Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Baví mě dobré reklamy. Asi jako mnoho jiných mě rozesmívá 'Bóbika', ačkoliv jiní protestují.
Podobně srdečně jsem se smál, když jsem viděl reklamu na sportku se sloganem "Větší než obvykle?". Tentokrát hrál hlavní roli pravděpodobně Michelangelo (mohl to být ale třeba jiný renesanční umělec, který prostě jen kopíroval, nebylo to nic neobvyklého).
V reklamě je Davidův penis zcela mimo dnešní i tehdejší průměrná měřítka, je to prostě veleobr. Umělcova milenka, která má sochu ohodnotit, zcela zjihne a zajiskří jí oči. Výsledek, který umělec upravil, vidíte na fotce.
Prostě vtipná zápletka, perfektní fór. To si zjevně nemyslí slavná rada (ani nevím která, je jich víc a nikde se o tomto případu nepíše). Protože by mohly asi holčičky získat nesprávné informace a chlapečci by mohli získat mindrák, je orgán rozostřen! Vtip je v hajzlu, reklama je trapná, nepochopená, na nic. Pointa se nedostaví, nemá důvod.
Jiná reklama, snad Telecom, každopádně na ADSL. S heslem "Komunikace nebyla vždy tak snadná." Je to také více reklam na stejné téma. Ale jedna z nich je odporná a cynická - a přesto se vysílá vesele dál.
Voják v první světové válce (spot je černobílý a popraskaný, aby evokoval starý autentický film) běží přes frontovou linii, vyhýbá se ostnatým drátům, krčí se za trosky a kryje se. Na zádech má roli telegrafního drátu a utíká, aby navázal spojení. Náhle letí granát, voják se rozhlíží za zvukem a ...
Granát dopadá přesně na něj, je vidět odlétnuvší kus těla. Vše uzavírá cynický a odporný komentář: Komunikace nebyla vždy tak snadná.
Vojáky z první světové války, legionáře, odbojáře, letce RAF a další odvážné lidi považuji za opravdové hrdiny. Hlavní roli nehraje jejich národnost, zejména ne u těch ze (první) světové války.
Jenom proto, že jsou mrtví, ať už zemřeli tehdy, nebo později stářím, si z nich dnes můžeme dělat hnusnou 'legraci' kvůli nějakému zasranému telefonu?!?!?! Kde je úcta k předkům, úcta k tradici a historii a úcta k hrdinům?
Nechci to opakovat, ale národ, který nezná a neocení svou historii, je odsouzen k tomu si ji znovu prožít.
HANBA!!
Tiskni
Sdílej:
Přeměřování pérka a utržené nohy jsou taková neselhávájící témata.
Další, co tu má naučené ,,válka je ošklivá a zlá, nesmím si z ní dělat srandu``
Já zase doporučuji skouknout film Země nikoho, je z oné války a je docela na palici. Kdyby to tak bylo, jak se ve filmu uvádí, tak nevim, taková nenávist se jen tak nevidí.
na obrazovce by se tušim díky našim super zákonům neměly objevovat pohlavní orgány (určitě ne před 22. hodinou, možná dokonce vůbec). Ale že by se neměly objevovat ani na sochách? To mi přijde hodně směšný.Proste pochop, ze zadouci je ochrana pred realitou jakoz i pred umenim ve prospech braku a nevkusu (=vkusu vetsiny). Kdyz se ti to nelibi, nesleduj masova media ;) PS. Stejne podle televize vsechny skosi ptaci virus, tak jakypak copak :P
Začínam mít pomalu z ABCLinuxu divný pocit
Takže abych to shrnul - zcela souhlasim s názorem thingwatha - člověk má mít možnost dělat si srandu z čehokoliv, třeba i z těch koncentráků. To pozérství co tu někteří předvádějí mi příjde nechutnější než ten nejčernější humor. Uvědomte si lidi konečně, že sranda se nerovná znevažování! Já jsem např. myslím si docela velký antirasista, ale nedělá mi přitom problémy poslechnout si (nebo i říct) nějaký vtip na cikány.
Jednou jsem četl nějaký citát, ve kterém se psalo něco ve smyslu, že jakmile člověk ztratí možnost dělat si z něčeho srandu, je to s danou společností velmi špatné...
