Firmy v EU musí počínaje dnešním dnem označovat obsah vytvořený umělou inteligencí. Znamená to povinnost informovat uživatele, že člověk komunikuje s chatbotem či jiným systémem AI. Rovněž obrázky, audia či videa, které jsou vytvořené nebo zmanipulované pomocí umělé inteligence a které mohou působit jako autentické, musejí být jasně označeny jako uměle vytvořené.
Byla vydána nová major verze 11.0 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se zapojil do mezinárodní iniciativy vedené americkou agenturou CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) a dalšími partnery, jejímž cílem je stanovit minimální náležitosti pro tzv. Software Bill of Materials (SBOM). Nový dokument přináší praktická doporučení, jak by měl vypadat přehled komponent softwaru a jak s ním v praxi pracovat. SBOM lze
… více »V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.4.0. Výrazně se zlepšilo vykreslování stránek jako lichess.org, Zulip nebo Speedtest.
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na kritické zranitelnosti v produktech VMware: CVE-2026-59309, CVE-2026-59310 a CVE-2026-47876. Zranitelnosti v VMware vCenter umožňují vzdálenému útočníkovi se síťovým přístupem obejít autentizaci a získat neoprávněný přístup k vCenter, případně zneužít directory traversal ke spuštění libovolného kódu na vCenter.
Společnost Coinkite upozorňuje na bezpečnostní chybu svých hardwarových kryptopeněženek Coldcard. Jedná se o kritickou chybu v generování náhodných čísel (RNG). Místo hardwarového generátoru náhodných čísel (TRNG) byl omylem používán softwarový fallback (PRNG).
Představena byla nová linuxová distribuce Shadowfetch Linux. Na rozdíl od mnoha nováčků, které nabízejí převážně jiné téma a výběr softwaru, tato distribuce založená na Debianu Testing s desktopovým prostředím KDE Plasma 6.6, klade lokálně běžící umělou inteligenci do centra svého desktopového zážitku.
Max Leiter v roce 2019 zkusil zprovoznit X server na iPadu (iOS). Nyní se k tématu vrátil a s pomocí LLM a balíčkovacích nástrojů Procursus rozběhl desktop s X11 i Waylandem. Jeho balíčky jsou dostupné v repozitáři xiOS.
Společnost Google Cloud dnes oznámila, že její infrastruktura a služby byly oficiálně zařazeny do Katalogu cloud computingu vedeného Digitální a informační agenturou (DIA). Tato certifikace potvrzuje, že infrastruktura a služby Google Cloud splňují přísné bezpečnostní a regulační požadavky České republiky pro provoz cloudových služeb ve veřejném sektoru.
Vůbec poprvé v historii se stát při testování digitálních služeb obrací na širokou veřejnost. Digitální a informační agentura (DIA) a Ministerstvo vnitra zvou občany k zapojení do zátěžového testu eDokladů, které od loňského podzimu prošly optimalizací aplikace a posílením infrastruktury. Test proběhne 13. srpna ve 13:00 a pro jeho úspěch bude potřeba zapojení několika desítek tisíc občanů. Zapojení do testu je zcela dobrovolné a úkol
… více »
Napadlo mě, že by bylo fajn trochu podiskutovat nad dělením disku.
Uvažujme běžný stroj (v mém případě notebook a "odkladiště" desktop), na kterém je systém, adresář(e) uživatelů a majitel (já třeba) občas chce vyzkoušet nějakou novou distribuci. Nikdo neví, kdy to přijde, že. Pomíjím možnost virtualizace, ta je samozřejmě oblíbená a vhodná, ale já VMWare nepoužívám, i když nepopírám jeho přednosti.
Takže jak dělit? Do kolika oddílů, jak veliké mají být? Otázka i odpověď samozřejmě subjektivní, ale aspoň nástin mého řešení.
Používám "datové kontejnery", tzn. oddíly, kde je určitý typ dat. V mém případě jsou to obrázky, hudba a i nějaký ten film nebo natočené video. Podle toho, kolik takových dat máte nebo mít budete, je vhodné volit velikost těchto oddílů. Mně se osvědčilo dělení 40GB disku následovně:
Navíc používám desktop, kde je disk o velikosti cca 60 GB, ten momentálně celý používám jako datové odkladiště. Má systémový oddíl (15 GB), home oddíl (19 GB) a čtyři "datové" oddíly o průměrné velikost 5 GB; dále ještě odkládací oddíl (600 MB).
V praxi to znamená, že pokud chci vyzkoušet novou distribuci, mám na výběr, kam ji chci instalovat - data samozřejmě zálohuji (na desktop a vypaluji) - a důležité věci jsou tak po ruce, a přitom je neohrozím. Musím samozřejmě vědět, co dělám, už se mi stalo, že jsem si spletl oddíly a přepsal si vlastní home (zálohu jsem měl).
Co z toho? Mám variabilní prostor, mohu data libovolně přesouvat, pokud potřebuji konkrétní oddíl pro nějaké pokusy. Oddíly z desktopu připojuji přes NFS na notebook. Hlavní přínos vidím v tom, že mám konkrétní data na zvláštním oddílu, tj. je v nich pořádek. Můžu je připojit, nebo ne. Zároveň, pokud potřebuji prostor, je můžu smazat, nebo přesunout, a nemusím zasahovat do rozdělení disku. Ostatně - takhle už to mám (na desktopu) asi tři roky.
Nevýhody? Nutnost síťového přenosu, režie (konfigurace a správa NFS), nutnost zapínat oba počítače (na desktopu mi ale běží TV, takže to dělám tak jako tak).
Jak to máte vy?
Tiskni
Sdílej:
aby luseri nezabarli misto systemu.ak pouzivas ext2/ext3, tak tam je vyhradenych 5% aj napriek tomu by som oddelil /var, aby sa po pripadnom remounte toho jedineho filesystemu mohli zapisat logy...
Děkuji, nemusim mastit post u sebe ... tedy: když mam dvě distra, dva oddíly, partišny na noťasu, k tomu /boot a ještě swap, kterej jsem ovšem přestal používat, nejdřív kvůlu suspendu do swapu, to jsem ho vyhradil pouze pro něj a teď je zatim nevyužitej. Mam 1,5GB ram, bez 128MB sdílené paměti pro videokartu.
Tedy, jak byste dělili a používali místo, u mne je to 40 GB hadr? Momentálně to mam cca 150 MB /boot, cca 1700MB swap a zbytek +- napůl. Jelikož používam hlavně jedno distro, tak ta druhá partišna je většinou "do počtu", odkládám tam třeba soslá isa dister, naposled se jednalo o dvd Danixu.
/ 10.5 GB (netreba vysvetleni) swap /home 5.5 GB (zde zustavaji pouze uzivatelske konfigurace) /data 23 GB (ulozene soubory uzivatelu)a primounteny 80 GB
/mediadisk (hudba, videa a fotky)manzelka ma vlastni 60 GB s ubuntu a mandrivou (deleni podobne)
Laptop rozdělený nemám. Ve stolním počítači mám dva 250 GB disky, jeden mám celý pro data, druhý mám něco pro swap, pak 2x20GB pro systémy (Mandriva 2006, 2007), 20 GB pro Windows XP, zbytek pro home.
Dál mám 4 USB externí disky různých velikostí, hrozně se totiž o data bojím, tak pořád zálohuju. Moje zálohovací mánie už dospěla do stádia, kdy jsem některý důležitý dokumenty ukryl pomocí mp3stego do empétrojek, který sdílím v různých P2P sítích.
Použil jsem několik rozhlasových her, trochu té klasiky, metalu ale i třeba Britney Spears, takže si vybere skoro každý a opravdu se to dost stahuje
/dev/hda1 (/): 2.5GB (1.7GB free)
/dev/hda3 (/home): 6.2GB (3.8GB free)
Linux swap: 518.2MB (běžné zaplnění 0%)
to je na klaustrofobii coo?
/dev/md/0 38M 6,0M 30M 17% /boot /dev/md/1 482M 185M 297M 39% / /dev/md/2 16G 3,6G 12G 24% /usr /dev/md/3 5,8G 42M 5,8G 1% /tmp /dev/md/4 5,8G 2,8G 3,1G 47% /var /dev/md/5 38G 24G 14G 63% /home /dev/md/6 29G 14G 16G 48% /mnt/backup /dev/md/7 151G 30G 121G 20% /mnt/mediaA ještě 2 × 2200 GB swap. Na server s třemi 250GB disky chystám rozdělení 100 MB /boot RAID 1, 2200 GB swap RAID 5, zbytek LVM RAID 5.
. 2 x 2200 MB?... to snad nejde ani využít
.
/dev/sda1 19G 4,9G 14G 27% / /dev/sda2 280G 55G 226G 20% /home /dev/hda2 965M 236M 730M 25% /portage /dev/hda3 4,7G 2,5G 2,3G 53% /distfiles /dev/hda4 106G 544K 106G 1% /data2
/dev/sda1 je 1GB swap.
sda je SATA disk 320GB a hda PATA disk 120GB.
A abych odpověděl na otázku, na desktopu to mám teď:
/dev/sda1 14G 7.7G 6.3G 55% /
/dev/mapper/vg001-lvvar 10G 3.6G 6.5G 36% /var
/dev/mapper/vg002-lvusr 14G 9.4G 3.3G 74% /usr
/dev/mapper/vg001-lvhome 80G 55G 26G 69% /home
tmpfs 1.4G 32K 1.4G 1% /tmp
Ale zrovna jsem to trochu čistil.
/ 234G JFS /boot 31M EXT2 swap 460M SWPPritom swap som este nevidel zaplnenu. Stale je usage 0%. Memory je 1GB.
Disk0 - nějakej WD 40 GB |-100 MB boot (ext2) \-zbytek / (ext3) Disk1 - nějakej WD 60 GB \-celý /home (ext3)
/dev/hda1 3,9G 2,7G 1,2G 70% / /dev/mapper/sh-sh 1,1T 1,1T 16G 99% /home/sh
/dev/mapper/sh-sh zač? Nějaké raid pole? Každopádně v /dev/null mám místa víc :)
$ df -hT | grep [hs]d /dev/hda2 ext3 19G 3.9G 15G 22% / /dev/hda3 ext3 127G 16G 105G 14% /home /dev/hdb1 reiserfs 4.7G 390M 4.3G 9% /media/reiser # tam je KDE /dev/hdb2 xfs 66G 3.3G 62G 6% /data # téměř nic /dev/sda1 reiserfs 19G 2.3G 17G 12% /20GB # portage, overlay, /root /dev/sda2 xfs 280G 173G 108G 62% /300GB # filmy, music, iso, atd.