji doma Ubuntu.

[Bystroushaak]

Já jsem na tom podobně. Sice jsem neprošel všemi, ale šlo to (historicky) OpenSuse, Fedora, Debian, Ubuntu a nakonec Mint, což je jen přebalené ubuntu.

[xkucf03]

+1, začínal jsem na Mandraku a SUSE, pak se mi několikrát rozbily závislosti .rpm balíčků a nebyl jsem pak schopný nic instalovat (věřím, že teď už to funguje dobře) až jsem se nějak přiklonil k tomu .deb světu a teď používám převážně Debian a Ubuntu. Často spíš to Ubuntu, protože má v podporovaných verzích novější balíčky.

Ale žít se dá v podstatě s jakýmkoli GNU/Linuxem, takže je mi to celkem jedno – v práci člověk často potká různé CentOSy a RedHaty.

[Bedňa]

Keď používaš AutoCAD, možno ťa zaujme SolveSpace je to slobodný softvér pod licenciou GNU/GPLv3.

[Pavel Křivánek]

Díky za tip!

[manasekp]

na autocad bych doporucil windows do virtualboxu, aspon tak to resim ja (win me na pc nesmi)

[pavele]

Win me na pc nesmi - a v tom Virtualboxu ti běží co?

[fri]

To neni na PC, to je jenom v pameti.

[manasekp]

presne tak. sance ze win utecou z virtualni masiny a nekde neco rozbijou by mela byt celkem mala

[smazáno]

paravirtualizace, VT-d a nebo treba https://github.com/nelhage/virtunoid .. jo mala ale je

[manasekp]

nic neni dokonale

[jadd]

takže po restartu se ztratí

[pavlix]

To mě fascinuje. Kolik let už sleduju jak určití lidé ohrnují nad Linuxem nos a přijde malina, která do linuxového světa nepřináší de facto vůbec nic nového (raspberry hostingy neberu příliš vážně) a všichni se můžou přetrhnout, aby se naučili Linux.

[R]

Prinasa: je to lahko dostupne a lacne.

[Marián Kyral]

Někde jsem četl, že malina by pro dnešní mládež mohla být něco jako osmibity za našich starých dobrých časů.

(to jsem ráno zapnul Didaktik, naťukal do něj nějakou hru v Basicu a celé dopoledne ji hrál, protože kazeťák jsem ještě neměl a po vypnutí jsme to musel naťukat znova )

[TM]

No vždyť taky Raspberry je jeden z nejlepších počinů v této oblasti za posledních možná 10 let. Myšlenka laciného bastlířského počítače s ARM SoC je jednoduchá a přitom geniální.
Podle mě je velmi pozitivní, když Microsoft, Apple ani Google nemají v tomto možnost do studentů hustit svůj konzumní pohled - má to obrovský vliv na technickou tvořivost, která jinak na Západě upadá.
Ono Raspberry je velmi užitečná mašinka i z čistě praktického hlediska - nedávno jsem na něm třeba udělal sekundární DNS server pro několik domén a považuju to za daleko lepší řešení než "velký" server nebo nějaký virtuální stroj bůhví kde.... Je to prostě hezká hračka, která umí být i užitečná.

[pavlix]

Nepopírám pozitivní vliv Raspberry na šíření open source, právě naopak. O to víc mě udivuje, že tolik lidí dlouhodobě udržuje negativní vztah k linuxu popřípadě open source a následně je jedna malina přesvědčí málem změnit světonázor. Nevidím nic, co by raspberry přinášelo zásadně nového.

Sekundární DNS server pro nepříliš zatíženou doménu udělám z čehokoliv od starého počítače až po nějaký TP-Link. Nepopírám, že může raspberry představovat příklad levného užitečného linuxového počítače, jen mě překvapuje, že způsobuje takřka revoluci v myslích lidí, kteří by si jinak na flashku s linuxem brali pohrabáč.

[pc2005]

Tak on je rozdíl mezi nainstalovaným linuxem na hlavním drahým počítači a na něčem, co je za pár šupů (lehce nabyl, lehce pozbyl) a předinstalováno (kdyby se defaultně prodávaly PC/notebooky s linuxem, tak je to dneska taky jinde). Navíc bych řekl, že to přijetí linuxu je dost pozvolný.

[pavlix]

Tak on je rozdíl mezi nainstalovaným linuxem na hlavním drahým počítači

Psal jsem to mimo jiné v kontextu blogpostu.

[pc2005]

O to víc mě udivuje, že tolik lidí dlouhodobě

V blogpostu je jen jeden ne?

[Bubo]

Nevidite nic yasadne noveho?? Nuz tak napriklad, je to cena, velkost (rozmery), spotreba, otvorenost a hlavne konektivita!

17 GPIO-Pins, SPI, I²C, UART, EGL

[R]

S tou otvorenostou to az take slavne nebolo, zmenilo sa to az nedavno. Ale pokial viem, tak stale na nabootovanie treba binarny blob.

[Honz]

Mě by zajímalo, jak to je s tím Autokedem. Je pro školy zdarma nebo je nějaká licence za pár stovek...?

[manasekp]

je pro studenty zdarma ale pri exportu doplni okolo vykresu ramecek ve kterem je napsane Toto bylo vytvoreno ve studentske verzi (priblizne)

[gtz]

Gratuluji, a až Vás přestane bavit to ono šmírovací distro, tak bych se poohlédnul po něčem co je použitelné. Co třeba něco jako je OpenSuse apod.? Že by už buntu nemělo onen šmírovací doplněk?

[Bedňa]

No ono to nieje až také ostré, tak ho nestraš