Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Napadlo mě, že by bylo fajn trochu podiskutovat nad dělením disku.
Uvažujme běžný stroj (v mém případě notebook a "odkladiště" desktop), na kterém je systém, adresář(e) uživatelů a majitel (já třeba) občas chce vyzkoušet nějakou novou distribuci. Nikdo neví, kdy to přijde, že. Pomíjím možnost virtualizace, ta je samozřejmě oblíbená a vhodná, ale já VMWare nepoužívám, i když nepopírám jeho přednosti.
Takže jak dělit? Do kolika oddílů, jak veliké mají být? Otázka i odpověď samozřejmě subjektivní, ale aspoň nástin mého řešení.
Používám "datové kontejnery", tzn. oddíly, kde je určitý typ dat. V mém případě jsou to obrázky, hudba a i nějaký ten film nebo natočené video. Podle toho, kolik takových dat máte nebo mít budete, je vhodné volit velikost těchto oddílů. Mně se osvědčilo dělení 40GB disku následovně:
Navíc používám desktop, kde je disk o velikosti cca 60 GB, ten momentálně celý používám jako datové odkladiště. Má systémový oddíl (15 GB), home oddíl (19 GB) a čtyři "datové" oddíly o průměrné velikost 5 GB; dále ještě odkládací oddíl (600 MB).
V praxi to znamená, že pokud chci vyzkoušet novou distribuci, mám na výběr, kam ji chci instalovat - data samozřejmě zálohuji (na desktop a vypaluji) - a důležité věci jsou tak po ruce, a přitom je neohrozím. Musím samozřejmě vědět, co dělám, už se mi stalo, že jsem si spletl oddíly a přepsal si vlastní home (zálohu jsem měl).
Co z toho? Mám variabilní prostor, mohu data libovolně přesouvat, pokud potřebuji konkrétní oddíl pro nějaké pokusy. Oddíly z desktopu připojuji přes NFS na notebook. Hlavní přínos vidím v tom, že mám konkrétní data na zvláštním oddílu, tj. je v nich pořádek. Můžu je připojit, nebo ne. Zároveň, pokud potřebuji prostor, je můžu smazat, nebo přesunout, a nemusím zasahovat do rozdělení disku. Ostatně - takhle už to mám (na desktopu) asi tři roky.
Nevýhody? Nutnost síťového přenosu, režie (konfigurace a správa NFS), nutnost zapínat oba počítače (na desktopu mi ale běží TV, takže to dělám tak jako tak).
Jak to máte vy?
Tiskni
Sdílej:
aby luseri nezabarli misto systemu.ak pouzivas ext2/ext3, tak tam je vyhradenych 5% aj napriek tomu by som oddelil /var, aby sa po pripadnom remounte toho jedineho filesystemu mohli zapisat logy...
Děkuji, nemusim mastit post u sebe ... tedy: když mam dvě distra, dva oddíly, partišny na noťasu, k tomu /boot
a ještě swap, kterej jsem ovšem přestal používat, nejdřív kvůlu suspendu do swapu, to jsem ho vyhradil pouze pro něj a teď je zatim nevyužitej. Mam 1,5GB ram, bez 128MB sdílené paměti pro videokartu.
Tedy, jak byste dělili a používali místo, u mne je to 40 GB hadr? Momentálně to mam cca 150 MB /boot
, cca 1700MB swap a zbytek +- napůl. Jelikož používam hlavně jedno distro, tak ta druhá partišna je většinou "do počtu", odkládám tam třeba soslá isa dister, naposled se jednalo o dvd Danixu.
/ 10.5 GB (netreba vysvetleni) swap /home 5.5 GB (zde zustavaji pouze uzivatelske konfigurace) /data 23 GB (ulozene soubory uzivatelu)a primounteny 80 GB
/mediadisk (hudba, videa a fotky)manzelka ma vlastni 60 GB s ubuntu a mandrivou (deleni podobne)
/dev/hda1 (/): 2.5GB (1.7GB free) /dev/hda3 (/home): 6.2GB (3.8GB free) Linux swap: 518.2MB (běžné zaplnění 0%)to je na klaustrofobii coo?
/dev/md/0 38M 6,0M 30M 17% /boot /dev/md/1 482M 185M 297M 39% / /dev/md/2 16G 3,6G 12G 24% /usr /dev/md/3 5,8G 42M 5,8G 1% /tmp /dev/md/4 5,8G 2,8G 3,1G 47% /var /dev/md/5 38G 24G 14G 63% /home /dev/md/6 29G 14G 16G 48% /mnt/backup /dev/md/7 151G 30G 121G 20% /mnt/mediaA ještě 2 × 2200 GB swap. Na server s třemi 250GB disky chystám rozdělení 100 MB /boot RAID 1, 2200 GB swap RAID 5, zbytek LVM RAID 5.
/dev/sda1 19G 4,9G 14G 27% / /dev/sda2 280G 55G 226G 20% /home /dev/hda2 965M 236M 730M 25% /portage /dev/hda3 4,7G 2,5G 2,3G 53% /distfiles /dev/hda4 106G 544K 106G 1% /data2
/dev/sda1
je 1GB swap.
sda
je SATA disk 320GB a hda
PATA disk 120GB.
A abych odpověděl na otázku, na desktopu to mám teď:
/dev/sda1 14G 7.7G 6.3G 55% /
/dev/mapper/vg001-lvvar 10G 3.6G 6.5G 36% /var
/dev/mapper/vg002-lvusr 14G 9.4G 3.3G 74% /usr
/dev/mapper/vg001-lvhome 80G 55G 26G 69% /home
tmpfs 1.4G 32K 1.4G 1% /tmp
Ale zrovna jsem to trochu čistil.
/ 234G JFS /boot 31M EXT2 swap 460M SWPPritom swap som este nevidel zaplnenu. Stale je usage 0%. Memory je 1GB.
Disk0 - nějakej WD 40 GB |-100 MB boot (ext2) \-zbytek / (ext3) Disk1 - nějakej WD 60 GB \-celý /home (ext3)
/dev/hda1 3,9G 2,7G 1,2G 70% / /dev/mapper/sh-sh 1,1T 1,1T 16G 99% /home/sh
/dev/mapper/sh-sh
zač? Nějaké raid pole? Každopádně v /dev/null
mám místa víc :)
$ df -hT | grep [hs]d /dev/hda2 ext3 19G 3.9G 15G 22% / /dev/hda3 ext3 127G 16G 105G 14% /home /dev/hdb1 reiserfs 4.7G 390M 4.3G 9% /media/reiser # tam je KDE /dev/hdb2 xfs 66G 3.3G 62G 6% /data # téměř nic /dev/sda1 reiserfs 19G 2.3G 17G 12% /20GB # portage, overlay, /root /dev/sda2 xfs 280G 173G 108G 62% /300GB # filmy, music, iso, atd.