Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska oznámila, že si zajistila opci buď na akvizici startupu Cursor za 60 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu Kč) do konce letošního roku, nebo na zaplacení deseti miliard dolarů za nové partnerství s touto firmou zabývající se generováním kódů. SpaceX se dále prosazuje na lukrativním trhu s vývojářskými nástroji pro umělou inteligenci (AI). Cursor, startup zabývající se prodejem modelů AI pro
… více »--- verbatim: Ruby --- mám chápat tak, že by to umělo vygenerovat i barevně zvýrazněnou syntaxi ruby?
) by se autor regexpového parseru asi brzo zvencnul.
Zkus se podívat třeba na RParsec, jestli by Ti nepomohl. Ovšem nevím, jak vhodné by to bylo pro wikioidní syntaxi, pro tu jsem zatím žádný parser nepsal.
Tys to rozsekl, honem, musíme začít okamžitě vyvíjet wiki s XML syntaxí – konečně jsme ten problém se syntaxí vyřešili!
)))
Naštěstí nikdo nemusí…nebo jo?
Mimochodem, možná sis toho nevšiml, ale on ten formát vyvíjí právě proto, že jemu ekvivalentní potenciální XML ručně psát nechce.
(pak se budu obávat napsat tečku na konci věty, aby mi to náhodou nepřehodilo písmo na tučné blikající světle modré).
\TeX neznam. Backslashu je tam sice jak maku, ale jak to vyresit prijemneji netusim...
--- math --- by mi prislo docela uchylny. Co takhle nejaky
--- mathtext ---? Mohl by fungovat stejne jak v TeXu. V dolarech by byl uveznen inline matematicky text...
Ano, docbook tohleto umí, ale pořád je to jen trapné XMLDocBook nie je XML, SGML je pociatkom vsetkeho...
DocBook is available in both SGML and XML forms, as a DTD. RELAX NG and W3C XML Schema forms of the XML version are availableTakže ano, Docbook je (také) XML.
wikipedia
Ad znaky jak jsem jiz psal, pravdepodobnost, ze nekdo bude psat ---table: xxx --- na samoztatnou radku je docela zanedbatelna,...Zanedbatelná možná, ale každopádně nenulová [*]. Takže buďto skončíte u systému, který některé věci prostě neumí vysázet, anebo časem zavedete speciální hack pro escapování takovýchhle konstrukcí. Welcome in hell. Upřímně řečeno: nevěřím tomu, že wiki-like syntaxe, jakou navrhujete, by se dala udělat rozumně rozšiřitelná, a přitom dopředně kompatibilní. Navíc v ní sotva půjdou vyjádřit různé typografické finesy (krásná sazba bez lidského přičinění je zatím spíš bytostí z pohádek – i TeX potřebuje občas trochu popostrčit). Většina sázecích systémů skončí buďto u toho, že z nich padá mizerná sazba, nebo že konvertují do TeXu a kamkoliv můžete manuálně propašovat libovolnou TeXovou konstrukci. Ani jedno není nikterak hezké. Jak na to chcete jít Vy?
Nepromyslenost ... muze to tak pusobit, ale nemyslim si.Pokud si v tomto stadiu návrhu nemyslíte, že je to ještě nepromyšlené, tak Tučnák s Vámi...
[*]: Vlastně si tím nejsem tak úplně jistý. Sázecí systém, který by byl takhle omezený, možná nebude chtít nikdo používat, takže pak bude technicky vzato pravděpodobnost nulová
Nenulova ano, ale takto se neda uvazovat, protoze pak je okamzite jednoducha syntaxe v haji ...Právě že takhle se musí uvažovat, pokud nemá vzniknout dílko pochybné použitelnosti. Dobrá syntaxe by se měla vyznačovat tím, že často používané věci v ní půjdou zapsat jednoduše, ty ostatní složitěji. Nikoliv ostatní vůbec
Hlavně je potřeba zavést jednoduché axiómy, které budou jasně říkat, kdy mohou mít znaky řídící funkci a kdy nikoliv. Například tak, že mimo jedné–dvou výjimek mají speciální znaky řídící význam pouze na začátku řádku, přičemž pokud nechcete, aby měly, můžete před ně napsat mezeru, která se vždy na začátcích řádku požírá.
Detaily syntaxe mohou být složité, ale bez jednoduchých pravidel určujících, co je příkaz a co je text, vznikne pouze zmatek.
„Dobrá syntaxe by se měla vyznačovat tím, že často používané věci v ní půjdou zapsat jednoduše, ty ostatní složitěji.“To je propagace Perlu?
To je propagace Perlu?
Ani ne, spíš obecných lingvistických principů, kterými se řídí jak přirozené jazyky, tak třeba matematická notace a konec konců i rozumné programovací jazyky.
zni me to jako botuloxin a kdo si na tom nezauzli jazyk je tezkej king ... 
sem si vzpomel na nakou starou reklamu na totalgym s Chuckem Norrisem, kterej je este vetsi buh nez RH ... 
Tedy ten aktuální o Contextu myslím ..
Use plain TeX, please. Thank you!
YAML mozna vypada hezky, ale ma co nabidnout webovym vyvojarum, kteri stejne klientovi (v pripade normalnich stranek) musi posilat XHTML? Pro me je uzitecne mit data uz v nejakem dialektu XML ulozena a pak s nima za pomoci XSLT a Xpath pracovat. Navic XSLT je zase XML, takze se muze stat klidne obeti dalsiho XSLT, XPath a ja nevim ceho...moznosti je mnoho. Jakou vyhodu mi jako webarovi prinese ukladani dat na serveru v YAML, cim nahradim XPath a XSLT? Jen skoda, ze se neujal XUpdate...
Taky moc nechapu tvoje stesky nad absenci programovatelnosti v XML. XML je datova zakladna.
to me pripomina ze na me dneska z rss ctecky vypadnul nakej WYSIWYG editor na XML 
YAML je na konfiguraky, ne na ukladani dat (od toho mame snad mysql a dalsi).XML
Nebo XML v MySQL
Hmm, a kde je ten rozdíl? Jak řecké τεχνη, tak i anglické (nebo spíš mezinárodní
) text pocházejí z téhož indoevropského slovního základu – *tekth: Spřádat, splétat, tkát. Text je spřádání písmen do vět, textil vzniká spřádáním vláken do látky, τεχνη/technika je umění, jak věci jednoduché spřádat ve složitější – postup nebo celé řemeslo, umění (mezi techniky patří v tomhle smyslu i stavitelé a architekti).
Durdit se, když někdo žoviálně říká [:teχt:] (po starořecku spíš [:tekʰt:] místo [:tekst:] mi přijde asi stejně hloupé jako rozčilovat se nad „ruksakem“ (převzatým od Němců). Dokonce si troufnu tvrdit, že tahle souvislost je moje oblíbená etymologická perlička, stejně jako souvislost mezi textem a textilem. 
TeX (psáno takto v ASCII) je konstrukce spíše typografická než jazyková a nemá s řeckou alfabetou nic moc společného, spíš s přepisem sníženého E z páně Knuthova názvu. Takže na teχtu zajisté nic špatného není, kdežto TeXt může asi znamenat jenom text sázený TeXem a o ten tu sotva šlo.
Tiskni
Sdílej: