Yocto Project byl vydán ve verzi 5.0. Její kódové jméno je Scarthgap. Yocto Project usnadňuje vývoj vestavěných (embedded) linuxových systémů na míru konkrétním zařízením. Cílem projektu je nabídnou vývojářům vše potřebné. Jedná se o projekt Linux Foundation.
Operační systém 9front, fork operačního systému Plan 9, byl vydán v nové verzi "do not install" (pdf). Více o 9front v FQA.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu. Řešeny jsou také 2 bezpečnostní chyby.
Lennart Poettering na Mastodonu představil utilitu run0. Jedná se o alternativu k příkazu sudo založenou na systemd. Bude součástí systemd verze 256.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
v kostce: naridit muze, doprava je tvuj problem a pokud zavolas na zamestnavatele pracak, tak tam nejspis brzy sam skoncis
anonymni udavani ti jinak prijde naprosto v poradku?
Tak, tak. Zákon má jasné pravidlá pre prácu nadčas. Je však vecou každého jedného súdruha, či bude pracovať (alebo či si nedohodne sám s nadriadeným pravidlá) pre firmu, kde sú nadčasy stabilnou súčasťou rozvrhu práce.
Pri rozhodovaní treba zvážiť svoju "unikátnosť" na trhu, možnosť nájdenia inej práce, finančné záväzky (hypotéky...), počet závislých osôb na príjme...
a pak smrdim, ale to mi jako spravnemu pumpickovi nevadi, ze ano?
To nemusí bých řízení samotného projektu - skoro všechny případy, které pamatuju v posledních dvou letech, se do časového tlaku dostaly tím, že zadavatel měnil zadání, požadoval rozličné úpravy a podobné zdržovačky...To je vcelku normální chování zákazníka a obvykle se s tím v řízení projektu počítá.
... ale deadline zůstala nezměněná (např. z toho důvodů, že je dopředu obědnaná rklamní kampaň).Jo, pokud třeba 2 týdny před koncem zjistíte, že je potřeba dodělat ještě tohle nebo támto a s deadline opravdu nelze hnout, tak to se taky obvykle bere na přesčasy nebo nějak šulí. Ale pokud to praktikujete půl roku v kuse jak píše tazatel tak si koledujete jen o průser. (Stres, špatný produkt, nasrání na obou stranách. Ostatně to vidíte na dotazu - "má zaměstnavatel právo mi upírat autobus domů?" - loajalita jak prase.)
Presne tohle egoisticke mysleni, jen na sebe a teprve potom na firmu, ktera mi propujcila pracovni misto, to vede k tomu, ze se stale mene zamestnavatelu odhodla k tomu, nekoho vubec zamestnat.Já do práce chodím, abych udělal nasmlouvanou práci. Ta firma samotná je ale byznys někoho jiného, jsou to cizí rizika a cizí zisky. S tím, že ve většině firem navíc člověk rizika sdílí, ale ze zisků nic neuvidí. Na firmu ať si jako první myslí podílníci a akcionáři. Pokud jako OSVČ dělám něco na zakázku, tak taky řeším, aby mi klient zaplatil, a na dotyčnou firmu "nemyslím".
A jestli nyni vsichni spolecne nepodporime nase zamestnavatele, tak se mozna budeme muset jit zitra past do parku.Nejlepší jsou firmy, co na začátku krize srazily zaměstnancům platy o veškeré prémie, jenže krize se pak na ziscích firmy nikterak neprojevila, protože daný obor zůstal netknutý. Což se zaměstnancům nahlas neříká, ale těm, kteří tam vidí do účetnictví, je jasné, že si 'díky krizi' firma šikovně srazila náklady na zaměstnance. A vedení se to samozřejmě líbí, takže s tím nic nedělá a dělat nebude, než si zaměstnanci uvědomí, jak je šidí, a půjdou jinam.
Nekdy drive zde psal pan Smolik, jak jeho zamestnanci sami od sebe zadarmo pracovali pro firmu, aby se firma vubec udrzela.
kdyby zamestnanci nesmyslne netrvali v dobe krize na vyplatacha žrali kořínky.
tenhle prispevek presne ukazuje, kam az nas az soc.demokraticke mysleni pod vedenim Paroubka privedlo. Jestli me muze nutit zamestnavatel k prescasum?Myslím, že je to velmi důležitá otázka.
To bych skutecne blil, zamestnavatele riskuji vsechny sve zivotni uspory, pracuji od nevidim do nevidim, jak zde pan Smolik pise a Vas nenapadne nic jineho, nez ze za cestu autem utratite o 2400 mesicne vice.Že zaměstnavatel není schopen zorganizovat práci a čas, není chyba zaměstnance, a nevidím důvod, aby za jeho neschopnost zaměstnanec platil jedinou korunu.
Presne tohle egoisticke mysleni, jen na sebe a teprve potom na firmuZaměstnanci nejsou charita. Neplést si to. Stejnětak nejsou vlastnictvím zaměstnavatele.
mame nyni vladu, ktera nam vsem dava nadejiTou nadějí se klidně zadavte.
Ona ta krize totiz jeste neskoncilaJo... taky jsem přestal školit pro pobočku jedné firmy, kde cosi mleli o krizi a na základě toho mi svévolně snížili sazbu, dokonce zpětně. Soudit se o těch pár tisícovek nebudu :). Kdykoliv zástupce firmy řekne cokoli o krizi, nastražím uši a přemýšlím, jestli se mě právě nepokouší někdo okrást :).
A jestli nyni vsichni spolecne nepodporime nase zamestnavatele, tak se mozna budeme muset jit zitra past do parku.Píšeš v první osobně množného čísla. Uveď tedy prosím konkrétní způsob, jak podporuješ svého zaměstnavatele, a jak očekáváš, že se ti odvděčí. Doby, kdy se říkalo, jak všichni budeme společně pracovat, abysme dohnali a předehnali, jsou pryč.
Tiskni Sdílej: