Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
--- verbatim: Ruby --- mám chápat tak, že by to umělo vygenerovat i barevně zvýrazněnou syntaxi ruby?
) by se autor regexpového parseru asi brzo zvencnul.
Zkus se podívat třeba na RParsec, jestli by Ti nepomohl. Ovšem nevím, jak vhodné by to bylo pro wikioidní syntaxi, pro tu jsem zatím žádný parser nepsal.
Tys to rozsekl, honem, musíme začít okamžitě vyvíjet wiki s XML syntaxí – konečně jsme ten problém se syntaxí vyřešili!
)))
Naštěstí nikdo nemusí…nebo jo?
Mimochodem, možná sis toho nevšiml, ale on ten formát vyvíjí právě proto, že jemu ekvivalentní potenciální XML ručně psát nechce.
(pak se budu obávat napsat tečku na konci věty, aby mi to náhodou nepřehodilo písmo na tučné blikající světle modré).
\TeX neznam. Backslashu je tam sice jak maku, ale jak to vyresit prijemneji netusim...
--- math --- by mi prislo docela uchylny. Co takhle nejaky
--- mathtext ---? Mohl by fungovat stejne jak v TeXu. V dolarech by byl uveznen inline matematicky text...
Ano, docbook tohleto umí, ale pořád je to jen trapné XMLDocBook nie je XML, SGML je pociatkom vsetkeho...
DocBook is available in both SGML and XML forms, as a DTD. RELAX NG and W3C XML Schema forms of the XML version are availableTakže ano, Docbook je (také) XML.
wikipedia
Ad znaky jak jsem jiz psal, pravdepodobnost, ze nekdo bude psat ---table: xxx --- na samoztatnou radku je docela zanedbatelna,...Zanedbatelná možná, ale každopádně nenulová [*]. Takže buďto skončíte u systému, který některé věci prostě neumí vysázet, anebo časem zavedete speciální hack pro escapování takovýchhle konstrukcí. Welcome in hell. Upřímně řečeno: nevěřím tomu, že wiki-like syntaxe, jakou navrhujete, by se dala udělat rozumně rozšiřitelná, a přitom dopředně kompatibilní. Navíc v ní sotva půjdou vyjádřit různé typografické finesy (krásná sazba bez lidského přičinění je zatím spíš bytostí z pohádek – i TeX potřebuje občas trochu popostrčit). Většina sázecích systémů skončí buďto u toho, že z nich padá mizerná sazba, nebo že konvertují do TeXu a kamkoliv můžete manuálně propašovat libovolnou TeXovou konstrukci. Ani jedno není nikterak hezké. Jak na to chcete jít Vy?
Nepromyslenost ... muze to tak pusobit, ale nemyslim si.Pokud si v tomto stadiu návrhu nemyslíte, že je to ještě nepromyšlené, tak Tučnák s Vámi...
[*]: Vlastně si tím nejsem tak úplně jistý. Sázecí systém, který by byl takhle omezený, možná nebude chtít nikdo používat, takže pak bude technicky vzato pravděpodobnost nulová
Nenulova ano, ale takto se neda uvazovat, protoze pak je okamzite jednoducha syntaxe v haji ...Právě že takhle se musí uvažovat, pokud nemá vzniknout dílko pochybné použitelnosti. Dobrá syntaxe by se měla vyznačovat tím, že často používané věci v ní půjdou zapsat jednoduše, ty ostatní složitěji. Nikoliv ostatní vůbec
Hlavně je potřeba zavést jednoduché axiómy, které budou jasně říkat, kdy mohou mít znaky řídící funkci a kdy nikoliv. Například tak, že mimo jedné–dvou výjimek mají speciální znaky řídící význam pouze na začátku řádku, přičemž pokud nechcete, aby měly, můžete před ně napsat mezeru, která se vždy na začátcích řádku požírá.
Detaily syntaxe mohou být složité, ale bez jednoduchých pravidel určujících, co je příkaz a co je text, vznikne pouze zmatek.
„Dobrá syntaxe by se měla vyznačovat tím, že často používané věci v ní půjdou zapsat jednoduše, ty ostatní složitěji.“To je propagace Perlu?
To je propagace Perlu?
Ani ne, spíš obecných lingvistických principů, kterými se řídí jak přirozené jazyky, tak třeba matematická notace a konec konců i rozumné programovací jazyky.
zni me to jako botuloxin a kdo si na tom nezauzli jazyk je tezkej king ... 
sem si vzpomel na nakou starou reklamu na totalgym s Chuckem Norrisem, kterej je este vetsi buh nez RH ... 
Tedy ten aktuální o Contextu myslím ..
Use plain TeX, please. Thank you!
YAML mozna vypada hezky, ale ma co nabidnout webovym vyvojarum, kteri stejne klientovi (v pripade normalnich stranek) musi posilat XHTML? Pro me je uzitecne mit data uz v nejakem dialektu XML ulozena a pak s nima za pomoci XSLT a Xpath pracovat. Navic XSLT je zase XML, takze se muze stat klidne obeti dalsiho XSLT, XPath a ja nevim ceho...moznosti je mnoho. Jakou vyhodu mi jako webarovi prinese ukladani dat na serveru v YAML, cim nahradim XPath a XSLT? Jen skoda, ze se neujal XUpdate...
Taky moc nechapu tvoje stesky nad absenci programovatelnosti v XML. XML je datova zakladna.
to me pripomina ze na me dneska z rss ctecky vypadnul nakej WYSIWYG editor na XML 
YAML je na konfiguraky, ne na ukladani dat (od toho mame snad mysql a dalsi).XML
Nebo XML v MySQL
Hmm, a kde je ten rozdíl? Jak řecké τεχνη, tak i anglické (nebo spíš mezinárodní
) text pocházejí z téhož indoevropského slovního základu – *tekth: Spřádat, splétat, tkát. Text je spřádání písmen do vět, textil vzniká spřádáním vláken do látky, τεχνη/technika je umění, jak věci jednoduché spřádat ve složitější – postup nebo celé řemeslo, umění (mezi techniky patří v tomhle smyslu i stavitelé a architekti).
Durdit se, když někdo žoviálně říká [:teχt:] (po starořecku spíš [:tekʰt:] místo [:tekst:] mi přijde asi stejně hloupé jako rozčilovat se nad „ruksakem“ (převzatým od Němců). Dokonce si troufnu tvrdit, že tahle souvislost je moje oblíbená etymologická perlička, stejně jako souvislost mezi textem a textilem. 
TeX (psáno takto v ASCII) je konstrukce spíše typografická než jazyková a nemá s řeckou alfabetou nic moc společného, spíš s přepisem sníženého E z páně Knuthova názvu. Takže na teχtu zajisté nic špatného není, kdežto TeXt může asi znamenat jenom text sázený TeXem a o ten tu sotva šlo.
Tiskni
Sdílej: