Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »
Dobře mi tak. V názvech se neorientuju, vycházel jsem z toho, co jsem našel na webu, ačkoli jsem si to ověřoval, tak viditelně málo. Snad si to budu pamatovat. Ale Beethoven je taky fajn. Spousta symfonií má stejný název, nevím, jak se v tom vyznat... Díky.
Ikdyž v dnešní době, kdy si (skoro) vsechno můžeme snadno ověřit ... No teď hlavně byste měl uvést vše na pravou míru před dětmi, aby to nešířily dál
Ale Beethoven je taky fajn.
Souhlasím, ale Mozarta mám radši
Jako zdroj ohledně informací o jeho díle doporučuju mozartproject.org. Katalogizuju si podle toho sbírku.
No teď hlavně byste měl uvést vše na pravou míru před dětmi, aby to nešířily dál
Přemýšlím nad tím celou dobu, co jste to napsal. Ale název už vědět nebudou, důležité je, že si budou pamatovat to dílo. Ale pokusím se.

Třeba Scherzo. Molto Vivace v Dvořákově 9. symfonii dokonce začíná stejně jako Molto Vivace v Beethovenově 9.
Proč není tzv. "klasická" hudba (blbý výraz) trochu známější mezi námi plebejci? Člověku zbývá jenom samostudim, kořeněné omyly. Hudebku jsme sice měli dobrou, dodnes si pamatuju třeba Ravela a mám povědomí o skladatelích, ale málo! A přitom takové osudy...
To byl osud ten Mozart, co! Co nesmyslů se o něm traduje. Jak ho dávali do hrobu a děsně pršelo (bylo krásně, stačí prohlédnout meteorologické záznamy), jak mu ubližoval Salieri (skoro se neznali), jak umřel zapomenut (byl populární do smrti, spíše se sám stranil lidí), jak ho ukládali do společného hrobu (pohřben chudě, ale ne do společného hrobu; jen rodina později neplatila, tak šel do jámy).
Co dodat. Nevěřit americkým hrám, protože Američani mají povědomí o historii, jako ...
Mrzí mě, že si Forman zvolil tak mizernou předlohu.
Jestli chcete vidět zajímavý film o Mozartovi (bohužel, také ne docela pravdivý), tak doporučuji "Zabudnite na Mozarta" od slovenského režiséra Lutera.
Mozartovo Requiem je naprosto skvostné. Mám ho nejraději.
Jo reqiem je pěkný. Potíž je v tom, že větší část nenapsal Mozart. Z něčeho byl klavírní part, někde i orchestrace. Např. Lacrimosa byla jen v nástinu.
Já se přiznám, že Mozarta moc rád nemám. Má na mě moc kudrlinek, což je dáno jeho Turnerovýn syndromem. Daleko radši mám Haydena, ikdyž to byla pop-music.
Nadávno jsem slyšel v radiu mluvit jednoho historika a tem tvrdil, že Shakespeare zas tak vedle s tím Richardem III nebyl...
Mácha byl IMHO opravdový bouřlivák a tvrďák. Ono chodit za noc z Litoměřic do Prahy a zpátky... Nebo přespávat na Housce nebo na Ralsku, když to byly zříceniny (teda ne že bych tam nespal).
Zajímavé je, že Máj je na základě skutečné události, byť notně převyprávěné viz historie Máje
. Ja vzdy rikam, ze muzu poslouchat od vseho neco. Sou i pisnicky od Beatles ktere se mi nelibi a zaroven i pisnicky typu dechovky, ktere se mi libi. Obecne lze rict, ze techno a house je pro me tabu. Je pravda, ze na urcitou muziku musi mit clovek naladu a citove rozpolozeni.
.
A pak zbytek Carolana, no, pak ještě nějaké další harfové skladby a pak se najde i místo pro druhořadou klasiku...Bach, Beethoven, Mozart a spol...
)))))))))))))
Nedá se nic dělat, už to nepřepíše
A Mozarta ja taky rad
Jak kdy. Varese se mi třeba libi, ale je to ještě moderní? To už je spíš klasika. Občas mám pocit, že bych chtěl hlavně a jen nahrávku téhle skládby od Cage. A že bych si jí pouštěl do sluchátek -- volum right, znova a znova a že by mi to stačilo. 
PS Ono to fakt jde najít Googlem! To čumim! 
Tiskni
Sdílej: