Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.50.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek i s náhledy obrazovek v oznámení o vydání.
Komunita kolem Linux Containers po roce vývoje představila (YouTube) neměnný operační systém IncusOS speciálně navržený pro běh Incusu, tj. komunitního forku nástroje pro správu kontejnerů LXD. IncusOS poskytuje atomické aktualizace prostřednictvím mechanismu A/B aktualizací s využitím samostatných oddílů a vynucuje zabezpečení bootování pomocí UEFI Secure Bootu a modulu TPM 2.0. Postaven je na Debianu 13.
Mozilla začne od ledna poskytovat komerční podporu Firefoxu pro firmy. Jedná se o podporu nad rámec stávající podpory, která je k dispozici pro všechny zdarma.
V Bolzanu probíhá konference SFSCON (South Tyrol Free Software Conference). Jean-Baptiste Kempf, zakladatel a prezident VideoLAN a klíčový vývojář VLC media playeru, byl na ní oceněn cenou European SFS Award 2025 udělovanou Free Software Foundation Europe (FSFE) a Linux User Group Bolzano‑Bozen (LUGBZ).
Open-source minimalistický trackball Ploopy Nano byl po modelech modelech Classic a Thumb Trackball také aktualizován. Nová verze Nano 2 používá optický senzor PAW3222 a k původně beztlačítkovému designu přidává jedno tlačítko, které ve výchozí konfiguraci firmwaru QMK přepíná režim posouvání koulí. Sestavený trackball nyní vyjde na 60 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Github publikoval Octoverse 2025 (YouTube), tj. každoroční přehled o stavu open source a veřejných softwarových projektů na GitHubu. Každou sekundu se připojil více než jeden nový vývojář. Nejpoužívanějším programovacím jazykem se stal TypeScript.
Kit je nový maskot webového prohlížeče Firefox.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.5. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
Německo zvažuje, že zaplatí místním telekomunikačním operátorům včetně Deutsche Telekom, aby nahradili zařízení od čínské firmy Huawei. Náklady na výměnu by mohly přesáhnout dvě miliardy eur (bezmála 49 miliard Kč). Jeden scénář počítá s tím, že vláda na tento záměr použije prostředky určené na obranu či infrastrukturu.
Po dvaceti letech skončil leader japonské SUMO (SUpport.MOzilla.org) komunity Marsf. Důvodem bylo nasazení sumobota, který nedodržuje nastavené postupy a hrubě zasahuje do překladů i archivů. Marsf zároveň zakázal použití svých příspěvků a dat k učení sumobota a AI a požádal o vyřazení svých dat ze všech učebních dat.
OpenStreetMap je slobodná (licenciou) wiki (možnosťou editácie) mapa sveta. Na rozdiel od komerčných konkurentov má niekoľko pozitív aj negatív.
Komerčné firmy zberajú dáta do svojich máp z rôznych zdrojov. Buďto ich zberajú mapovaním na mieste (čo je drahé a pomalé, ale presné), kúpia ich od niekoho iného (čo je rýchle, lacnejšie ale nemusí byť presné), alebo ich od niekoho ukradnú (čo je nelegálne). OpenStreetMap sa v roku 2004 vydal inou cestou, cestou komunitného mapovania.
Komunitnému mapovaniu má splnené všetky podmienky: GPS prístroje sú už lacné (od 20 eur), ich presnosť je na úrovni metrov. Pripojenie na internet je rýchle, všetky nástroje sú pod GPL a multiplatformné, dáta sú pod licenciou CC-BY-SA (rovnaká licencia ako wikipédia).
OpenStreetMap funguje na princípe, že každý si stráži svoje okolie. Dopĺňa body záujmu, opravuje chyby a zohľadňuje zmeny, ktoré sa stali (inak jednosmerná ulica, nová krčma). Komerčné firmy robia mapovanie nárazovo, nie kontinuálne. Ak si každý stráži svoje okolie, OpenStreetMap je lepšia (úplnejšia, aktuálnejšia, s presnosťou pár metrov) ako komerčné mapy. Ak v okolí nikto nie je, je vec náhody či je lepšia komerčná mapa (naozaj tam nikto nebol) alebo OpenStreetMap (bol som tam pred 3 rokmi, komerčný dodávateľ pred 5 rokmi).
Presnosť: ako som popísal vyššie, meranie presnosti mapy je metodicky ťažké. Ak porovnávam dve mapy na papieri, vidím iba rozdiely a neviem ktorá je presnejšia (kuk Rumunsko Google maps vs OpenStreetMap). Ak porovnávam realitu s mapou, viem všetko do OpenStreetMap dokresliť a stane sa lepšou.
Keďže dáta z OpenStreetMap sú pod slobodnou licenciou, existuje niekoľko aplikácií:
www.OpenStreetMap.org - hlavný server, základný vizuál, rýchly server celého sveta
www.OpenStreetMap.cz - český server, turistické chodníky, rôzne POI
www.Freemap.sk - slovenský server, iný vyzuál, turistické, cyklo aj náučné chodníky, vrstvnice, niekoľko reliéfov, vrstvy tretích strán (wikipédia, geocaching, počasie, hrady), exporty, iba Slovensko
www.OpenCycleMap.org - celosvetový vizuál optimalizovaný pre cyklistov, vrstevnice, relatívne pomalý
www.YourNavigation.org - vyhľadávanie trás z bodu A do bodu B
GpsMid - java aplikácia do mobilu, vektorové dáta, možnosť vyhľadávania bodov, ulíc aj trás, vie navigovať, offline
TrekBuddy - java aplikácia, rastrové dáta (relatívne veľké obrázky (až pár sto mega, ale pekné), offline
Existuje niekoľko ďalších programov, ktoré pracujú s OSM dátami (napr export pre Garmin, aplikácie na OpenMoko a Android, aplikácie na smartfouny), avšak tieto nepoužívam tak si ich nedovolím komentovať. K dispozícii je aj veľa ďalších online máp s dátami z OpenStreetMap (cloudmade.com, ...). Budem rád ak popíšete svoje skúsenosti.
Ďalšie informácie:
Tiskni
Sdílej:
+1
+1
GPS prístroje sú už lacné (od 20 eur)Kde si našiel GPS prístroj, ktorý stojí 20 eur a vie dodať data do OSM?
Nemaje žádné zařízení na měření polohy, bych rád přispěl vektorizací některých údajů z ortofografií, které poskytují všelijaké servery (Google, Atlas, Seznam), které je většinou mají od Cenie/ČÚZK.
Podle českých zákonů na tom není nic nelegálního, Wikimapia to třeba podporuje. Naopak u OOSM jsem se dočetl, že jediný povolený zdroj je Yahoo.
Vykládám si situaci správně?
Různé zdroje dat jsou uvedeny v dokumentaci (http://wiki.openstreetmap.org/wiki/WikiProject_Czech_Republic/freemap), spolu s doporučením/nedoporučením použít...
Běžně používám orthofoto z UHUL pro místa, kde jsem ještě nebyl; a kombinaci záznamu z GPS a UHUL pro případné korekce (kdyz GPS šidí) pro už prozkoumané trasy
Ovšem na používání je dost často zrádná, a to v nevyváženosti podrobnosti mapy. Ta je mnohdy hodně markantní. Existuje spousta míst, která jsou zmapována až na úroveň malých cestiček mezi dvěma chodníky, a naopak spoustu míst, kde není ani zakreslena značka, že je tam nějaká vesnice. To ale znamená, že pokud v mapě např nějaká cesta není, nikdy nevím, jestli to tam opravdu není nebo jen není zakreslena. Můžu se tedy celkem spolehnout na to, co tam je, ale v žádném případě na to, co tam není. Je to škoda, protože komerční mapy (ač jsou často méně přesné, méně podrobné a zastaralejší) tímto neduhem netrpí - tam prostě vím, co zakresleno je a co už není a až na výjimky to sedí.
Nicméně s přibývající hustotou zmapování tento problém zmizí, resp. posune se do jiných rovin - např. jestli jsou v mapě zakresleny všechny dopravní značky a podobně
a to už běžného člověka pálit (asi) nebude muset.