Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
OpenStreetMap je slobodná (licenciou) wiki (možnosťou editácie) mapa sveta. Na rozdiel od komerčných konkurentov má niekoľko pozitív aj negatív.
Komerčné firmy zberajú dáta do svojich máp z rôznych zdrojov. Buďto ich zberajú mapovaním na mieste (čo je drahé a pomalé, ale presné), kúpia ich od niekoho iného (čo je rýchle, lacnejšie ale nemusí byť presné), alebo ich od niekoho ukradnú (čo je nelegálne). OpenStreetMap sa v roku 2004 vydal inou cestou, cestou komunitného mapovania.
Komunitnému mapovaniu má splnené všetky podmienky: GPS prístroje sú už lacné (od 20 eur), ich presnosť je na úrovni metrov. Pripojenie na internet je rýchle, všetky nástroje sú pod GPL a multiplatformné, dáta sú pod licenciou CC-BY-SA (rovnaká licencia ako wikipédia).
OpenStreetMap funguje na princípe, že každý si stráži svoje okolie. Dopĺňa body záujmu, opravuje chyby a zohľadňuje zmeny, ktoré sa stali (inak jednosmerná ulica, nová krčma). Komerčné firmy robia mapovanie nárazovo, nie kontinuálne. Ak si každý stráži svoje okolie, OpenStreetMap je lepšia (úplnejšia, aktuálnejšia, s presnosťou pár metrov) ako komerčné mapy. Ak v okolí nikto nie je, je vec náhody či je lepšia komerčná mapa (naozaj tam nikto nebol) alebo OpenStreetMap (bol som tam pred 3 rokmi, komerčný dodávateľ pred 5 rokmi).
Presnosť: ako som popísal vyššie, meranie presnosti mapy je metodicky ťažké. Ak porovnávam dve mapy na papieri, vidím iba rozdiely a neviem ktorá je presnejšia (kuk Rumunsko Google maps vs OpenStreetMap). Ak porovnávam realitu s mapou, viem všetko do OpenStreetMap dokresliť a stane sa lepšou.
Keďže dáta z OpenStreetMap sú pod slobodnou licenciou, existuje niekoľko aplikácií:
www.OpenStreetMap.org - hlavný server, základný vizuál, rýchly server celého sveta
www.OpenStreetMap.cz - český server, turistické chodníky, rôzne POI
www.Freemap.sk - slovenský server, iný vyzuál, turistické, cyklo aj náučné chodníky, vrstvnice, niekoľko reliéfov, vrstvy tretích strán (wikipédia, geocaching, počasie, hrady), exporty, iba Slovensko
www.OpenCycleMap.org - celosvetový vizuál optimalizovaný pre cyklistov, vrstevnice, relatívne pomalý
www.YourNavigation.org - vyhľadávanie trás z bodu A do bodu B
GpsMid - java aplikácia do mobilu, vektorové dáta, možnosť vyhľadávania bodov, ulíc aj trás, vie navigovať, offline
TrekBuddy - java aplikácia, rastrové dáta (relatívne veľké obrázky (až pár sto mega, ale pekné), offline
Existuje niekoľko ďalších programov, ktoré pracujú s OSM dátami (napr export pre Garmin, aplikácie na OpenMoko a Android, aplikácie na smartfouny), avšak tieto nepoužívam tak si ich nedovolím komentovať. K dispozícii je aj veľa ďalších online máp s dátami z OpenStreetMap (cloudmade.com, ...). Budem rád ak popíšete svoje skúsenosti.
Ďalšie informácie:
Tiskni
Sdílej:
+1
+1
GPS prístroje sú už lacné (od 20 eur)Kde si našiel GPS prístroj, ktorý stojí 20 eur a vie dodať data do OSM?
Nemaje žádné zařízení na měření polohy, bych rád přispěl vektorizací některých údajů z ortofografií, které poskytují všelijaké servery (Google, Atlas, Seznam), které je většinou mají od Cenie/ČÚZK.
Podle českých zákonů na tom není nic nelegálního, Wikimapia to třeba podporuje. Naopak u OOSM jsem se dočetl, že jediný povolený zdroj je Yahoo.
Vykládám si situaci správně?
Různé zdroje dat jsou uvedeny v dokumentaci (http://wiki.openstreetmap.org/wiki/WikiProject_Czech_Republic/freemap), spolu s doporučením/nedoporučením použít...
Běžně používám orthofoto z UHUL pro místa, kde jsem ještě nebyl; a kombinaci záznamu z GPS a UHUL pro případné korekce (kdyz GPS šidí) pro už prozkoumané trasy
Ovšem na používání je dost často zrádná, a to v nevyváženosti podrobnosti mapy. Ta je mnohdy hodně markantní. Existuje spousta míst, která jsou zmapována až na úroveň malých cestiček mezi dvěma chodníky, a naopak spoustu míst, kde není ani zakreslena značka, že je tam nějaká vesnice. To ale znamená, že pokud v mapě např nějaká cesta není, nikdy nevím, jestli to tam opravdu není nebo jen není zakreslena. Můžu se tedy celkem spolehnout na to, co tam je, ale v žádném případě na to, co tam není. Je to škoda, protože komerční mapy (ač jsou často méně přesné, méně podrobné a zastaralejší) tímto neduhem netrpí - tam prostě vím, co zakresleno je a co už není a až na výjimky to sedí.
Nicméně s přibývající hustotou zmapování tento problém zmizí, resp. posune se do jiných rovin - např. jestli jsou v mapě zakresleny všechny dopravní značky a podobně
a to už běžného člověka pálit (asi) nebude muset.