PlayStation Network (PSN) má již několik hodin, vlastně celou sobotu, masivní výpadek (Stav služby PSN, X).
Vývojáři open source storage platformy TrueNAS oznámili, že s verzí 25.04 s kódovým názvem Fangtooth končí TrueNAS CORE postavený na FreeBSD a TrueNAS SCALE postavený na Linuxu. Jejich společným pokračováním bude TrueNAS Community Edition postavený na Linuxu.
Mapy Google dnes slaví 20 let. Spuštěny byly 8. února 2005. Svět se přesunul od papírových map k digitálním. A ke Street View, Live View, Immersive View, …
Hector "marcan" Martin, vedoucí projektu Asahi Linux aneb Linux na Apple Siliconu, skončil jako upstream vývojář linuxového jádra. Se slovy "už nemám žádnou důvěru v proces vývoje jádra … další vývoj Apple/ARM bude pokračovat downstream" odstranil své jméno ze souboru MAINTAINERS. Důvodem jsou neshody kolem Rustu v linuxovém jádru [Hacker News, No rust code in kernel/dma, please.].
Mistral AI včera představil nový vylepšený Le Chat. Nově také jako aplikace pro iOS a Android.
Britské bezpečnostní orgány nařídily americké firmě Apple, aby vytvořila takzvaná "zadní vrátka", která by umožnila dostat se k šifrovanému obsahu uživatelů uloženému v cloudu. Tajné nařízení, vydané v lednu, vyžaduje plošný přístup k šifrovanému účtu jakéhokoliv uživatele přístrojů Apple kdekoliv na světě. Britské úřady tedy Apple nežádají pouze o asistenci s přístupem k účtu konkrétního uživatele, ale rovnou chtějí mít přístup ke všem účtům, kdykoliv budou chtít.
Byla vydána (𝕏) lednová aktualizace aneb nová verze 1.97 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.97 vyšlo také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Nedávno se povedlo do pdf souborů vložit Tetris a DOOM a po otevření příslušného pdf souboru v na Chromiu založeném webovém prohlížeči vybranou hru přímo v pdf spustit. LinuxPDF ukazuje, že do pdf lze vložit také RISC-V emulátor a rozběhnout Linux.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 25.2. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
OSM bylo založeno v létě 2004, o dva roky později byla založena stejnojmenná nezisková organizace, která má za úkol tento projekt podporovat a dále rozšiřovat. V dubnu 2007 jí byla darována data o celé silniční síti v Holandsku a o hlavních silnicích v Indii a Číně. Na podzim stejného roku přibyly i všechny americké silnice. V březnu 2008 zakladatelé oznámili, že se podařilo získat 2,4 milionu eur od investora, který podpoří jejich firmu CloudMade. Tato firma poskytuje komerční podporu pro firmy, které využívají OSM.
Pro OSM česká komunita získala od Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů data o lesích a lesním porostu v ČR, tato data byla naimportována na podzim 2007. Další velký dík patří firmě Help Service-Remote Sensing, která poskytla data o silnicích první a druhé třídy. Možná jste zaznamenali, že mapování silnic třetí třídy bylo dokončeno docela nedávno.
S importovanými daty a přibývajícími mapovači přibývá i počet jednotlivých bodů v mapě. Jak se rozrůstají informace například o Praze se můžete podívat na této animaci.
Nejjednodušeji se k mapě dostanete přes web OpenStreetMap.org. Standardně je zapnuté zobrazení obrázků generovaných pomocí open source renderu Mapnik. Tyto mapy vypadají velmi pěkně, generují se jednou týdně a pro ČR to tuším vychází na středu. Jako malé mínus vidím to, že se ne všechny zadané informace renderují (např. nemocnice, z vyššího zoomu nejsou vidět autobusové zastávky apod.).
Druhou možností je renderer Osmarender. Jako hlavní výhodu vidím to, že je možné jím renderovat "na vyžádání". Takže pokud cokoliv upravíte, rovnou je možné zjistit, jestli náhodou není někde něco špatně.
Tou nejsyrovější formou zobrazení dat je přímo zdroj, ze kterého jsou generovány mapy. Data jsou uchovávána v centrální databázi ve formě XML. Níže se můžete podívat, jak například vypadá zdroj jednoduché silnice:
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?> <osm version="0.5" generator="OpenStreetMap server"> <bounds minlat="49.980118" minlon="14.644706" maxlat="49.98206" maxlon="14.648692"/> <node id="243770498" lat="49.9816485" lon="14.6460699" user="pavel" visible="true" timestamp="2008-01-27T22:22:19+00:00"> <tag k="created_by" v="JOSM"/> </node> <node id="243770500" lat="49.9812142" lon="14.6457" user="pavel" visible="true" timestamp="2008-01-27T22:22:20+00:00"> <tag k="created_by" v="JOSM"/> </node> ..... <node id="243770534" lat="49.9779173" lon="14.638302" user="pavel" visible="true" timestamp="2008-01-27T22:22:31+00:00"> <tag k="created_by" v="JOSM"/> </node> <node id="243770536" lat="49.9777887" lon="14.6381733" user="pavel" visible="true" timestamp="2008-01-27T22:22:32+00:00"> <tag k="created_by" v="JOSM"/> </node> <node id="293360867" lat="49.9885394" lon="14.6487281" user="Petr Dlouhý" visible="true" timestamp="2008-09-03T11:28:57+01:00"/> <node id="296058182" lat="49.9879531" lon="14.6484939" user="Rathousky Jan" visible="true" timestamp="2008-09-12T10:19:45+01:00"/> <node id="296365793" lat="49.9898408" lon="14.6494869" user="Rathousky Jan" visible="true" timestamp="2008-09-13T14:24:44+01:00"/> <way id="22726589" visible="true" timestamp="2008-11-04T17:27:31+00:00" user="Rathousky Jan"> <nd ref="187694893"/> <nd ref="296365793"/> .... <nd ref="243770534"/> <nd ref="243770536"/> <tag k="created_by" v="JOSM"/> <tag k="highway" v="tertiary"/> <tag k="name" v="Voděradská"/> <tag k="ref" v="00322"/> <tag k="source:ref" v="rsd_cr"/> </way> </osm>
Všechna data zadávaná do OSM musí mít licenci Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0 a nebo licencí, která je s ní kompatibilní. Data, která by neměla tuto licenci, by musela být odstraněna a stejně tak i všechny změny, které nějak navazují na kompromitovaná data. Takže pozor na to co vkládáte, autoři si svá data hlídají.
OSM má několik základních kamenů, se kterými budete pracovat. Prvním z nich je bod (node). Druhým cesta (way), což je spojnice dvou nebo více bodů. Zvláštním typem cesty je plocha (area), která se skládá z tří či více bodů, tvořících uzavřenou oblast. Posledním je relace, pomocí které se tvoří plochy, uvnitř kterých je prázdné místo, trasy autobusových linek, hranice apod.
Každý z těchto prvků má nějaké vlastnosti. Například, z bodu který jste zadali do mapy, uděláte hospodu klíčem "amenity", který má hodnotu "pub". Dohromady to ve zdroji bude vypadat takto: amenity=pub
. Z cesty uděláte dálnici atributem highway=motorway
a z plochy například váš dům atributem building=yes
Objekty mají většinou více než jen jeden atribut. Takže jednosměrná silnice třetí třídy, jménem "Nová", na které je maximální povolená rychlost 40 km/h vypadá takto:
highway=tertiary oneway=yes maxspeed=40 trees=both name=Nová
Editovat můžete přímo přes webové rozhraní a pro první seznámení to bude asi ta úplně první úprava OSM, kterou zkusíte. Nejprve je třeba se zaregistrovat. Po krátké registraci je možné přes záložku "Edit" data upravovat. Rozhraní se jmenuje Potlach, je založené na Flashi a věřím, že i bez popisování tohoto rozhraní rychle pochopíte, jak s ním pracovat. Samozřejmě je dostupný manuál, případně i instruktážní videa. Do začátku doporučuji pracovat v režimu "play", ve kterém změny nebudou ukládány.
Zřejmě nejpoužívanějším editorem dat OpenStreetMap je JOSM. Tento editor psaný v Javě je dodáván v podobě jar souboru, který vám na disku zabere cca 4 MB.
Než začnete editovat, je potřeba nejprve ze serveru stáhnout aktualní data. To uděláte ikonkou zelené šipky ukazující na disk, v záložce "Aktuální data" označíte oblast, kterou chcete upravovat, OK, chvíle stahování a můžete začít.
S daty nepracujete online, ale vše, co upravíte nebo přidáte, se uloží lokálně. Teprve po kliknutí na ikonku zelené šipky ukazující nahoru, se vše nahraje na sever. Takže pokud si jen hrajete, stačí úpravy prostě nenahrát. Vpravo dole v "Zásobníku příkazů" jsou vidět všechny provedené úpravy. Tím, že nepracujete s daty online, mohou samozřejmě vznikat konflikty. JOSM je při nahrávání detekuje a dá vám na výběr, která data má na server uložit.
Pohyb v oblasti se dělá podobně jako například ve strategických hrách - levé tlačítko označení, pravé posun a kolečko zoom. V aktuální stabilní verzi má JOSM český překlad, takže popis, co která ikonka dělá, snad není třeba. Hodit se může manuál. Další informace najdete i v seriálu Učíme se mapovat pro Openstreetmap s JOSM.
Mapování je proces, ve kterém získáváme data vhodná pro zapracování do OSM, a může probíhat hned několika technikami. Pokud se zadaří a sejde se více lidí, mluvíme o tzv.mapping party.
Pro tuto techniku budeme potřebovat GPSku, která umožňuje logovat trasy a nějaký dopravní prostředek - auto, kolo, motorku a nebo vlastní nohy. Pokud budete chtít mapovat nejen kudy jste šli, ale i věci okolo - obchody, zastávky, cokoliv. Na to nám jen logy stačit nebudou. Nejjednodušší bude vzít s sebou foťák, který umí uložit čas vytvoření fotky do EXIF. Pokud jedete například na kole a budete toho mapovat příliš mnoho, než abyste si pamatovali, kde co přesně je, bude se hodit informace o tom, na jaké straně cesty objekt lěží, nebo zda je před nebo za vámi. Nejjednodušší je fotit věci před vámi naležato, za vámi navýšku a věci na stranách fotit s foťákem natočeným o 45°. Po importu fotek do JOSM je třeba zjistit, o kolik se liší čas GPS a čas vyfocení fotky. To se dělá fotkou GPSky se zobrazeným časem z družice. A teď stačí všechno pěkně zanést do map.
Kromě focení můžete využít například diktafon, kameru a nebo jednoduše tužku a papír.
Pokud nemáte chuť zanášet věci do mapy, můžete pomoci i tím, že naimportujete své GPS logy, které uvidí i ostatní a mohou je použít pro další mapování.
Mapovat je možné i z tepla domova. Díky satelitním snímkům proběhlo například i mapování silnic v Bagdádu. V ČR je možné použít pro mapování ortofoto podklad od ÚHÚL, jedná se o černobílé snímky nasnímané mezi lety 1998 a 2001, tyto snímky mají rozlišení cca 2 m/pixel (pro srovnání rozlišení map od Googlu v centru Prahy je 10 cm/pixel).
V JOSM si zobrazíte ortofoto podklady pomocí wmspluginu, který stačí povolit v nastavení, a přidáte URL k datům od ÚHÚL.
Při tomto mapování můžete využívat i GPS logy od ostatních uživatelů. V Potlachu si zobrazování těchto cest zapnete klávesou "G", v JOSM stačí při nahrávání dat povolit stahnutí "Surových GPS dat".
Mapy OSM určitě mají mouchy. Tím nejviditelnějším problémem jsou bílá místa. Nezmapovaná jsou i větší města, ale už máme všechny silnice, a to je velký úspěch. Počet uživatelů a tím i zmapovaných bodů stále roste, uživatelé podporují projekt i penězi, takže věřím že zmapovaných míst bude přibývat a že budeme svědky ještě mnoha dalších úspěchů.
Pokud jste dočetli až sem, díky za pozornost. Jestli se vám článek líbil a chcete poděkovat, tak překonvertujte své díky na koruny a pošlete je, prosím, s variabilním symbolem 9 na účet 2200022/0300. Díky.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Už se na to chystám dlouho, ale stále nemam gpsku :(
Na linuxu třeba gpsbabel nebo online na http://www.gpsvisualizer.com/ - ten umi koneckoncu spoustu dalsich uzitechnych veci...
konvertovat prakticky lubovolny myslitelny format na lubovolny iny myslitelny format vie konzolova utilita gpsbabel.
Drobná oprava informace v článku (je to horká novinka, tak se do článku asi nestihla dostat) - vrstva Mapnik na openstreetmap.org se nyní renderuje každou hodinu.
Dále za zmínku stojí ještě třetí možnost zobrazení na hlavní stránce - cyklomapa, které má pěkné zobrazení reliéfu terénu.
A ja si rikal, cim to je, ze se mi zmeny projevily drive v mapniku nez T@H :)
Par poznamek:
a) jak bylo receno, mapnik se uz renederuje co hodinu
b) aktualne jednim z nejlepsich zdroju je asi katastralni mapa, ktera na casti uzemi je aktualni a o dost presnejsi nez fotomapa. GPSku ma smysl pouzit u cest ktery v katastru nejsou nebo na overeni ze to +- sedi, odchylka 10+m je pro vytvoreni mapy ... (co sem koukal, tak importovane trasy byly klido i 50m z osy a to jak podle katastru tak podle fotomapy).
Jinak importy jsou fajn "aby tam neco bylo", ale podle mych zkusenosti se rucne nemodifikovane importy rozchazeji se skutecnosti celkem dost. Ostatni zdroje (mapy) pak je dobry pouzivat maximalne k overeni ze "tam neco je", napr seznamacke mapy obsahuji znacne mnoztvi chyb (podle kterych se da identifikovat zdroj), napr opacne oznacene jednosmerky. Trochu nestastne je IMO zvoleno rozcleneni obci podle poctu obyvatel, protoze na nasem uzemi je town i vetsi vesnice a na odzoomovane mape se pak zobrazuje kdejaka p..el a okresni mesto vedle tam nazev nema.
JOSM je fajn, z nejakeho duvodu je na tucnakovi o dost sviznejsi nez na widlich, ale ma problemy s pameti (obcas zkratka zbuchne - bez ohledu na OS).
On ten katastr obsahuje kombinaci novejsich a starsich map (asi podle toho jak to prubezne aktualizujou) a ta fotmapa na spouste mist zobrazuje jen rozmazane cosi, navic je stara 10+ let. Bylo by idealni, pokud by bylo mozna primo na podklad zobrazit neco jako googla (v rozliseni jaky je napr v Praglu) ... a samo i ten katastr obcas nekde keca, specialne u ruznych okrajovych casti obci, kde je silnice v katastru nejak ale v realu vede jinak. Optimalni je zdroje kombinovat. Nova od stare mapy se pozna trebas tak, ze cary jsou o dost tenci a vypadaji vic "pocitacove" (= neni to rucni cmaranice ;) ).
v praze je dostupne yahoo ortofoto. sice to neni uplne jak od gugla, ale je to novejsi nez uhul a barevne.
Konkretni priklad, Teplice oblast mezi ulicemi Masarykova/Riegrova, je tam vlepen kus mapy s ulici Josefskou, ktera je ale v realu tak o 500m jinde.
Jak se řeší kvalita? Je možné k jednotlivým údajům připojit popis zdroje (přesnost a stáří údajů)?
Existují standardizovaná rozhraní k OSM (bitmapové WMS, vektorové GML)?
Jak se řeší kvalita? Je možné k jednotlivým údajům připojit popis zdroje (přesnost a stáří údajů)?
No, dobré otázka, neřeší; neexistuje standard kvality, ani její evidence. Existuje evidence zdroje informace (který kvalitu a stáří informace zpravidla výrazně ovlivňuje), stáří vložení údaje uživatelem lze zjistit.
Existují standardizovaná rozhraní k OSM (bitmapové WMS, vektorové GML)?
WMS tu a tam existuje (např. soukromý server někoho z OSM-cz), globálně zprovozněné není, o WFS se zatím jen uvažuje. Jednorázový export do GML teoreticky by měl jít provést (výsledek jsem ale neviděl), zjednodušený export do ESRI Shapefile lze, např. tady.
Je mozne pripojit libovolne vlastni informace, ovsem je treba pocitat s tim, ze nebudou nikde videt. Je to precijen XML. Jednim ze standardnich tagu je source, ke kteremu existuji i standardni nazvy pro vybrane zdroje. Pokud je zdroju vic, mely by se oddelit carkami.
Také dobrý postřeh. Vandalismus se děje zřídka již nyní a to zpravidla takto:
Vandalismus je detekován zatím ručně, pak se určí uživatel a následně lze změny revertovat, uživatele zablokovat. Problém je jak poznat např. výmaz dat.
Autorizace nováčků, nebo potřeba recenzí, či existence byrokratů nebo správců jako na wikipedii OSM nemá.
Něco může pomoci nové API 0.6, které by mělo mít tuším metadata o editacích a jejich rozsahu.
Existuje také systém ITO který změny automaticky monitoruje a vizualizuje. Já jsem cestu k jeho použití nenašel.
Když to tak řešíte, mapa se považuje z hlediska autorského práva za databázi nebo za výtvarné (literární) dílo?
Těžko se mi totiž hledá hranice, kdy „mapa“ obsahuje dost lidského úsilí, abychom mohli říci, že systematické vytěžení dat z ní podkopává dobré mravy, když v podstatě mapa zobrazuje realitu a tu jako takovou licencovat nelze. (Srovnejme fotografii, rektifikované ortofoto, ručně překreslené linie z ortofota, digitalizované linie z ortofota.)
mapa stává autorským dílem a to je jediné, co bude případného žalobce zajímat.
Právě že rozdíl mezi dílem literárním a databází je z českého pohledu zásadní. Zatímco z literárního díla můžete vybrat významné množství údajů a dále s nimi nakládat dle libosti, tak u databáze tomu tak není.
Jinak řečeno z ortofota jakožto literárního díla si můžete odpíchat třeba cesty, čímž získáte pěknou přesnou vektorovou mapu, tak z ortofota jakožto z databáze to udělat nesmíte. (Přesněji řečeno nesmíte takové údaje dále šířit.)
Videl bych to asi tak, ze pokud mapa obsahuje fakta, je naprosto nerealne prokazat zdroj tech fakt. Pokud ovsem nekdo nekde obslehne chyby (nape seznamacke mapy jich maji spousty), tak se uz da zjistit kde se vzaly.
(Typu "tudy by vedla cyklostezka z map KČT" nebo "zde není žádná ulice, ačkoli to Shocart tvrdí")heh, nemůžu se zdržet komentáře, že v případě Shocartu to ovšem nejsou žádné "easter-eggs" nýbrž prostě jenom odfláknutá mapa ... prosím, prosím, prosím, kdo můžete (existuje-li pro danou věc alternativa), bojkotujte Shocart, protože: * bezostyšně vykrádá cizí mapy (například zřícenina Dražice - na mapě KČT je značka o něco vedle, protože by se překrývala s jinými objekty; mapa od Shocartu je jinak uspořádaná, takže značka by mohla být na správném místě, přesto je umístěna jinde, než kde se objekt nachází - a shodou náhod je v místě, kde je značka na turistické mapě KČT ...) * to samé platí pro další (konkrétně mám zkušenost s kilometrážemi řek - vykradená Olympia) * do svých výtvorů zanáší další chyby a nesmysly (v případě kilometráží i životu nebezpečné - např. chybějící stupeň se silným válcem na Úpě v Trutnově pod Železnou lávkou v navigaci, kde nelze rozumně vystoupit, namísto toho je tam značeno "obvyklé nástupní místo", přitom několik metrů vysoká kolmá kamenná zeď navigace, která zcela jistě pamatuje už první republiku (rok vydání kilometráže 1998), příliš možností k nástupu neskýtá) * kašle na zavedené (a mezinárodně uznávané) značení, místo toho si bezdůvodně (čti: nevede to ke zlepšení srozumitelnosti apod.) vymýšlí vlastní značky (často velmi nešťastné - např. kříž, jakým se obvykle značí zdravotnické zařízení, používá na turistické mapě pro rozcestník)
To zní dost závažně. Dá se k tomu sehnat více informací či vyjádření Shocartu?
Chápu Vás, s přesností údajů ve vždycky potíž. Bylo by zajímavé podívat se, kdo úředně nese zodpovědnost. Teď zrovna nemám žádnou mapu po ruce, abych se mrknul...
Spíš jsem se chtěl zeptat na to nařčení kopírování map KČT. Ono totiž stejně tak dobře může být chyba v podkladových materiálech, která se promítla do obou map. A právě proto by mě hodně zajímalo stanovisko Shocartu. Pokud máte ty scany, můžeme zkusit poslat e-mail na patřičná místa... [Používám Shocartí mapy, ale pokud by kopírovali cizí práci, rád přejdu ke konkurenci.]
Zní to zajímavě, možná by stálo za to někde udělat soupis těchto nesrovnalostí map včetně skenovaných výřezů z mapy pro srovnání. Shocart nakonec může tvrdit co chce, ale pokud to bude podložené, tak to nemůžou být nepodložené pomluvy.
Zní to zajímavě, možná by stálo za to někde udělat soupis těchto nesrovnalostí map včetně skenovaných výřezů z mapy pro srovnání.ok, tož jsem začal, pro příklad výše, viz KČT vs SHOCart (dočasné umístění) tu kilometráž bohužel nemám po ruce ... další příspěvky vítám, teď si z hlavy na nic nevzpomínám, a není to pro mě zas taková priorita
Dobrý počin. Na wiki OSM už pár takových příkladů je z britských map, tak by to možná šlo umístit k nim jako doplněk stránky "wikiproject Czechia".ok, když si večer vzpomenu a bude příznivá konstelace hvězd, tak se na to podívám a případně to tam přesunu (resp. nemám problém s tím, když to tam šupne kdokoliv jiný, případně když do mě někdo časem kopne, aby mi to připomenul
Nevím, jak je to u nás s fair use, tedy zda je možno publikovat byt malé výřezy z mapy.jsem přesvědčen, že ano, je to principiálně totéž, jako citace
Easter egg nelze vložit v dobré víře, ale pouze ve zlém úmyslu (Zkopíruji mapu. Však to nikdo nepozná!) nebo z hlouposti (Byl jsem tam, ale tuto ulici jsem přehlédl.). Jejich seznam by mohl být zajímavý. Pokud by se v mapě objevil, byl by jeho tvůrci zablokován účet, a někdo by zrevidoval jeho příspěvky do mapy.
Příklad pravděpodobného Easter egg: OpenStreetMap a Google. Kampak mizi Lužnice mezi obcemi Lužnice a Klec? Nikam, jak lze ověřit na ortofotomapě.
to říká o projektu OpenStreetMap (OSM) česká Wikipedie.
viz priklad:
„Že jsem měl velká očekávání?“ divil se Luboš.
Mali by ste si sem urobit nejaky kompilator na cestinu, aby sa tieto vazne chyby identifikovali automaticky.
Dobrý den,
napsal jsem článek (odkaz: http://www.abclinuxu.cz/clanky/ruzne/openstreetmap-svobodne-mapy-sveta ) a jako perex jsem uvedl citaci z Wikipedie, na kterou jsem navázal malým písmenem:
V diskusi pod článkem se na mě snesla kritika, ve které je mi vytýkáno že takto lze postupovat jen v případě, že citát končí vykřičníkem nebo otazníkem. http://www.abclinuxu.cz/clanky/ruzne/openstreetmap-svobodne-mapy-sveta#17
Můžete mi, prosím, napsat co je vlastně správně?Díky
odpoved:Vážený pane,
není to sice dáno žádným pravidlem ani předpisem, avšak i nám se jeví jako vhodnější začít velkým písmenem, jestliže je citát ukončen tečkou.S pozdravem
Martin Prošek Ústav pro jazyk český AV ČR oddělení jazykové kultury – jazyková poradna
ahojte,
podarilo uz se nejak jednoznacne otagovat ceska mesta, ulice a spot tak, aby fungovalo vyhledavani v navitu? tim by se linuxova navigace posunula o _notny_ kus kupredu...
diky
vanous @ penguin.cz
Jasně že šlo, já mám takhle v mobilu mapu celé ČR. Stačí aby telefon podporovall Javu (což ta Nokie určitě umí) a použít aplikaci GpsMid.
Jen dodam, ze existuje velmi dobry soft na editaci Merkaartor, hlavne neni v jave, pouziva QT, je velmi svizny a neustale se vyviji.
Tak s tim zrovna problemy nemam, obcas mi ale zase zacne zrat 100% CPU a zhorsi se odezva. Pouzivam verzi z Debianu SID.
Tak s tim zrovna problemy nemam, obcas mi ale zase zacne zrat 100% CPU a zhorsi se odezva.jo, tak to taky
Nejjednodušší je fotit věci před vámi naležato, za vámi navýšku a věci na stranách fotit s foťákem natočeným o 45°.
K cemu takove fotky pak jsou? Pred jakymkolik pouzitim je nutno je orezat a otacet.
gpsPhoto (a zřejmě i jiné nástroje) umí to samé i tehdy, pokud fotoaparát a GPS jsou dva oddělené přístroje. Jedinou podmínkou je přesně nastavený čas ve fotoaparátu.
Nevím jestli jsem to nepřehlédl ... mapy na OSM jsou vektorové nebo bitmap pro každý zoom ?
Používám na Linuxové Nokia N810 sw MaemoMapper a ten umi OpenStreet, Google, Yahoou a VirtualEarth. Od všech získává dlaždicové bitmapy. Na LCD 800x480 je komplet ČR při zoom 14. Při stažení "dlaždic" pouze pro sudé vrstvy zoom do nejpodrobnější zoom 4 (liché se zvětšují z nejbližší vyšší) je objem dat 48,5GB. To není použitelné offline pro mobilní přístroje. Samozřejmě, že filosofie aplikace je jiná. Počítá se s přístupem na inet (pro nejbližší okolí v 1 vrstvě to je pod 1MB a na to stačí i GPRS). Takže se stahuje jen kousek dle GPS pozice na vyžádání. MaemoMapper bohužel neumožňuje vyhledávání ulic dle jmen. Route(navigace) je řešeno přes server gnuite.com, vrácený výsledek jsou úseky mezi gps pozicemi, takže vyznačí trasu do kterékoli mapy. Pak už jen stačí ji sledovat pomoci GPS zobrazované na mapě.
Jo aha .. trochu toho RTFM a je jasno. Kombinací OSM wiki a juknutí do formatu xml, kde je jasně definice cest a ploch .. a následně Planet.osm .. databáze je vektorová.
Ovšem i tak je objem dat úctyhodný: "The current size of a planet.osm file is over 150 gigabytes (reduced to 5.2GB with bzip2 compression) as of March 2009". A Mapper si tahá renderované dlaždice aby použil jednotný algoritmus s ostatními mapovými podklady.